Téma:

Z ciekawych lobivek udało się upolować L.wrightiana. Znaleźliśmy nową dla mnie lokalizację L.wrightiana w La Esmeralda. Widzieliśmy dwie ciekawe formy L.zecherii: TB921.1 to duże rośliny o cierniach dochodzących do 10cm , a TB922.1 to niewielkie rośliny podobne do L.wrightiana.
Odwiedziliśmy także sporo stanowisk L.tegeleriana, w tym nieznane mi z literatury w miejscowości Pampas oraz ładną formę niedaleko Huaytara. Niestety nie udało się nam znaleźć L.tegeleriana v.oyonica w rejonie Oyon - Churin. Na stanowisku L.tegeleriana v.incuiensis w Incuyo widzieliśmy tylko 2 rośliny bardzo wysuszone i jedną martwą. Na szczęście były na tych roślinach dwa owoce więc nasiona udało się pozbierać.
Wokół Cuzco widzieliśmy sporo form L.hertrichiana i L.maximilaian v. corbula. Nieco dalej na południowy zachód od Cuzco odwiedziliśmy kilka stanowisk L.acchaensis oraz nieopisanych dotąd form Lobivia moim zdaniem także należących do kręgu L.acchaensis. W miejscowości Huanoquite widzieliśmy L.spec. - teoretycznie tą samą co problematyczna L.spec. Lau 154a. Te rośliny miały nasiona identyczne jak L.acchaensis i L.wrightiana. Natomiast kwiatów nie widziałem. Mam sporo ich siewek i będzie trzeba poczekać na kwiaty by móc je dobrze zidentyfikować.
Na północny wschód od Cuzco odwiedziliśmy nowe dla mnie stanowisko L.leptacantha. Pojechaliśmy także wschodnimi zboczami Andów na południe znajdując w tym rejonie jedynie typowe formy L.maximiliana.
W rejonie Andahuaylas odwiedziliśmy nowe dla mnie stanowisko L.maximiliana v.westii. Bardzo ciekawy była dla nas objazd wokół miejscowości Antabamba, gdzie widzieliśmy wiele stanowisk L.maximiliana v.intermedia.
Najciekawsza dla nas była podróż od Abacay do Anta drogą przez góry na południe od typowej drogi. Tam udało się nam odnaleźć nowe formy L.maximiliana będące formami przejściowymi między L.maximiliana v.corbula a L.maximiliana v.westii. Mam z tego rejonu wiele siewek. Rośliny na poszczególnych stanowiskach były mocno zróżnicowane i będę musiał jeszcze trochę poczekać, by dobrze zidentyfikować te kaktusy.
Zaplanowaliśmy także 2-dnowy objazd wokół kanionu Colca w poszukiwaniu różnych form L.pampana. Niestety z uwagi na suszę i fatalny stan roślin skróciliśmy tę trasę i wróciliśmy nad Ocean w poszukiwaniu Islaya i Pygmaeocereus.
Zdjęcia lobivek są dostępne na tej stronie: lobivia.pl/habitat_peru_2016.html

blabla napsal: Dziękuję za ciepłe przyjęcie. Zatem będę pisał po polsku. Jeśli coś będzie niezrozumiałe to piszcie, będę starał się to wytłumaczyć.
Na początek podaję link do mojej prelekcji z wyjazdu do Peru w styczniu tego roku: www.lobivia.pl/!forum/10/Peru_2016_TB.pps
Udało się upolować wiele ciekawych lobivek, choć z braku czasu nie wszystkie planowane rejony mogliśmy odwiedzić. Uważam, że Peru to kraj, w którym wiele kaktusowych terenów nie zostało jeszcze dobrze spenetrowanych i wciąż jest tam wiele nowych gatunków do odkrycia.

