Téma:

Tady ten dvouletý prcek mi udělal radost minulý týden - Lobivia wrightiana KK 788 Rio Mantaro, Junin, Peru, 2200-2800 m.

Moje oblíbené - každoročně

Lobivia acchaensis Peru, z IS

Tak konečně kvete Lobivia maximiliana v. charazanensis WK 967

Nie mogę dokładnie zlokalizować miejscowości Tinguipaya w Boliwii. Jedno źródło w internecie podało mi, że jest to w pobliżu Atocha na drodze z Tupiza do Uyuni w prowincji Potosi. Tam, a dokładnie na południowy wschód od Atocha rosną fory Lobivia pugionacantha. Teraz jednak widzę, że Tinguipaya wypada także na północny zachód od Potosi. Na głównej drodze z Potosi do Oruro jest miejscowość Yocolla, a od niej na północ prowadzi droga do Tinguipaya. W tym rejonie rosną formy Lobivia pentlandii v.hardeniana. Najłatwiej rozróżnić L.pugionacantha do L.pentlanii sprawdzając nasiona (semena). Kwiaty potrafią być dość podobne a kształt pędu i ciernie są bardzo zmienne.

Zdjęcia lobivek z obu lokalizacji wstawiam poniżej.


Lobivia pugionacantha varieta TB606.1
Salo, Tupiza to Atocha, Potosi, Bolivia 3726m


Lobivia pentlandii fma. hardeniana TB884.1
Yocalla, Potosi, Bolivia 3693m

blabla napsal: To jest forma Lobivia pugionacantha.

A proč ne pentlandii?

To jest forma Lobivia pugionacantha.

Lobivia sp. AW 166 Bolivia Tinguipaya - Yocolla 23-4-2017

Před nějakou dobou jsme zde řešili dva sporné taxony, resp. jeden sporný druh, L. krahn-juckeri. Dávám sem fotky dvouletých kytek, jejichž sběrovky ve sbírkách téměř nejsou k vidění...myslím, že rozdíly jsou dost evidentní...

Lobivia krahn-juckeri BLMT 798.03 23-4-2017





Lobivia caineana VS 1029 La Viña-Torotoro, km 7, Bolivia 2920 m 23-4-2017

Mám jen jeden výsev Lob. pentlandii Ze semínek od Oruro a na jeho základě jsem si myslel, že malé květy jsou u tohoto druhu obvyklé.

Některé lobívie jsou prostě divné. Příkladem může být tato kytka - Lobivia pentlandii f. aurantiaca JK 477 Potosi - Uyuni, Potosi, Bolivia, 3500 m. Jedna rostlina kvete předpisově žlutě, zato tato...květy jsou navíc malé, sotva dva centimetry v průměru...a o co jsou menší květy, o to jsou delší trny...květináč je desítka....

Kytky jsem prohlédl, a zdá se, že OK...já jsem totiž tu jednu kytku připálil - na jaře co nejdřív otevírám široká okna ve skleníku, a to jsem udělal i letos - a všechny kytky, které byly v první řadě, jsem připálil včetně tady té Stane se mi to každý rok, a každý rok jsem nepoučitelný

Lobivia wrightiana KK1545 Huancavelica, Peru, 2800 m

Vím, že už to tady jednou padlo a zrovna neprávem - navíc ta druhá kytka v pozadí není ostrá - ale v tomto případě bych se opravdu raději ujistil, že se nejedná o svilušku. Mají tyhle kytky dost rády a takovýto vzhled rostliny mi stačí zahlédnout periferně, zdálky a rozmazaně, a už mi blikají varovné kontrolky.

Někdy dříve jsem sem dával WR, teď kvete i Lobivia famatimensis FR459 Sierra Famatima, La Rioja, Argentina Oproti WR má o něco tmavší květy, až s nádechem do hněda...Jednu z těch dvou kytek jsem letos trochu připálil...

Včera byl docela zajímavý den, lobívie začínají kvést...sice pomalu a nesměle, ale začínají Největší radost jsem měl z květu této kytky - Lobivia acchaensis ES 168 Aray Pallpa, Cuzco, 3752 m, Peru. Před třemi lety jsem vyséval několik lokalitních položek, možná i 10 (LK, ES, EZ, HJW...), tyto vykvetly jako první. Jinak všechny sběry jsou dost uniformní, až na jednu výjimku - ES 170 (ta má dlouhé středové trny už jako dvouletá, dám sem někdy fotku). Ještě k acchaensis - je to forma wrightiany, což uznávám (pro zjednodušení mám na jmenovce jen acchaensis), nicméně, bílé nitky a čistě bílá blizna, a nazelenalé ústí květu

