Téma:

Ještě se vrátím k té Benyho rostlině, na  90% se jedná o eriosyci limariensis a to je čilský pyrrhokaktus, nebo také horridokaktus. I to zkomolené jméno tam sedí. Tuberisulcatus má kratší a silnější středový trn a nemá ho zahnutý.
 

Štefane není na té podnoži plíseň ?

Inspirován diskusí kolem klíčení semen Pyrrhocactus umadeavae jsem v pozdním jaru letošního roku vyzkoušel výsev skarifikovaných semen.

Ke skarifikaci jsem vzal 50 semen, které jsem 2 dny namáčel ve slabém roztoku hypermanganu. Pak jsem (poprvé v životě) zkoušel skarifikaci za pomoci jehly a pod kontrolou lupy.
Padlo přitom dost sprostých slov a pár ustřelených semen skončilo nedohledaných na koberci v obýváku. Zbytek jsem vysel na supresivní substrát (který jsem letos zkoušel).  Nicméně výsledek se dostavil - postupně vyklíčilo kolem 15 semen. Většina semenáčků byla nějak poškozena a postupně se vytratily. Po cca měsíci zůstaly 3 zdravě vypadající rostlinky. Přemýšlel jsem, co dál a jak jsem přemýšlel, tak se poroučely další 2. Tím se rozhodování dost zjednodušilo a zbylý semenáček jsem přeřízl napůl a narouboval na zakořeněné články Schlumbergery. "Prdelka" celkem rychle uhnila, ale vršek se chytil.
 
A tak mám svůj první "umadeave".
V létě jsem přerouboval na Ferocactus glaucescens.
 
Do sklepa šel nějak takhle
 
Výsledek nic moc, ale mohla by to být cesta ...

Po dešti. P. umadeave, MUS14/141, =15pxEsquina Negra, QDA Del Toro, Salta, Argentina,=15px =15px3217 m, z února 2014. Petr Kuták o těchto kytkách píše ve zpravodani září 2019. Já mám to štěstí a tu čest mít od Jirky Musila dvě rostliny. Mám i dvě se sběrů Jana Nováka, ty mi dal Zdenda Jelínek - Tucuara, Salta, 3315m.

Obě (myslím tím, všechny čtyři) rostliny vydržely loňskou mírnou zimu na zaskleném balkoně. Uvidíme, jak se s tím poperou letos...




A jeden pilispinus od Portofina - JN 1332, Portofino, Atacama, 13m, Chile. Vzhledem k nadmořské výšce je zajímavé, že tyto rostliny také vydrží zimování na balkoně. I když zima byla opravdu mírná. Teploty párkrát klesly k -8C a sice netuším, ale nemyslím si, že po této noci (respektivu nadránu) následoval slunný den, který by balkonový skleník vytopil na +20C... Jedna dokonce kvetla, takže jim to asi nevadí...



 

Pokud bych byl důsledný už v první odpovědi bych napsal, že se skutečně jedná o eriosyzoides. A protože tyto kytky ještě rozlišujeme podle naleziště, pak Vallenarensis je takovým zjednodušením. Je to stejné jako u Transitensis, která roste v údolí řeky  Rio Transito a také se jedná o eriosyzoides. Mimochodem obě rostliny rostou východně od Vallenaru, transitensis pak dál na východ. Zatímco první z nich má světle hnědošedé otrnění, ta druhá často nádherně tmavé až černé trny. Erosyzoidesy se obecně vyznačují kroucenými dlouhými trny na temeni stonku, což ale není tento případ. Bude se zřejmě jednat o jiný horridocactus. Bohužel jsem delší dobu mimo sbírku, takže ani fotku pravé Vallenarensis sem nemůžu dát. Rostlina na fotce mi silně připomíná Horridocactus tuberisulcatus.


 

Beny - Eriosyce vallenarensis, Eriosyce eríosyzoides. Přiřazení k Eriosyce eriosyzoides bych bych byl opatrný, tu si, alespoň já představuji dosti jinak.
Na to máš nárok. To jsou rozdílné názory kaktusářů, praktických pěstitelů, zahradníků a botaniků. Jak vypadaly Ritterovy Pyrrhocactus vallenarensis a Neoporteria vallenarensis už asi nezjistíme. Co si představit pod Eriosyce eríosyzoides je pro nás taky problém. Podle botaniků představuje nejméně 20 dříve platných jmen. Pro nás je nepraktické, že barva kvčtu, počet a tvar trnů nebo žeber nemusí představovat druh. Dříve platná jména budeme dále používat, zejména jestli se budou něčím odlišovat. Pěstitelé rajčat mají Stupické, Start, Tornádo, Sláva Porýní, žluté hruštičky atd. Už je ani nenapadne, že vše je Solanum lycopersicum.
 
 

Ahoj a díky oběma.
já jsem se ještě předtím o podobnou analýzu pokušel také. K tomuto zkomolení jsem se také dostal, jen jsem nedohledal dvě použití vallenarensis. Našel jsem neoporterii, což je zjevně něco zcela odlišného. Pyrrhocactus vellenarensis nezní špatně. Ohledně přiřazení k Eriosyce erisyzoides bych bych byl opatrný, tu si, alespoň já představuji dosti jinak. Ale nejsem odborník. V každém případě ještě jednou oběma díky za pomoc.

Beny - Pyrrhocactus vlamarensis
Zajímavá detektivka. Použili jsme naši databási www.zahradycz.cz/kkweb/kaktusari.php. Zadáním v%arensis (druh začíná „v“ a končí „ arensis“ vyšlo „vallenarensis“. Takové rostliny z okruhu Eriosyce existují. Zkomolení je docela pravdčpodobné.
1. Pyrrhocactus vallenarensis popsal F.Ritter 1959, potom to byl Horridocactus vallenarensis ( F.Ritter 1959) C.Backeberg 1962. POWO tato jména neuznává a spolu s asi 18 dalšími je považuje za synonyma Eriosyce eríosyzoides Ferryman 2003. Máte tedy asi 20 možností co si napsat na jmenovku. Já bych se rozhodl pro Pyrrhocactus vallenarensis, což je Ritterův basionym nebo Eriosyce eríosyzoides podle POWO.
2. Problém je v tom, že vallenarensis jako basionym použil Ritter dvakrát. Existuje ještě Neoporteria vallenarensis F.Ritter 1980. Tento taxon je dodnes platný. A.E.Hoffmann ho přejmenoval na Neoporteria wagenknechtii var. vallenarensis, F.Kattermann na Neoporteria subgibbosa var. vallenarensis. POWO uznává Eriosyce vallenarensis (F. Ritter 1980) F.Kattermann 2018.
Máme tedy dvě Eriosyce, které lze spojovat s vallenarensis. Podle vzhledu, zejména otrnění bych Benovu fotku připojil k první skupině.
Zdenda byl rychlejší. Na druhovém jménu jsme se shodli. S Benovou fotkou bych to nespojoval. V některé literatuře je to i obráceně, ale dal bych na POWO. Neoporterie vallenarensis vypadá jinak.

Zřejmě eriosyce vallenarensis, podle města Vallenar.

Rostlina má na cedulce Pyrrhocactus vlamarensis. Což je zjevně nějaká chyba, možná nějaký crispus? V každém případě jsou to krásné rostliny se zajímavou barvou květů plnou valérů.
   

Pyrrhocactus floccosus

Ještě jednou, díky Zdendovi určený, Pyrrhocactus meglioli
 


dále Neoporteria gerocephala, kvetla poprvé a překvapila mne velikost květu
   
pro srovnání s Neoporteria villosa KK51
   

A ještě Neochilenia chilensis
   
 

Milane i rodentiophila od Chaňaral je údajně podle Čilanů  lanata. napsal:  

Beny, je to argentinský pyrrhocactus megliolii.

Toto je môj prvý kvitnúci kaktus z veľkorodu Eriosyce. Je to Neochilenia jussieui.
Kvety čilencov sú jedny z najkrajších .

Krásná stará rostlina, kterou jsem získal nedávno. Jméno??? Poradí někdo?
 

Pyrrhocactus ???

