Téma:

No já sem udělal dobrou zkušenost loni s odpikýrováním semenáčků po vyklíčení. Tam se to co popisujete provádí jaksi samosebou.
Seju do písku a pikýruju klíčence do písku + perlitu + 20% humusu. Co odpikýruju už větrám.
Díky tomuhle postupu mám za loňskej výsev největší počet přeživších semenáčů v mojí historii.
Jediný co to nemá rádo jsou aztekia/strombáče/drobnosemenný parodky. Ale třeba Geohintonie už byly ok.

Jo a abych taky dodal k pracnosti - je to mnohem míň práce než sem čekal, zvládne to i lenoch jako já a to seju přes 400 položek v roce. Vono teda taky ne všechno vyleze

Jenže než na to člověk přijde, chcípne mu spousta cenných prcků ...

Ano a právě pro kraťounký kořínek potřebují stálou vlhkost u krčku, která je zase smrtelná a přitom zbytečná pro choulostivé větší semenáčky, kterým stačí vlhkost kdesi v hloubce, kde končí jejich kořínky.
Stálou vlhkost u krčku zaostalců totiž vylučuje drenáž u krčku větších semenáčků.

Ony ty větší semenáčky se pikýrují s větším balem a tak hned pokračují v růstu, kdežto ty zaostalé jsou skoro bez kořínků a pak se (alespoň u mě) pořádně nenapijí a odejdou (špatná zkušenost z misky aurat). Máš pravdu, rozdělit a mrňousy držet ve vlhčím substrátu, aby si udělaly taky kořenové baly. Pak zbude více materiálu na pokusy. Inu - chybama se člověk učí ...

Jirka napsal: Ono je rovněž třeba rozlišovat mezi kvalitními klíčenci s různou dobou klíčení a žebráky, kteří sice vyklíčí mezi prvními,jakmile ale začnou růst, tak začnou silně zaostávat za ostatníni. Tyto je nejlépe hned vyhodit, nikdy z nich nic pořádného nebude, časem mohou chytnout i nějakou houbu či plíseň a nekazit ostatní.
Kvalitní klíčenci, i když vyklíčí později proti ostatním, tak je obvykle brzy dohoní.

No ono je těžké vyhodit 15 semenáčků zaostalých, když kvalitní zbydou dva...
Zvlášť když po čase zjistíš, že ty dva jsou jiný druh.Proto také třeba klíčily později.

Ono je rovněž třeba rozlišovat mezi kvalitními klíčenci s různou dobou klíčení a žebráky, kteří sice vyklíčí mezi prvními,jakmile ale začnou růst, tak začnou silně zaostávat za ostatníni. Tyto je nejlépe hned vyhodit, nikdy z nich nic pořádného nebude, časem mohou chytnout i nějakou houbu či plíseň a nekazit ostatní.
Kvalitní klíčenci, i když vyklíčí později proti ostatním, tak je obvykle brzy dohoní.

Vitalita semenáčků má co dělat s kvalitou semen. To, že jsou z jednoho sběru vůbec nemusí znamenat, že jsou stejná. Mohou být z plodů s různým stupněm zralosti a narostlá na rostlinách pod různým stupněm stresu.
Ani výsev není zcela bez vlivu, zejména nehomogenity v substrátu a umístění konkrétního semínka v misce či květníčku mají značný vliv.
Pak není žádný div, že ty, co vyklíčily později, podléhají v konkurenčním boji těm rychlejším. Když pak výsev rozdělíš dle stupně vývoje a přispůsobíš tomu ošetřování, je logické, že odchováš daleko více semenáčků než když budeš správně pěstovat jen ty nejrychlejší.

