Téma:

Pro Petra Z. a i jiné - osvědčenými způsoby výsevu jsem měl na mysli takový způsob a směs, která dotyčnému vyhovuje a má s ní dlouhodobé dobré zkušenosti. Ta "Klasika" je třeba dobrá kompostovka smíchaná s rašelinou, pískem, perlitem nebo s jiným materiálem, dlouho propařovaná a nebo jinak sterilizovaná. Takový substrát je opravdu dobrý, semenáčky vyživuje a spoustě lidí vyhovuje. Mě osobně, jak jsem již psal, nevyhovuje jeho zdlouhavá příprava a možnost napadení výsevu, i přes všechnu opatrnost. Do takové směsi je možné samozřejmě přidat i to Polyversum(Pythium oligandrum), ale tady je třeba s výsevem počkat alespoň tři dny, aby se houba mohla v substrátu "chytit".
Supresivní substrát má již vše toto hotové, je na bázi rašeliny, obohacený o živiny, obsahuje houbu Trichoderma virens, která potlačuje fuzaria, rhizoctonie, slerotinie a i pythia, tedy škodlivé zástupce. Dále obsahuje houbu rodu Metarhizium, působící proti larvám škodlivého hmyzu, což je takový doplněk, který ocení spíše zahradníci u výsevů zelenin a okrasných květin. Zajímavé je působení na rod Pythium- teoreticky by Trichoderma mohla zabít i Pythium oligandrum nebo obráceně, ale to samozřejmě nevím, v tomto případě by se střetli dva predátoři navzájem.
V každém případě jsou lidé konzervativní a lidé pokrokoví a obojí má svoje opodstatnění, vtip je vždy v tom, poznat, kdy být konzervativní a kdy je třeba zažité postupy odložit. Třeba mě napadá příklad s izolacemi proti zemní vodě- blázen by v dnešní době byl, kdo by trval na asfaltu s Ipou, když použití Fatrafolu je 100%. A tak je to se vším, květináče, hliněné vystřídaly plastové s nespornými přednostmi, jenže se ukázalo, že ty hliněné v určitých případech můžou být lepší.
A ještě pro Jakuba Ch.- z uvedeného odkazu nejde o porýpání, rostlinky byly podle mého infikovány již od semene, alespoň na dvou je to pěkně vidět.

Petr Z. napsal: To Štefan: Časopis Kaktusy, ročník 1999, číslo 4, příloha, strana 3 - "Polyversum a výsevy", dále Kaktusy 1999/3, str 76 - Biologické prostředky ochrany rostlin před patogenními houbami a dále Kaktusy 1995, strana 19 - Biologická ochrana před houbovými nemocemi.

Ale tahám to z paměti a z článků odkazujících jeden na druhý. Pomocí indexu člůnku z ročníku 2017 by se toho možná dalo vytáhnout víc. Začal jsem číst až od roku 1990, starší neznám...
 

 Tak Polyversum jsem zaznamenal a taky v menším rozsahu vyzkoušel, ale přece jenom to je malinko jiné než supresivní substrát. I když princip je totožný.

S tím Polyversum - em jsem nějakou slávu nenadělal, komerční supresivní substrát zatím vyzkoušený nemám.

Tu je odkaz na tému, kde sú fotky tej infekcie: cactusforum.eu/viewtopic.php?f=9&t=6060&p=57375#p57375.

Osobně jsem o supresivním substrátu slyšel poprvé asi před 2 lety, překvapuje mně údaj o 20-leté "historii", fakt jsem o něm neslyšel (a nečetl).

Proč se supresivní substrát nepoužívá v daleko větší míře? Supresivní substráty nejsou zas tak staré, a navíc ten, kdo má dobré zkušenosti  se svou vychytanou směsí, většinou u ní zůstává, byť by její příprava zabrala hodiny. Supresivní substrát, zeolit, perlit, akadamu zkouší a) ten, komu se z jakýchkoliv příčin nedaří výsev do klasiky, b) ten, kdo chce vyzkoušet nové progresivní způsoby výsevů a neustrnout ve vývoji, no a za c) ten, kdo je tak trochu líný, chce si práci maximálně zjednodušit a uspořený čas využít pro jiné aktivity, což je můj případ. Co se výsevu do perlitu Jakube týká, moc nevěřím tomu, že by semenáče chytly infekci tak, jak popisuješ. Ale jaká byla skutečná příčina, to už asi nepořešíme.

