Téma:

Ještě jsem přemýšlel, kde bych mohl porovnat originální P 205 a to jsem si uvědomil, že je má Piltz vyfocené v nabídce semen. shop.kakteen-piltz.de/en/species/44 pod castellanosii v. bozsingianum P 205.......ten květ není růžovej jak na tvé fotce Milane a podobá se těm na mých rostlinách.

Tom napsal: V létě to zkontroluji, jestli to patří ke castellanosii nebo je to nějaké trichomo. Dám vědět. Stát se to může, nikdo není dokonalý.

Může mít hybridní původ z podrodem Trichomosemineum, květ tak nese znaky po otčí rostlině. Podobně jako G. esperanzae, které také nemá květy jako G. castellanosii. Podle semínek se dá poznat kam patří, až budeš mít semínka tak si zamlouvám asi 30 ks. Tyhle rostliny vypadají dost zajímavě.

Tom napsal: Stenly, moc pěkný kytky Doufám, že se zvládneme tento rok navštívit.

Taky doufám,mám toho sice na letošek naplánováno celkem dost,ale čas se snad na kaktusy vždy najde....

V létě to zkontroluji, jestli to patří ke castellanosii nebo je to nějaké trichomo. Dám vědět. Stát se to může, nikdo není dokonalý.

Teda, byla by to naše ostuda, kdyby to bylo něco jiného. Ale podle mě, i P 205 mají světle růžové květy, podobné jako ty moje bozsingiana. Fotka mobilem zkresluje perspektivu, květy jsou dosti malé.
Mám i pár dalších castellanosii a květy jsou dost různé, vždy ale malé.

P 205, fotky z roku 2017

Jaký to má přesně semena jsem nestudoval. Podívám se na to v létě. Vyséval jsem to v roce 2013 z plzňské akce semen a kytky dost rychle rostou. Trichomo co mám stejně starý je maximálně poloviční.

Tome, P205 na obrázku mají hodně netypické květy, skoro jako trichomoseminae. Jaká mají semena? Takhle podle fotky bych je určil jako ochotorenae.......

Stenly, moc pěkný kytky Doufám, že se zvládneme tento rok navštívit.

Mamlas napsal: Asi by bylo dobře se zase podívat na nějaké gymnocalycium. Gymno. castellanosii var. bozsingianum. Tohle není z klasické lokality u Chepes Viejo, ale asi 15 km severně od Chepes. v únoru 2007 jsem tam našel celkem 12 semen a udělal z nich 10 semenáčků. Mají od 3 do 6 trnů v areole.

Tak to je celkem slušnej úspěch z 12 IS udělat deset rostlin. To se mnohdy nepovede i z kulturních zdrojů.
Já mám ve sbírce jen kulturní semenáčky od Chepes Viejo a pak rostliny od Pepi Odehnala od El Abra, LR. Mám je od něj jako bozsingianum, ale podle všeho to bude v.armillatum.

P 205, šestileté semenáčky.

Tak dnes jsem se pustil do přesazování,tyto putují ze 6tek do 8ček. Po třech letech "testování" mého substrátu musím říct, že jsem s ním naprosto spokojený a nic na něm měnit nebudu. Pouze jsem vypustil antuku. Nádherný kořenový bal, po roce.
G. castellanosii ssp. ferocius


G.valnicekianum


A po zastřižení...

Asi by bylo dobře se zase podívat na nějaké gymnocalycium. Gymno. castellanosii var. bozsingianum. Tohle není z klasické lokality u Chepes Viejo, ale asi 15 km severně od Chepes. v únoru 2007 jsem tam našel celkem 12 semen a udělal z nich 10 semenáčků. Mají od 3 do 6 trnů v areole.

Ono tohle jaksi nepatří jen do vlákna Gymnocalycium, ale je dobře to tu ventilovat. Nejde jen o to, že druh je variabilní, ale taky o to, že popisy vznikají za nějakého, historicky daného stavu poznání.
Zatímco popis typu je je nutno brát jako fakt, něco jako axiom v matematice, tak v komentáři je dobové vědění, ke kterému můžeme přistupovat historicky.
Příklad:
Je popsán druh, třeba Echinopsis pygmaea. Typ druhu je popsán řádně, tedy je popsán jeden konkrétní jedinec a to latinsky. V německy psaném komentáři je zmíněno, že na dalších místech tento druh vypadá jinak a je popsáno jak. Je to první popis mediolobivie, proto je logické a správné, že všechny autorům známé mediolobivie byly v komentáři přiřazeny pod E. pygmaea.
Později byly odlišné rostliny, zmíněné v komentáři, popsány jinými autory jako další druhy, namátkou Rebutia haagei, Lobivia euanthema, Rebutia fiseriana nebo Lob. haagei var. crassa.