Chtěl bych se podělit o zkušenost získanou před lety u Quida Kuchaříka - a tomu přeji, aby se brzy uzdravil.
Vloni jsem při pikýrování rozdělil semenáčky na vyspělejší a zaostalejší.
Dříve totiž, když jsem je sázel společně do misky, tak ty velké prosperovaly, ale ty malé vadly až odešly.
Nevím, čím to je, ale z některých semen mi vyjdou rostlinky vitální, ale i zdechliny, které nerostou, ba dokonce při prvním přepíchání ještě nemají ani trníky.
Tím, že jsem je loni rozdělil, změnil jsem i způsob pěstování - více jsem je zaléval, ve stínu větším je držel a skutečně na podzim jsem jich devadesát procent oproti dřívějším asi deseti procentům zachránil.
Chce to jen nebýt líný a nadvakrát přepíchat a jmenovku jednu přidat.
Na důvod rozdílu vyspělosti semenáčků mám jakýsi názor také, ale jsem zvědavý na váš.

belinda napsal: Určitě zajímavý nápad,s těma rašelinovejma tabletama,možná by to stálo za vyzkoušení,ale musím tak trochu souhlasit s Filipem,že semenáčky některých rodů můžou skončit ve vodě,hmm,to je pak konečná.Jinak,jak je vysoká ta tableta po napití a má v průměru?Určitě to může fungovat ale jen pro některé rody a to Savo,prosím,ne,nebylo by něco inšího?Savo nemám rád:( Když tak sem dej foto až trochu povyrostou,ať vidíme,jak se jim daří a napiš jakou máš úmrtnost po přepikýrování,jestli nějaká bude.Jinak díky za nápad a vyzkoušení.

Když už mi už mi nějaký semenáček skončil ve vodě, tak to bylo tím, že mi tam zapadlo semínko pří výsevu. Jinak vyklíčené mi tam nepadají, taky ty semínka nedávám až na okraj. Já požívám tablety o průměru 3.5 cm (v suchém stavu), protože otvory ve skleníku jsou přesně na ně dělaný. Prodávají se ale různé velikosti. Tableta po napití je asi vysoká jak na obrázku (asi 5 cm) www.abergreen.co.uk/images/Jiffy_pellets.jpg
Uznávám, že Savo zní hrozně, ale nechal jsem se teď inspirovat tímto článkem kaktusy.wbl.sk/ako_vysievat_kaktusy.pdf . Dokonce jsem ošetření Savem našel v některých odborný článcích a mám potvrzené, že to dělají na PřF UK. Taký se mi to ale moc nelíbí, především ty rozkladné produkty (chloridy, chlorečnany), chtěl jsem to ale vyzkoušet ;-)

pro Ladise-No,vida,jak se Ti to krásně zelená,jen tak dál,ať se jim daří.

Určitě zajímavý nápad,s těma rašelinovejma tabletama,možná by to stálo za vyzkoušení,ale musím tak trochu souhlasit s Filipem,že semenáčky některých rodů můžou skončit ve vodě,hmm,to je pak konečná.Jinak,jak je vysoká ta tableta po napití a má v průměru?Určitě to může fungovat ale jen pro některé rody a to Savo,prosím,ne,nebylo by něco inšího?Savo nemám rád:( Když tak sem dej foto až trochu povyrostou,ať vidíme,jak se jim daří a napiš jakou máš úmrtnost po přepikýrování,jestli nějaká bude.Jinak díky za nápad a vyzkoušení.

Já zatím mech nemám.

Mě se na Eriosyce & osvědčila minerální směs různě zrnitého křemičitého štěrku, písku a perlitu s drenáží z perlitu dole a trvalou vodou v podmisce do výše asi 3/4 drenáže. Plísně žádné, semenáčky rostou dobře, ale začíná mi vadit mech. Vám tam neškodí?

Takhle vypadají moje výsevy,použil jsem jako výsevní substrát zeminu a perlit v poměru 1:1,5,sterilní,stáří 40 dní.

