Téma:

Díky Tome,

na Pavlovu přednášku se těším, ale upřímně, čekal jsem, že nás zase začneš zásobovat fotkami. Ta zima je strašně dlouhá. Začni, prosím.

Tak Pavel Tůma bude mít opáčko 6. května v 18:00  .....  www.spks.cz/

Ta hláška je : aby jsme se měli včera lépe než zítra, z filmu Slunce,seno,jahody.
A to dubnové číslo vydali jistě k vuli úmrti Berchta.

A navíc s datem 1.4.2021 už 9.3. 21 !!!  To mi trochu připomíná hlášku z filmu "... my už dnes se máme lépe, než se budeme mít zítra" či tak nějak. .

P.S. Možná to dřívější zveřejnění způsobil skon Ludwiga Berchta, který se v tomto čísle poprvé (a naposled) představil jako šéfredaktor.

Vyšla nová     www.schuetziana.org/   i v češtině !!

Dnes jsem se dozvěděl, že zemřel Ludwig Bercht.
Necitim se povolan napsat sem o něm pár slov, neznal jsem jej a nikdy neviděl. Přesto mi to nedalo alespoň něco nenapsat, když s jeho jménem mám spojeno tolik pěknych věcí. Gymna s jeho jménem paříi k mým nejoblíbenějším a daly mi mnoho radosti.



Vždy se mi vybaví líčení Gerta Neuhubera o jejich nalezu, ktery vyšel v překladu K Smrčka v Gymnofilu 1,2 1999 a který si dovolím ocitovat.
Po deštích se silnice staly neprůjezdné a oni museli změnit svole plány.

Tak jsme v tomto dusném prosincovém dni mohli po krátké době znovu najít domělé typové stanoviště G. borthii Koop ex Till. Jeden další brod, přítok Arroyu del Chaňar, nás donutil asi po 3km tento pomalu projet, a tím nás upozornil na jeden bílý květ stranou v campo. Ten ale nyní byl na druhé straně brodu a vznikla otázka, kdo má rostlinu fotografovat. Holanďan, na základě  jeho bezkopcovité ploché domoviny, byl donucen přebrodit se vodou, protože šplhání nebylo jeho doménou a Rakušan, který se při této cestě již několikrát osvědčil jako horská koza, se poněkud vody štítil. Celý problém vyřešilo zvolání vprostřed brodu namočeného Ludwiga Berchta: Gymno.! Stáli jsme před několika šedivými, plochými, k zemi přilehlými rostlinami, které se svými dlouhými kůlovitými kořeny vnutily mezi skoro svisle navrstvené žulové desky. Byl to nádherný pohled a pro Ludwiga jeho "velký nález". Tehdy jsem se rozhodl dát této rostlině jméno "berchtii".

Takže, děkuji moc za vše.
 

Pavel Tůma mi říkal, že opáčko s touto přednáškou bude mít v dubnu v Praze. Ale bohužel nevim jestli se chystá on-line.

Také mě to zajímá, musel jsem v průběhu přednášky nečekaně odejít.

Ahoj,
 dá se kouknout na tu přednášku někde teď ?

Na úvodní straně tohoto webu je pozvánka na přednášku Pavla Tůmy z okruhu G. mihanovichi - už dnes
Únorová členská schůze   
Napsal Musil Jiří
Vážení přátelé,　
žijeme on-line, takže i červnová členská schůze se koná prostřednictvím konference ZOOM 11.2.2021 od 18:30h.Po krátkých informacích pro členy bude následovat přednáška Pavla Tůmy o rostlinách z okruhu Gymnocalycium mihanovichii. Ačkoliv to byly kdysi rostliny, které se těšili hojnému zájmu jak cestovatelů, tak pěstitelů, tak dnes je opak pravdou a přednášku na toto téma dlouho nikdo nepřipravil.Samotná přednáška začne v 19h , ale naše schůze bude již od 18:30, abychom si meli trochu čas popovídat.  
Čtvrtek 11.2.2021 od 18:30 
us02web.zoom.us/j/82499208423?pwd=N3FCTCtlRDF4UjR4UFdyVElBU21lZz09    
Návod k instalaci   ZDE

Tak zde je fotka G.megalothelos ve sbírce mého kamaráda ?Jen jsem chtěl mít jeho souhlas, že ji zde zveřejním... 
 