Velmi nebezpečné je ale považovat komentář za překlad popisu do srozumitelného jazyka. Kam to vede, se mohou všichni přesvědčit například v Pilbeamově knize o rodu Rebutia nebo ve speciálu Kaktusy 2011.

Já vím fotek G.monvillei už tady bylo hodně, jsou to hezké kytky,tak si dovolím i něco z těch mojich. Snad nevadi.

Ano, Milan to popsal naprosto přesně...a mnoho lidí to ani neví! A - vybere-li popisovatel třeba mírně atypickou kytku, nastane u kytek z blízké lokality horečné popisování nového druhu! Protože snad ani jeden známý druh neroste jen na jediné lokalitě...ba některé rostou na stovkách km v JA, kde to trochu znám, to tak je u mnoha druhů...

Tom napsal: Ano máš pěkný valníčky. Dokonce spodní dvě fotky mi připomínají mé P 83, skoro bych řekl, že je to ten sběr.
G.valnicekianum je celkem variabilní. A je zcela možné, že popis byl jen z jedné populace nebo dokonce jedné kytky. Přece je to jen popis ze třicátých let.

Podle pravidel Mezinárodního kódu botanické nomenklatury (IBCN) je popisem druhu popis typu, tedy jednoho konkrétního jedince a jen takový popis je platný. Naopak popisy sestavené podle více jedinců mohou být snadno prohlášeny za neplatné pro zmatečnost.
Zmínky o variabilitě, odlišnosti juvenilního a dospělého stadia a podobně nepatří do popisu, ale do komentáře. Do nedávna bylo zvykem psát popis latinsky a komentář v některém soudobém jazyce, obvykle v jazyce publikace, kde popis vyšel. Dnes může být popis anglicky a tedy v anglicky psaných publikacích po roce 2012 nemusí být odlišení popisu a komentáře snadné.
Rovněž to nemuselo být snadné do r. 1935, kdy popis mohl být v jakémkoli jazyce a tedy dohledat desetislovný popis ve Fričově pětistránkovém článku bylo téměř nemožné pro ty, kdo neuměli česky a proto některé jeho druhy byly popsány znovu a často pod jinými jmény a teď už je otázka jestli zavedená jména opuštět.

řekl bych, že by si je dost lidí včetně mě rádo pořídilo,ale omezené prostorové možnosti nutí k pořizování rostlin méně rozměrově náročných

10ník napsal:

Vladim1 napsal: Přátelé, tyhle kytky mají být Gymnocalycium valničekianum . No koukal jsem i na popis
Jak to vidíte vy? Díky.

---

Kaktusář 73, 1934
Jednotlivě rostoucí, ploché až kulovité, šedozelené, nelesklé, až 18 cm v průměru. Žeber 10 – 13, s vystouplými tupými hrbolci. Areoly velké, bíle plstnaté, kulaté. Okrajových trnů 7 – 9, 2,5 – 3 cm dlouhých, šedých, lámavých, lehce k tělu přihnutých. Centrální trn jeden, až 3 cm dlouhý, hákovitě zkroucený, silný.
Květy nálevkovité, 3,5 – 4 cm velké, špinavě bílé, uvnitř kalichu červenavé. Kalich 2 – 2,5 cm dlouhý, holý, šupinatý. Semena černá, lesklá.
Domovina: Argentina, Cordoba, Sierra Chica.

---

Je to G.valnicekianum a jsou to hezké kytky, jen nevím proč jsou u nás tak málo.

Vladim1 napsal: Přátelé, tyhle kytky mají být Gymnocalycium valničekianum . No koukal jsem i na popis
Jak to vidíte vy? Díky.

---

Kaktusář 73, 1934
Jednotlivě rostoucí, ploché až kulovité, šedozelené, nelesklé, až 18 cm v průměru. Žeber 10 – 13, s vystouplými tupými hrbolci. Areoly velké, bíle plstnaté, kulaté. Okrajových trnů 7 – 9, 2,5 – 3 cm dlouhých, šedých, lámavých, lehce k tělu přihnutých. Centrální trn jeden, až 3 cm dlouhý, hákovitě zkroucený, silný.
Květy nálevkovité, 3,5 – 4 cm velké, špinavě bílé, uvnitř kalichu červenavé. Kalich 2 – 2,5 cm dlouhý, holý, šupinatý. Semena černá, lesklá.
Domovina: Argentina, Cordoba, Sierra Chica.

