Téma:

v cact.cz/galerie (bohužel sem na mobilu a tak nemohu dát odkaz) se uvádí i možnost kolumnárního růstu a taky vyselektované čistě žluté květy, takže o coahuilense může skutečně jít

Tom napsal: No a jak víš,že je to coahuilense??Cedulka od někoho nestačí...Dá se to sprášit s jiným coahuilense??Jestli né,tak je to myriostigma......

Jó, kdyby to mělo od někoho cedulku, byla by to alespoň nějaká stopa. Takhle mám jen tušení, odkud by mohla tahle kytka pocházet. Mám podezření, že jsem ji kdysi koupil na výstavě v Ústí n/L, kde astrofyta prodával př. Čaník, který měl zdroj importních semen (asi S. Brack).
Coahuilense je to nepochybně. S myriostigmou se to sprášit nedá. S normálním coahuilense to dělá dokonale klíčivá semena, ale tyhle semenáčky jsem zlikvidoval, abych nevyrobil nějakou přechodnou populaci, což byla zřejmě chyba, protože by bylo zajímavé sledovat další odlišný znak, a to tvar těla. Tahle kytka je totiž vzrůstnější a zespodu se nesesedá jako normální coahuilense.

No a jak víš,že je to coahuilense??Cedulka od někoho nestačí...Dá se to sprášit s jiným coahuilense??Jestli né,tak je to myriostigma......

Přátelé! Tak jste nějak zamotali vlákna!
Zpátky na značky!
A jsme u astrofyt! Zase jsem nevydržel a vyfotil jsem to prazvláštní coahuilense s čistě žlutým květem. Akorát jsem propásl plně otevřený květ.


ještě detail vločkování:

Tak co? Máte něco takovýho taky a třeba s polním číslem?

Ty boky skleníku jsou pevně zasklené, bublinku už používáme nejméně 6 roků. Na jaře to při vynošení ze sklepa částečně zatepluje, pak celý rok přistiňujě ( rozptyluje ) a na podzim nám to
zase přitepluje, takže s jedním teplovzdušným vetilátorem s vyrobeným termostatem to vydržíme zhruba do konce listopadu do úklidu do sklepa. Po dvou až třech sezonách se bublinka rozpadne a na jaře dáváme novou. Větrání je čtyřmi okny z boků a do protivky dveří na druhém čele je taky okno.
V těchto vedrech tam máme velký natáčecí ventilátor, který to ještě náležitě rozproudí.
Nicméně je to hodně teplý skleník a co jde už dáváme do pařenišť nebo přímo ven.
přístřešek pro podnože:

pařeniště:

celkový pohled:

Tu bublinkovou folii bych teď dal pryč a jak jsem psal jinde, pokud je nutné krytí (optické), tak zčásti zašroubované např. texi šrouby nebo ne úplně zatlučené hřebíčky apod. podle materiátu rámů a pak na ně napnout stínovku (proužek). Je krásně pružná. Stačí stínovka s minimem stínění. Já to mám z některých stran, aby do toho nebylo tolik vidět, i když je to spíš symbolické. Taky to částečně brání hmyzákům popř. slimákům. Ti mají letos krásný utrum.

Jirka napsal: Ta barva květu Honzo je velmi zajímavá. Občas se to ale stane, někde tady jsem dal rovněž fotku oranžového květu capricorne. Byl to ale jen výkyv, i když po druhém dni se to opět dostává k oranžové. Ta rostlina kvetla poprvé?

Pod mým dohledem ano, loni sice kvetla, ale já jsem ji prošvih'.

Hasi, máš pěkný rostliny, ale ještě hezčí by byly, kdyby jsi na léto oddělal ty boční stěny, ať tam prudí vzduch. Budeš mrkat, jaké to budou změny. A kytkám to jen prospěje, všem. Pokud to nejde, tak oddělej aspoň tu bublinkovou folii nebo co to tam máš.
Ta barva květu Honzo je velmi zajímavá. Občas se to ale stane, někde tady jsem dal rovněž fotku oranžového květu capricorne. Byl to ale jen výkyv, i když po druhém dni se to opět dostává k oranžové. Ta rostlina kvetla poprvé?

Petr napsal: Někdy se mi stává, že první den kvetení je čistě žlutý, jak má být a potom druhý den začne růžovět. Nepropásl jsi první den?

