Téma:

Přestože si myslím, že při onom lehkém přestříknutí se fungicid nedostal pod dvoumilimetrovou vrstvu zeolitu (ten byl v okamžiku postřiku suchý a postřik okamžitě absorboval), máš pravdu. Každopádně jsem rozdíl nepozoroval. Pokud by se fungicid potkal s houbami je to bez debat špatně!
Cílem bylo spíše dezinfikovat semena, ale to je asi lepší udělat zvlášť např. peroxidem. U některých semen se mi bez dezinfekce  objevila plíseň. Po odstranění infikovaných semen se plíseň dále nešířila.
Nová informace je pro mne, že supresivní substrát funguje i proti smutnicím.

Host napsal:

.... Někdy jsem ještě, po výsevu semen, přestříkl lehce fungicidem, abych ochránil povrch před plísněmi. Chce to opravdu jen lehce aby fungicid nevsákl hlouběji a nerušil učinek houby.Na to by asi někdo namítl, že jsem jako ten co nosí pásek i šle najednou 

!

Ano, pásek i šle najednou, ale bohužel jen na těle, aniž by držely kalhoty, které tak nakonec stejně spadnou. Ten fungicid se ve vlhkém substrátu stejně dostane i tam, kam původně vůbec nebyl cílen, tedy dolů. To jsou prostě fyzikálně chemické zákony, které se těžko obejdou. Že to mykoparazitickým houbám (Trichoderma) obsaženým v supresivním substrátu nebude škodit, o tom bych silně pochyboval. Nezkoušel jsem to, ale Polyversum, což je taky mykoparazit (Pythium oligandrum) většina současných fungicidů spolehlivě likviduje nebo v malých dávkách alespoň silně potlačuje. Na rozdíl od některých agresivních fytoparazitických hub typu Phytophtora, Fusarium, Bipolaris i jiných druhů Pythium. Takže případné další zájemce o výsevy do supresivního substrátu varuju, žádné "pro jistotu i fungicid", do tohoto substrátu chemie nepatří. Zatím jsem nikdy neměl problémy s houbami a dokonce ani se smutnicí, o kterou se stará případně druhá obsažená houba (Metarhizium). Čemu se na tomto substrátu daří, jsou bohužel řasy a občas se objeví chvostoskoci. Jinak nic. Podotýkám, že když už seju, tak zde v minulosti některými jedinci silně propagovaným systémem "Lempl" neboli "Na prasáka". Zatím se mi nestalo (ťukťuk), že by to, co vyklíčilo zdravé, nepřežilo do doby, kdy to přesadím do normálního substrátu. 

Děkuji za informaci. Našel jsem krátké vysvětlující video o supresivním substrátu, tak ho pro zajímavost přikládám. 
Supresivita substrátů a její význam pro pěstování - YouTube

Jak už jsem zde psal, mám také víceletou zkušenost se supresivním substrátem. Je hodně humózní a dle informací prohnojený. Vizuálně obsahuje trochu perlitu, ale já jej ředím minerálními příměsemi (třetina-polovina). Je třeba pak nechat odležet pár týdnů, aby houba měla čas jím prostoupit. Vzhledem k tomu, že se jedná o humózní substrát s rašelinou, který láká smutnice, je  vhodné povrch před výsevem zakrýt drobnou vrstvou (stačí 1-2mm) pískem, zeolitem...
Někdy jsem ještě, po výsevu semen, přestříkl lehce fungicidem, abych ochránil povrch před plísněmi. Chce to opravdu jen lehce aby fungicid nevsákl hlouběji a nerušil učinek houby.Na to by asi někdo namítl, že jsem jako ten co nosí pásek i šle najednou  !

Děkuji za perfektní odpověď. 

Po několika letech používaní "minerálních" (perlit, antuka, zeolit, písek a  mix uvedených) jsem přešel na přesátý supresivní substrát. V tomto substrátu to rostlo nejlíp, co jsem kdy vyzkoušel. Na přesazování jsem už supresivní substrát ředil antukou, perlitem, zeolitem a pískem (čím starší rostliny tím více minerálu). Postupně rostliny jak přesazuji přecházejí pouze do minerálního substrátu. Vyzkoušeno na Ario, Astro, Aztekium. Turbináči, Epitelanta, Mamilárka. Mladší výsev  v supresivním substrátu v pohodě dohnal svou vitalitou své starší výsevy (i o jeden rok). Z vlastní zkušenosti už bych do ničeho jiného nevyséval.

