Téma:

Další milá pentlandka - Lobivia pentlandii Puno, Peru. Ta barva květu je úžasná...

A začíná čas vzpomínek na to, když lobívky kvetly

Lobivia pentlandii JK 79 Caracollo, Bolivia 3800m - orange







Lobivia pentlandii JK 79 Caracollo, Bolivia 3800m - pink

Letos kvetly Lobivia schreitierii, Dique La Angostura, Tucuman. Překvapilo mě, jak malé kvetou. V přírodě to byly velké trsy a květů nijak moc.

Mamlas – aurea albiflora

Díky za informace. Lokalita co zmiňuješ – fallax albiflora se tím potvrdila. Ta se bez GPS nedá snadno popsat. Solidní orientační body jsou jen Serrezuela a Piedrita Blanca. Někdy je uváděna Aguas de Ramon nebo Agua de Ramon, ale to jsou desítky samot podél silnice. Tato lokalita by měla být asi 13km dlouhá a je podél silnice z Piedrita Blanca do Tuclame v úseku od 8km SE Piedrita Blanca, 25km S Serrezuela do 14km NE Piedrita Blanca, 16km SE Serrezuela. Vzdálenosti vzduchem. Piedra Blanca a řada dalších jsou lidová tvořivost.
Silnice vede z provincie Minas do provincie Cruz del Eje mezi pohořími Sierras de Pocho, Sierra de Serrezuela a Sierra de Guasapampa. To jsou orientační body na nic. To nikdo nenajde napsané ani na kusu plechu ani na skále.
Potom ještě rostou východně od Recreo, La Paz, Catamarca. Hned tesítky metrů od obce, od hřbitova až asi 2km na sever. Tím je lokalita dobře určená i bez GPS. Fotky neznáme, takže nevíme jestli je nazývat fallax nebo aurea.

jmusil napsal:

morče napsal: Letošní výsev plzenských semen lobivii 29.4.2016
položka v pravo 4/016. LOBIVIA FEROX, IS ÚNOR 2014 MUS 14/L43, CANGREJILLOS, SALINAS GRANDES, SALTA, 4006M,M Ta je v pořatku.

Jinak celkem to pěkně vyklíčilo .Pozdravem morče.

Morče, posílám obrázek ať víš na co se máš těšit. Jsou jiný už jako dvouletý, každého zaujmou. Tyhle kytky jsou ze semen sbíraných na stejné lokalitě o cca 10 let dříve Jirkou Konstantinovičem a Milanem Kůrkou. Jen si prosím oprav to nadmořskou výšku, to je překlep na mé straně. Má být 3467m

Děkuji za informací opravím si to , jestli budou tak pěkné jak na obrázku ,tak se nemohu dočkat ,ještě jednou dík za iformaci.poz.morče. p.s opraveno.

morče napsal: Letošní výsev plzenských semen lobivii 29.4.2016
položka v pravo 4/016. LOBIVIA FEROX, IS ÚNOR 2014 MUS 14/L43, CANGREJILLOS, SALINAS GRANDES, SALTA, 4006M,M Ta je v pořatku.

Jinak celkem to pěkně vyklíčilo .Pozdravem morče.

Morče, posílám obrázek ať víš na co se máš těšit. Jsou jiný už jako dvouletý, každého zaujmou. Tyhle kytky jsou ze semen sbíraných na stejné lokalitě o cca 10 let dříve Jirkou Konstantinovičem a Milanem Kůrkou. Jen si prosím oprav to nadmořskou výšku, to je překlep na mé straně. Má být 3467m

Máš pravdu, že obcí podobného jména je v Cordobě plno, ale areál bělokvětých Echinopsis aurea var. falax - mimo barvy květu jsou to typické falax, je docela malinkej a to jižně a jihovýchodně od La Serrezuela. Taky jsem viděl pravopisnou variantu La Serena, jak to někdo nemoh po čase přečíst...
Tedy spíš bych čekal, že Piedra Blanca na ceduli vznikla třeba tak, že ustřihli malej plech a tak to museli zkrátit.

Mamlas – Jak je ten svět malej

Milane, pobavila mě poznámka, jak se od dob Rauschových bílý šutr v Argentině zvětšil. Možná jsi byl na stejném místě jako Rausch, ale svět může být i velkej a bílých šutrů plnej.
Jen co já vím jsou v Cordobě obce Piedra Blanca, Piedrita Blanca a dvě Piedras Blancas. Bude jich tam jistě více a vezmeme-li v úvahu, že tím mohlo být míněno i cerro, monte, cuesta, arroyo, rio a mnoho dalších jsme na stovkách míst, kde může růst echinopsis u bílého šutru. Připomnělo mi to frmol u stolu v Chrudimi, kde nastačili balit novinku Turbinicarpus sp. Entronque, Mexiko.
Lidi mají rádi na jmenovce lokalitu. Co s tím by už patřilo do jiného vlákna. Jestli máš GPS a nadmořkou výšku dalo by se možná odhadnout jak daleko jsi byl od Rausche.

