Téma:

Zde jedna z krabic zmíněných výsevů,ty proschlý květináčky jsou teď dole,ne uprostřed jak jsem psal,stáří dnes 83 dní

miro napsal: Pojedu pro balík a tak nezapomenu na naložení frakce do jezerní čističky

Čistička má smůlu...
Šecko zachráním pro kaktusy!

Pojedu pro balík a tak nezapomenu na naložení frakce do jezerní čističky

Pro mě, opakuji pro mě je zeolit vynikající jako jedna ze složek substrátu.
Mimo jiných výhod velmi rychle vysychá a toho využívám k zasypání kolem krčků choulostivců.
Je pravda, že tak ztrácím výhodu recyklace, ale zato zase udržuji čilý kontakt s Mirom zo Slovenska, svého nejlepšího zeolitového distributora.

Zdendo, proto píšu, že každý má to svoje. A v žádném případé nechci vnucovat jednu metodu, to ať si každý huntuje svoje semínka a svoje semenáčky podle sebe. Pamatuješ jak onehdá vyběhla antuka jako zázračný materiál a kolik lidí hned běželo na kurty a jak to dopadlo? No tak já si přehodil pár emilů s přítelem Trafinou, který je "šutrolog" a trošku víc si se zeolitem pohrál ale hlavně o tom dobře napsal.

K velkým kytkám, mám v tom doma kde co a to hlavně proto, že je to čisté a manželce to nevadí, dobře se to vysává a nedělá to čmouhy na podlaze.

Pěstování v zeolitu je naprosto jiná technologie.
Je to jeden ze způsobů a nelze jej aplikovat na všechny výsevy.
Myšleno substráty.
Osobně bych byl vděčný za fotografii rostlin, které má autor vyfoceny jako rostliny zimované - tedy bez nutné a stálé zálivky, ve které musí být pěstovány - po jarním napití.
Mám totiž zkušenost, že právě tato fáze pěstování v zeolitu rozděluje semenáčky na mrtvolky, postižené a pár přeživších.
Nechci si hrát na chytrého, možná jsem udělal chybu jinde, ale jak píše Filip - semena klíčí ve všem.
Důležitější však je přežít v pohodě pubertu.

Jo už jsem četl a komentoval. Bude tam konečně zveřejněno, odkud je Chrudimský zeolit (já měl tušáka, ale nebyl jsem si na 100%). No a proto já nemusím náš zeolit ani hnát na síto, ani koupat a ani sušit a strkat do trouby (máme frakci 1-2,5mm odprášenou a "aktivovanou", to znamená "upečená" z výroby) Nejedná se teda o jiný přírodní materiál, ale o jeho úpravu po těžbě.

No a k tomu vzorečku, tak jak je v www.cact.cz/noviny/2005/07/zeolit.htm jsou tam "čárečky" a tak obsah závorky není to, co si někdo bez čáreček čte.

Jinač to napsal hezky. Ale jako vždy, každý má to svoje a tak nevyhazujte úspěšné výsevy jenom proto, že nebyl použitý zeolit

Dávám odkaz na zatím nejlepší pojednání o výsevu kaktusových semen:

www.cact.cz/noviny/2012/01/zeolit.htm

Zalití v nevhodnou dobu (např. v době svícení) je větším nebezpečím, než přesušení substrátu.
U rostlin, které pěstuji já, sucho semenáčkům prospívá, kdežto při delší vlhkosti půdy odcházejí.
Proto také dodržuji zásadu naprostého vyschnutí substrátu před další zálivkou.
Samozřejmě při otevřené nádobě, tedy vzduchované.
Je potřeba ale čerpat zkušenosti od pěstitelů, kteří pěstují stejné rostliny jako ty.

Už jsou tak 0,5 cm,začíná jim bejt těsno,myslím tak za měsíc,že bych je přepíchal.Mám strach aby nešly od sucha do kopru.

