Téma:

Tak se mi "psík" chystá kvést....

Čelákovice napsal: Echinopsis (Lobivia, Hymenolobivia, Hymenorebulobivia) cerasiflora A. V. Frič

Pro svůj zajímavý květ bývala poměrně často citována ve Fričových katalozích i jinde, jméno je invalidní. Tato rostlina pochází od Friče, nabízel ji i s poznámkou „třešňový květ“ nebo „Bl. kirschrot“. Od něj ji měl Karel Krpálek, ředitel pivovaru v Praze – Nuslích a specialista na rod Echinopsis. Nyní je ve sbírce Zdeňka Červinky. Třešeň je sice latinsky prunus, ale etymologie je správná. Slovo cerasus je odvozeno od pontského města Kerasus. Pontská říše - dnes severovýchodní Turecko. Odtud asi 70 let př. n. l. importoval „třešně“ římský vojevůdce a boháč L. L. Lucullus (po něm lukulské hody) do svých ovocných zahrad v Římě – Horti Luculliani. Tím se cerasus dostalo do latiny, řečtiny (kérasos), praslovanštiny (čeršňa), slovenštiny (čerešňa). V botanice se cerasus vyskytuje nejen ve jménech třešní, ale i višní, bobkovišní, sakur a dalších. Není se co divit, dnes už nezjistíme co všechno dovezl.
V novější době je cerasiflora nejčastěji uváděna jako synonymum L. haematantha či rebutioides. I v širším pojetí druhu by stála dost na okraji, ale možné to je. Podle našeho názoru by to mohl být hybrid a jedním z rodičů by mohla být Fričova Lobivia bruchii nivalis. Ta nejvíce odpovídala současným korethroides nebo kieslingii. Ty mají více žeber a i stonek se liší, takže se nabízí možnost hybridu s nějakou další echinopsis.
Vyobrazená rostlina nikdy nevytvořila semena ani odnož. Foto Zdeněk Červinka. Nebude-li násilně donucena k odnožování asi zmizí ze sbírek.

Dnešní název této lobivie je Lobivia grandiflora Britton & Rose, teda abych byl přesný, byl to název této rostliny i za Friče, pochází z roku 1922. Tvar květu a tmavé trny už připomínají var. crassicaulis, ta ale mívá méně žeber. Tenhle tmavotrnný ekotyp sbíral Ruda Slaba v roce 2008 nad Pománem v Sierra de Ambato. Skutečně tolik neodnožuje, ale myslím, že velký květináč a dobrá výživa by měly odnože zajistit i na vaší fričovce. Samozřejmě, je taky otázka, zda to nepopsat třeba jako varietu s tím fričovým jménem, roste to na okraji areálu a vypadá to trochu jinak....

Na přelomu července a srpna kvetly tyto milé kytičky (staré necelé dva roky) - Lobivia saltensis ZJ San Fernando de Escoipe, Arg.

Echinopsis (Lobivia, Hymenolobivia, Hymenorebulobivia) cerasiflora A. V. Frič

Pro svůj zajímavý květ bývala poměrně často citována ve Fričových katalozích i jinde, jméno je invalidní. Tato rostlina pochází od Friče, nabízel ji i s poznámkou „třešňový květ“ nebo „Bl. kirschrot“. Od něj ji měl Karel Krpálek, ředitel pivovaru v Praze – Nuslích a specialista na rod Echinopsis. Nyní je ve sbírce Zdeňka Červinky. Třešeň je sice latinsky prunus, ale etymologie je správná. Slovo cerasus je odvozeno od pontského města Kerasus. Pontská říše - dnes severovýchodní Turecko. Odtud asi 70 let př. n. l. importoval „třešně“ římský vojevůdce a boháč L. L. Lucullus (po něm lukulské hody) do svých ovocných zahrad v Římě – Horti Luculliani. Tím se cerasus dostalo do latiny, řečtiny (kérasos), praslovanštiny (čeršňa), slovenštiny (čerešňa). V botanice se cerasus vyskytuje nejen ve jménech třešní, ale i višní, bobkovišní, sakur a dalších. Není se co divit, dnes už nezjistíme co všechno dovezl.
V novější době je cerasiflora nejčastěji uváděna jako synonymum L. haematantha či rebutioides. I v širším pojetí druhu by stála dost na okraji, ale možné to je. Podle našeho názoru by to mohl být hybrid a jedním z rodičů by mohla být Fričova Lobivia bruchii nivalis. Ta nejvíce odpovídala současným korethroides nebo kieslingii. Ty mají více žeber a i stonek se liší, takže se nabízí možnost hybridu s nějakou další echinopsis.
Vyobrazená rostlina nikdy nevytvořila semena ani odnož. Foto Zdeněk Červinka. Nebude-li násilně donucena k odnožování asi zmizí ze sbírek.

Mladinké semenáčky L. schreiteri. Loni šly z misky prvního pikýrování do "chrudimáků" 5 nebo 6 cm a letos se snažily.



Květy silně připomínají L. saltensis


Tyhle dvě rostlinky jsou už trochu starší, ale o moc větší ne.


K L. schreiteri patří var. stillowiana. Liší se hlavně světlým vnitřkem květu. Jinak rostou vedle sebe, taky W. Rausch jim dal čísla za sebou (WR 170 a 171).