Já určitě nejsem naštvaný svilušky jsou pěkné bestie...mám zkušenost, že z lobívií jim, aspoň u mě, chutná nejvíc L. saltensis Takže to je pro mě takový indikátor. Dnes jsem si vzpomněl, a podíval jsem se na ten inkriminovaný květináč s Lobivia jajoiana MN 343 E Tumbaya, Argentina - jen, že kytky byly opravdu po zimě seschlé, teď jsou napité a OK






Jinak, dnes rozkvetla Lobivia maximiliana v. charazanensis WR 206 Charazani, La Paz, Bolivia, 4000 m. Tak si nějak tuto varietu představuju

Zdar,
sorry, nechtěl jsem se dotknout ani kytky, ani pěstitele. Chytit do sbírky svilušku není žádná hamba, lítají hajzlíci vzduchem, a když není nic chutnějšího, pustí se i do kaktusu. A lobivky jim chutnají. Právě na nich (na ročních semenáčkách) jsem jich pár nachytal, přestříkl jsem vše. K mání bylo Omite, dnes nahrazeno Vertimec, pomlžil jsem směsí s kuchyňským JARem.
Ta potvora se zprvu pozná právě podle toho, že epidermis na kytce se stává jaksi unavenější, do šeda, po čase hnědne. A prostým okem je neviditelná, tedy aspoň pro mne, při zvětšení 10x se už vidí drobné růžové potvůrky.
Teď jsem si objednal pár lup na Aliexpres - za směšný peníz, s dopravou zdarma: nl.aliexpress.com/item/Gafas-Lupa-Microscope-15X-Multifunctional-Glasses-Magnifier-Lamp-Portable-Handheld-Loupe-Magnifying-Glass-Tool-with-2/32623963380.html?spm=2114.48010108.5.8.4zy9wL&&scm=1007.12783.72505.0
Omlouvám se za dlouhé čtení a přeju krásný velikonoce - Pavel P.

Tom Proch. napsal: L. chrysochete R 173, Quebrada de Humahuaca, Jujuy, Argentina

Lokalizacja WR173 to jest Santa Victoria, Salta, Argentina, 4000m. W Quebrada de Humahuaca L.chrysochete występuje jedynie w Volcan, to L.chrysochete v.markusii. To stanowisko prawdopodobnie dziś już nie istnieje, zostało zdewastowane.
Mi udało się zobaczyć L.chrysochete na wielu ciekawych stanowiskach. Typowa L.chrysochete z Santa Victoria poniżej:


Lobivia chrysochete TB032.1
Rodeopampa, Salta, Argentina 3451m

petr babula napsal: Tak v první řadě pro Tom Proch. - myslím, že to je jasná pentlandka. Přece jenom, max. v. charazanensis je hodně typická, i když barva květů nemusí být omezena pouze na žlutou....

Jojo, já ani netvrdím, že je to čistá charazanensis - ke jménu jsme onehdá došli společně s Honzou C. Pentlandka to ale tedy rovněž není, ono se to takhle z fotky možná špatně poznává. Snad by mohla být jedním z rodičů (pokud se jedná o hybrid) a přijde mi, že v tom vidím vidím ještě znaky kytek právě z okruhu L. maximiliana a L. pampana.

A posílám ještě něco z loňských L. chrysochete. Letos zatím kvetou jen v BZ hertrichiany z přezimovavších poupat, jinak zatím vesměs pidipoupata.

L. chrysochete R 173, Quebrada de Humahuaca, Jujuy, Argentina


L. chrysochete f. hystrix R 648, Iscayachi to Tarija, Tarija, Bolivia

Tak z jiného soudku Lobivia wrightiana f. chilensis KK 642 Putre, 4000m, Tarapaca, Chile - tato kytka drží čestné třetí místo v pořadí kvetení v roce 2017 Mám tyto dvě starší (cca 8 let), a pak plno semenáčků, z nichž některé budou kvést už letos.

Vážně? Já si myslím, že bysTě se měl podívat, jak vypadají dvouleté semenáče po zimě bez zálivky Žádný Vertimec není zapotřebí A ty světlé tečky, to jsou průduchy - a ty tam mají být Dám sem fotky...

Ahoj,
raději bych se na tuhle kytičku podíval pod silnou lupou - viz: jajoiana MN 343 E Tumbaya, Arg od Petra Babuly. A pak třeba přestříknul přípravkem Vermitec.
Zdravím - pp.

