Téma:

Tak jsem po letech objevil konečně kam s květináčky s výsevy. Škola vyřazovala diapozitivy a tím pádem i desítky plastových krabiček.
Zatím jsem vyséval do čehokoliv, co šlo uzavřít, ty obaly od diáků mají výhodu, že jsou zadarmo, jednotných rozměrů (ale různé délky).
Už jsem do nich vyséval a zatím to nemá chybu (výsev samozřejmě do agroperlitu, letos jsem navíc pokusně zkusil kontrolní výsev stejných druhů do čisté pemzy).

Omlouvám se za nekvalitní fotky, krabičky jsou uložené na skle, které kryje akvárium osvětlené dvěma zářivkami

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us

Minule jsem psal,že jsem na Pyrho.saxifragus objevil plod,aniž bych zahlédl květ.V plodu byla asi stovka semen.Výsev v aparátu,bohužel nevyklíčilo ani jediné.Toto je jenom konstatování,že i toto se děje.

Díky, na balkón mi neprší vůbec. Teď zatepluji skleníček, tak jim udělám ze zbytků polystyrenu "fusekli" na květináče

Asi bych to postavil na podlahu balkonu u zdi domu, jednak tam míň prší, jednak je tam troch tepleji, což kořeny ocení. kořeny jsou asi nejmíň odolná část rostliny, co se na ní v zimě vyskytuje.

Milane díky za rozhřešení, zůstanou venku. Ještě poslední dotaz co s kořeny. Jsou v 5kách květináčcích a v miskách 15x30. Nemám je nějak líp chránit?

Roberte, mráz na podzim a vzimě u mrazuvzdorných kaktusů obecně vadí, když ještě nemají areoly. Malý semenáčky s trnama jsou ale už víc odolný než velký rostliny. Výše uvedené platí pro rostliny aklimatizované na roční období, třeba ty tvoje. Pokud by se to třeba v únoru vyndalo ze zářivek a dalo na mráz, tak bude po nich.

Držím se rad zkušenějších. Hned jak nasazují trny, začnu je postupně zvykat. Květináčky zakrývám freshfólií, takže do ní píchám špendlíkem. Když je jak řešeto, sundám jí úplně.

Díky, Roberte, za popis. Ještě se zeptám, jak dlouho jsi je udržoval ve vlhku a kdy jsi začal s cyklem vysoušení?
Nemám zkušenosti se zimovzdornými semenáčky, ale možná bych je ještě tuto zimu nechal být, a příští sezónu je pěstoval natvrdo a pak teprve zkusil tu zimu. Ale jestli máš dost kousků, jistě to můžeš zkusit už letos, když stihnou vyzrát a seschnout.

Dušan napsal: Roberte, ty roční semenáčky jsou neskutečně velký, toho jsem dosáhl jedině, když jsem je urychlil na echinopsu. Nepopsal by jsi podrobněji, jak je pěstuješ? Pikýrování, hnojení, podmínky, a tak?

Vyséval jsem začátkem listopadu. Substrát jsem propařoval a už to nikdy neudělám, musel jsem pak pobíhat okolo s fungicidama. Nejlepší výsledek mám s běžným substrátem, trochu jemnějším, nic s ním nedělat, jen semínka prohnat hypermanganem. Celou zimu jsem je měl pod zářivkama, cca 2 cm nad vrcholy, tak se prakticky nevytahují a jsou i o dost odolnější(můj názor). 12/12 hodin světlo/tma. Hnojím je cca ob 2 zálivky Wuxalem a přidávám Atonik, ten jim moc chutná. Na jaře jsem je postupně zvykal na slunce. Koncem léta už vydrželi plné dopolední slunce, v poledne na ně přijde polostín od polykarbonátu. První pikýrování jsem dle Milanova článku odložil co nejvíce, chudáci byli úplně hranatý, ale pak to dohnali.

No ale co teď s nima? Mám je vyhnat na mráz, nebo jim dát jednu zimu na světle v cca 5 stupních? Asi udělám obojí, materiálu je prozatím dost...

Roberte, ty roční semenáčky jsou neskutečně velký, toho jsem dosáhl jedině, když jsem je urychlil na echinopsu. Nepopsal by jsi podrobněji, jak je pěstuješ? Pikýrování, hnojení, podmínky, a tak?