I já zkoušel rašelinu - jak se říká ve všech podobenstvích.
Beru-li porovnávání podle tvorby kořenů, pak u samotné rašeliny tyto prorůstají jejími částicemi (velmi špatně se pak těchto částic zbavují při přepikýrování) a nedají se srovnávat s kořínky, rostoucími v rašelině, smíchané v poměru 1:1 s pískem. Písek jsem používal akvarijní, frakci 0,5 a menší.
Rašelinu jsem používal tu bílou, téměř neztrácí schopnost přijímat vodu po proschnutí.
Rozdíl v kořenovém systému byl markantní.
V poslední době však rašelinu i pro výsevy silně omezuji.Pořád ji však používám.
Drží déle vlhkost na povrchu výsevu.

No, já zůstanu u svých květníčků s pískem z Berounky. Letos jsem zpychl a některé echinocereusy vysel do překátrované kompostovky. Tudy cesta u mě nevede, klíčivost sice dobrá, ale ve všech třech miskách vyrostla plíseň tak agresivní, že brala nejen kaktusy, ale i ty kopřivy a další plevel co tam vyrostl ze semínek, co byla v zemi.

No, vono jako vyklíčit ty semena vyklíčej i na vatě. Je otázka ale dycky jak pak prospívaj. Ale to se teprve ukáže co tam půjde prima a co ne.

Co by mě u tohodle způsobu vadilo, je to, že to nemá okraje a tak některý semenáče skončej ve vodě podmisky. Kór ty velký věci s drátovitým kořenem maj sklony se ocitat o nějakej ten cenťák dál než je semínko...

Zajímavý dotaz. Zatím mi vyrostlo všechno, otázkou spíš bude jak rychle, ale to jsem nesrovnával. Podle výrobce mají tablety Jiffy pH 5,5 ± 0,5 a vodivost výluhu 1,25 ± 0,25 mS/cm. Je pravda, že pro některé rostliny by to už mohlo být kyselé. Záleží asi taky i na vodě a tu já používám běžnou z vodovodu. Možná by bylo lepší, pod některé semena sypat jemný vápenec. Až budu mít čas, zkusím schválně změřit pH výluhu tablety. Jako první mi teď vyklíčily Astrophyta (viz. foto) a rostou pěkně. Coryphanthy tam mám taky, ale ty teprve začínají.
S pikýrováním jsem neměl problém, ale je pravda, že když někdo vyseje třeba na písek nebo perlit, ta to bude snadněji rozebíratelné.

henry, vyzera to super napad! chcem sa spytat na na dve veci.
1.tie raselinove tablety maju kysle, alebo vyrazne kysle pH... mas skusenosti s vysevom rastlin, ktore v takomto prostredi nerastu - napr. corayphanthy a niektore echinocereusy? alebo sa to týka len dospelych rastlin a semenace su k pH tolerantne ?
2. kedy pikyrujes semenace z tabliet do bezneho substratu ? neposkodzuju sa pri tom korene, prerastene do raseliny?

Sleduji toto téma už od začátku a našel jsem zde spoustu zajímavých informací. Nedělám sice velké výsevy, spíše jen tak pro radost a volné zimní chvíle, přesto přidám i pár mých fotek. Pro výsev používám již nějakou dobu rašelinové tablety Jiffy a daří se mi celkem dobře. Je sice pravda, že to něco stojí, ale pro mé počty je to zanedbatelné. Nedělám si aspoň starosti se substráty a mám je vždy připravené. K tomuto účelu používám určený mini skleník z OBI, který vystříkám savem. Nasáklé tablety jsem ještě sterilizoval v mikrovlnce, ale podle rad jsem to teď nedělat. Na povrch dávám ještě jemný písek, aby se hůř chytala plíseň. Tablety i se semínky pak ještě postříkám savem ředěným 1:5. Později, až savo vyprchá, aplikuji ještě Previcur a Dithane. Pro osvětlení používám zářivku FLORA-GLO. Výsledky po 7 dnech:

