Téma:

Vzpomínka na léto.






Vzpomínka na někdejší sbírku.
Muska.

Ještě pro zajímavost. G. bruchii ssp. lacumbraense jsem odzkoušel, že je samosprašné, čili tetrapoid. Na databázi chromozomů jsou ještě uvedeny jako tetraploidy Gymnocalycium bruchii var. brigittae, Gymnocalycium bruchii var. niveum a Gymnocalycium andreae f. svecianum které je hybridní G. bruchii.
Když porovnávám G. bruchii ssp. niveum a Gymnocalycium bruchii ssp. pawlovskyi tak jsou si velmi blízko. Podle velkých květů je s největší pravděpodobnosti ssp. pawlowskyi tetraploidní.

ccdb.tau.ac.il/Angiosperms/Cactaceae/Gymnocalycium/Gymnocalycium%20bruchii%20(Speg.)%20Hosseus/

Gymnocalycium bruchii ssp. pawlovskyi GN 96-751/3147

Argentina: on the way to San Pedro del Norte, Córdoba.

gymnocalycium.wordpress.com/tag/pawlovskyi/

10ník napsal:

Beny napsal: Amatersky dotaz.
To, ze je sbirali ve stejnou dobu znamena, ze kvetly ve stejnou dobu? Neznam situaci, o ktere se mluvi.
Chapu, ze mravenci a jine potvory jsou cile, ale nemohlo zustat par plodu nekde ulitych?
A druha vec, vyvijeji se plody obou druhu stejne rychle? Nikdy jsem se na to uplne nezameroval, ale mam pocit, ze tomu tak byt nemusi.

Ty červené plody by ptáci, popř. hlodavci nepřehlédli. Naopak se občas stane, že sběrače semen předejdou a zbude málo semínek, jen pro vlastní potřebu, když mají to štěstí. A plody zrají stejně jako od jiných gymnokalycií.
G. bruchii ssp.pawlovskyi s červenými plody. Foto Jaromír Chvastek.

Jestli to byla semena z těchto plodů, tak není divu, to nejsou plody G. bruchii.

Beny napsal: Amatersky dotaz.
To, ze je sbirali ve stejnou dobu znamena, ze kvetly ve stejnou dobu? Neznam situaci, o ktere se mluvi.
Chapu, ze mravenci a jine potvory jsou cile, ale nemohlo zustat par plodu nekde ulitych?
A druha vec, vyvijeji se plody obou druhu stejne rychle? Nikdy jsem se na to uplne nezameroval, ale mam pocit, ze tomu tak byt nemusi.

Ty červené plody by ptáci, popř. hlodavci nepřehlédli. Naopak se občas stane, že sběrače semen předejdou a zbude málo semínek, jen pro vlastní potřebu, když mají to štěstí. A plody zrají stejně jako od jiných gymnokalycií.
G. bruchii ssp.pawlovskyi s červenými plody. Foto Jaromír Chvastek.

Vladim1 napsal: Zajímavý postřeh, předpokládám že jsi ( dovoluji si tykání a očekávám podobně i z tvé strany)
četl pozorně Schutzianu, pokud se pletu upřesni to .Díky.

Na Schutzianu jsem se díval, ale nic podstatného o kvetení G.bruchii ssp.pawlovskyi jsem nenašel. Ale nejsem dokonalý, tak mohlo dojít z mé strany k přehlédnutí. Pokud víš více tak prosím napiš.
V roce 2014 v jsem fotil G. bruchii ssp. lacumbraense, které kvetlo dva roky po sobě v létě (než si jej někdo odnesl). Kvetly i jiná gymnocalycia, což dokládám snímky s číslem. Podrod muscosemineum č. snímku P1100949. G. bruchii ssp. lacumbraense č. snímku P1100951. Tak že se nemůže jednat o omyl. Všechny bruchii nekvetou jen z jara.

P1100949


P1100951

Amatersky dotaz.
To, ze je sbirali ve stejnou dobu znamena, ze kvetly ve stejnou dobu? Neznam situaci, o ktere se mluvi.
Chapu, ze mravenci a jine potvory jsou cile, ale nemohlo zustat par plodu nekde ulitych?
A druha vec, vyvijeji se plody obou druhu stejne rychle? Nikdy jsem se na to uplne nezameroval, ale mam pocit, ze tomu tak byt nemusi.

Zajímavý postřeh, předpokládám že jsi (dovoluji si tykání a očekávám podobně i z tvé strany)
četl pozorně Schutzianu, pokud se pletu upřesni to.
Díky.

