Téma:

Zdravím. Páni potreboval by som poradiť. Chystám sa na svoj prví výsev na parapete, ešte počkám ale mesiac. Môže to byť na južnom okne? dal by som pred to A4 aby na to nesvietilo priame slnko, bude to stačiť na zatienenie? Neuvaria sa?   

P. bradyi rok 2020, P. simpsonii rok 2017.

To máš čerstvá semena ze sklizně 2022?

Za mě jsou nejvíce problémová semena frajlejí, nejlépe klíčí krátce po sklizni, během pár měsíců  je to bída. Astrofyta ztrácí klíčivost během jednoho dvou let. No a mé oblíbené lobívie - tříletá semena a starší už téměř neklíči.

Rebucie, Aylostery nejlepší klíčení hned po sklizni.

Semena frajleí jsou krátkověká. Podle mých zkušeností zvláště bolivijské druhy.

Bahas napsal:

Myslím, že se radami moc řídit nebudeš moct. Pokud nakupuješ semena a prodejce ti nenapíše, kdy byla sklizená, nebo obecně jak jsou stará, bude to vždy sázka do loterie. Nejsou to kecy, ale vlastní zkušenosti. Zkus někdy objednat semena stejného druhu od více dodavatelů a vysej je najednou. Klidně se vsadím, že nevylezou všechny stejně.

Souhlas, mám stejnou zkušenost mnohokrát ověřenou. Mně spíš šlo o to, jestli má někdo zkušenost že ten který rod opravdu obecně je nutné vyset co nejdříve po sklizni, protože starší semena už neklíčí.

Myslím, že se radami moc řídit nebudeš moct. Pokud nakupuješ semena a prodejce ti nenapíše, kdy byla sklizená, nebo obecně jak jsou stará, bude to vždy sázka do loterie. Nejsou to kecy, ale vlastní zkušenosti. Zkus někdy objednat semena stejného druhu od více dodavatelů a vysej je najednou. Klidně se vsadím, že nevylezou všechny stejně.

Neviem, ako ostatné druhy, ale ja som mal podobnú skúsenosť so semenami Epithelantha micromeris. Staré semená klíčili oveľa lepšie, resp. čerstvé vôbec. 
 

Obecně žádný takový rod není.
ALE malé druhy rodu Echinocactus lépe klíčí starší, 3 roky a více. Zrovna tak některá gymna řady muscosemineum.

Prosím o radu. Mám nakoupenu spoustu semen mnoha rodů z loňské podzimní nabídky a váhám jestli je vyset teď, nebo to odložit až na letošní prosinec. Je tady někdo zkušený, kdo má objektivně a dlouhodobě odzkoušeno které rody klíčí lépe čerstvé a které naopak starší? Záměrně se neptám na druhy, ale rody, protože mě zajímá, jestli to u některých lze takhle zobecnit.

Ďakujem vám za rady .

K bodu 3.
Nějaká semena palem i agáví jsem dříve vysil a myslím, že máčení netřeba.
Na druhé straně namočení na 24 hod jim nijak nepoškodí. Např. slabý roztok hypermanganu (lehce růžový)  pro desinfekci. Přídavek nějakého stimulantu do zálivkové vody může být ku prospěchu věci.
Semena pak dobře  přitlačit do substrátu aby se k nim vlhkost dostala.
Měl jsem nějaká větší semena s velmi tvrdým osemením (podobná např. semenům datlí)a ta normálně neklíčila. Taky jsem je máčel a pak měl ve vlhkém prostředí vysáté nebo vysité ?   několik týdnů a nic. Pak jsem někde na internetu našel radu, že je třeba semena trochu zbrousit smirkovým papírem a tak narušit voděodolnost osemení. Učinil jsem tak a dal znovu klíčit. Semena do 12hod viditelně nabobtnala a do několika dnů vyklíčila.

 

Můžu ti Jakube referovat pouze k islayím a jen za sebe. Pokud jsou semena v pořádku, klíčila mi normálně bez nějakých zvláštních opatření.