Myslím, že nemáš pravdu. Vysévám tak několik let a nikdy jsem neměl nic pomíchané. Samozřejmě se stane, že někde někam zapadne semínko, kam by nemělo, ale semenáče rostou ve shluku a pak taky celý shluk pikýruju....je to vidět někde na fotkách, které jsem sem dával dříve.

Pro jmusil: používám tvrdší, napůl přeložený papír, kartičku cca 5 x 5 cm. Obsah sáčku nasypu na kartičku a semínka doručím tam, kde mají být, nikam jinam Proto jsem si tak jistý tím nepomícháním. Spíše jsem chtěl v příspěvku upozornit na to, že máme pořád strach, zda teploty nejsou příliš nízké - pro klíčení lobívií se mi noční poklesy teplot na 5°C zdají ideální, perfektně to klíčí, a hlavně nic moc neplesniví

No mě je tak záhadou, jak jsi je tak hezky soustředěně vysel do středu políček. Já mám vždycky honičku, aby mi nějaké to semínko neuteklo jinam.

Nemáš na to nějakej fígl?

petr babula napsal: Dnes v Brně prší, ale i tak jsem se pokusil vyfotit kvetoucí lobívku - Lobivia chrysochete VZ619 before Chunca Chanca, Cerro Mandinga, Bolivia 3670 m. Kytky mám pouze dvě, tajně jsem doufal, že se sejdou a udělám semena Ale snad to není ještě ztraceno Jinak - letos kvete kytka poprvé....

Mám ji drobátko světlejší, ale jinak docela odpovídá:


Tady je typovka WR173:


Ty květy jsou loňské, u mě lobívky ještě chrápou hlubokým spánkem. Letos to byla krize, dodělávali jsme vejminek, zahrada rozrytá, děs běs. Stěhoval jsem z provizorního zimoviště před dvěma týdny...
Jinak tímto všechny asi po půl roce zase jednou zdravím, přeju krásnou sezónu a doufám, že aspoň občas sem budu mít co vložit.

petr babula napsal: No, to je opravdu otázkou...vzhledem k tomu, že preferuju hustý výsev soustředěný na relativně malou plochu, protože semenáče kupodivu lépe rostou, tak nehrozí, že by identita zanikla, rostliny jsou v klastru - myslím, že jde dobře vidět, že žádné styčné plochy, kde by jednotlivé položky přecházely jedna v druhou, nejsou. Pokud někdo chce dělat složitě políčka, ať si je dělá, mně se osvědčilo toto a nehodlám to měnit...Nestalo se mi, že by byly položky pomíchané...spíš se mi stalo, a v poslední době hodně od RH, že ze semen klíčí něco úplně jiného. To mě teda docela štve....

Ono záleží, za jak dlouho je budeš pikýrovat. V této velikost jsou pěkně oddělené, pokud je budeš pikýrovat tak za dva tři měsíce či déle, bude to jednolité pole, zejména pokud tam máš samé lobívie

Dnes v Brně prší, ale i tak jsem se pokusil vyfotit kvetoucí lobívku - Lobivia chrysochete VZ619 before Chunca Chanca, Cerro Mandinga, Bolivia 3670 m. Kytky mám pouze dvě, tajně jsem doufal, že se sejdou a udělám semena Ale snad to není ještě ztraceno Jinak - letos kvete kytka poprvé....

No, mně se ty výsevy líbí. Vždy něco nevyleze
Pokud sledují dobře zdejší fórum, tak předpokládám, že se jedná především o Lobivie a v tom případě mluvit o nějakém kultivátoru je zbytečné.
Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že výsev Aylo, Médio a Lob pod zářivkami. . . ., no, nic moc Něco sice vylezlo, ale žádná sláva to není.
Zkušenost pro příště.

No, to je opravdu otázkou...vzhledem k tomu, že preferuju hustý výsev soustředěný na relativně malou plochu, protože semenáče kupodivu lépe rostou, tak nehrozí, že by identita zanikla, rostliny jsou v klastru - myslím, že jde dobře vidět, že žádné styčné plochy, kde by jednotlivé položky přecházely jedna v druhou, nejsou. Pokud někdo chce dělat složitě políčka, ať si je dělá, mně se osvědčilo toto a nehodlám to měnit...Nestalo se mi, že by byly položky pomíchané...spíš se mi stalo, a v poslední době hodně od RH, že ze semen klíčí něco úplně jiného. To mě teda docela štve....

Je jen otázkou času, kdy zaniknou a s nimi i pravá identita semenáčků na styčné ploše bývalých políček

Fascinují mě ty vybrázděný políčka