Možná máš pravdu, den předtím jsem nebyl doma, takže nevím, jestli už byl otevřený. Každopádně mě ten květ hodně překvapil.

Já měl dokonce na A.columnare jeden květ žlutý a druhý růžový a bylo to jak píše Petr druhej den

Někdy se mi stává, že první den kvetení je čistě žlutý, jak má být a potom druhý den začne růžovět. Nepropásl jsi první den?

V tomhle státě už neplatí vůbec nic, ani to, že astrofyta kvetou žlutě! Kde se ta barva vzala, netuším. Bratříčci z výsevu kvetou předpisově, tenhle se asi stydí a tak poněkud zrůžověl. Nebo mu vlezlo vedro na mozek.

u nás byl astro den už 6.7.2013

Dneska jsem měl takovej astrophytovej den.

Astrophytum capricorne var. senilis

Astrophytum myriostigma

Astrophytum carpricorne & Astrophytum capricorne "CRASSISPINOIDES"

Pro Petra Česala : Podařilo se mi řízeně sprášit a. capricorne koupené jako SB 331 a mám dva semeníky. mohu poskytnout.

Zní to jako dobře ten výpočet, ale je to v zásadě spíš druhotná věc. To by nejmrazuvzdornější měly bejt kytky co přišly o kořeny.
Ale to je na jiný téma než astrophyta.

takže se k nim radši vrátím.

jedno kulturní A. niveum

Jinak jsem na test koupil běžné 4 cm Atrophytum miriostigma rostliny klasicky ze skleníkové velkopěstítny a přes zimu je opatroval jako mé ostatní, které mám ale selektované ze semenáčků a pěstované tvrdě od mala a samozřejmě je mráz zničil. Z tohoto testovacího mixu přežila jen gymnocalycia s mírnými světlejšími skvrnami. Což je na rostliny od mala vyháněné ve skleníku, velký úspěch. Ale toto už je spíše do vedlejšího fóra.

Filip Jelínek: Ze svých zkušeností jsem se naučil poslouchat rady lidí, kteří mají s danou věcí, zde tedy s Astrophyty versus mráz, zkušenost po které se pídím a ostatní řeči vzít na vědomí, ale nedávat jim velkou váhu. Mám 2 Astrophyty asterias vlastní selekt výsev z roku 1997 - semena byla koupena od Smutného, normální bez určení lokality. A oba kousky už zažili na nekrytém balkóně jen na podzim a v zimě s krytem proti dešti, sněhu a přímému Slunci - průsvitný, nikoli průhledný kryt (u na sucho mrazuvzdorných přece jen ostré Slunce na dlouhodobém zmrzlém těle dělá dehydratací nehezké barevné tóny - ale jen u některých). A taky co se týče mrazuvzdornosti, tak by si to měl ten koho to zajímá vyzkoušet ve svých podmínkách sám a samozřejmě pomohou diskuse s lidmi, kteří přesně s tímto mají také zkušenosti. A ty články o testování mrazuvzdornosti atd. znám.
O poklesu mrazuvzdornosti s průměrem těla může mít u jen na sucho mrazuvzdorných velkou roli hlavně to, že povrch koule ne funkcí poloměru na druhou, ale objem poloměru na třetí. Tedy velký kaktus se během podzimu bez vody pomaleji zbavuje na zimu vody než malé semenáčky, které mají vzhledem k objemu těla velmi velký povrch a tedy se vody zbaví rychleji a jsou na zimu relativně více zcvrklí. Tohle v tom článku vůbec není, jen konstatování, že přežily z výsevů hlavně menší rostliny.

Nepředpokládám, že by Astrophyta vydržela vysoké / nad cca -10;C/celodenní mrazy po dobu řádově dnů bez ztráty kytičky, tj. poškození. Vzhledem k tomu, že mají velmi hustá pletiva, určitě tady ale tato odolnost bude, zejména nivea, okr. capricorne i myriostigmy, možná i asteriasy. U ornát bych to moc nezkoušel.
Kytky bez problémů snesou pokles teplot k - 10°C za předpokladu, že se přes den oteplí a že substrát je suchý, protože hlavním problémem u těch rostlin je při zvýšené vlhkosti hniloba a ztráta kořenů. Přezimování v nevytápěném skleníku bych viděl jako reálné, jelikož při mrazech venku je většinou jasno a to se skleník prohřeje, takže kytky nejsou v silném mrazu celý den /dny/