Záleží jak moc jsou veliký, ale jestli to teprve klíčí tak to určitě zalej. Ostatně já jak pěstuju ve skleničkách jim dám ochutnat sucho často i po roce. Jinak jsou v permanentním vlhku. To s tím, že na krajích jsou mokré a v prostředku jsou suché je normální. Zářivka totiž čím víc jdeš do prostředka víc topí. Na krajích moc teplá není - a také tam moc nesvítí. Proto je výsledek jakej popisuješ

Tak teď jsem kontroloval výsevy,vypadá to moc pěkně,ale zjistil jsem zajímavou věc a není mi to jasný.Mám 4 krabičky se čtyřkama květníčkama.Jelikož je ve výsevníku dost místa,mám je položený podélně,rovnoběžně s trubicema zářivky.Ve všech čtyřech krabičkách jsou prostřední suché a v krajních se substrát pěkně leskne vlhkostí.Nenapadá vás něco?A můžu ty suchý znovu zalít?No spíš bych asi měl,aby neuschly.

No pokud vyklíčily všechny tak samozřejmě hned větrej a v žádném případě nepikýruj.
Pokud nevyklíčily, pak je to otázka zkušeností.
Zda to risknout a ještě čekat na další s tím, že mohou začít ty vyklíčené díky přilišné vlhkosti padat, či mít jistotu, že máš alespoň něco a oželet ty, které už při otevření nevyklíčí. Některé dokličují ještě i po otevření.

S tím kroužkem se to má tak, že si na něj mysli a pozoruj ho.
Já když mám ve výsevu 80 semenáčků vyklíčených, tak si můžu s lehkým srdcem dovolit 3-4 takto postižené kusy preventivně odstranit.
Nejde jen o to, že je to potencionální hnilobič, ale i šíříč nákazy.
No ale pokud to otevřeš, třeba se zvetí, kdo ví?
Tento kroužek má příčinu možná už v mizerném semínku, které má malou "obranyschopnost".

Zdenda napsal: Ten prostřední semenáček má u krčku červený kroužek.
Takové semenáčky já vyhazuji.
No uvidíš sám jak se bude chovat dál.

No v jednom článku tady (Duda) je napsáno větrat po vyklíčení a v dalším (Kůrka) raději nepikýrovat.
A co je ten rezavý kroužek? Zaregistroval jsem to i u některých Astrophyt? Mám to ještě střiknout?

Ten prostřední semenáček má u krčku červený kroužek.
Takové semenáčky já vyhazuji.
No uvidíš sám jak se bude chovat dál.

Já se snažím to nechat co nejdéle ve vlhku, ale při každém otevření stírám víko od sražených kapek vody. Snižuji tak postupně vlhkost prostoru.
V určité chvíli však musím víko úplně oddělat.
Říkají sice, že větrat se má postupně, ale nezjistil jsem žádný problém, když to otevřu najednou.
Doba otevření je velmi důležitá a nedá se nikde vyčíst.
Mělo by k otevření dojít co nejpozději, ale dříve, než začnou padat.
Dá se to obejít odpikýrováním, jak je popisuje Filip.
Pak mohou být semena uzavřena ve vlhkém prostředí třeba i rok.

První Pediocactusy už začaly klíčit. Po přečtení některých článků teď ale nevím, co je vlastně pro ně nejlepší, kdy je větrat, pikýrovat apod.

No - u vzácných druhů si to umím představit, ale tam, kde získám alespoň 3 - 5 semenáčků, asi zbytek oželím. Stejně bych to později neměl kam dát, musím se vejít do skleníku ...

Pavle, nahnu květníček (6x6cm) a vysypu tu horní vrstvu na tácek.
No a pak musím vybrat semínka.
Mírně navlhčený prstík je nejlepší pinzetou.
Vytvořím nový substrát - většinou s další várkou výsevů a s tou znovu projdou celou tou taškařicí.

Já letos zkusil modifikaci Cykase, to jest hrubý perlit namočil předem v kýblu a pak naplnil skoro až nahoru 5 hranaté chrudimáky a na vršek slabounkou vrstvičku jemného písku /upečenej v troubě/ ,no pak jsem to nastrkal do misek na výsevy od p. Pavlíčka . Vešlo se mi jich tam 6 ks no a osel / já taky/ jsem to co jsem měl. Hlavní letos jsou Meláci a L.feroxky od Mamlas a pak pár drobností. To co už přijatelně vyklíčilo jsem vyndal i s květníčky před dvěma dny do plast pařníčku/OBI/ no a podlil jsem to roztokem /Previcur, Kaktus hnojivo,Nurell/ no ale jen tolik, asi do 1/3 výšky květníčků a je to dál v kultivátoru.Ostatní dokličuje.