Bardzo ładne zdjęcia Lepiej byłoby z wykładem. Co ciekawego i nowego widzieliście? Podobają mi się te Loxanthocereusy a H. decumbens także jest super. Do teraz myślałem, že tunicaty rosną tylko v Meksyku i USA

Dziękuję za ciepłe przyjęcie. Zatem będę pisał po polsku. Jeśli coś będzie niezrozumiałe to piszcie, będę starał się to wytłumaczyć.
Na początek podaję link do mojej prelekcji z wyjazdu do Peru w styczniu tego roku: www.lobivia.pl/!forum/10/Peru_2016_TB.pps
Udało się upolować wiele ciekawych lobivek, choć z braku czasu nie wszystkie planowane rejony mogliśmy odwiedzić. Uważam, że Peru to kraj, w którym wiele kaktusowych terenów nie zostało jeszcze dobrze spenetrowanych i wciąż jest tam wiele nowych gatunków do odkrycia.

blabla: Witaj Tomku. Jesteśmy zaszczyceni, że odwiedził nas tak wybitny lobiwkarz. Pisz spokojnie po polsku. Ci którzy nie rozumieją, przetłumaczą sobie przez Google sami. Polecam ci również przeczytać temat kkplzen.eu/index.php/forum/33-Rody-Kaktus%C5%AF-od-A-do-Z/23771-lobivia-a-echinopsis-od-a-do-z

Souhlasím s “Tom Proch”, hodně z nás sleduje i kaktusaření v Polsku a má tam přátele a vždycky se nějak domluvíme. Ten strojní překladač je pro diskuzi nepoužitelný, často způsobuje nedorozumnění.

Tomek: Snad mluvím i za ostatní když řeknu, že polštině rozumím tak z 90 %, takže asi můžete psát klidně přímo polsky.

Dzień dobry. Jestem tutaj nowy. Przeczytałem wszystkie 77 stron dyskusji o Lobivia. Jest ona bardo interesująca a zdjęcia są wspaniałe. Jestem z Polski. Niestety nie znam dobrze języka czeskiego. Mam zatem pytanie czy mógłbym pisać tutaj po polsku? Jeśli nie to czy mógłbym używać tłumacza Google i tłumaczyć z języka polskiego na czeski?
Pozdrawiam, Tomek Blaczkowski

Dobrý den. Jsem tady nový. Četl jsem všechny 77 stránek diskuse o lobivia. Je to vry zajímavé a obrázky jsou skvělé. Jsem z polštiny. Bohužel, nemám dobře znát češtinu. Tak jsem se zeptal, jestli bych mohl psát zde v polském? Pokud tomu tak není, jestli bych mohl použít Překladač Google a přeložit z polštiny do češtiny?
S pozdravem, Tomek Blaczkowski

Další vzpomínka na léto - Lobivia marsoneri v. iridescens AW 10a Humahuaca-Santa Ana, Argentina. Tato kytka mě nikdy nepřestane fascinovat....

HonzaC napsal:

petr babula napsal: Další milá pentlandka - Lobivia pentlandii Puno, Peru. Ta barva květu je úžasná...

To je teda fakt nádhera! A přitom se řekne "obyčejná pentlandka". Předpokládám, že bez květu ničím zvláštním nezaujme, u mě totiž mají nejhezčí květy ty úplně nejšerednější rostliny.

Letošní podzim alespoň u mě opět přál trnům. A možná i to, že jsem na kaktusy kvůli stavbě neměl čas a do půlky října jsem měl venku všechno odkryté i při deštích. Pak mi teprve došlo, že do zimy budou asi těžko dosychat a zakryl jsem je... Ve foliáku zas pro změnu nedostaly vodu od půlky srpna. Prostě lajdák k pohledání. Vytrňovalo to ale všude.

Ne možná, ale určitě. Kytky samy ukázaly co chtějí.

Jó pánové, to je trochu problém. To rezavé jsou kleistokaktusy ze semen sp. IS a ten sloupek je Haageocereus, ale jaký... Snad versicolor, ale kdoví. Dostal jsem ho od kolegy Jirky Havla, má krásnou rostlinu krásně kvetoucí, ale bez jmenovky. Kromě řízku z ní mi poslal tenkrát i fotku, tady je (snad v lobíviovém vláknu vadit nebude):

Honzo paráda. Co je prosím na první fotce vlevo od pampany ten sloupek. Mám ho taky, asi 40 cm vysoký a nevím co to je.

Trny úžasné. Jenom bych chtěl vědět, co je to na první fotce vzadu s těmi rezavými trny na temeni.
Dík, Jara

petr babula napsal: Další milá pentlandka - Lobivia pentlandii Puno, Peru. Ta barva květu je úžasná...