Dobrý den, zaujala mě diskuze o výsadbě do supresivního substrátu. Jak to čtu zdá se to jako velmi jednoduché řešení. Zajímalo by mě jestli je tento způsob vhodný i pro druhy, které jsou jinak pěstovány ve spíše minerálních substrátech? Chtěl bych letos sázet turbinicarpusy a další  spíše vápnomilné kytky. Zřejmě bych ten substrát tedy naředil  pískem nebo jemným štěrkem a přidal možná trochu drceného vápence. Případně budu rád za radu  nebo doporučení jakým procentem přidat minerál , 50/50 nebo už je to moc?

Dnes som si všimol, že jeden smenáčik vyklíčil vo vode. Keď som vysieval, tak tie výsevné boxy boli nabité statickou elektrinou, nalepili sa naň semená, ale tie nakoniec spadli späť. A jedno z nich asi spadlo vedľa. A teraz to len určiť.Plus ešte nejaké semenáčiky do počtu.
Astrophytum niveum MZ 131, 6 km západne od Cuatro Cienegas, Coahuila, MEX

Cereus aethiops JV 603, OR Carmen da Patagones, ARG

Echinopsis oxygona JV 409, OR Rio Grande do Sul, BRA
 
Gymnocalycium saglionis ASK 1086.1, 1310 m/m, ARG

napsal:

Prosím vás, koľkopercentný lieh treba použiť? Stačí aj 50% alebo treba nejaký lekársky, či etanol s vyššou koncentráciou alkoholu?

Používám obyčejný technický líh denaturovaný zn. Kittfort. K dostání v každé prodejně barvy-laky, drogerie, apod. Účel splní i každý jiný.

Děkuji za dobrou radu, příště to určitě udělám tak, když bude třeba. Bude to asi mnohem rychlejší, než pikýrovat týden starý výsev Strombocactusu (jinak právě ty moji záchrannou akci ani nepřežily...) Mě nenapadlo, že by líh mohl fungovat i v substrátu, zatím jsem to používala jen sem-tam třeba na vlnatku (a jako pozitivní přínos covidu: jsem zjistila, že dezinfekční gely jsou na vlnatku ještě lepší, protože se na infikovaných místech lépe a déle drží. Používám gel s obsahem lihu 75 procent, samozřejmě ale jen jako rychlá pomoc při slabší infekci, nebo v zimě, když jiné řešení není). Smutnici jsem ve výsevu zatím nikdy nepotkala, proto mě dost překvapilo, jakou rychlostí jsou schopné zkonzumovat semenáčky. Na pokojové rostliny většinou nebezpečné nejsou, ale je pravda, že cokoliv koupíte v hobbymarketu nebo květinářství, stoprocentně tam larvy smutnice budou a většinou i v koupených substrátech. Takže je to jen otázka času, a teplo a vlhkost ve výsevu je přiláká jak nic.

Prosím vás, koľkopercentný lieh treba použiť? Stačí aj 50% alebo treba nejaký lekársky, či etanol s vyššou koncentráciou alkoholu?

napsal:

Také jsem letos vysévala do supresivního substrátu od Forestiny. Klíčilo to hezky, na plíseň substrát fungoval opravdu výborně. Bohužel ale tak humózní substráty (a k tomu vlhkost a vysokou teplotu) milují i smutnice a já jsem nejspíše nebyla dostatečně opatrná. Většinou ostatní substráty sterilizuji v mikrovlnce, na smutnici je to stoprocentní metoda, ale samozřejmě nemá smysl u supresivního substrátu. Takže za týden-dva mi začaly padat krásné semenáčky... Když jsem si toho všimla, už některé neměly vůbec kořínky. Semenáčky, které vyklíčily trochu později, larvy sežraly než stihly vylézt ze semínka. Rozhodla jsem tedy celý výsev okamžitě přepikýrovat a nevyklíčená semínka také přendat na čerstvý - tentokrát už ne supresivní - substrát, trvalo mi to dva dny a samozřejmě to ovlivnilo i pozdější vývoj semenáčků. Nejsem si jistá, jestli larvy mohly být v tom substrátu, nebo do výsevního boxu se dostali dospělí jedinci, ale každopádně se tam rozmnožili expresní rychlostí. Příští rok určitě udělám test před výsevem, abych zjistila, jestli je substrát čistý a výsev i s výsevním boxem dám do síťového pytlíku. Bohužel taková je moje první zkušenost se supresivním substrátem, ale věřím, že příště mi to vyjde.