Doba výsevov bez umelého svetla sa pomaly blíži a ja sa snažím dohľadať informácie o vysievaní druhov (rodov), s ktorými nemám skúsenosti. Preto mám otázky k nasledujúcim rodom:
1. Blossfeldie vysievate tak ako aj iné prachové a drobnosemenné druhy (jemný substrát, Fleischerova metóda)?
2. Islaye vysievate tak ako aj ostatných čilencov?
3. Od Pavlíčka som objednal aj semená paliem Phoenix canariensis a Washingtonia filifera. Našiel som informácie k výsevu na stránke www.osiva-semena.sk, kde sa píše, že ich treba na pár dní máčať vo vode, no taktiež píšu, že aj semená agave treba na 24 hodín pred výsevom máčať vo vode. Je to pravda?
Ďakujem za rady a odpovede.

Kĺíčia dosť dobre,  len im musím dať viac svetla.

Zeolit na supresivním substrátu je značka ideál, ale i v tomto případě bych to v této fázi nechal kryté a bez odvětrávání. Jsem si vědom toho, že tímto jdu proti tradovaným doporučením, po vytvoření prvních trníků odvětrávat, ale z vlastních zkušeností nevidím důvod. Dobře provedený výsev nepotřebuje odvětrávat vůbec a vyvíjí se úplně normálně. Dovolím si napsat ještě jednu kacířskou myšlenku, že toto doporučení se bezmyšlenkovitě opisuje z publikace na publikaci, jenže v současné době jsme s výsevními substráty poněkud dále. Zeolit na povrchu vám udělá ještě jednu výbornou službu, a to, že nepustí houbu z napadeného semene dále, ta je po dlouhou dobu lokalizována v okolí infikovaného semene. Samozřejmě, pokud zjistíte napadení, je vždy dobré zdroj infekce odstranit. Tudíž předčasným otevřením dobře provedeného výsevu se připravujete o výhody, které zeolit spolu se supresivním substrátem skýtá.

Ten sclerocactus bylo lépe skarifikovat, vyklíčit může, ale spíš už ne. Se strombocactus nemám zkušenosti, neseju. Ale asi bych v této fázi nechal ještě výsev zakrytý. To je seté do čistého zeolitu nebo zeolit jen kryje jiný substrát? Pokud by to bylo v čistém, tak vřele doporučuji zakrýt, protože takhle bude zeolit rychle vysychat a bude se muset rosit, což tento typ výsevů v této růstové fázi zrovna rád nemá a bývá to častou příčinou stesků.

Ďakujem za odpoveď. Ja som tento rok (na jar) vysieval cca tak ako som písal a klíčilo to celkom dobre (okrem ayloster, z ktorých väčšina dokličovala o 2-3 mesiace neskôr). Len ma zaujímalo, či by bola klíčivosť pri výseve týždeň pred splnom lepšia.
PS: Dobrý a nápomocný článok .

Zdravím Jakube, jasně,  klidně těch 10 dní předem, ten termín nemusíš samozřejmě brát doslova. Jedná se o nabobtnání semen a pak vlastní iniciaci klíčení vlivem tlaku vzduchu.

Otázka na periho alebo aj ostatných, ktorí majú s tým skúsenosti. Čítal som pred chvíľou váš článok na kaktusových novinách incact a mám otázku ohľadom vplyvu mesiaca, resp. tlaku na klíčenie semien kaktusov. Je tam písané, že najlepšie je vysievať 7 dní pred splnom. Ja mám, ale otázku, či nie je lepšie vysievať v rozmedzí 10-14 dní, keďže niektoré druhy klíčia až po dlhšej dobe, ako je spomínaný týždeň?

Roste to jako z vody. Kdy jsem to psal, v říjnu? V půlce? Tak dva měsíce uběhly...výsevník, tam teplota 28-30, voda občas z kohoutku. Už se ani neprcám s tím, abych to dával aspon do konvičky...prostě to pustím jak to teče...voda je teplá. Pocitově, aby to nespálilo ruce, ale aby to bylo teplé! A světe div se, ono to roste jak smyslů zbavený...už hledám, do čeho to zase "přepikýruju", spíš přendám. Protože tohle je "lazy metoda". Někteří řeknou, že to mám nafouklé jako okurky. No a? Jak začne sezona, ono se to dá na balkon a vítr, déšť, slunce silnější než má většina z vás v polykarbonátech a ony budou za dva měsíce vypadat jak dva roky trápený v klasické výsadbě Hlavně se s tím moc nesrat...ale jde i o to, že tohle je na rozdání děckám ve školce a jako bonus ke vstupence na výstavě. Nemám ambice s tím vyhrát soutěž krásy na téma "vypěstuj si svůj vlastní import". To dělám s jinýma kytkama

