Téma:

Na internetu jsem hledal Gymnocalycium mihanovichii se sběrovkami STO. Něco málo jsem našel, ale to nestačí. Tak pár těch svých zde vložím a jestli nějaké máte, tak se prosím přidejte a můžeme je porovnávat.
G.mihanovichii v.filadelfiense STO 1206 a STO 1207



G.mihanovichii v.filadelfiense STO 1206




G.mihanovichii v.filadelfiense STO 1206-




G.mihanovichii v.filadelfiense STO 1207

Dnešní Gymnocalycium bruchii var. niveum :

Ještě co je novinka, tak se dá calochlorum u profíků koupit jako leptanthum, kde oni považují calochlorum až jako druhé platné jméno. Práci na toto téma jsem nikde nečetl. Kdyby někdo věděl kde se to dá přečíst, byl bych rád za odkaz nebo zmínku....díky.
od Tanti

velmi stará sběrovka B 58 mají tmavší trny


poslední foto parvulum ssp.amoenum

Moje calochlora od Tanti to také dělají, fotky se najdou někde pozpátku dva tří roky na tomto vláknu. Já sem vložím blízce příbuznou kytku a to parvulum.

Gymno. calochlorum z Taninga, Cord. Sorry, samozřejmě, žádná Taninga ale Tanti. Psaní a následné čtení už mě taky dostihlo....
Když je mu horko, tak se květy takhle zkroutí.

GN91-460/1470 Gymnocalycium oenanthemum? Sierra de Ambato, Catamarca, Argentina 1100m

dle mých análú, máš tam asi překlep.............

Zdravím,

měl bych dotaz, nemáte někdo semena, případně semenáčky:
gymnocalycium mazanense cv.MORIKANE

El Rodeo je lokalita 50/05. Našli jsme jen jeden plod a klíčivost byly mizerná - mě nevylezlo nic a dostal jsem dva semenáčky z několika málo od Luboše Loose. Nebylo co šířit, ale určitě tu budou sběry dalších, mě na El Rodeo nalákal článek R. Slaby o jejich cestě v r. 1995.

Potřeboval bych doplnit detaily k tomuto sběru GN 96-460/1470, znáte ho někdo? Mělo by jít o carminanthum.

Moc pěkný Milane hlavně to od Cuesta el Rodeo má krásný robustní trny , jaký je to plzeňský sběr?
Taky přidám nějaké červenokvěté co mám ve sbírce.
klasický montanum SL sběr

GN 91-460/1472 Los Angeles

v popředí P 133 v pozadí R 720

kulturní vytrněné tillianum

Mám rád G. carminanthum.
Tohle je z Cuesta el Rodeo v Catamarce. Nebyly hojné, zato byly velké. květináč odmička, výsev 2005.



Tohle je z Cuesta Los Angeles. Tam byla hojná a asi poloviční než u El Rodeo. I doma jsou jiná. Výsev 2005, květináč 8x8, kvést začaly o pár let dříve než ty od El Rodeo.

Tom napsal: Současný stav kytek po přesazení do osmiček teď v zimě doopravdy připomíná G.vateri......v létě se na ně zaměřím a překontroluji semena.

Tak to vypadá na ty vatterii. Při moření a výsevu jsi zřejmě přehlíd jaká jsou semínka. Asi těch výsevu bylo více a může se stát. Teď už jen zbývá udělat z nich semínka ať to máš jisté.

Současný stav kytek po přesazení do osmiček teď v zimě doopravdy připomíná G.vateri......v létě se na ně zaměřím a překontroluji semena.

Mamlas napsal: Tome, přesně jako tvoje kytky vypadaly semenáčky G. vaterii z lok. 5/05, Las Tapias, když byly do pětek. Dneska snižují počty trnů a začínají vypadat jako vaterii. V plzešké nabídce bývají taky- nemůže to být jen záměna jmenovek?

Milane, záměna jmenovek to nebude. Od Vás jsem žádné neobjednával a za těch několik sezón co vysévám jsem vysel jen jednu položku LF 96, ale úplně jiný rok.
Na těch mých kytkách je zajímavá ta dvojí barva, zelená a taková s patinou.....těžko se popisuje. Ale kdybys měl náhodou fotky vaterka lok.5/05, tak by mě to zajímalo, co kdyby.
Ještě sem vložím tu objednávku z roku 2013, jen tak pro zajímavost. A co se týče statistiky, z 21 položek se 17 pyšní u mě ve skleníku, za což děkuji. Jedna malá chybka nevadí, ale o to víc mě to vrtá v hlavě co to mám.

Tome, přesně jako tvoje kytky vypadaly semenáčky G. vaterii z lok. 5/05, Las Tapias, když byly do pětek. Dneska snižují počty trnů a začínají vypadat jako vaterii. V plzešké nabídce bývají taky- nemůže to být jen záměna jmenovek?

10ník napsal: Takové řekl bych typické P 205 jsou zde. gymnocalycium.wordpress.com/2014/02/21/gymnocalycium-castellanosii-bozsingianum-p-205/

Mívají i bílé květy s červeným jícnem zejména v mládí, ale u tvých rostlin mají jinou stavbu než castellanosii. Všiml jsem si také světlezelené epidermis (asi na dvou kytkách) což je také dost neobvyklé. Ale může to být optický klam způsobený fotoaparátem.

No musím přiznat, že po prohlédnutí vše těch bozsingian to doopravdy vypadá na hybrid bozsingian x ochoterenae....ach jo....