Ptám se, proto že tam sbírali semínka G.parvulum ssp.huetneri a G.bruchii ssp.pawlovskyi ve stejnou dobu. Teoreticky by už plody G.bruchii ssp.pawlovskyi neměly mít, když kvetou na jaře. Podle toho kvetou obě ve stejnou dobu.

Všechny bruchii včetně ssp.pawlovskyi mi kvetou za rás na jaře. A když se tam vyskytne květ jindy tak je to hodně velká výjimka. Parvula mi kvetou v červnu a červenci.

Toto je snímek skupinky parvulum ze 15.6.

Mamlas napsal:

10ník napsal:

Štefan napsal: G. parvulum a G.bruchii jsou pro mne vizuálně podobné - u mne se líší termínem kvetení - G. bruchii vyloženě jarní kytka (někdy má poupata už ve sklepě), zatímco G. parvulum kvete v létě, u mne opakovaně. Mám jenom pár rostlin, nevím jestli se dá toto zobecnit.

Tam kde se vyskytují tyto rostliny spolu na jednom stanovišti, vznikají hybridy.

S Destetníkovým názorem nemohu souhlasit, pravdu má Štefan. I když se někde vyskytnou oba druhy společně a takových míst moc není, tak hybridizaci brání o několik měsíců odlišná doba kvetení.
Spíš se společně vyskytují G. bruchii a G. calochlorum, ale ta taky nekvetou najednou.

Mamlasi prosím tě Gymnocalycium bruchii ssp. pawlovski kvete jen na jaře a nebo i v létě?

Tak mi to nedalo, preklad srovnani noveho druhu s ostanimi druhy z popisu
Gymnocalycium volskyi V.Gapon, Ponomareva, Protopopov, Schelkunova & Zaitseva spec. nov.
Typus: Uruguay, Cerro Largo, Sierra de Aceguá, 296 m s.m., leg. V. Gapon 12.11.2018, VG18-1684/7859-10. WU (Inventar Nr. 3648 - dry plant [holo.], Nr. 4120 - flower in liquore alcoholico [iso.])1.

Diagnóza: druh se vyznačuje svou lesklým tělem, světle žlutými trny, světle žlutými oboupohlavními květy, vřetenovitými plody se semeny typickými pro podrod Macrosemineum Schütz ex Metzing. Liší se od Gymnocalycium netrelianum (Monv.) Britton & Rose menším stonkem, menším početem žeber, větším počet tenčích trnů vždy bez červené báze, delší květní trubkou, oboupohlavními květy a vřetenovitými plody. Liší se od Gymnocalycium denudatum (Link & Otto) Pfeiff. větším počtem žeber a trnů, menšími a světle žlutými květy s kratšími trubkami.

Srovnávací diskuze
Gymnocalycium volskyi se nejvíce podobá Gymnocalycium netrelianum (Monv. Ex Labor.) Britton & Rose. Nejdůležitějším rozdílem mezi nimi je jednopohlavní květ G. netrelianum. Jednopohlavní květy z rodu Gymnocalycium Pfeiff. ex Mittler nejsou vůbec vzácné. Ačkoli funkčně samčí květy nebo funkčně samičí květiny v argentinských druzích (např. Gymnocalycium bruchii (Speg.) Hosseus, Gymnocalycium carolinense (Neuhuber) Neuhuber) za určitých podmínek mohou mít normálně vyvinuté pestíky a tyčinky, u uruguayských a brazilských druhů je tomu trochu jinak. Autoři nic takového nepozorovali tzn., ze samčích květů se nikdy nevyvinuly plody, i když redukovaný orgán (pestík) byl navenek normální. Kromě toho se G. netrelianum vyznačuje větším tělem, (až 100 mm v kultuře), větším počtem žeber (14, až 20 u starých rostlin), menším počtem tužších slonovinově zbarvených trnů (obvykle 7), staré rostliny mají téměř vždy centrální trny. Květní trubka je kratší, méně než 10 mm dlouhá, plody jsou kulaté (obr. 21-23).

Gymnocalycium denudatum (Link & Otto) Pfeiff. má mohutnější tělo (u starších rostlin průměr více než 100 mm), menší počet žeber (5-6 až osm), víceméně plochých, menší počet trnů (obvykle 3-5), větší čistě bílé květy (až 75 mm dlouhé i v průměru), větší ovarium (20 mm a více), semena jsou také větší, až 2,6 mm (obr. 24-26).

Tělo Gymnocalycium uruguayense Britton & Rose není tak lesklé, žebra jsou nápadně hrbolcovitá, trny jsou silnější, obvykle 3 (vzácněji 5), častěji rovné, někdy mírně ohnuté, rohovinově zbarvené až světle hnědé. Květy zvonkovitého tvaru, krátká trubka, vždy jednopohlavní - samčí nebo samičí, plody kulaté až podlouhlé (obr. 27–29).