Uploaded with ImageShack.us

To Zdenda: Už jsem to zkusil před 2 lety (znovu zasušit a pak květináček dát po nějaké době do skleníčku). Tehdy to nevyšlo. Ale jak vybíráš semínka zapadlá do hrubého štěrku, který dáváme kvůli lepšímu klíčení a zakořeňování na povrch? To máš půjčené od Popelky holuby na přebírání?
To Filip: Máš pravdu, taky jsem to tak dělal, výsev do minikvětináčků a hned po vyklíčení pikýrovat. Ale byly problémy s některými druhy a tehdy jste mě tady na fóru někdo popsal metodu výsevu do větších květináčků s pikýrováním až po delší době (snad to bylo téma o sklerokaktusech &?). Eriosyce považuji za nádherné a dost obtížné a protože jsem při pikýrování měl minule dost ztrát, tak jsem to letos zkusil. Ale pravda - tehdy jsem neoddělil malé a velké semenáče ke škodě těch malých ...

ILPAZK napsal: No - asi polovina semen od Nováka (v podstatě ty jeho vlastní) vyklíčila hromadně a není s tím potřeba hýbat. Ale ten zbytek klíčil jen zčásti a po odkrytí (i když je v uzavřeném kultivátoru stále vlhko) už nedokličuje. Tam to zkusím odpikýrovat ty rychlíky, zbytek zasušit a na jaře ala Jirka Musil druhý pokus ve skleníku.

Moje zkušenost je taková, že jsem musel tato velká semena vybrat a znovu s nimi projít celou anabázi.
Takže - vysušit, peroxid, vyprání atd.(peroxid znovu, aby ještě trochu "došla").
Pak to i klíčilo.
Jen zasušení a znovuzalití mi nefungovalo.
Bavím se o eriosycích, jejichž semena lze vcelku dobře vybrat.

Jirka napsal: ...Když tak čtu tu diskuzi, tak musím říct, že jsem docela překvapen, co všechno jsou schopni kaktusáři pro své hobby udělat. Třeba to pikýrování malinkých semenáčků. Máte někdo srovnání dvou stejných výsevů co do počtu a vitality semenáčů, když jeden přepikýrujete hned a druhý necháte rok "uležet"? Možná by to bylo zajímavé zjištění na obou stranách praktikantů

No, tam nejde o to jak rychle to roste. Tam jde o to kolik ti toho přežije.
Já jsem k tomu pikýrování brzo přistoupil z několika důvodů.
1. jde to rychle a snadno, pak už to je jen horší
2. šetříš místo v kultivátoru
3. ušetříš si jedno následný pikýrování
4. nestane se ti, že u mohutnějších klíčení ti prostě některý kytky uschnou, protože je osatatníé kytky zvednou
5. řešíš dlouhý klíčení -> viz. Zdendův příspěvek
6. výrazně omezíš padání kytek od plísní, který jsou ze semen, obalů semen a padlých klíčenců (k tomu se ještě můžem vrátit, ale to je úplně největší přínos podle mě, je to hlavní důvod proč to tak dělám). Co jsem zažil, tak mnohdy některý agresivní plísně pohřbí celou výsevní nádobu. To při tomhle systému nehrozí.

Samozřejmě když vyseješ tisícovku vlastních semen, tak tohle nemá smysl, tam si mnohdy rád, že ti všechno nevylezlo a nemáš s tim práci. Když ale seješ dvacku drahých semen s 50% klíčivostí, tak prostě chceš pár semenáčů mít...

Zdenda napsal:

Jirka napsal: Ono je rovněž třeba rozlišovat mezi kvalitními klíčenci s různou dobou klíčení a žebráky, kteří sice vyklíčí mezi prvními,jakmile ale začnou růst, tak začnou silně zaostávat za ostatníni. Tyto je nejlépe hned vyhodit, nikdy z nich nic pořádného nebude, časem mohou chytnout i nějakou houbu či plíseň a nekazit ostatní.
Kvalitní klíčenci, i když vyklíčí později proti ostatním, tak je obvykle brzy dohoní.