Co se týká toho přesazování, vytáhlejší semenáčky se nemusí sadit níže, sami si s tím poradí a narovnají se, i když po přesazení třeba leží na substrátu.

Robert: to je slusny, tohle za 10 mesicu.

Uzky krcky: vytahly semenacky sazim hloubeji naproste bezne. Take se mi jevi hodne napumpovane, postupne privykani UV zareni a vetru by jim neuskodilo.

Z mé zkušenosti ohledně balkónu. Vyndaval jsem cca půlroční semenáče ven cca v květnu. Nejdříve úplně do stínu, časem dostali dopolední plnou dávku, po obědě siesta ve stínu. Ztráty cca 5 kusů (minimální) a to spíše chybným zalitím během veder. V této souvislosti se chci zeptat odborníků na mrazuvzdorné. Miminka se pomalu začínají zcvrkávat a tak se chci zeptat, kam by jste je umístili na zimu vy. Ne Milane, lopatu na sníh pořizovat nebudu
Takto vypadají cca 10 měsíců od výsevu (5cm květináče).

Když dávám semenáčky na okno,přepevním před ně pruh bílé netkané textilie.

Ok skusím. Já je právě dávám za okno z té obavy, že je to jižní balkon, abych je neupekl, ale vzhledem k tomu, že je již chladněji a nepeče to sluníčko až tak moc tak teda pujdou ven, aspoň se mi uvolní místo na další. - Mám tam v zásobě dalších sedmnáct sklenic, který klíčej, už rostou, nebo teprve klíčit začnou. Těhle z první sklenice je zatím 126 což považuju docela za úspěch aspoň pro mne Kdysi mi to tak nešlo. Akorát tam asi ven nebudu moct dát vše. Některé ještě nejsou tak veliké. Jsou sice už taky venku, ale jsou menší. Často i poloviční jak to byla směska. Pár jich je dokonce miniaturních, ale rostou - netuším jestli je to i nějaká miniaturka, nebo se to zaseklo v růstu, neb to ještě nepoznám.
Jinak ten dotaz kdy se semenáčky pod zářivky byl také myšlen i z hlediska těch pidi výsevů co teprve klíčí či klíčit začnou.

Myslím, že jsou to úplně normální semenáče a odpovídají místu pěstování za oknem.
V této velikosti již semenáčky mohou do normálního prostředí a klidně by si zasloužili trochu toho drsnějšího dopěstování , než bude zima.
Pod zářivky bych je už nedával tak jako tak, tam už by se jen vytahovali.
Čím jsou větší, tím potřebují více světla a tím hůř rostou pod zářivkou a při této velikosti to vůbec není třeba. Ba naopak.

Takže doporučuji je přivyknout ještě do zimy normálnímu pěstování, nechat vyschnout , 1x zalít a a nechat vychnout a zazimovat s ostatníma nebo pokud jsou obavy tak je nechat na sucho normálně za oknem.

Mě přijdou normální, nic extra vytáhlýho, jso vzásadě ok, kdybys je tak vyndal ze zářivky, tak to je normál.
Ovšem vzhledem k možnostem světelným v pokročilým létě to už je slabší, vypadají, že ještě nezahustily pletiva, což by teď do zimy se jim šiklo.
Takže by asi bylo v týhle velikosti záhodno víc větrat a celkově otužit. Myslim, že maj nejvyšší čas (a to se jistě ozvou puristi tvrďáci, kerý ti povědí, že už by je týrali půl roku zpátky -> sluníčko, vichr z hor, volná kultůra.... )

Teda já nejsem zrovna z těch povolanejch komu byla určena tahle otázka, ale řekl bych že je to úplně normální růst. Při následujícím pikýrování bych je osobně klidně trochu niž dal.
PS: těšim se až ty moje budou takhle obrovský

