Téma:

Díky 10níku za ty informace,přeci jen pro mě je to Gymno-pravěk. Jen pro zajímavost v květnu jsem vyséval G. megalothelos(-on) ex Strigl, tak jsem zvědavý co se z toho vyklube.

Nějak si s tím vkladáním zatím nevím rady, tak musím příspěvek rozdělit.

Předválečné Gymnocalycium megalothelos vyniká hrboly prodlouženými v brady, čímž jsou velmi atraktivní. Jestli je ještě někdo má bylo by dobré je vysít, nebo nabídněte semínka. Myslím že stojí za to ji rozmnožit a uchovat ve sbírkách.

Dnešní Gymnocalycium megalothelon jsou pravděpodobně hybridy G. denudatum x gibbosum. Objevily se teprve někdy v 60 sátých letech min. stol.  Mají hrboly celkem nevýrazné a v některých sbírkách byly i pod jménem G. paraguayense. Jenže květ i po několika generacích nemá červený jícen.

Ještě se musím doplnit. G. parisiense, multiflorum, grandiflorum patří pod G. monvillei. Ale proto že parisiense nedělaly semínka a v mládi byly velmi podobne hybridním G. paraguayense tak je někdo řadil do podrodu Macrosemineum. Tato gymnokalycia jsem neměl, pokládal jsem je za pochybné hybridy bez původu a radši jsem je ani nechtěl. 

Tom napsal: Ano ta podoba je tam velká..... Obě kytky ale pokládám za skleníkové výtvory někdy z poloviny dvacátého století......
To tvoje heuschkelianum skončilo u mě, tak si jej v nastávající sezóně dobře prohlídnu.

V polovině dvacátého století (ale také dříve i později) vznikalo ve sklenícich hodně hybridů. Z podrodu Macrosemineum byly kříženy G. paraguayense; fleischerianum; denudatum, a později i mesopotamicum. G. mesopotamicum x andre dostaly jméno G. doppianum a někteří gymnofilové si myslí, že to je G. andre var. fechserii. Jenže semínka jsou podrodu Macrosemineum. Tento hybrid jsem ve sbírce měl, je samosprašný , semínka má trochu menší, ale stejná jako G. mesopotamikum.  Také se ví, že hybrida G. denudatum x gibbosum je G. megalothelon. V  dalších generacích má květy bez červeného jícnu, tak že paraguayense to není. Údajně je i naskenován genom a odpovída oněm dvou rostlinám. Některé hybridy G. fleischerianum a paraguayense  jsou velmi podobné G. megalothelon. Pak záleží v jakých podmínkách jsou pěstovány. Pod stínovkou mohou mít hrboly pložší a trny kratší a epidermis zelenou. Pěstovány bez stínovky mají trny delší, někdy zprohýbané, hrboly jsou mnohem vyvinutější a epidermis je hnědozelená a matná. V mládí se velmi špatně rozpoznají  od megalothelon, některé i ve stáří, protože otčí rostlinou u těchto hybridů bývá G. gibbosum a G. monvillei.  Z kříženců G. denudatum x monvillei pravděpodobně pochází hybrid G. multiflorum ( G. parisiense n.n. )

Ano ta podoba je tam velká..... Obě kytky ale pokládám za skleníkové výtvory někdy z poloviny dvacátého století......
To tvoje heuschkelianum skončilo u mě, tak si jej v nastávající sezóně dobře prohlídnu.

Tom napsal: Cv.plný růžový květ(macrosemineum). Kdysi jsem tyhle kytky pořídil jako G.fleischerianum plný růžový květ, ale s fleischerianum to nemá nic společného,tak jsem  to jméno vypustil.

Ahoj Tome, nechci tě hned po novém roze děsit, ale mě ta kytka připadá jako hybridní G. fleischerianum var. heuschkelianum. Občas se ve starších sbíkkách najdou a v různých formách. Vyzkoušej, jestli je samosprašné, čili tetraploidní. Plný květ tomu naznačuje.
Přídám obrázek G.fleischerianum v.heuschkelianum, kterou jsem pěstoval pod stínovkou. Ta tvoje kytka je podle zabarvení epidermis bez stínovky, proto i lépe vytrňuje.

Cv.plný růžový květ(macrosemineum). Kdysi jsem tyhle kytky pořídil jako G.fleischerianum plný růžový květ, ale s fleischerianum to nemá nic společného,tak jsem  to jméno vypustil..

K porovnání fleischerianum P 411
 
a kdyby někdo namítal, že je to cv. Jan Šuba, tak přikládám foto mého semenáčku Jan Šuba     cv.plný růžový květ
cv.Jan Šuba

To určitě...., myslím že ty hrubě vytrněný se ve výsevu vyskytnou.