Supresivní substrát by měl kromě Trichodermy obsahovat také entomopatogenní houbu Metarhizium anisopliae, která je podle výrobce účinnou prevencí před hmyzími škůdci poškozujícími kořeny rostlin. Takže v popisovaném případě bych tipoval, že došlo k souběhu dvou věcí: substrát už nebyl plně funkční (prošlý nebo špatně skladovaný?) a smutnice se do něj dostala z vnějšího prostředí. Další možností je, že substrát byl v pořádku, ale houba jen neměla dost času proti larvám zaúřadovat. Doba od infikování larvy houbou do usmrcení se počítá na dny až týdny a za tu dobu stihnout smutnice požrat celý výsev. Užil jsem si s nimi také svoje a zjistil jsem, že je okamžitě zabíjí kontakt s lihem. Dospělce i larvy. Dospělce stačí i za letu poprášit sprejem a okamžitě padá mrtvý k zemi. Larvu je jinak dost těžké usmrtit, nedají se například ani utopit. Líh je ale zabíjí okamžitě a to jsem začal využívat když chci preventivně ověřit jejich přítomnost ve výsevu. Sprejem postříkám povrch substrátu lihem a pokud tam larvy jsou, začnou po chvilce hromadně vylézat na povrch a hynou. Dá se to použít i jako záchrana napadeného výsevu. Jen je třeba počítat s trochu větší spotřebou lihu, protože substrát je dobré nasytit jím trochu více, aby vylezly i ty z větší hloubky a žádné živé tam nezůstaly. Semenáčkům líh nikdy neublížil, udělá svoji práci a po chvilce vyprchá. V některých případech pomohl i proti řase. Opakovaný postřik ji vysušil a zašla.

Pokud se supres. substrát udržuje vlhký myslím, že plíseň v něm bezproblému vydrží asi velmi dlouhou dobu. Dle výrobce by neměl vadit ani mráz v zimě. V přírodě plísně také zimu přežijí.
Proti smutnicím je vhodná na povrchu vrstvička zeolitu nebo písku, která smutnicím značně sníží možnost naklást vajíčka.

Také jsem letos vysévala do supresivního substrátu od Forestiny. Klíčilo to hezky, na plíseň substrát fungoval opravdu výborně. Bohužel ale tak humózní substráty (a k tomu vlhkost a vysokou teplotu) milují i smutnice a já jsem nejspíše nebyla dostatečně opatrná. Většinou ostatní substráty sterilizuji v mikrovlnce, na smutnici je to stoprocentní metoda, ale samozřejmě nemá smysl u supresivního substrátu. Takže za týden-dva mi začaly padat krásné semenáčky... Když jsem si toho všimla, už některé neměly vůbec kořínky. Semenáčky, které vyklíčily trochu později, larvy sežraly než stihly vylézt ze semínka. Rozhodla jsem tedy celý výsev okamžitě přepikýrovat a nevyklíčená semínka také přendat na čerstvý - tentokrát už ne supresivní - substrát, trvalo mi to dva dny a samozřejmě to ovlivnilo i pozdější vývoj semenáčků. Nejsem si jistá, jestli larvy mohly být v tom substrátu, nebo do výsevního boxu se dostali dospělí jedinci, ale každopádně se tam rozmnožili expresní rychlostí. Příští rok určitě udělám test před výsevem, abych zjistila, jestli je substrát čistý a výsev i s výsevním boxem dám do síťového pytlíku. Bohužel taková je moje první zkušenost se supresivním substrátem, ale věřím, že příště mi to vyjde.

Záleží na skladování. Obecně je dobře skladovat při nízké teplotě, bez přítomnosti slunečního světla. Přesnou dobu expirace nelze přímo určit, nicméně všeobecně se přijímá fakt, že substrát, který se nepoužije během pěstební sezony, by se pro příští již neměl k výsevu používat a lze s ním nakládat jako s běžným substrátem, tzn. možno ho přimíchat do půdní směsi apod.

Díky za rady. Ještě jsem se chtěl zeptat, jak to je s trvanlivostí. Pokud mám načatý pytel a nespotřebuji, vydrží jeho vlastnosti? Je mi jasné, že to záleží na podmínkách, ale nejaké obecné poučení. Nevyhyne houba, nebo se aktivuje až po zalití nebo... Díky předem.

napsal:

Stejně tak nechat asi odležet při ředění supresivního substrátu např.pískem, perlitem apod.
Já supresivní substrát od Forestiny ředím, protože se mi zdá moc humózní minimálně třetinou minerální směsi. Myslíte, že to může houbě ublížit?

Ředění neublíží. Přesazoval jsem loni kaktusy a přidával jsem jednu třetinu Forestiny, jen jsem namíchaný substrát nechal asi 10 dnů odležet a potom jsem sadil. 