Farrael-Sama napsal: Chlapi chci se vás na něco zeptat. Semenáčky z prvního výsevu mi hezky rostou. Jsou už celkem veliké. největší z nich - jeden z cereusovitých má už přes 3 cm. (Netuším tedy jestli je to při dubnovo-květnovém výsevu úspěch, ale i tak jsem na něj hrdý, ční vesele nad ostatní (byla to směska z hobby marketu na první pokus). Ostatní nejsou o moc menší. Úměrně svému druhu bych řekl. Spíš mě však zajímá jedna věc. Semenáčky jsou sice hezky buclaté, některé sloupkovité zřejmě úměrně druhu. Nejsou všechny, takže nečekám, že by se tahaly za světlem za tím oknem + pravidelně je otáčím. Ale co mě udivilo, že jim tělo u krčku dole při zemi zůstává takové hubené. netloustne tak jako hlavička. Je něco špatně nebo je to normální a pak se to napraví? Ev. je lepší je pak sadit hlouběji při dalším přesazování? Já bych totiž nerad, aby se ev. zlomily.
Pořídil bych fotku, ale tím mobilem to nebude ono a radši ji sem dám zítra až konečně budu mít SD nástavec do foťáku na mikroSD kartu.
A ještě jeden dotaz. Od kdy dáváte výsevy do kultivátoru? Sice vím, že by se tam daly dát hned třeba, ale zase nechci tolik mrhat za elektřinu, když to slunko ještě svítí. Momentální umístnění vnitřní parapet v mém mini skleníčku z akvária výše v okně (na krabici). Před oknem je balkon, takže je to nepere hned naplno.

Tak zde zasílám ty fotky. Nejsou akorát moc ostré. Na druhé je vidět u toho zřejmě Cereusu co jsem myslel.

Ja jil zkousel, kytky v tom nehnijou, ale taky ani moc nerostou, od jiste velikosti prezivaji, substrat B mi prijde idealni kdyz se da tak 1/4.

Zdenda napsal: Pánové a co říkáte na jíl?
Několikrát jsem ho zkoušel a mám takový pocit, že by to mohlo být ono.
Když to vyschne je to šutr a po namočení bahýnko.
Ale hlavně je sterilní. Tedy alespoň já mám takovou zkušenost.

Nečetl jsem tedy celé toto téma, ale přiznávám, že rašelina, kterou míchám s křemičitým pískem není zrovna ideální.
Zejména v pozdější fázi, kdy už jsou semenáčky větrané, mám problém s pomalým vysycháním a častým uhnitím choulostivějších rostlinek.
Sice to lze eliminovat tím, že dám rašeliny minimum, skoro nic, ale to už můžu vysévat do čistého písku a bude to stejné. V něm však voda klesne a vršek je suchý, což pro klíčení mnohdy není dobré. Jíl je takovou jakousi mezistanicí. Drží déle vodu.

Zdendo, jíl jsem nezkoušel, nevím, jestli by se prckům nezalepilo kořínky... Ale rašelinu jsem už dávno nahradil hrubším perlitem (1/4) a jsem spokojen. Vodu jímá líp než přeschlá rašelina, provzdušňuje substrát a je sterilní.

Chlapi chci se vás na něco zeptat. Semenáčky z prvního výsevu mi hezky rostou. Jsou už celkem veliké. největší z nich - jeden z cereusovitých má už přes 3 cm. (Netuším tedy jestli je to při dubnovo-květnovém výsevu úspěch, ale i tak jsem na něj hrdý, ční vesele nad ostatní (byla to směska z hobby marketu na první pokus). Ostatní nejsou o moc menší. Úměrně svému druhu bych řekl. Spíš mě však zajímá jedna věc. Semenáčky jsou sice hezky buclaté, některé sloupkovité zřejmě úměrně druhu. Nejsou všechny, takže nečekám, že by se tahaly za světlem za tím oknem + pravidelně je otáčím. Ale co mě udivilo, že jim tělo u krčku dole při zemi zůstává takové hubené. netloustne tak jako hlavička. Je něco špatně nebo je to normální a pak se to napraví? Ev. je lepší je pak sadit hlouběji při dalším přesazování? Já bych totiž nerad, aby se ev. zlomily.
Pořídil bych fotku, ale tím mobilem to nebude ono a radši ji sem dám zítra až konečně budu mít SD nástavec do foťáku na mikroSD kartu.
A ještě jeden dotaz. Od kdy dáváte výsevy do kultivátoru? Sice vím, že by se tam daly dát hned třeba, ale zase nechci tolik mrhat za elektřinu, když to slunko ještě svítí. Momentální umístnění vnitřní parapet v mém mini skleníčku z akvária výše v okně (na krabici). Před oknem je balkon, takže je to nepere hned naplno.