Ja mám za sebou síce len 1. výsev, ale moja skúsenosť s perlitom je takáto. Jak semenáče rástli, tak sa oškierali o perlit a chytili infekciu (hrzdavé rany) a to ten perlit bol otvorený v deň výsevu, čiže sa doňho nemalo čo dostať. Neskôr, asi tak v auguste chytili z ničoho-nič pleseň, a to už boli 3 mesiace bez krytu.
Prípadne mi napíšte vysvetlenie, aká bola príčina tej infekcie a plesne.

Dovolím si přidam mou zkušenost. Vyzkoušel jsem snad všechno od minerélu- zeolit- akadamu-perlit-pisek až po různé směsy. Bohužel jsem asi neuměl udržet optimální vlhkost, buť to hnilo od krčků nebo zeolit apod. dokážou semenáčky doslova vycucat. Loni jsem koupil supresivní substrát a to co zbylo jsem do toho přesadil a předčilo to moje očekávání. Semenáče jsem zahránil, a  dokonce lze říct , že "rostou jak z vody". Letos jsem do supresivního + pro jistotu trochu antuky vysel všechna semena co jsem objednal a nelituji toho. Pro ilustraci: první obrázek výsev 1.3.2020 potom přesazeno, druhý je výsev 9.1.2021. 

Ja vysevám do čisteho perlitu a mohuříci,daří se,a neměníl bych zaníc

V podstatě jen další důkaz výborných vlastností zeolitu.Pokud tam byly občas plesnivé semenáčky, stačilo je odstranit a výsev opět zavřít, zeolit má tu skvělou vlastnost, že se plíseň z ohniska buď nešíří vůbec, nebo jen velmi pomalu, takto malé semenáčky mám ještě nejméně další dva-tři měsíce zavřené, ale pokud tedy budou již  otevřené, je důležité, aby zeolit nepřeschnul, hlavně v horní vrstvě, ale na druhou stranu není dobré ho příliš přemáčet. Je to v podstatě jako pěstování v minerálním substrátu s přihlédnutím k specificitě takto malých rostlinek.

Dobrý večer, snad mě tady neukamenujete Letos jsem se rozhodl vyset semena, která se mi nashromáždila v posledních třech letech. Všehochuť, hlavně echinocereusy a lobívie, nějaké frajleje a gymnokalycia. Potože jsem strašně líný, propral jsem zeolit a vysel jsem vše na zeolit, bez fungicidu, jen hnojivo. To bylo v sobotu před 14 dny No, a dnes jsem zjistil, že pár semenáčků odešlo, prostě zplesnivělo (což je u importních semen normální). Takže jsem vše otevřel, do krabiček vypálil dírky a zeolit nezeolit, vše jsem dal do plechového tácu. Hodlám zalévat tak, aby misky stály ve vodě (ne utopené, cca 1 cm), něco na způsob hydroponie, zeolit tak nevyschne a kytky budou na vzduchu. Co si o tom myslíte? ) Jinak vás poškádlím. Na to, že byla semena i více jak tři roky stará, vyklíčilo skoro všechno, i ty frajleje Podle mě je tajemství ve střídání teplot. Na verandě je, když zasvitne sluníčko, i 30°C, v noci jen cca 12  

 

Méně hojná trichotomie. (výsev 2.9. 2020, E. ceratistes combarbalensis JN 1961).