Jak je ten svět malej. Tahle je ze semínek sbíraných na stejném nalezišti v roce 2005. Jenom do zápisníku jsem si z ukazatele u silnice opsal Piedra Blanca. Třeba se ten bílej šutr od Rauschových dob zvětšil....

Lobivia aurea v. albiflora WR 710 Piedrita Blanca, Cordoba, Argentina 500 m - jedna kytka ještě kvete

Tak se mi "psík" chystá kvést....

Čelákovice napsal: Echinopsis (Lobivia, Hymenolobivia, Hymenorebulobivia) cerasiflora A. V. Frič

Pro svůj zajímavý květ bývala poměrně často citována ve Fričových katalozích i jinde, jméno je invalidní. Tato rostlina pochází od Friče, nabízel ji i s poznámkou „třešňový květ“ nebo „Bl. kirschrot“. Od něj ji měl Karel Krpálek, ředitel pivovaru v Praze – Nuslích a specialista na rod Echinopsis. Nyní je ve sbírce Zdeňka Červinky. Třešeň je sice latinsky prunus, ale etymologie je správná. Slovo cerasus je odvozeno od pontského města Kerasus. Pontská říše - dnes severovýchodní Turecko. Odtud asi 70 let př. n. l. importoval „třešně“ římský vojevůdce a boháč L. L. Lucullus (po něm lukulské hody) do svých ovocných zahrad v Římě – Horti Luculliani. Tím se cerasus dostalo do latiny, řečtiny (kérasos), praslovanštiny (čeršňa), slovenštiny (čerešňa). V botanice se cerasus vyskytuje nejen ve jménech třešní, ale i višní, bobkovišní, sakur a dalších. Není se co divit, dnes už nezjistíme co všechno dovezl.
V novější době je cerasiflora nejčastěji uváděna jako synonymum L. haematantha či rebutioides. I v širším pojetí druhu by stála dost na okraji, ale možné to je. Podle našeho názoru by to mohl být hybrid a jedním z rodičů by mohla být Fričova Lobivia bruchii nivalis. Ta nejvíce odpovídala současným korethroides nebo kieslingii. Ty mají více žeber a i stonek se liší, takže se nabízí možnost hybridu s nějakou další echinopsis.
Vyobrazená rostlina nikdy nevytvořila semena ani odnož. Foto Zdeněk Červinka. Nebude-li násilně donucena k odnožování asi zmizí ze sbírek.

Dnešní název této lobivie je Lobivia grandiflora Britton & Rose, teda abych byl přesný, byl to název této rostliny i za Friče, pochází z roku 1922. Tvar květu a tmavé trny už připomínají var. crassicaulis, ta ale mívá méně žeber. Tenhle tmavotrnný ekotyp sbíral Ruda Slaba v roce 2008 nad Pománem v Sierra de Ambato. Skutečně tolik neodnožuje, ale myslím, že velký květináč a dobrá výživa by měly odnože zajistit i na vaší fričovce. Samozřejmě, je taky otázka, zda to nepopsat třeba jako varietu s tím fričovým jménem, roste to na okraji areálu a vypadá to trochu jinak....

Na přelomu července a srpna kvetly tyto milé kytičky (staré necelé dva roky) - Lobivia saltensis ZJ San Fernando de Escoipe, Arg.

Echinopsis (Lobivia, Hymenolobivia, Hymenorebulobivia) cerasiflora A. V. Frič

Pro svůj zajímavý květ bývala poměrně často citována ve Fričových katalozích i jinde, jméno je invalidní. Tato rostlina pochází od Friče, nabízel ji i s poznámkou „třešňový květ“ nebo „Bl. kirschrot“. Od něj ji měl Karel Krpálek, ředitel pivovaru v Praze – Nuslích a specialista na rod Echinopsis. Nyní je ve sbírce Zdeňka Červinky. Třešeň je sice latinsky prunus, ale etymologie je správná. Slovo cerasus je odvozeno od pontského města Kerasus. Pontská říše - dnes severovýchodní Turecko. Odtud asi 70 let př. n. l. importoval „třešně“ římský vojevůdce a boháč L. L. Lucullus (po něm lukulské hody) do svých ovocných zahrad v Římě – Horti Luculliani. Tím se cerasus dostalo do latiny, řečtiny (kérasos), praslovanštiny (čeršňa), slovenštiny (čerešňa). V botanice se cerasus vyskytuje nejen ve jménech třešní, ale i višní, bobkovišní, sakur a dalších. Není se co divit, dnes už nezjistíme co všechno dovezl.
V novější době je cerasiflora nejčastěji uváděna jako synonymum L. haematantha či rebutioides. I v širším pojetí druhu by stála dost na okraji, ale možné to je. Podle našeho názoru by to mohl být hybrid a jedním z rodičů by mohla být Fričova Lobivia bruchii nivalis. Ta nejvíce odpovídala současným korethroides nebo kieslingii. Ty mají více žeber a i stonek se liší, takže se nabízí možnost hybridu s nějakou další echinopsis.
Vyobrazená rostlina nikdy nevytvořila semena ani odnož. Foto Zdeněk Červinka. Nebude-li násilně donucena k odnožování asi zmizí ze sbírek.