Vím, že to je kytka až obyčejná, ale mně se moc líbí - Lobivia hertrichiana v. minuta WR 414, Rio Urubamba, Cuzco, Peru.

Lobívky jsem tu letos docela zanedbával, zkusím postupně napravit. Začal jsem se probírat fotkami z letošní sezóny a docela mě překvapilo, co všechno kvetlo. Nějak jsem si to v tom fofru nestačil ani užít. Takže letošní L. acanthoplegma:


Většinou neuznávaná varieta vacasensis WR 261:


Rovněž leckdy neuznávaná var. patula RBC 309. Nejmenší z celého okruhu:


Naopak uznávaná var. oligotricha:


Mladičká, ještě ne úplně vyvinutá rostlina var. roseiflora. V dospělosti je hodně podobná var. vacasensis, mívá ale světlé trny:

Jedna mladičká kráska, která má teprve dva roky...udělala mi velkou radost...a semena od RH neklíčí nic moc, tak jsem rád za každou kytku, kterou mám - Lobivia pugionacantha v. rossii RH870 Saavedra Huari-Huari 3750 m Potosi, Bolivia

Letošní výsev plzenských semen lobivii 29.4.2016
Docela mi udělal překvápko a to u druhu.
Ato 3/016.LOBIVIA PUGIONACANTHA V.CORUGATA, YAVI, IS 2014.PK v levo podle mě je to lob.densispina var. rebucioides

forum image hosting
položka v pravo 4/016. LOBIVIA FEROX, IS ÚNOR 2014 MUS 14/L43, CANGREJILLOS, SALINAS GRANDES, SALTA, 4006M,M Ta je v pořatku.

Jinak celkem to pěkně vyklíčilo .Pozdravem morče.

Z venkovního stolu

Dnešní květ Echinopsis brasiliensis, tak je to na jmenovce,doufám,že to je správně

Našel jsem fotku jedné lobívky, která je taková "nešťastná"...dokonce byla považována za sulku. A navíc, strašně nerada kvete, aspoň u mě - Lobivia schieliana forma unguispina.

Tak jsem dnes "chytil" v kvetu Lobivii arachnacanthu....Mojmire tu od Tebe

Ze salitrensis mám jenom základní WR 636, ale jsou to zajímavé rostlinky. Nahoře malá hlavička, časem odnožující, takže tvoří trsy. Pod zemí řepa mnohem větší, než je "to" nahoře. Kvetou od velikosti i pod 1 cm, ale trochu to trvá, než do ní doroste. Květy jsou v poměru k nadzemnímu tělu obrovské.



U poslední fotky se omlouvám za kvalitu (neostrost), chci jen ukázat velikost prvně kvetoucího semenáčku.

Lobivia, pugionacantha v. salitrensis TB 64.1, Salitre, Bolivia 3155 m

Druhá vlna kvetení podzimních popelničáků .

Lobivia spec. WK891 N Camargo. Camargo je malé městečko v jižní Bolívii, department Chuquisaca. WK = Wolfgang Krahn.

Lobivia chrysantha v. hossei ex LF - malé kytičky, mají cca 3 cm, ale už sedm let, trochu jsem je svého času trápil...a viditelně jim to prospělo

Lobivia jajoiana v. aurata WR 701 Punta Corral, Jujuy, Argentina, 3700 m - letos se květy skoro vůbec neotevřely...bohužel

Jeden hezký sběr Slávka Fišera, zatím semenáč, ale je to slibné- L.lateritia v. kupperiana LF 570, Tupiza

Asi nějaký voříšek

Před pár lety jsem koupil dvě kytky, které měly být L. hertichiana v. simplex WR...No, nebyly. Ale krásně kvetou a téměř vůbec neodnožují. Tak si je zatím nechávám. Jen přemýšlím nad těmi rodiči...

Kolem Serrezuela rostou skutečně bíle až růžově kvetoucí falaxky, obvykle je vedeme jako Echinopsis aurea var. albiflora......

Tuhle Lobivku vedu jako aurea v.falax původ semen PP.Nevím zda ta barva květu je ok,nemá být žlutá?




Detail květu

Lobivia napina

Jméno problematické, ale zajímavá.

Lobivia marsoneri LT413 Humahuaca, Jujuy, Argentina - milé kytky, jen jsem je loni trochu připálil...

Lobivia caineana WK164 Calahuta or Calaota on the Rio Caine, Potosí, Bolivia kytkám se moc kvést nechce, i když mají přes deset let, každá udělá za sezónu jen několik málo květů...

Lobivia tiegeliana JO 586
Condor Pass ,Tarija, 2710m.

image sharing

Lobivia tiegeliana v. flaviflora WR 323
Angostura, Tarija, Bolivia, 1900m.

gif image hosting ¨

Poz.morče.

I dnes kvetou lobívie








A velkou radost mi udělaly tyto dvě kytky - Lobivia haematantha v. viridis ZJ199 West of Cafayate, Salta, Argentina, 2500m

Semenáčky Lob. jajoana var. paucicostata neboli glauca:


Kupodivu se mi je letos podařilo chytit v době, kdy měly už a zároveň ještě otevřené květy:


Současně s nimi mě mile překvapila i plochá miniaturka Lob. jajoana var. aurata: