Téma:

Pokud máš nějaké sběrovky, které mi chybí (myslím naleziště, ne polní čísla, těch je pod mnoha výše uvedenými symboly skrytá celá řada jako synonym a jsou vidět pouze přímo v aplikaci Google Earth), budu za ně vděčný. Taktéž za bližší koordináty už zakreslených stanovišť. Řada mých upřesnění pochází právě ze španělsky psaných stránek (díky Googlu přelouskatelných ... Jinak vítám každý komentář nebo kritiku - chci se něco dozvědět, ne poučovat ... a to co tvořím, je podklad k diskusi, aby bylo čím ji podložit a o čem ji vést ...

Mamlas napsal: Pěkná práce, Pavle. Jaký je z toho tvůj závěr? Pro mě to potvrzuje pouze, že cestovatelé a sběratelé mají ve jménech stejný zmatek jako ostatní kaktusáři...

Loni jsem objevil novou stránku českotěšínského pěstitele pana Stanii.
Má tam vyfocenou Rodentiophylu megacarpu a pod ní název Copiapoa chaňaralensis.
Sám mám rostliny ze semen od pana Buška pod názvem pyrrhocactus eriosyzoides.
Dělal jsem fotku pro srovnání jak jsou si podobné s tou megacarpou a došlo mi, že je to ona!
Nahoře 2x megacarpa, dole 2x pyrrhocactus.

Vůbec nezpochybňuju smysluplnost Pavlovy práce, je záslužná a užitečná. Velmi dobře z ní vidíme například, že lokality Eriosyce aurata v. algarroboensis a E. ausseliana se kryjí, tedy že pod těmito názvy s skrývá táž populace. A to ještě tam nemáš sběrovky těch, co jí říkají E. aurata fa. "Mina Algarrobo". Dneska už i v Chile jsou botanici, kteří se kaktusy zabývají celkem do hloubky, jejich práce nejsou sice zatim v Evropě moc známé, ale navazují na Rittera a je to docela něco jiného než co tam může zažít někdo, kdo se musí držet sjízdných silnic a má na lokalitu půl hodiny, protože jich musí stihnout pět a více za den. Neměl jsem na mysli, že by sběratelé měli zmatek v rodových jménech, ten co jsem myslel je ve jménech druhů a variet.

Myslím, že oprávněnost a smysluplnost Pavlovy práce se ukáže především u skupiny "neoporteria, neochilenia, horridocactus, thelocephala apod".
Tam je chaos největší.
U argentinských pyrrhocactusů už to není tak hrozné.

Zdenda napsal: Už u semenáčků pozoruji velkou variabilitu, přestože se jedná o semena z jednoho sběru ze stejné lokality.

No vidíš, to je to, co říkám. Jsou odolné a přizpůsobivé, jinak by v tom pekle nepřežily, tak se na každé lokalitě vybaví "příslušenstvím" dle místní potřeby ...

Letos chci pokračovat v pokusu s některými auratami. Dát jim prostor a podmínky a uvidí se, jak porostou. Když jsem to zkusil s lobiviemi, bylo to, jako bych ve skleníku měl Kanáry ... rostly jak zjednané. Už vloni jsem tak některé auraty měl a ve dvou letech mi jedna vyplnila šestku květináč.

ILPAZK napsal: 1) Pokud jde o Eriosyce aurata, řekl bych, že jde opravdu o jeden druh (jak psal Kattermann) a místní odchylky jsou dané přírodními podmínkami ve velmi členité a různorodé krajině (složení podloží, směr převládajících větrů, vlhkost vzduchu a četnost srážek, nadmořská výška a pod.), tj. že nejsou zcela geneticky stabilizované, nejde o druhy ani varianty, ale jen lokální formy. ...

Už u semenáčků pozoruji velkou variabilitu, přestože se jedná o semena z jednoho sběru ze stejné lokality.

Pavle, s tím roubováním se to má tak, že pokud to naroubuješ na něco kvalitního a pak přeroubováváš, tak nakonec to dopadne tak, že roub jakoby zakryje podnož a rostlina vypadá jako pravokořenná.
Jak to vypadá ukazuje Petr Česal ve svém filmu a to přímo na Eriosyci auratě.
Mám však takový pocit, že tyto obrovské kaktusy po nepoznatelném srůstu s podnoží mají snahu růst dál, avšak kořenový systém je už dán podnoží a dál se podle mě až tak nevytváří.
Růst se tak zpomaluje, nerad bych věřil tomu, že zastaví.
Toto však je jen můj dojem.
Pokud s tím má někdo zkušenosti, budu za ně rád.