Díky

Stejně tak nechat asi odležet při ředění supresivního substrátu např.pískem, perlitem apod.
Já supresivní substrát od Forestiny ředím, protože se mi zdá moc humózní minimálně třetinou minerální směsi. Myslíte, že to může houbě ublížit?

Ano, to je velice důležitá připomínka. Supresivní substrát samotný nebo i s tou vrstvičkou je dobré nechat, jak píše 10 ník, odležet, aby se houba aktivovala. To samé a důležité je i při použití Polyversa.

Pokud dáváme na supspresivní substrát ještě vrstvu písku nebo zeolitu, pak trvá nějakou dobu než  Trichoderma proroste na povrch. Do výsevního kelímku jsem dal tyto dvě vrstvy, kelímek uzavřel a nechal ve stínu týden při pokojové teplotě. Teprve potom jsem vyséval. Použil jsem substrát Forestina Profík.

Důležité je, aby v něm byla obsažena výslovně houba Trichoderma, buď harzianum nebo virens, virens je lepší. Pozor na to, že některé substráty bývají označeny jako "se supresivním účinkem", ale o přítomnosti houby tam není ani zmínka. Takové tedy nebrat. Nejvíc frekventovaný je ten od Forestiny a mám s ním velice dobré zkušenosti.

Díky moc.
Můžete. prosím, nějaký supresivní substrát doporučit, nebo je to jedno, po kterém sáhnu?
|Moš

napsal:

Jen malá technická poznámka. Různé výluhy z bylin, jak zde psala Belinda, můžou určitě fungovat, zvlášť pokud se patogen chytne v začátku. Nicméně naším cílem by mělo být, vůbec rozvoj patogenních hub ve výsevním substrátu nepřipustit a to právě umí supresivní substrát, který je schopen si  s těmito houbami poradit. Kdo chce kombinovat , může na povrch tohoto substrátu dát třeba vrstvičku zeolitu nebo perlitu a spojí tak výhody minerálního substrátu s výživnějším, kdy po určité době kořínky semenáčků prorostou minerální vrstvou a jsou lépe živeny a zároveň chráněny.

Udělal jsem pokus: semena Parodie penicilaty jsem rozdělil na dva díly, jeden jsem vysel na křemičitý písek sterilizovaný silně koncentrovaným chlordioxidem, druhý na supresivní substrát. Semínka jsem úmyslně nečistil, nechal jsem tam všechny rozdrolené zbytky ze suchého plodu a vysel to "na prasáka". Hotový výsev na písku jsem také ještě znovu sterilizoval chlordioxidem, výsev na supresivním substrátu jsem nechal bez jakékoliv chemické ochrany. Vyklíčily oba výsevy stejně dobře. Ten na písku je totálně zaplísněný přesto, že tam proběhlo dvojí chemické ošetření a je to čistě minerální substrát. V druhém výsevu není po plísni sebemenší stopa. Je vidět, že i při takhle nečistém osivu funguje supresivní substrát výborně. Osobně bych tam ale další vrstvičku zeolitu nebo perlitu nedával, protože tím bych se připravil o výhodu přímého kontaktu semínek a Trichodermy v substrátu od samého počátku, kdy je riziko rozvoje plísní na ještě nevyklíčeném osivu.

napsal:

Super info Belindo, díky!
Mohla by jsi ještě specifikovat pojmy jako "krátce povaříme" a "silnější odvar"?
Já jsem člověk jednoduchej, s termíny jako "přiměřená zálivka", "dostatek slunce" nebo "teplota tak akorát" nedokáži pracovat.  "Teplota mezi 25-30C" už je pro mě úplně jiný údaj.

Za případné objasnění děkuji!

Dobrá, budu tedy konkrétnější. 
Heřmánek pravý-porcovaný čaj- na 1l vody 6-7 sáčků,ty stačí zalít  vroucí vodou,uděláme vlastně  silný heřmánkový  čaj, necháme zchladnout tak,abychom v tom udrželi prst a nespálili se.
Pojem "krátce povaříme ",znamená, vodu se směsí přivedeme k varu, a  asi 5 minut povaříme, poté necháme  louhovat do zchladnutí na kontaktní  teplotu,abychom se nespálili,přecedíme  a můžeme aplikovat.
Můžeme nechat louhovat i přes noc,po zcezení prohřejeme a aplikujeme,nejlépe podmokem,nebo kombinujeme postřik s podmokem,zkrátka rostlinky si musí cucnout,aby se uzdravily. 
Kontaktní teplota je taková teplota,při níž se nepopálíme ponejprv my,potom se nepopálí a neuvaří ani rostlinky.
Samozřejmě, kdo má plantáže kaktusů, zvolí komerčně vyráběné přípravky, i když jsou na stejné,či podobné bázi.
Dnes už se vyrábí tzv.ekologicky šetrné přípravky dle zásad ekologického pěstování. 
Kdo  chce chemii ,zvolí patřičný přípravek chemický . 
Omlouvám se za ten román, krátce to asi nešlo. 
Samozřejmě prevence je důležitá, bylinkami se ještě nic nezkazilo, tudíž mohou tyto odvary sloužit i jako prevence.