Tak pěkné koukání Jo a ještě k těm mezerám mezi přepikýrovanými kytkami. Máte pravdu, o tom žádná, ale všimli jste si, že tady zase nejsou? Vony ty kytky v tej misce cestujou mrchy...jako bych přesazoval aztekia ostrůvková metoda říkal Myšák...holt, člověk se musí učit na tom jedodušším

Petr Z. napsal:

Jen tak pro pobavení. Včera jsem se trošku nudil a řekl jsem si, že přepikýruju kelímek mammillarii. No, když jsem ho viděl, tak jsem hned věděl, že jsem si stanovil příliš ambiciozní cíl a tak jsem si ho dal k už odrostlejším, asi dva a něco let starým semenáčkům a přemýšlel, jestli ještě nepočkat. Jak už se to rozháže do šestek a zakoření to tak se s tím pracuje krásně. Taky se to krásně zalévá. Mám to v takovém zeleném tácu. Naliju 2cm vody a než oběhnu balkon je to vypité. Doleji opět 2cm vody a nechám do vyschnutí. Když to roste, zalévám tak 1x týdně systémem "zrovna jsem si všiml". Když to neroste tak stejným systémem nezalévám. Ale do té doby je to pěknej vopruz...no a tak jsem to vyřešil šalamounsky. Vzal jsem kelímek od mascarpone, vzal to, co bylo ve skyru, podsypal, obsypal a zalil 

 a světe div se, vono to fungovalo 

 tadáááá....

Ale prej nejsem línej, prej sem energeticky efektivní, což v dnešní energetické krizi může být evoluční výhoda. Práci čest

Jen tak pro pobavení. Včera jsem se trošku nudil a řekl jsem si, že přepikýruju kelímek mammillarii. No, když jsem ho viděl, tak jsem hned věděl, že jsem si stanovil příliš ambiciozní cíl a tak jsem si ho dal k už odrostlejším, asi dva a něco let starým semenáčkům a přemýšlel, jestli ještě nepočkat. Jak už se to rozháže do šestek a zakoření to tak se s tím pracuje krásně. Taky se to krásně zalévá. Mám to v takovém zeleném tácu. Naliju 2cm vody a než oběhnu balkon je to vypité. Doleji opět 2cm vody a nechám do vyschnutí. Když to roste, zalévám tak 1x týdně systémem "zrovna jsem si všiml". Když to neroste tak stejným systémem nezalévám. Ale do té doby je to pěknej vopruz...no a tak jsem to vyřešil šalamounsky. Vzal jsem kelímek od mascarpone, vzal to, co bylo ve skyru, podsypal, obsypal a zalil   a světe div se, vono to fungovalo   tadáááá....

Ale prej nejsem línej, prej sem energeticky efektivní, což v dnešní energetické krizi může být evoluční výhoda. Práci čest

Už sa tu moje rastliny, resp. druhy opakujú, ale tie tŕne, hlavne lobivií, sú zo všetkých najvýraznejšie.
L. haematantha WR 165, Cachi, Molinos, Salta, ARG

L. ferox WR 209, 4100m, V od Oruro, Potosí, BOL
 
L. schieliana WR 207, 3000m, Consata, La Paz, BOL
 
E. canus Solitario, TX, USA
 
W. gladiata JV 561, 0,5 km od križovatky R 4/R 31, Salto, UY

Na brněnské výstavě jsem si všiml zajímavého, co do úspěšnosti, výsevu strombocactusů. Neříkám, že je to způsob nový...ale pro mě byl zajímavý.
Už mi tento způsob doporučoval další kaktusář z Brna co se týče výsevů M. luethyi. Mohlo by to fungovat na spoustu dalších rostlin jejichž alfou a omegou je čas...







I u Astrophyt to jde, ale pro tyto snadno klíčící a dobře rostoucí druhy jsou účinnější metody než samovýsev k patě matky...
Všimněte si, jak trny "objímají" semenáčky...jako by je matka držela ve své náruči...jako v kriminále!

      Nikdo semenáčky yavia cryptocarpa nenabízíte, tak nezbývá, než se o ně snažit sám. Semínka přibývají taky pomalu, tak ty výsevy nejsou z nejpočetnějších ?