Tom napsal: Díky 10níku za ty informace,přeci jen pro mě je to Gymno-pravěk. Jen pro zajímavost v květnu jsem vyséval G. megalothelos(-on) ex Strigl, tak jsem zvědavý co se z toho vyklube.

Snad budeš mít štěstí a budou z těch pravěkých. Ale Stenly mě poslal obrázek ze sbírky jeho kolegy, který má G. megalothelos a je hodně moc blízko. Je sice  více vytrněné, ale to je už detail. Nevím proč ten obrázek tady nedal.

Díky 10níku za ty informace,přeci jen pro mě je to Gymno-pravěk. Jen pro zajímavost v květnu jsem vyséval G. megalothelos(-on) ex Strigl, tak jsem zvědavý co se z toho vyklube.

Nějak si s tím vkladáním zatím nevím rady, tak musím příspěvek rozdělit.

Předválečné Gymnocalycium megalothelos vyniká hrboly prodlouženými v brady, čímž jsou velmi atraktivní. Jestli je ještě někdo má bylo by dobré je vysít, nebo nabídněte semínka. Myslím že stojí za to ji rozmnožit a uchovat ve sbírkách.

Dnešní Gymnocalycium megalothelon jsou pravděpodobně hybridy G. denudatum x gibbosum. Objevily se teprve někdy v 60 sátých letech min. stol.  Mají hrboly celkem nevýrazné a v některých sbírkách byly i pod jménem G. paraguayense. Jenže květ i po několika generacích nemá červený jícen.

Ještě se musím doplnit. G. parisiense, multiflorum, grandiflorum patří pod G. monvillei. Ale proto že parisiense nedělaly semínka a v mládi byly velmi podobne hybridním G. paraguayense tak je někdo řadil do podrodu Macrosemineum. Tato gymnokalycia jsem neměl, pokládal jsem je za pochybné hybridy bez původu a radši jsem je ani nechtěl. 

Tom napsal: Ano ta podoba je tam velká..... Obě kytky ale pokládám za skleníkové výtvory někdy z poloviny dvacátého století......
To tvoje heuschkelianum skončilo u mě, tak si jej v nastávající sezóně dobře prohlídnu.

V polovině dvacátého století (ale také dříve i později) vznikalo ve sklenícich hodně hybridů. Z podrodu Macrosemineum byly kříženy G. paraguayense; fleischerianum; denudatum, a později i mesopotamicum. G. mesopotamicum x andre dostaly jméno G. doppianum a někteří gymnofilové si myslí, že to je G. andre var. fechserii. Jenže semínka jsou podrodu Macrosemineum. Tento hybrid jsem ve sbírce měl, je samosprašný , semínka má trochu menší, ale stejná jako G. mesopotamikum.  Také se ví, že hybrida G. denudatum x gibbosum je G. megalothelon. V  dalších generacích má květy bez červeného jícnu, tak že paraguayense to není. Údajně je i naskenován genom a odpovída oněm dvou rostlinám. Některé hybridy G. fleischerianum a paraguayense  jsou velmi podobné G. megalothelon. Pak záleží v jakých podmínkách jsou pěstovány. Pod stínovkou mohou mít hrboly pložší a trny kratší a epidermis zelenou. Pěstovány bez stínovky mají trny delší, někdy zprohýbané, hrboly jsou mnohem vyvinutější a epidermis je hnědozelená a matná. V mládí se velmi špatně rozpoznají  od megalothelon, některé i ve stáří, protože otčí rostlinou u těchto hybridů bývá G. gibbosum a G. monvillei.  Z kříženců G. denudatum x monvillei pravděpodobně pochází hybrid G. multiflorum ( G. parisiense n.n. )

Ano ta podoba je tam velká..... Obě kytky ale pokládám za skleníkové výtvory někdy z poloviny dvacátého století......
To tvoje heuschkelianum skončilo u mě, tak si jej v nastávající sezóně dobře prohlídnu.