Len tak z dlhej chvíle som urobil mini pokus a vysial som 20 semien z mojej úrody roku 2019, Echinomastus intertextus v. dasyacanthus SB 74 Bernalillo Co. NM.
Použil som substrát pre pelargonie preosiaty cez sito s okami 4 mm a pridal som doňho jemný piesok len tak od oka "presne podľa intuície". Nesterilizoval som ho. Pred naplnením kvetináča som substrát primerane (tak akurát) navlhčil a premiešal. Ani semená som vôbec nemoril. Semená neskarifikované vysiate a trocha zatlačené do substrátu na tri dni som to dal na balkón, teploty boli málo nad nulou. Potom som mal kvetináč vnútri na stole volne položený vedľa počítača, bez akejkolvek mikroklímy a občas som to porosil. Niečo po týždni vyklíčilo dva semenáče hynú, pri kontrole lupou som videl, že ešte nejaké semená pukajú a budú klíčiť. Možno sa ešte pokúsim o reparát. Je to iba môj mini experiment netreba to brať ako odporúčanie !
 

Já jsem nakoupila zde:
www.cact.cz/z-157-miska-na-vysevy-transparent-s-vikem-900-kc-a32

Poradil by někdo, jakou by asi měl mít zrnitost pro výsev ten pěkný bílý křemičitý písek, který někteří dáváte na povrch substrátu a ideálně ještě, kde ho koupit? Akvaristika?

Já je kupuji u jakéhokoliv Vietnamce, který má domácí potřeby nebo školní potřeby. A za hubičku.

Globus nebo i jiny supermarket v oddělení salátů.
Beru si do toho tři zavináče a ten samý kelímek dostanu k tomu. Vleze tam 12 ks květináčů 4x4.

www.dobreobaly.cz/vanicka-plastova-hranata-1200-ml-cira-pvc-x1198
www.dobreobaly.cz/vicko-na-vanicku-hranatou-10001200-ml-cire-pvc-x1223

Boxy nabízí p.Pavlíček v Chrudimi

Market napsal: Hezký den. Dovolím si taky "časosběrný dokument" o svém prvním výsevu, třeba to někoho pobaví.
1. Po lednovém záchvatu, že chci zase kaktusařit, jsem vysela 20.3., na parapet do krabiček a substrátu z Chrudimi, květináčky 4x4. Obyčejná semínka JA druhů (Echinopsis, Lobivie, Mediolobivie, Rebucie...).

Kde sa dajú zohnať takéto boxy (nádoby) v ktorých ste vysievali??? Pre mňa by boli ideálne na budúcoročný výsev, len neviem kde to kúpiť.

Trochu mrtvo tady... ptal jsem se i Pavlicka a ten mi doporucil jemnejsi a obratem mi gratis poslal jemnozrnny. Takze o vikendu vyseju, paradni pristup.

Ahoj pratele, doufam, ze se mate dobre a jste zdravi!

Po dlouhe dobe jsem se rozhodl opet neco vysit, presneji moje 8leta dcera zatouzila. No to se musi podporit... Naposled jsem vyseval 2012. Moje kroky vedly hned k Pavlickovi, nebot krom seminek potrebuju hlavne kam to vysit a do ceho. Objednal jsem si zeolit, cekal granulaci 2-4mm, dostal jsem 5-10mm, nic mensiho v tom neni, jsem presyl celych 10litru.

Otazka #1: poroste mi to v tom? Budu vysevat superkabuta a onzuky, bude to klicit rychle a co kytka, to jiny tvar a vlocky, dcera bude nadsena. Ale s takhle hrubym zeolitem nemam zkusenost, ten jemny funguje skvele.

V mojich miskach bude ariocarpus a echinopsis na roubovani.

Otazka #2: je dobry napad smichat ariocarpus a psi dohromady do jedne misky? Mam ideu, ze se kytky vzajemne podpori a misto pikyrovani budu rovnou roubovat

Jinak kaktusarim porad dal: rebucie, ariaci, astra, lofky, telaci. Cca 8m2, vic v panelaku nedam. Roste to pomalu, ale lepsi nez dratem do oka.

Dekuji a tesim se na odpovedi.

Petr Z. napsal:
to Zdenda: mě ani neťukly Copiapoa hypoegea, myslíš si, že to může být tím, že to nemá tyhle výkyvy, respektive ty poklesy? Mám to v bytě na okně, 20 v noci, 22 přes den. Víc tam výkyvy určitě nemám. Kropil jsem to i destilkou, ale prostě se jim nechce, vyseto cca před měsícem.