No ono je těžké vyhodit 15 semenáčků zaostalých, když kvalitní zbydou dva...
Zvlášť když po čase zjistíš, že ty dva jsou jiný druh.Proto také třeba klíčily později.

No to je právě ten problém, když se vysévá 10-15 semen. Ještě smutnější je, když z toho vyleze něco jiného. Když tak čtu tu diskuzi, tak musím říct, že jsem docela překvapen, co všechno jsou schopni kaktusáři pro své hobby udělat. Třeba to pikýrování malinkých semenáčků. Máte někdo srovnání dvou stejných výsevů co do počtu a vitality semenáčů, když jeden přepikýrujete hned a druhý necháte rok "uležet"? Možná by to bylo zajímavé zjištění na obou stranách praktikantů

No - asi polovina semen od Nováka (v podstatě ty jeho vlastní) vyklíčila hromadně a není s tím potřeba hýbat. Ale ten zbytek klíčil jen zčásti a po odkrytí (i když je v uzavřeném kultivátoru stále vlhko) už nedokličuje. Tam to zkusím odpikýrovat ty rychlíky, zbytek zasušit a na jaře ala Jirka Musil druhý pokus ve skleníku.

To co píše Filip dělám už několik let.
Jde o to, že některé choulostivé druhy klíčí většinou postupně, takže vyklíčenec třeba ani nedožije ve vlhkém, uzavřeném prostoru, dalšího klíčence.
Když ale zase otevřeš a "odvlhčíš" tak nádobu, přestanou další klíčit.
Proto je po vyklíčení hned přepikýruji a to v době, kdy už lze slupku ze semene od semenáčku oddělit. Z vlhkého prostředí do suchého. Pak tam připikýruji další a další a mohou klíčit třeba rok!
Právě u eriosyc jsem s tím začal. Vývoj se sice zbrzdí, ale je to nejlepší doba pro pikýrování těchto potvor. Nepřepikýrované jsou dvakrát větší, to je pravda, ale jistota za to stojí!
V poslední době to tak dělám u Umadeave.
Tento rok to ani u těchto pyrrhocactusů nebylo třeba.
Klíčily najednou.
Právě pro snížení úhynu u rozvlekle klíčících semen dělám tak náročnou přípravu před výsevem, ze které má srandu Cykas.
Ale nelituji toho, výsledky - malé ztráty za to stojí.

Ono možná záleží i na druhu. U lobívií, gymen a pod. jsem to taky pikýroval několikaměsíční bez problémů, jenže u Eriosyc se mi to neosvědčilo. Zjistil jsem, že čím déle je nechám na pokoji, tím lépe. Když je pikýruji moc brzo, hnijou ve vlhku a v suchu uschnou. Po delší době už mají přece jen nějaký bal a ustojej to. Proto jsem začal vysévat malé porce do šestek květináčků, aby chvilku vydržely.

No já sem udělal dobrou zkušenost loni s odpikýrováním semenáčků po vyklíčení. Tam se to co popisujete provádí jaksi samosebou.
Seju do písku a pikýruju klíčence do písku + perlitu + 20% humusu. Co odpikýruju už větrám.
Díky tomuhle postupu mám za loňskej výsev největší počet přeživších semenáčů v mojí historii.
Jediný co to nemá rádo jsou aztekia/strombáče/drobnosemenný parodky. Ale třeba Geohintonie už byly ok.

Jo a abych taky dodal k pracnosti - je to mnohem míň práce než sem čekal, zvládne to i lenoch jako já a to seju přes 400 položek v roce. Vono teda taky ne všechno vyleze

Jenže než na to člověk přijde, chcípne mu spousta cenných prcků ...

Ano a právě pro kraťounký kořínek potřebují stálou vlhkost u krčku, která je zase smrtelná a přitom zbytečná pro choulostivé větší semenáčky, kterým stačí vlhkost kdesi v hloubce, kde končí jejich kořínky.
Stálou vlhkost u krčku zaostalců totiž vylučuje drenáž u krčku větších semenáčků.