 

Jen malá technická poznámka. Různé výluhy z bylin, jak zde psala Belinda, můžou určitě fungovat, zvlášť pokud se patogen chytne v začátku. Nicméně naším cílem by mělo být, vůbec rozvoj patogenních hub ve výsevním substrátu nepřipustit a to právě umí supresivní substrát, který je schopen si  s těmito houbami poradit. Kdo chce kombinovat , může na povrch tohoto substrátu dát třeba vrstvičku zeolitu nebo perlitu a spojí tak výhody minerálního substrátu s výživnějším, kdy po určité době kořínky semenáčků prorostou minerální vrstvou a jsou lépe živeny a zároveň chráněny.

U nás  ,  jak  já  říkám  "pod  Beskydami" ,  je  zase deštivý den, a bohužel , na konec  května i velmi chladný.
Takže  ,po  včerejším  pikýrování  ve  folníku ,  je  to dneska čas tak na  sezení  u  PeCe   a pokoukání po tématech.
Tak  přispěji  něco  málo  k  tomuto.  Kdysi  jsem  vyséval  do  přepařené   kaktusářské  zeminy,  tlakový  hrnec  se nenápadně  ztratil  z  kuchyně. 
Poslední roky ale   vysévám   do  perlitu,  jako  asi  spousta  z  vás,  no  ale  vyzkoušel  jsem  i  jemnou  drť  lávy z jedné sopky celkem  nedaleko  od  nás.To  je  ten  poslední  snímek. Žádný  výsevní  "agregát" jsem  nikdy nepoužíval, myslím si  že  není  nad "  přirozené"  světlo.  Jo a takové  ty  "vytáhliny"  jsou  klíčící  E. obesa.







 

Na jiné druhy plísní funguje odvar z 1 svitku kůry skořice  a sáčku koření,zvané hřebíček. 
Směs krátce povaříme, necháme louhovat,do zchladnutí,potom přecedíme a s tímto silným koncentrátem můžeme zalít.
Samozřejmě zázrak se nestane po jednom zalití,kůru je třeba opakovat.
Skořice je též přírodní antibiotikum, větší řezné rány na kořenech posypeme samotným práškem ze skořice, a je zaléčeno.
Pokud je příspěvek trochu mimo téma, prosím moderátora o přesunutí,i když se to vztahuje k vysevům a pěstování celkově. 
 

Na dost druhů plísní  dobře funguje silnější odvar z Heřmánku pravého.
Stačí zalít semenáčky,i pokojové rostliny vlahým odvarem. 
Vyzkoušeno, funguje to.

napsal:

Nevím Láďo, z vlastní zkušenosti ti mohu jen říci, že buď vysévat do čistě minerálního substrátu nebo od začátku použít supresivní substrát, žádné přepichování až když hoří koudel. Já vím, že mnozí nemají minerální substráty v lásce, protože jim připisují špatný růst semenáčů oproti klasickým, ale pokud máš v oblibě také spíš tu klasiku, tak supresivní substrát je pro tebe ideální volbou a je to fakt kvalitativní krok vpřed. Ale podmínkou je sít rovnou do něj, ne ho používat až post.

 

Díky za názor, Peri, přesně k tomuhle závěru se moje uvažování ubíralo a jsem rád, že to tvá zkušenost potvrzuje. Udělal jsem si před pár dny zkušební výsev pár druhů rovnou do supresivního a ty jsou zatím v pohodě. Klíčí krásně, dobře rostou, neplesniví, ale nelze to úplně srovnávat, protože jsou samozřejmě ještě pod víčky. Pocit z toho je ale dobrý. Pokud jde o ten minerální substrát - mám část semenáčků v čistém zeolitu a něco ve směsi labský písek+perlit a obojí trpí plísní stejně jako ostatní. U zeolitu je to ještě větší problém, protože za vlhka to v něm plesniví hodně a pokud ho nechám vyschnout, nechce potom vůbec znovu nasát vodu. Za mě je zeolit dobrý dokud je výsev uzavřený a udržuje se v něm optimální vlhkost.