Pyrrhocactus taltalensis

Pyrrhocactus bulbocalyx

Pyrrhocactus floccosus

Kvetou Rodentiophily:
dvě atacamensis z Qda. San Ramon
   
Dvě od Cifuncho (lanata) 
 
a dvě jižně od Chanaral (megacarpa)
   

Pyrrhocactus andreanus los Tambillos 

Pyrrhocactus paucicostatus

Včera som na Gardenii od nitrianskych kaktusárov kúpil rastlinu s názvom Neochilenia jussioeonii, ale toto meno som nikde nedohľadal. Najviac sa názvu podobá druhové meno jussieui. Viete poradiť?

Také začaly kvést
 
 

Máš tam Petře 1/3 rostlinek s poškozeným růstovým vrcholem. Z těch asi nebude nic. Těžko říct proč tomu tak je, možná ta kyselina? Jinak ale tyhle semenáčky už by ti měly přežít. Dobrá práce chlape !

Husi napsal:

Štefan napsal:

Vloni mi poprvé zakvetly rostlinky Pyrrhocactus paucicostatus.
Květy se nesešly, přesto vytvořily plody se semeny - nejspíše po sprášení příbuznými rostlinami v okolí. Z posledních dvou květů jsou plody taky, to už nic přípuzného v okolí nekvetlo, jsou menší a pořád na rostlinách ve sklepě. Jestli budou v plodech semena to už nevím. Už se mi i v minulosti stalo, že thelocephala postupně kvetla 4 květy a z posledního se vytvořil plod. Tehdy jsem nic příbuzného kvetoucího neměl, do sklepa šla s plodem, ten ovšem rychle sklidily myši, takže nevím, jestli by plod obsahoval semena a jestli by z nich něco bylo.



 

Plody pyrrhocactusov, takto vytvorené, často bývajú prázdne, alebo s pár neklíčivými semenami. Aspoň u mňa je to bežné. 



 

U některých thelocephal se opravdu uvádí, že jsou samosprašné. Mám ale zkušenost, že tato semena nejenže mizerně klíčí, ale semenáčky z nich  jsou i jakési neduživé a špatně prospívají. Jsou-li totiž rostlinky  sprášeny jinou samosprašnou rostlinou téhož druhu, jejich semena slušně klíčí a prospívají stejně jako ostatní semenáčky nesamosprašných rostlin.
 

14 dní od výsevu.
Situace se trochu změnila. Vypadá to, že těch 20 min v kyselině bylo moc. Asi by 10 min stačilo.

 
 

Štefan napsal:

Vloni mi poprvé zakvetly rostlinky Pyrrhocactus paucicostatus.
Květy se nesešly, přesto vytvořily plody se semeny - nejspíše po sprášení příbuznými rostlinami v okolí. Z posledních dvou květů jsou plody taky, to už nic přípuzného v okolí nekvetlo, jsou menší a pořád na rostlinách ve sklepě. Jestli budou v plodech semena to už nevím. Už se mi i v minulosti stalo, že thelocephala postupně kvetla 4 květy a z posledního se vytvořil plod. Tehdy jsem nic příbuzného kvetoucího neměl, do sklepa šla s plodem, ten ovšem rychle sklidily myši, takže nevím, jestli by plod obsahoval semena a jestli by z nich něco bylo.
 

Plody pyrrhocactusov, takto vytvorené, často bývajú prázdne, alebo s pár neklíčivými semenami. Aspoň u mňa je to bežné. 
 

Vloni mi poprvé zakvetly rostlinky Pyrrhocactus paucicostatus.
 
 
 
 

Květy se nesešly, přesto vytvořily plody se semeny - nejspíše po sprášení příbuznými rostlinami v okolí. Z posledních dvou květů jsou plody taky, to už nic přípuzného v okolí nekvetlo, jsou menší a pořád na rostlinách ve sklepě. Jestli budou v plodech semena to už nevím. Už se mi i v minulosti stalo, že thelocephala postupně kvetla 4 květy a z posledního se vytvořil plod. Tehdy jsem nic příbuzného kvetoucího neměl, do sklepa šla s plodem, ten ovšem rychle sklidily myši, takže nevím, jestli by plod obsahoval semena a jestli by z nich něco bylo.

Týden od výsevu ?