A nakonec Gymnocalycium leeanum (Hook.) Britton & Rose. Většina dnešních specialistů řadí tento taxon ke G reductum jako Gymnocalycium reductum subsp. leeanum (Hook.) Papsch a podle toho je jej nutno hledat poměrně daleko od brazilských hranic, na jihu argentinské provincie Buenos Aires (Charles 2009, Papsch 2000).

10ník napsal:

Štefan napsal: G. parvulum a G.bruchii jsou pro mne vizuálně podobné - u mne se líší termínem kvetení - G. bruchii vyloženě jarní kytka (někdy má poupata už ve sklepě), zatímco G. parvulum kvete v létě, u mne opakovaně. Mám jenom pár rostlin, nevím jestli se dá toto zobecnit.

Tam kde se vyskytují tyto rostliny spolu na jednom stanovišti, vznikají hybridy.

S Destetníkovým názorem nemohu souhlasit, pravdu má Štefan. I když se někde vyskytnou oba druhy společně a takových míst moc není, tak hybridizaci brání o několik měsíců odlišná doba kvetení.
Spíš se společně vyskytují G. bruchii a G. calochlorum, ale ta taky nekvetou najednou.

V Schuetziane se o nich vlastne nic nedozvime, je to jen oznameni s odkazem na zdroj, citace. A Gymnocalycim (rakouske) vychazi jen papirove. Az od pristiho roku bude i elektronicky.

O dalších se dovíme na : www.schuetziana.org/index.php/news/news-2020

Něco si o tom Gymnocalycium x elatum Řepka nothospecies nov. můžeme přečíst zde.

www.gymnocalycium.fr/gymnocalycium-x-elatum/

Krome te volskoviny se objevil dalsi popis
Gymnocalycium x elatum Řepka nothospecies nov.
Řepka, R. (2020): Gymnocalycium x elatum, eine neue Nothospecies von Arten zweier Subgenera. - Gymnocalycium 33(4): p. 1387-1400.
Holotype: Herbarium of the Faculdad de Ciencias Forestales, Universidad de Santiago del Estero, Argentinina (No. 2098).
Origin: Argentina, Prov. Córdoba, Dept. Punilla, Capilla del Monte, rocky pastures with Acacia caven at the western margin of the town (El Zapato), 980 m a.s.l.

A samozrejme uz jiste vite o tom ohnostroji netrelian a uruguayense z rakouskeho Gymnocalycium 33(1).

Štefan napsal: G. parvulum a G.bruchii jsou pro mne vizuálně podobné - u mne se líší termínem kvetení - G. bruchii vyloženě jarní kytka (někdy má poupata už ve sklepě), zatímco G. parvulum kvete v létě, u mne opakovaně. Mám jenom pár rostlin, nevím jestli se dá toto zobecnit.

Tam kde se vyskytují tyto rostliny spolu na jednom stanovišti, vznikají hybridy. V našich podmínkách, pěstované ve skleníku na jednom místě, se mohou pozvolna vracet zpět a pak se samozřejmě nesnadno rozlišují. Proto že stále neznáme genom jednotlivých ssp., pak nemůžeme snadno určit, která kam patří. Dobře to udělal Tom, když má na cedulkách jen lokality, popřípadě P.Č. Ale je na každém, jak si své rostliny poznačí a zatím musíme vyčkat, až se genom těchto gymnocalycií zpracuje a doufám že i zveřejní.

G. parvulum a G.bruchii jsou pro mne vizuálně podobné - u mne se líší termínem kvetení - G. bruchii vyloženě jarní kytka (někdy má poupata už ve sklepě), zatímco G. parvulum kvete v létě, u mne opakovaně. Mám jenom pár rostlin, nevím jestli se dá toto zobecnit.

G. parvulum a variety. Foto Jaromír Chvastek.

G.parvulum - Intihuasi-San Pdro del Norte,Cordoba


G.parvulum - Intihuasi-San Pdro del Norte,Cordoba


G.parvulum - Panaholma-Ambul,Cordoba. CH 1288.


G.parvulum - Panaholma-Ambul,Cordoba. CH 1288.


G.parvulum ssp.amoenum - Las Palmas,Cordoba. CH 1304.


G.parvulum ssp.amoenum - Las Palmas,Cordoba.


G.parvulum ssp.huetnerii - N San Pedro del Norte,Cordoba. CH 1161.

G.parvulum ssp.huetneri - San Pedro del Norte-San Francisco,Cordoba. Foto Josef Odehnal.