Odhaduju, že celkem vytěžím tak 20-30 slušných semenáčků z původních 150 - 200 semínek. U vlastních semen parodií nebývá problém výtěžnost, ale rychlost růstu. Tyhle jsou po roce velký jako tříletý bez mechu.
Mech totiž dost velkou část vysetých semen nepusí na zem a tak nevyklíčí, ale zároveň dělá optimální mikroklima a taky brání vývoji řas - teda ten vývoj ani nevadí, ale následné srolování povrchové vrstvy s řasama bývá pro výsev fatální. Prostě jsem hledal způsob jak to dělat "snadno a rychle". Možná ale bude snazší řidší výsev do přepařený země a květníčky s řasama vyhazovat rovnou.

Mamlas napsal: Tady je část výsledku loňského výsevu P. microsperma na mech, z jednoho květníčku 4 x 4 cm jsem skupinovou metodou přepíchal letos zjara 4 květníčky 5x5 cm, odumřelý mech (zabitý hnojením) je kolem semenáčků ještě trochu vidět.

Milane troufneš si odhadnout % přeživších? Ono je to předevšim dobrý říct proto, aby si čtenjáři uvědomili, kolik semen je na jistej počet vzrostlých semenáčů potřeba. Jako, že když si nechávám 6 kytek, tak když je vykouzlím z 10 semen, tak se stal úspěch velikej...

Tady je část výsledku loňského výsevu P. microsperma na mech, z jednoho květníčku 4 x 4 cm jsem skupinovou metodou přepíchal letos zjara 4 květníčky 5x5 cm, odumřelý mech (zabitý hnojením) je kolem semenáčků ještě trochu vidět.

Děkuju za rady. Provedu. Co se týče toho mechu tak ten substrát pro výsevy a množení opravdu není nacpaný živinami. Musí se pak dolít. Bohužel už to asi vycucali, tak je třeba doplnit.

Ještě jsem četl, že na mech je dobré železo, konkrétně síran železnatý, takže zelená skalice. kaktusům by to vadit nemělo, dokonce by to mohlo na ně mít mírně pozitivní vliv. Ale narozdíl od trávníků nebude asi mech u kaktusářů příliš zásadní problém. Snad leda někde na vlhčích skalkách pod širým nebem. Na to mi dojely nějaké echinocereusy.

Používat mech jako pěstounskou rostlinu je zajímavý, ale máš, Milane, pravdu, že dost nepraktický. Nicméně jak jsem viděl ty asteriasy jak se jim v tom mechu krásně daří, měl jsem z toho radost. Ten mech vytvářel takové správné klima, že nebyl substrát ani moc přemokřený, ani nepřesychal. Četl jsem o dalších pokusech o pěstounských rostlinách při výsevech, třeba gama grass pro P. papyracanthus, ale asi ta práce za ten výsledný efekt nestojí.

Farrael-Sama napsal: Aha dobře. Mechu je opravdu po skrovnu. S řasou je to na tom hůř. Není ji sice moc, ale je to přesně taková ta tmavá mokvavá. Sklenička je permanentně zavřená - takže vysoká vlhkost. To bude holt ono. Budu ji muset otevřít a přepikýrovat to.

Já bych to otevřel a dál pěstoval metodou vyschnout-zalít dokud se semenáčky nezačnou boulit, v tom je vidět, že Dušan už to taky někdy dělal . Mech je známkou prostředí chudého na živiny, po pár zálivkách s hnojivem bude po něm. Řasa v otevřených nádobách zpravidla dál nevadí respektive neroste.

Vloni jsem zkoušel výsevy parodií do mechu, roste to sice lépe než bez něj, je ale potřeba mít dobře klíčivá semena. Taky příprava správně zamechovaného výsevního květináčku pár měsíců trvá, tak se vracím k výsevům do čerstvě naplněných květníčků.

Ono až to vyschne, tak se ta řasa nejspíš sama ztratí, uschne do takovýho škraloupu na povrchu. Jestli jsou semenáčky dost velký, ten škraloup jim neublíží. Malinký by to mohlo vytrhat ze substrátu. Škraloup pak můžeš odloupat, půdu mezi semenáčkama trochu prokypřit a třeba zjistíš, že ani nemusíš pikýrovat, jestli jinak rostou semenáčky dobře a ještě se netísní. Přepikýrování ale asi bude nejlepší.

Otevří víko a přejdi na normální režim,už jsou dost velký. Až to vyschne, tak to vyklop a rozpikýruj do misek