Mě se to neztratí,já už si to vytisknul a založím do složky

Jo díky fajn, já dumal, jestli není ověřená nějaká spec.koncentrace ,nebo dávka toho Dithanu Jinak bych měl návrh na založení témata Tabulky, kam by se mohly přesouvat všechny užitečné tabulky , aby se to neztrácelo v záplavě ostatního textu a bylo rychleji k nalezení.Což by ovšem nebránilo, aby byly i u původního téma.Jinak Dík

Rozkošné Kaktusy napsal: Občas se tu objeví zmínka o směsi,,Rychlá smrt,, . Previcur+ Dithane. Zajímal by mne způsob přípravy a koncentrace, resp dávka ml a g na 1 l roztoku.Teda pokud to není tajné jak recept na Becherovku.

Haha, to je moje interní označení, správně to zní "postřik proti smrti", je to jako když dostávali vojáci po nástupu na vojnu injekci proti smrti
Tajný to neni, je to normálně roztok previcuru a dithane ve vodě, koncentrace viz příbalovej leták, sekce okrasné rostliny.
Když se podíváš na rozsah působnosti obého, tak zjistíš, že by to mělo pokrejt víceméně velmi široký spektrum plísní a hub.

přikládám takovej soubor s popisem účinností na jednotlivý typy plísní, je to z roku 2009, ale myslím, že se ty přípravky zas tak nezměnily...

Občas se tu objeví zmínka o směsi,,Rychlá smrt,, . Previcur+ Dithane. Zajímal by mne způsob přípravy a koncentrace, resp dávka ml a g na 1 l roztoku.Teda pokud to není tajné jak recept na Becherovku.

Jistě je to pod povrchen nesterilizováno protože časem vyráží i to uvnitř to je plevel

Chovenes napsal: Zdravím pěknej ktomo mechu puda je napapaná a dost zalitá skus je taky usušit a znovu zalít oni neodejdou

Jsou už jsou otevřený, mají střídavej režim.
Větší přepikýruji, u těch malejch musím najít cestu jak mech alespoň potlačit

To horské slunce mě zajímá , jedná se tedy pouze o povrchovou desinfekci ? Zachová si substrát vlastnosti nesterilizovaného ?

Zdravím pěknej výsev ja nepřepařuju také řeším to horským sluncem tak 10minut a je nahoře spálený všechno první výsev jsem už přepíchal a uspal je ve skleníku při 11 stupních a neroste ted startuje další po 4-5 týdnech to zase otočím a uvedu do rustu ty co spěji dám je zase do bedny pd zářivku další výsev bude vpulce dubna ted to jsou samé echinomastusy a v bubnu pujdou scleráky ktomo mechu puda je napapaná a dost zalitá skus je taky usušit a znovu zalít oni neodejdou

miroslav varček hľadač krásy napsal: Klíčia ti výborne a hneď aj s doprovodnou vegetáciou, takže sa domnievam, že substrát si asi nesterilizoval.

Ano , přesně tak, po 20 letech sterilizovaných výsevů pod zářivky jsem to letos neudělal a substrát jsem nesterilizoval. Nejprve jsem to zkusil na jaře ve skleníku a teď i pod zářivky v důsledku problémů, které se mi objevili v loňském a předloňském roce
( viz též www.kkplzen.eu/index.php/forum/8-vysevy-a-mnozeni/8-plise-zvana-myi-koiek)
Výsevy z listopadu 2011 ( obrázek) jsou zatím taky bez plísní , zatím jsem neregistroval jediný padlý semenáček tak doufám, že to tak bude i s vánočním výsevem .
Jediné, co mě trápí je mech , zkusím pohnojit dle Milana rady

Klíčia ti výborne a hneď aj s doprovodnou vegetáciou, takže sa domnievam, že substrát si asi nesterilizoval.

Klíčí Ti to jako vzteklé.Už aby kvetly.