Semena velké většiny kopiapoí začínají klíčit už třetí den. Samo sebou pokud jsou zralá. No a střídání teplot jsme už probrali...

Já vysévám do pemzy a zejména pro sclero a pedio je velmi dobrá.

Stačí jen dokud to nevyklíčí, pak se rostlinky sice vytáhnou taky, ale ne tolik a venku se pak spraví. Tam jde hlavně o to, aby to klíčilo.
Letošní vytažené chladomilné auraty:



A při stejné teplotě teplomilné rodentiophily:



V noci asi 15st, přes den nejprve 25, po 14 dnech min. 30st.

Díky moc! Výsevní aparát nemám, ale už mám samozřejmě cukání něco vyrobit. Zkusím ale ještě tento rok vyset jen tak za okno.
Na noc bych to mohla strkat pokusně do balkónového zimoviště, kde mi teplota kolísá mezi 6 - 8 stupni s malým topítkem (a pravděpodobně velkým účtem za elektřinu:).

Pro Market: K tomu vytahování semenáčků. Ve velké většině se s přidáním světla i zvýší teplota. Takže spíš to chce výsevy začít na nízké teplotě a postupně přidávat. Píšu o zkušenosti z aparátu.
Jihoameričani vůbec chtějí co největší rozdíl mezi noční a denní teplotou. Většinou to řešíme tak, že v noci máme to, čeho dosáhneme v místnosti, kde máme výsev, ve dne pak dáváme teplotu co nejvyšší. Pak se bohužel JA vytahují. Nejvíc oroye, lobivie a auraty. Při malém rozdílu teplot to neklíčí, nebo jen mizerně.
Jsou zvyklé klíčit při nízkých teplotách, takže se vytáhnou okamžitě při opuštění slupky semene. Při vysokých nočních teplotách se často stává, že semena ani nevyklíčí. Málokdo totiž dokáže, aby měl v aparátu nočních 5-10st.C.

Ahoj,
máte někdo zkušenosti s výsevem do pemzy?

Na německém kaktusářském fóru jsem narazil na vhodná výsevní a zalévací data dle fáze měsíce, tak kdyby to někoho zajímalo i zde:

2020




2021

Market, jak to pokusné zimovací zařízení vypadá?

Budu vysévat, protože tihle pionýři budou zimovat v pokusném balkonovém zařízení, takže mají nejisté vyhlídky:)

Hezký den. Dovolím si taky "časosběrný dokument" o svém prvním výsevu, třeba to někoho pobaví.
1. Po lednovém záchvatu, že chci zase kaktusařit, jsem vysela 20.3., na parapet do krabiček a substrátu z Chrudimi, květináčky 4x4. Obyčejná semínka JA druhů (Echinopsis, Lobivie, Mediolobivie, Rebucie...).



2. Něco klíčilo pěkně, něco vůbec, ve 2 miskách zplesnivěla semínka, ale plíseň se nerozšířila do dalších květináčků.
Takhle to vypadalo 2.5.






Příště bych:
- dala na povrch křemičitý písek, semínka by byla lépe vidět, při výsevu bych je rovnoměrněji rozmístila
- do květináčků dala víc substrátu, aby květináč nedělal stín
- na parapetu vypodložila výsevní misky tak, aby byly na úrovni skla a ne pod - semenáčky se mi vytáhly za světlem.
3. Pak jsem se zbláznila a poměrně brzy po otevření misek kaktusy šoupla ven na jižní balkon. Přes poledne měly stín, dopoledne a odpoledne sluníčko. Kaktusy scvrkly, zfialověly a začaly tvořit trny.


Příští výsev dostane víc stínu a taky větráček, na balkóně to moc nefufruje.
4. Asi už to budou spíš navždycky kaktusí bonsaje, ale 3.9. už trošinku nabyly a zelenaly...





5. A takhle vypadají teď, podzim jim snad prospěl