To G.volskyi kvete žlutě, prostě jak Uruguay
Nemáte někdo náhodou ve výsevu FS 552, Gf 209 nebo VG 1684?

Vypadá to jako denudatum, kvete to jako denudatum, prostě tváří se to jako denudatum, nebude to nakonec denudatum?

Tak tohle by mělo být podle nového popisu Gymnocalycium volskyi ssp. angulatum Gf 304 ?...

Tak pánové když už se zmiňujeme a nové Schuetzianě, tak v Rusku vyšel další Ruský elektronický deník o kaktusech a dalších sukulentních rostlinách Cactus Club.
Nechám si to na dlouhé zimní večery, protože většina je v ruštině, jen komentáře v angličtině.
Jsou tam zajímavé články o Notokaktusech, je tam i Frailea a nový popis Mediolobivie a samozřejmě dva články o Gymnech:
-Gymnocalycium “fedjukinii” versus “meregallii”
-Gymnocalyciums from Sierra de Acegua

Druhý článek popisuje ,,nové,, gymno z Uruguaye(Gymnocalycium volskyi) a vytváří k němu poddruh. Jen co jsem to narychlo prostudoval, tak se mi to moc nelíbí. Jde o rostlinu(žádná novinka), která zřejmě vytváří most mezi ,,netrelianem,, a denudatkem. Svým postavením je blíže Uruguayským kytkám, tak by se mi to lépe líbilo jako ssp.volskyi.
Článek si přečtěte a posuďte sami.

www.kaktusklub.com/e-journal/Kaktus-Klub_2020-2.pdf

Celej problém Neuhuberových popisů je v autorově pojetí variet a ssp. Vidím jenom do monvilejů, ale jeho variety a ssp. jsou vybraní jedinci z populací, kde rozhodně nepřevládají a na mnohých jsou i další "variety", natož aby měly areál oddělený od jiných. Z mého pohledu, pokud nejsou areály oddělelené, tak jim náleží status forma. Ve srovnání s ním byl Halda seriozní botanik.
Areály v Sierra Grande a Srra. Chica jsou propojené nejméně podél silnice Loma Grande-Candelaria-La Falda.
Odělené areály má ssp. pawlovskyi u San Pedro Norte (ale obávám se, že na snímku výše je G. parvulum ssp. huettnerii) a pak jsou areály v San Luis, ale všude jinde je to G. bruchii.

Ale samozřejmě když dostanu kvalitní botanický materiál, tak cedulky nepřepisuji.
Sám jsem zvědavej nad tou variabilitou, zda budu vůbec vidět ty rozdíly.

Největší problém Neuhubertových popisů je, že jsou kytky popisovány po 10 km. ?.?
Ale jak už zde bylo napsáno jsou to krásné a vděčné kytky. Já už se těším na svůj metřík, zatím spíše cedulkovište.

Mamlasi a 10níku díky za moc pěkný fotky kytek z přírody.
A co se týče bruchii je to spíše takový zakopaný kostlivec?
Za mě je důležitější polní číslo s lokalitou než ssp.

Jedna jarní...

Vladim1 napsal: Nakonec - je možné i na to koukat takhle - G. bruchii jsou hezké kytky, kvetou brzy, dobře rostou, nezaberou až tam moc místa, dokonce "některé" jsou i mrazuvzdorné ..a to by mohlo "běžnému" kaktusáři stačit.

Vladime máš recht. A to ostatní se časem nějak vyřeší. Hlavně, že nám to roste a kvete.

Všem, kteří jste zareagovali na můj příspěvek týkající se G.bruchii a v literatůře uváděných subs. děkuji.
Jarda Procházka měl u nás na toto téma před časem (dvěma-třema lety) přednášku.
Přednáška odborná, se zájmem jsme si poslechli a pokoukali. Jak jsem již jednou napsal, náš člen, jeho velmi dobrý kamarád pak, určitě špásem, pak prohlásil - Jardo, dyk to jsou furt jedny a ty samé kytky.
Následovala Jardova odpověď - to se ti tak jeví protože jsi ještě do toho nepronikl.
No skutečně, pro příznivce G. gardenasianum, G. monwillei a pod., kde je variabilita jak v otrnění, barvě kvěru, tak jaksi brána jako běžná záležitost a případná popsaná varieta, teda subs. je patrná na první pohled, i z dálky jednoho metru, bude "proniknutí" do G. bruchii a jeho nesčetných popsaných subs. asi složitější záležitost.
Nakonec - je možné i na to koukat takhle - G. bruchii jsou hezké kytky, kvetou brzy, dobře rostou, nezaberou až tam moc místa, dokonce "některé" jsou i mrazuvzdorné ..a to by mohlo "běžnému" kaktusáři stačit.