To Zdenda: zajímavý pokus. možná by stálo za to některé druhy "popohnat" roubováním a následně zpravokořenit. Konečně, už 2x jsem totéž udělal s velmi starou rostlinou Stenocactus, která při mé metodě zakořeňování během 2 měsíců vytvořila mohutný kořenový systém ze seříznuté horní části (vlastní kořeny ztratila).
To Milan: no, zatím jsem zmapoval jen pár druhů. Když to čas dovolí, chci zmapovat celý okruh Eriosyce. A co si od toho slibuji?
1) Pokud jde o Eriosyce aurata, řekl bych, že jde opravdu o jeden druh (jak psal Kattermann) a místní odchylky jsou dané přírodními podmínkami ve velmi členité a různorodé krajině (složení podloží, směr převládajících větrů, vlhkost vzduchu a četnost srážek, nadmořská výška a pod.), tj. že nejsou zcela geneticky stabilizované, nejde o druhy ani varianty, alejen lokální formy. Na fotce mapy to není tak vidět, ale tys tam byl a já se kochal na Google Earth - je to opravdu velmi členitá a zajímavá země.
2) Jde o začátek analýzy. Teprve zmapováním sporných druhů se ukáže, které sběrovky do kterých lokalit vlastně patří. A z toho snad vyplyne, která by se měla kam zařadit. Jestli k danému okruhu připojíš na závěr rodové jméno Eriosyce nebo třeba Neoportéria, to už je z hlediska mé analýzy jedno. Hlavní je roztřídit nálezy a poskytnout podklady pro diskusi zasvěcenějším (a taky trochu pochopit tyto nádherné rostliny).
3) Výše uvedené mapky právě přepracovávám dle připomínek, které jsem dostal (doplnit název lokality a tam, kde je k dispozici, i nadmořskou výšku). Také jsem našel nějaké nepřesnosti, které opravuji (někteří cestovatelé komolí místní názvy do angličtiny a navíc je neuvádí celé, tím se pak dostanu úplně jinam). Navíc bylo zajímavé, že jsem často skončil na stejném místě (jak píšeš výše, jeden zaregistroval 10 km jižně od A, druhý 35 km severně od B a přitom tam třeba byli spolu).
4) Až upravím mapky (během dneška?) a dám je na internet, myslím, že z nich vyplyne ještě jeden závěr - jestliže 5 cestovatelů v daném místě zaregistrovalo formu A a jeden formu B, pak ten jeden buď našel jakousi ojedinělou deformaci (třeba semenáček poch...a koza) nebo se chce zviditelnit za každou cenu a je třeba tento nález dát mezi ty řekněme "méně věrohodné". A zase bude vše jasnější ...

Pěkná práce, Pavle. Jaký je z toho tvůj závěr? Pro mě to potvrzuje pouze, že cestovatelé a sběratelé mají ve jménech stejný zmatek jako ostatní kaktusáři. Ve skutenosti to není tak, že by se někde vyskytovalo více druhů Eriosyce sg. Eriosyce pohromadě. Ovšem, že se semínka téže populace dají koupit pod různými jmény, běžné je. Pak ještě u řídce osídlených končin, jako třeba vnitrozemí severního Chile, kaktusy málokdy rostou přímo v osadě a mezi osadami je docela daleko. Kdo jede jedním směrem, má za nejbližší osadu tu, kterou naposled minul a tak můžeš získat totéž pod více názvy pro totéž naleziště, i když ty osady, po kterých to sběratelé nazvou, jsou od sebe třeba 30-50 kilometrů.

Myslím, že to bylo v sekci "neoporteria", kdy jsme debatovali o zpravokořeňování eriosyc.
Přidávám obrázek toho co se mi zatím povedlo.
Většinou byl problém s podnožemi.
Každý to naroubuje na to, co má zrovna po ruce a rostliny pak nejsou kolikrát vzhledné.
Po zpravokořenění většinou odrostou poškozená místa - na některých rostlinách je to i vidět.

Zatím se mi hodně líbí JN231 Samo Alto.
Zatím semenáčky.,
Pravokořenné.

Tak pridávam foto Eriosyce aurata, Rio Hurtado

Po dlouhém zvažování jsem se rozhodl otevřít nové téma, které mi tu (částečně) chybí. Je hodně krásných kaktusů na internetu i ve sbírkách. Tamtéž je i hodně zajímavých kaktusů. Ale přestože Eriosyce v pojetí Kattermann (t.j. vč. rodů Chileorebutia, Delaetia, Horridocactus, Islaya, Neochilenia, Neoporteria, Pyrrhocactus, Rodentiophila a Thelocephala) patří bezesporu k oběma skupinám, nic moc o nich nenajdete. V knihách většinou stručná zmínka, že se obtížně pěstují (což už dnes není tak docela pravda), jedna fotka z terénu a zmínka o zmateném názvosloví a šup na další rod. Protože mi tyto rostliny učarovaly, rozhodl jsem se předložit toto téma mimo jiné i zde k diskusi. Ne pro potřebu někoho poučit, ale z touhy sám se o nich více dozvědět. Není přeci možné, aby ve sbírkách zcela chyběly!
Už několik měsíců se zabývám analýzou výskytu těchto rostlin v přírodě. Doufám, že mi to pomůže z jejich výskytu pochopit jejich vzhledovou rozmanitost a z ní plynoucí názvoslovný slušně řečeno nelad. Takže začnu právě analýzou výskytu a to druhu nejrozšířenějšího - Eriosyce aurata. Vyskytuje se na velké ploše v mnoha formách. Souhrnná mapka to znázorňuje takto:

Uploaded with ImageShack.us

Trochu nepřehledné, že ano. Bohužel nelze fórum propojit s Google Earth, tak si to alespoň rozložíme. Jednak je to základní forma - Eriosyce aurata aurata (žluté značky):

Uploaded with ImageShack.us

Dále formy této základní variety:
1) Eriosyce aurata algarrobensis:

Uploaded with ImageShack.us

2) Eriosyce aurata ausseliana

Uploaded with ImageShack.us

3) Eriosyce aurata ceratistes

Uploaded with ImageShack.us

4) Eriosyce aurata lampampaensis

Uploaded with ImageShack.us

a dále uznané variety základního druhu:

5) Eriosyce aurata ihotzkyanae

Uploaded with ImageShack.us

6) Eriosyce aurata spinibarbis

Uploaded with ImageShack.us

Tak, teď je to snad přehlednější. Jména, která mají na konci &, obsahují více polních čísel z jednoho místa, mimo aplikaci Google Earth to však není vidět. Už se těším na Vaše připomínky, určitě jsem některá naleziště nezachytil (rád doplním ta, co mi unikla) či je tu velký prostor k diskusi o jejich pěstování. Možná máte někteří k dispozici fotky rostlin, jejichž polní čísla či místa výskytu jsou na mapách výše. Nemohli byste je sem dát pro ilustraci?