10ník napsal:

Tom napsal: Mám v plánu si nadělat semínka těchto rostlin, ale ještě jsem se k tomu nedostal. Stalo by za to namnožit tu vytrněnou kytku že? Jde o tento sběr: Tom 07-332/1, border Salta-Tucuman(in Tucuman), Burruyacu, Tucuman 1409m

Za pokus to rozhodně stojí, proto že vypadají dost dobře. Ale potom asi vyselektovat.

Tom napsal: Mám v plánu si nadělat semínka těchto rostlin, ale ještě jsem se k tomu nedostal. Stalo by za to namnožit tu vytrněnou kytku že? Jde o tento sběr: Tom 07-332/1, border Salta-Tucuman(in Tucuman), Burruyacu, Tucuman 1409m

Za pokus to rozhodně stojí, proto že vypadají dost dobře. Ale potom asi vyselektovat.

Kamínek mně došel, jen jsem nevěděl kterej ...

Mám v plánu si nadělat semínka těchto rostlin, ale ještě jsem se k tomu nedostal. Stalo by za to namnožit tu vytrněnou kytku že? Jde o tento sběr: Tom 07-332/1, border Salta-Tucuman(in Tucuman), Burruyacu, Tucuman 1409m

Tome hezké kytky a to s P.Č. Tom 07-33kamínek, (to s těmi hrubými trny) je obzvlášť hezké. Nemáš jich více?

Tak zvané brevispinum
z hraniční oblasti Salta-Tucuman

Od Otíka Kokory, jak někteří říkají.

Tomovi sběry

Nikdy nepohrdnu semenáčkem G.bayrianum, už jich budu mít kolem 20 rostlin a každá lokalita je jiná. I tento rok jsem si nějaké přivezl.
Třeba toto XVJ 50a

G. bayrianum u El Jardin ve stínu s kratičkými trny

Na slunci otrněním připomínají C. cardenasianum




ještě charakter naleziště:
kopečky porostlé hustým lesem s výchozy pískovce

G. bayrianum foto Josef Odehnal.

G.bayrianum - V El Tala-El Brete,Salta,886m.

Ve své domovině jsou G. bayrianum i dosti variabilní. Foto Jaromír Chvastek.

G.bayrianum-Sierra de la Candelaria,Salta-CH 1185




G.bayrianum-W El Tale-El Brete,Salta-CH 1184

Ty ochoterenae zřejmě nejsou tak oblíbené. Ne všechny vyrostou do krásy a semenáčky bývají takové šedé myšky, ostatně jako i u jiných gymnocalycií. Ale některé mohou být v dospělosti velmi hezké. Moš mě přivezl semenáčky G.bayrianum - Salta, Sierra Medina, 1500 m - Lau 447. V dospělosti ale vypadají mnohem líp.

G.ochoterenae – Rio Quines–Estac.El Muro. Foto Josef Odehnal.

G. ochotorenae u Taninga

Tyhle jsem již také dával.
G.ochoterenae v.tenuispinum, kdysi jsem je viděl pod označením Gymnocalycium spec. Higueritas.



G.ochoterenae v. variispinum GN 89-97-507. Trny mají rovné nebo zprohýbané, k tělu přihnuté ale i odstávající.

A toto je moc pěknej kousek G.ochoterenae subsp. herbsthoferianum tom 07-222/1

Možná teď něco "prásknu" na Václava, je to moc ochotný člověk, bez problémů poslal mejlem ,
jen na základě moji skromné žádosti , překlady co udělal.
Takže i tady , touto formou, patří se mu poděkovat.

Ještě k těm překladům, Václav Johanna přišlíbil, že když to půjde dobře, budou volně přístupný na netu...... časem.

Do této skupiny patří i to sp.LB 1353

G. ochoterenae foto Jaromír Chvastek.
G.ochoterenae-Salado,San Luis-CH 1280

G.ochoterenae-Salado,San Luis-CH 1280

G.ochoterenae-Salado,San Luis-CH 1280

G.ochoterenae ssp.vatterii v.altautinense-Altautina,Cordoba.

Zajímavou skupinou gymnokalycií je G. ochoterenae a málo se zde dávají.

G.ochoterenae


G.ochoterenae BS 604/5

Ja myslim, ze s anglictinou nemam zas takovy problem a prectu si to. Ale presto mam radeji, kdyz si to mohu precist v cestine. Navic myslim, ze by bylo prima ,mit takoveto veci v rodnem jazyce.

Ja treba anglictinu pouzivam i diky praci. Ale je spousta lidi, kteri spis potrebuji nemcinu, spanelstinu a podobne. Navic, kazdy je jinak odborne zamereny a anglictina maematika se s biologickou potkava, ale maji i dosti odlisnosti.

A jsem Čech a jsem rad, ze jim jsem. Proto za mne velky palec nahoru.

Teda, pánové, nebylo by lepší se anglicky naučit alespoň číst? Otevře vám to ohromné bohatství informací v porovnání s těmi v češtině. Samozřejmě, informací různé kvality, ale to v češtině máme taky.