To je teda fakt nádhera! A přitom se řekne "obyčejná pentlandka". Předpokládám, že bez květu ničím zvláštním nezaujme, u mě totiž mají nejhezčí květy ty úplně nejšerednější rostliny.

Letošní podzim alespoň u mě opět přál trnům. A možná i to, že jsem na kaktusy kvůli stavbě neměl čas a do půlky října jsem měl venku všechno odkryté i při deštích. Pak mi teprve došlo, že do zimy budou asi těžko dosychat a zakryl jsem je... Ve foliáku zas pro změnu nedostaly vodu od půlky srpna. Prostě lajdák k pohledání. Vytrňovalo to ale všude. L. pampana, za ní potosina:

L. wrightiana f. recondita, ta "moje" zvláštní KK 790:


L. wrightiana f. acchaensis:


L. sp. Santa Ana:


L. saltensis:


L. haematantha var. jasimanensis:


L. cinnabarina KK 799:


L. ferox var. potosina:

Další milá pentlandka - Lobivia pentlandii Puno, Peru. Ta barva květu je úžasná...

A začíná čas vzpomínek na to, když lobívky kvetly

Lobivia pentlandii JK 79 Caracollo, Bolivia 3800m - orange







Lobivia pentlandii JK 79 Caracollo, Bolivia 3800m - pink

Letos kvetly Lobivia schreitierii, Dique La Angostura, Tucuman. Překvapilo mě, jak malé kvetou. V přírodě to byly velké trsy a květů nijak moc.

Mamlas – aurea albiflora

Díky za informace. Lokalita co zmiňuješ – fallax albiflora se tím potvrdila. Ta se bez GPS nedá snadno popsat. Solidní orientační body jsou jen Serrezuela a Piedrita Blanca. Někdy je uváděna Aguas de Ramon nebo Agua de Ramon, ale to jsou desítky samot podél silnice. Tato lokalita by měla být asi 13km dlouhá a je podél silnice z Piedrita Blanca do Tuclame v úseku od 8km SE Piedrita Blanca, 25km S Serrezuela do 14km NE Piedrita Blanca, 16km SE Serrezuela. Vzdálenosti vzduchem. Piedra Blanca a řada dalších jsou lidová tvořivost.
Silnice vede z provincie Minas do provincie Cruz del Eje mezi pohořími Sierras de Pocho, Sierra de Serrezuela a Sierra de Guasapampa. To jsou orientační body na nic. To nikdo nenajde napsané ani na kusu plechu ani na skále.
Potom ještě rostou východně od Recreo, La Paz, Catamarca. Hned tesítky metrů od obce, od hřbitova až asi 2km na sever. Tím je lokalita dobře určená i bez GPS. Fotky neznáme, takže nevíme jestli je nazývat fallax nebo aurea.

jmusil napsal:

morče napsal: Letošní výsev plzenských semen lobivii 29.4.2016
položka v pravo 4/016. LOBIVIA FEROX, IS ÚNOR 2014 MUS 14/L43, CANGREJILLOS, SALINAS GRANDES, SALTA, 4006M,M Ta je v pořatku.

Jinak celkem to pěkně vyklíčilo .Pozdravem morče.

Morče, posílám obrázek ať víš na co se máš těšit. Jsou jiný už jako dvouletý, každého zaujmou. Tyhle kytky jsou ze semen sbíraných na stejné lokalitě o cca 10 let dříve Jirkou Konstantinovičem a Milanem Kůrkou. Jen si prosím oprav to nadmořskou výšku, to je překlep na mé straně. Má být 3467m

Děkuji za informací opravím si to , jestli budou tak pěkné jak na obrázku ,tak se nemohu dočkat ,ještě jednou dík za iformaci.poz.morče. p.s opraveno.

morče napsal: Letošní výsev plzenských semen lobivii 29.4.2016
položka v pravo 4/016. LOBIVIA FEROX, IS ÚNOR 2014 MUS 14/L43, CANGREJILLOS, SALINAS GRANDES, SALTA, 4006M,M Ta je v pořatku.

Jinak celkem to pěkně vyklíčilo .Pozdravem morče.