V Luštěnicích, naproti Vaškovi Jakubcovi má chlapík Astrophyta údajně v nevytápěném skleníku už spousty let, nevím jaké druhy a v jakém množství, zkusím o tom něco zjistit. A na jedněch italských stránkách jsem našel také hodnoty hluboko pod bod mrazu, zkusím to vyštrachat a dát to sem.
a před nějakým časem jsem si psal s pánem, který se mrazuvzdorným kaktusům též věnuje, zde malá ukázka z meilu :
Nyní tedy seznam trosek, které jsou celoročně venku, v drtivé většině
případu jsou to semenáče z koupených semen, které přežily hrubé zacházení a
2x i nedokonalé proschnutí substrátu v době mrazů., jsou společně ve dvou
větších eternitových miskách udělaných z eternitových starých desek z
chladících věží z elektrárny a z zcementovány a zdrátovány, sukulenty jsou v
bílých plastových samozavlažovacích truhlících, též celoročně venku. Vše
tedy celý rok venku, buď přežijí nebo ne, jinou možnost neměly (názvy na
přeskáčku, tak jak jsem to vykopíroval z mé databáze), některé názvy mají už
platnější synonyma (Mammillaria x Nebesseya, Tacitus x Graptopetallum apod.
klasický guláš v názvech...):

Echinofossulocactus spec. Cedral, RS 25/97 (výjimka - adaptovaná rostlina od
Chrudimáků, pěkné trny a hezky pravidelně venku kvetoucí, hezké proužkované
květy, letos už 8 květů, rostlina 5 - 6 cm, silné trny 6 - 7 cm, původně
jsem myslel, že nepřežije - prvotní popálení ostrým Sluncem, nyní ji již
nevadí - problém obecně rostlin ze skleníku)

Agave utahiensis v. kaibabensis (darebáci s trny - té krve co už teklo...
)

Coryphantha macromeris SB 139; Dona Ana Co, Dona Ana MTS, NM

Neobesseya missouriensis (relativně choulostivější, ze začátku velká
úmrtnost navzdory řečím v literatuře, jsou lepší druhy v odolnosti)

Turbinicarpus pseudomacrochele

Astrophytum asterias (menší rostliny, ale rostou, typ SUPERKABUTO je
choulostivější, taky při nedokonalém proschnutí substrátu v jednom roce a 3x
po sobě -15 - 18 °C kolem vánoc + )

Opakování je matka moudrosti, takže mrkněte, pokud jste nečetli, ba tenhle velmi poučnej článek Milana Kůrky, který má s experimenty se zimovzdorností zkušeností jako málokdo.

Testování zimovzdornosti

A až to dočtete, tak se můžem ještě bavit do jak velké velikosti semenáčků budou ještě astrophyta částečně mrazuvzdorná a kdy z nich bude kaše.

To opravdu vydržely -17 °C? Pro úplnost je potřeba ještě říct, jak dlouho v této teplotě byly. Otázka přežití a růstu je jedna věc, ale neprojeví se to na té kytce jinak, například vznikem různých fleků a skvrn?

Já jsem zkoušel letos na jaře jestli vydrží mráz a.capricorne a niveum. A trochu jsem na ně zapomněl, ale přežily. Venku bylo okolo -12, tak jsem se bál abych o ně nepřišel, ale oni to vydržely a nemají ani omrzliny. Zkoušel jsem to podle tohodle seznamu: www.cs-kaktusy.cz/praxe/mrazkakt.htm

Jaké máte kdo zkušenosti s Astrophyty versus mráz? Klidně i jako následek nehody nebo nepředpokládané události. Něco v tomto ohledu testuji. -17 °C tuto zimu máme za sebou a většina stále roste. Tak mě zajímá zda tu není někdo další.
Taky by mě zajímalo jak je to u jednotlivých druhá Astrophyt s opakovaným kvetení během roku resp. s potupným otvíráním vííce poupat. Aktuálně spíše jdu do druhů které buď dlouho nebo opakovaně během roku kvetou.

Od spoda Superkabuto,hybrid NI x SK a utěch dvou horních si myslím,že je to capricorne a to první crassispinoides,opravte mě někdo pokud to tak není.

Krásně Ti to kvete a japak se ta drobotina menuje?hmm

A ještě

Dneska zase,ale málo

První capricorne co letos u mně vykvetlo. Velmi potěšilo a vonělo krásně jako vždy.

Astrophytum capricorne var. minor.