Mladinké semenáčky L. schreiteri. Loni šly z misky prvního pikýrování do "chrudimáků" 5 nebo 6 cm a letos se snažily.



Květy silně připomínají L. saltensis


Tyhle dvě rostlinky jsou už trochu starší, ale o moc větší ne.


K L. schreiteri patří var. stillowiana. Liší se hlavně světlým vnitřkem květu. Jinak rostou vedle sebe, taky W. Rausch jim dal čísla za sebou (WR 170 a 171).

Vím, že to je kytka až obyčejná, ale mně se moc líbí - Lobivia hertrichiana v. minuta WR 414, Rio Urubamba, Cuzco, Peru.

Lobívky jsem tu letos docela zanedbával, zkusím postupně napravit. Začal jsem se probírat fotkami z letošní sezóny a docela mě překvapilo, co všechno kvetlo. Nějak jsem si to v tom fofru nestačil ani užít. Takže letošní L. acanthoplegma:


Většinou neuznávaná varieta vacasensis WR 261:


Rovněž leckdy neuznávaná var. patula RBC 309. Nejmenší z celého okruhu:


Naopak uznávaná var. oligotricha:


Mladičká, ještě ne úplně vyvinutá rostlina var. roseiflora. V dospělosti je hodně podobná var. vacasensis, mívá ale světlé trny:

Jedna mladičká kráska, která má teprve dva roky...udělala mi velkou radost...a semena od RH neklíčí nic moc, tak jsem rád za každou kytku, kterou mám - Lobivia pugionacantha v. rossii RH870 Saavedra Huari-Huari 3750 m Potosi, Bolivia

Letošní výsev plzenských semen lobivii 29.4.2016
Docela mi udělal překvápko a to u druhu.
Ato 3/016.LOBIVIA PUGIONACANTHA V.CORUGATA, YAVI, IS 2014.PK v levo podle mě je to lob.densispina var. rebucioides

forum image hosting
položka v pravo 4/016. LOBIVIA FEROX, IS ÚNOR 2014 MUS 14/L43, CANGREJILLOS, SALINAS GRANDES, SALTA, 4006M,M Ta je v pořatku.

Jinak celkem to pěkně vyklíčilo .Pozdravem morče.

Z venkovního stolu

Dnešní květ Echinopsis brasiliensis, tak je to na jmenovce,doufám,že to je správně

Našel jsem fotku jedné lobívky, která je taková "nešťastná"...dokonce byla považována za sulku. A navíc, strašně nerada kvete, aspoň u mě - Lobivia schieliana forma unguispina.

Tak jsem dnes "chytil" v kvetu Lobivii arachnacanthu....Mojmire tu od Tebe

Ze salitrensis mám jenom základní WR 636, ale jsou to zajímavé rostlinky. Nahoře malá hlavička, časem odnožující, takže tvoří trsy. Pod zemí řepa mnohem větší, než je "to" nahoře. Kvetou od velikosti i pod 1 cm, ale trochu to trvá, než do ní doroste. Květy jsou v poměru k nadzemnímu tělu obrovské.



U poslední fotky se omlouvám za kvalitu (neostrost), chci jen ukázat velikost prvně kvetoucího semenáčku.

Lobivia, pugionacantha v. salitrensis TB 64.1, Salitre, Bolivia 3155 m

Druhá vlna kvetení podzimních popelničáků .

Lobivia spec. WK891 N Camargo. Camargo je malé městečko v jižní Bolívii, department Chuquisaca. WK = Wolfgang Krahn.

Lobivia chrysantha v. hossei ex LF - malé kytičky, mají cca 3 cm, ale už sedm let, trochu jsem je svého času trápil...a viditelně jim to prospělo

Lobivia jajoiana v. aurata WR 701 Punta Corral, Jujuy, Argentina, 3700 m - letos se květy skoro vůbec neotevřely...bohužel

Jeden hezký sběr Slávka Fišera, zatím semenáč, ale je to slibné- L.lateritia v. kupperiana LF 570, Tupiza