Tom napsal: Cv.plný růžový květ(macrosemineum). Kdysi jsem tyhle kytky pořídil jako G.fleischerianum plný růžový květ, ale s fleischerianum to nemá nic společného,tak jsem  to jméno vypustil.

Ahoj Tome, nechci tě hned po novém roze děsit, ale mě ta kytka připadá jako hybridní G. fleischerianum var. heuschkelianum. Občas se ve starších sbíkkách najdou a v různých formách. Vyzkoušej, jestli je samosprašné, čili tetraploidní. Plný květ tomu naznačuje.
Přídám obrázek G.fleischerianum v.heuschkelianum, kterou jsem pěstoval pod stínovkou. Ta tvoje kytka je podle zabarvení epidermis bez stínovky, proto i lépe vytrňuje.

Cv.plný růžový květ(macrosemineum). Kdysi jsem tyhle kytky pořídil jako G.fleischerianum plný růžový květ, ale s fleischerianum to nemá nic společného,tak jsem  to jméno vypustil..

K porovnání fleischerianum P 411
 
a kdyby někdo namítal, že je to cv. Jan Šuba, tak přikládám foto mého semenáčku Jan Šuba     cv.plný růžový květ
cv.Jan Šuba

To určitě...., myslím že ty hrubě vytrněný se ve výsevu vyskytnou.

10ník napsal:

Tom napsal: Mám v plánu si nadělat semínka těchto rostlin, ale ještě jsem se k tomu nedostal. Stalo by za to namnožit tu vytrněnou kytku že? Jde o tento sběr: Tom 07-332/1, border Salta-Tucuman(in Tucuman), Burruyacu, Tucuman 1409m

Za pokus to rozhodně stojí, proto že vypadají dost dobře. Ale potom asi vyselektovat.

Tom napsal: Mám v plánu si nadělat semínka těchto rostlin, ale ještě jsem se k tomu nedostal. Stalo by za to namnožit tu vytrněnou kytku že? Jde o tento sběr: Tom 07-332/1, border Salta-Tucuman(in Tucuman), Burruyacu, Tucuman 1409m

Za pokus to rozhodně stojí, proto že vypadají dost dobře. Ale potom asi vyselektovat.

Kamínek mně došel, jen jsem nevěděl kterej ...

Mám v plánu si nadělat semínka těchto rostlin, ale ještě jsem se k tomu nedostal. Stalo by za to namnožit tu vytrněnou kytku že? Jde o tento sběr: Tom 07-332/1, border Salta-Tucuman(in Tucuman), Burruyacu, Tucuman 1409m

Tome hezké kytky a to s P.Č. Tom 07-33kamínek, (to s těmi hrubými trny) je obzvlášť hezké. Nemáš jich více?

Tak zvané brevispinum
z hraniční oblasti Salta-Tucuman

Od Otíka Kokory, jak někteří říkají.

Tomovi sběry

Nikdy nepohrdnu semenáčkem G.bayrianum, už jich budu mít kolem 20 rostlin a každá lokalita je jiná. I tento rok jsem si nějaké přivezl.
Třeba toto XVJ 50a

G. bayrianum u El Jardin ve stínu s kratičkými trny

Na slunci otrněním připomínají C. cardenasianum




ještě charakter naleziště:
kopečky porostlé hustým lesem s výchozy pískovce

G. bayrianum foto Josef Odehnal.

G.bayrianum - V El Tala-El Brete,Salta,886m.

Ve své domovině jsou G. bayrianum i dosti variabilní. Foto Jaromír Chvastek.

G.bayrianum-Sierra de la Candelaria,Salta-CH 1185




G.bayrianum-W El Tale-El Brete,Salta-CH 1184