Takové řekl bych typické P 205 jsou zde. gymnocalycium.wordpress.com/2014/02/21/gymnocalycium-castellanosii-bozsingianum-p-205/

Mívají i bílé květy s červeným jícnem zejména v mládí, ale u tvých rostlin mají jinou stavbu než castellanosii. Všiml jsem si také světlezelené epidermis (asi na dvou kytkách) což je také dost neobvyklé. Ale může to být optický klam způsobený fotoaparátem.

Ještě jsem přemýšlel, kde bych mohl porovnat originální P 205 a to jsem si uvědomil, že je má Piltz vyfocené v nabídce semen. shop.kakteen-piltz.de/en/species/44 pod castellanosii v. bozsingianum P 205.......ten květ není růžovej jak na tvé fotce Milane a podobá se těm na mých rostlinách.

Tom napsal: V létě to zkontroluji, jestli to patří ke castellanosii nebo je to nějaké trichomo. Dám vědět. Stát se to může, nikdo není dokonalý.

Může mít hybridní původ z podrodem Trichomosemineum, květ tak nese znaky po otčí rostlině. Podobně jako G. esperanzae, které také nemá květy jako G. castellanosii. Podle semínek se dá poznat kam patří, až budeš mít semínka tak si zamlouvám asi 30 ks. Tyhle rostliny vypadají dost zajímavě.

Tom napsal: Stenly, moc pěkný kytky Doufám, že se zvládneme tento rok navštívit.

Taky doufám,mám toho sice na letošek naplánováno celkem dost,ale čas se snad na kaktusy vždy najde....

V létě to zkontroluji, jestli to patří ke castellanosii nebo je to nějaké trichomo. Dám vědět. Stát se to může, nikdo není dokonalý.

Teda, byla by to naše ostuda, kdyby to bylo něco jiného. Ale podle mě, i P 205 mají světle růžové květy, podobné jako ty moje bozsingiana. Fotka mobilem zkresluje perspektivu, květy jsou dosti malé.
Mám i pár dalších castellanosii a květy jsou dost různé, vždy ale malé.

P 205, fotky z roku 2017

Jaký to má přesně semena jsem nestudoval. Podívám se na to v létě. Vyséval jsem to v roce 2013 z plzňské akce semen a kytky dost rychle rostou. Trichomo co mám stejně starý je maximálně poloviční.

Tome, P205 na obrázku mají hodně netypické květy, skoro jako trichomoseminae. Jaká mají semena? Takhle podle fotky bych je určil jako ochotorenae.......

Stenly, moc pěkný kytky Doufám, že se zvládneme tento rok navštívit.

Mamlas napsal: Asi by bylo dobře se zase podívat na nějaké gymnocalycium. Gymno. castellanosii var. bozsingianum. Tohle není z klasické lokality u Chepes Viejo, ale asi 15 km severně od Chepes. v únoru 2007 jsem tam našel celkem 12 semen a udělal z nich 10 semenáčků. Mají od 3 do 6 trnů v areole.

Tak to je celkem slušnej úspěch z 12 IS udělat deset rostlin. To se mnohdy nepovede i z kulturních zdrojů.
Já mám ve sbírce jen kulturní semenáčky od Chepes Viejo a pak rostliny od Pepi Odehnala od El Abra, LR. Mám je od něj jako bozsingianum, ale podle všeho to bude v.armillatum.

P 205, šestileté semenáčky.

Tak dnes jsem se pustil do přesazování,tyto putují ze 6tek do 8ček. Po třech letech "testování" mého substrátu musím říct, že jsem s ním naprosto spokojený a nic na něm měnit nebudu. Pouze jsem vypustil antuku. Nádherný kořenový bal, po roce.
G. castellanosii ssp. ferocius


G.valnicekianum


A po zastřižení...

Asi by bylo dobře se zase podívat na nějaké gymnocalycium. Gymno. castellanosii var. bozsingianum. Tohle není z klasické lokality u Chepes Viejo, ale asi 15 km severně od Chepes. v únoru 2007 jsem tam našel celkem 12 semen a udělal z nich 10 semenáčků. Mají od 3 do 6 trnů v areole.

Ono tohle jaksi nepatří jen do vlákna Gymnocalycium, ale je dobře to tu ventilovat. Nejde jen o to, že druh je variabilní, ale taky o to, že popisy vznikají za nějakého, historicky daného stavu poznání.
Zatímco popis typu je je nutno brát jako fakt, něco jako axiom v matematice, tak v komentáři je dobové vědění, ke kterému můžeme přistupovat historicky.
Příklad:
Je popsán druh, třeba Echinopsis pygmaea. Typ druhu je popsán řádně, tedy je popsán jeden konkrétní jedinec a to latinsky. V německy psaném komentáři je zmíněno, že na dalších místech tento druh vypadá jinak a je popsáno jak. Je to první popis mediolobivie, proto je logické a správné, že všechny autorům známé mediolobivie byly v komentáři přiřazeny pod E. pygmaea.
Později byly odlišné rostliny, zmíněné v komentáři, popsány jinými autory jako další druhy, namátkou Rebutia haagei, Lobivia euanthema, Rebutia fiseriana nebo Lob. haagei var. crassa.

Velmi nebezpečné je ale považovat komentář za překlad popisu do srozumitelného jazyka. Kam to vede, se mohou všichni přesvědčit například v Pilbeamově knize o rodu Rebutia nebo ve speciálu Kaktusy 2011.