---

Je to G.valnicekianum a jsou to hezké kytky, jen nevím proč jsou u nás tak málo.

Ano máš pěkný valníčky. Dokonce spodní dvě fotky mi připomínají mé P 83, skoro bych řekl, že je to ten sběr.
G.valnicekianum je celkem variabilní. A je zcela možné, že popis byl jen z jedné populace nebo dokonce jedné kytky. Přece je to jen popis ze třicátých let.
Při projíždění seznamu semen na kakteen-Piltz jsem narazil na pěkný sběr valnicekianum STO 829. Do budoucna se ho pokusím sehnat nebo vysít. shop.kakteen-piltz.de/en/species/44

P 83

Přátelé, tyhle kytky mají být Gymnocalycium valničekianum . No koukal jsem i na popis
Jak to vidíte vy? Díky.

---

Kaktusář 73, 1934
Jednotlivě rostoucí, ploché až kulovité, šedozelené, nelesklé, až 18 cm v průměru. Žeber 10 – 13, s vystouplými tupými hrbolci. Areoly velké, bíle plstnaté, kulaté. Okrajových trnů 7 – 9, 2,5 – 3 cm dlouhých, šedých, lámavých, lehce k tělu přihnutých. Centrální trn jeden, až 3 cm dlouhý, hákovitě zkroucený, silný.
Květy nálevkovité, 3,5 – 4 cm velké, špinavě bílé, uvnitř kalichu červenavé. Kalich 2 – 2,5 cm dlouhý, holý, šupinatý. Semena černá, lesklá.
Domovina: Argentina, Cordoba, Sierra Chica.

---

Na západním úpatí Sierra Grande rostou monvileje s asi nejhezčími trny, často krásně barevnými. Tohle je z Tala Caňada na cestě ze Salsacate na Los Gigantes.

Tom napsal: Krásný kytky Milane!! Já mít pár volných metrů, hned bych si udělal kolekci této krásné skupinky.
Přidám sem fotky z roku 2017, co jsem měl nachystaný na volnou tribunu klubu Astrophythum.

Nádherný rostliny Tome!!!! A supr fotky....
Ty VS 157 Nina Paula se dost podobají těm mým MM 207.....? :

díky za informaci

Mamlas napsal: Je pravda, že zrovna tyhle v poslední nabídce nebyly budou-li, tak to bude lok.4/05 Villa Merlo. Monvilejů tam ale bývá plno a rozhodně na dračku nejdou. Tohle je od Dos Rios v Sierra Grande.

Je pravda, že zrovna tyhle v poslední nabídce nebyly budou-li, tak to bude lok.4/05 Villa Merlo. Monvilejů tam ale bývá plno a rozhodně na dračku nejdou. Tohle je od Dos Rios v Sierra Grande.

to jsou perfektní rostliny, jen smůla, že nejsou v žádné nabídce.

Mamlas napsal: Tahle je ze Sierra de Comechingones. Kytičky tam jsou malinké, méně než 10cm v průměru, zato plody byly už na třícentimetrových. Ani tady nenarostou velké a kvetou bohatě. Nejlepší na nich je otrnění, to je divoké i kdyby tyhle monvileje byly normálně velké.

Krásný kytky Milane!! Já mít pár volných metrů, hned bych si udělal kolekci této krásné skupinky.
Přidám sem fotky z roku 2017, co jsem měl nachystaný na volnou tribunu klubu Astrophythum.












a skupinovka z 2018

Tahle je ze Sierra de Comechingones. Kytičky tam jsou malinké, méně než 10cm v průměru, zato plody byly už na třícentimetrových. Ani tady nenarostou velké a kvetou bohatě. Nejlepší na nich je otrnění, to je divoké i kdyby tyhle monvileje byly normálně velké.

Monvileje s bílými trny s hodně tmavou bází rostou hlavně v Sierra Chica a v Sierra San Luis. Ty ze Sierra Grande a Sierra de Comechingones mají trny do žluta, často intenzivně. Na obrázku je kytička ze Suyuque Nuovo na jižním konci Sierra San Luis.

Ne,ne....vyloženě mluvil o Markovi....MM- Miroslav Marek

Nebude to spíše Massimo Meregalli?