Morče, posílám obrázek ať víš na co se máš těšit. Jsou jiný už jako dvouletý, každého zaujmou. Tyhle kytky jsou ze semen sbíraných na stejné lokalitě o cca 10 let dříve Jirkou Konstantinovičem a Milanem Kůrkou. Jen si prosím oprav to nadmořskou výšku, to je překlep na mé straně. Má být 3467m

Máš pravdu, že obcí podobného jména je v Cordobě plno, ale areál bělokvětých Echinopsis aurea var. falax - mimo barvy květu jsou to typické falax, je docela malinkej a to jižně a jihovýchodně od La Serrezuela. Taky jsem viděl pravopisnou variantu La Serena, jak to někdo nemoh po čase přečíst...
Tedy spíš bych čekal, že Piedra Blanca na ceduli vznikla třeba tak, že ustřihli malej plech a tak to museli zkrátit.

Mamlas – Jak je ten svět malej

Milane, pobavila mě poznámka, jak se od dob Rauschových bílý šutr v Argentině zvětšil. Možná jsi byl na stejném místě jako Rausch, ale svět může být i velkej a bílých šutrů plnej.
Jen co já vím jsou v Cordobě obce Piedra Blanca, Piedrita Blanca a dvě Piedras Blancas. Bude jich tam jistě více a vezmeme-li v úvahu, že tím mohlo být míněno i cerro, monte, cuesta, arroyo, rio a mnoho dalších jsme na stovkách míst, kde může růst echinopsis u bílého šutru. Připomnělo mi to frmol u stolu v Chrudimi, kde nastačili balit novinku Turbinicarpus sp. Entronque, Mexiko.
Lidi mají rádi na jmenovce lokalitu. Co s tím by už patřilo do jiného vlákna. Jestli máš GPS a nadmořkou výšku dalo by se možná odhadnout jak daleko jsi byl od Rausche.

Jak je ten svět malej. Tahle je ze semínek sbíraných na stejném nalezišti v roce 2005. Jenom do zápisníku jsem si z ukazatele u silnice opsal Piedra Blanca. Třeba se ten bílej šutr od Rauschových dob zvětšil....

Lobivia aurea v. albiflora WR 710 Piedrita Blanca, Cordoba, Argentina 500 m - jedna kytka ještě kvete

Tak se mi "psík" chystá kvést....

Čelákovice napsal: Echinopsis (Lobivia, Hymenolobivia, Hymenorebulobivia) cerasiflora A. V. Frič

Pro svůj zajímavý květ bývala poměrně často citována ve Fričových katalozích i jinde, jméno je invalidní. Tato rostlina pochází od Friče, nabízel ji i s poznámkou „třešňový květ“ nebo „Bl. kirschrot“. Od něj ji měl Karel Krpálek, ředitel pivovaru v Praze – Nuslích a specialista na rod Echinopsis. Nyní je ve sbírce Zdeňka Červinky. Třešeň je sice latinsky prunus, ale etymologie je správná. Slovo cerasus je odvozeno od pontského města Kerasus. Pontská říše - dnes severovýchodní Turecko. Odtud asi 70 let př. n. l. importoval „třešně“ římský vojevůdce a boháč L. L. Lucullus (po něm lukulské hody) do svých ovocných zahrad v Římě – Horti Luculliani. Tím se cerasus dostalo do latiny, řečtiny (kérasos), praslovanštiny (čeršňa), slovenštiny (čerešňa). V botanice se cerasus vyskytuje nejen ve jménech třešní, ale i višní, bobkovišní, sakur a dalších. Není se co divit, dnes už nezjistíme co všechno dovezl.
V novější době je cerasiflora nejčastěji uváděna jako synonymum L. haematantha či rebutioides. I v širším pojetí druhu by stála dost na okraji, ale možné to je. Podle našeho názoru by to mohl být hybrid a jedním z rodičů by mohla být Fričova Lobivia bruchii nivalis. Ta nejvíce odpovídala současným korethroides nebo kieslingii. Ty mají více žeber a i stonek se liší, takže se nabízí možnost hybridu s nějakou další echinopsis.
Vyobrazená rostlina nikdy nevytvořila semena ani odnož. Foto Zdeněk Červinka. Nebude-li násilně donucena k odnožování asi zmizí ze sbírek.

Dnešní název této lobivie je Lobivia grandiflora Britton & Rose, teda abych byl přesný, byl to název této rostliny i za Friče, pochází z roku 1922. Tvar květu a tmavé trny už připomínají var. crassicaulis, ta ale mívá méně žeber. Tenhle tmavotrnný ekotyp sbíral Ruda Slaba v roce 2008 nad Pománem v Sierra de Ambato. Skutečně tolik neodnožuje, ale myslím, že velký květináč a dobrá výživa by měly odnože zajistit i na vaší fričovce. Samozřejmě, je taky otázka, zda to nepopsat třeba jako varietu s tím fričovým jménem, roste to na okraji areálu a vypadá to trochu jinak....

Na přelomu července a srpna kvetly tyto milé kytičky (staré necelé dva roky) - Lobivia saltensis ZJ San Fernando de Escoipe, Arg.

Echinopsis (Lobivia, Hymenolobivia, Hymenorebulobivia) cerasiflora A. V. Frič

Pro svůj zajímavý květ bývala poměrně často citována ve Fričových katalozích i jinde, jméno je invalidní. Tato rostlina pochází od Friče, nabízel ji i s poznámkou „třešňový květ“ nebo „Bl. kirschrot“. Od něj ji měl Karel Krpálek, ředitel pivovaru v Praze – Nuslích a specialista na rod Echinopsis. Nyní je ve sbírce Zdeňka Červinky. Třešeň je sice latinsky prunus, ale etymologie je správná. Slovo cerasus je odvozeno od pontského města Kerasus. Pontská říše - dnes severovýchodní Turecko. Odtud asi 70 let př. n. l. importoval „třešně“ římský vojevůdce a boháč L. L. Lucullus (po něm lukulské hody) do svých ovocných zahrad v Římě – Horti Luculliani. Tím se cerasus dostalo do latiny, řečtiny (kérasos), praslovanštiny (čeršňa), slovenštiny (čerešňa). V botanice se cerasus vyskytuje nejen ve jménech třešní, ale i višní, bobkovišní, sakur a dalších. Není se co divit, dnes už nezjistíme co všechno dovezl.
V novější době je cerasiflora nejčastěji uváděna jako synonymum L. haematantha či rebutioides. I v širším pojetí druhu by stála dost na okraji, ale možné to je. Podle našeho názoru by to mohl být hybrid a jedním z rodičů by mohla být Fričova Lobivia bruchii nivalis. Ta nejvíce odpovídala současným korethroides nebo kieslingii. Ty mají více žeber a i stonek se liší, takže se nabízí možnost hybridu s nějakou další echinopsis.
Vyobrazená rostlina nikdy nevytvořila semena ani odnož. Foto Zdeněk Červinka. Nebude-li násilně donucena k odnožování asi zmizí ze sbírek.

Mladinké semenáčky L. schreiteri. Loni šly z misky prvního pikýrování do "chrudimáků" 5 nebo 6 cm a letos se snažily.



Květy silně připomínají L. saltensis


Tyhle dvě rostlinky jsou už trochu starší, ale o moc větší ne.


K L. schreiteri patří var. stillowiana. Liší se hlavně světlým vnitřkem květu. Jinak rostou vedle sebe, taky W. Rausch jim dal čísla za sebou (WR 170 a 171).

Vím, že to je kytka až obyčejná, ale mně se moc líbí - Lobivia hertrichiana v. minuta WR 414, Rio Urubamba, Cuzco, Peru.

Lobívky jsem tu letos docela zanedbával, zkusím postupně napravit. Začal jsem se probírat fotkami z letošní sezóny a docela mě překvapilo, co všechno kvetlo. Nějak jsem si to v tom fofru nestačil ani užít. Takže letošní L. acanthoplegma:


Většinou neuznávaná varieta vacasensis WR 261:


Rovněž leckdy neuznávaná var. patula RBC 309. Nejmenší z celého okruhu:


Naopak uznávaná var. oligotricha:


Mladičká, ještě ne úplně vyvinutá rostlina var. roseiflora. V dospělosti je hodně podobná var. vacasensis, mívá ale světlé trny: