Téma:

Farrael-Sama napsal: Aha dobře. Mechu je opravdu po skrovnu. S řasou je to na tom hůř. Není ji sice moc, ale je to přesně taková ta tmavá mokvavá. Sklenička je permanentně zavřená - takže vysoká vlhkost. To bude holt ono. Budu ji muset otevřít a přepikýrovat to.

Já bych to otevřel a dál pěstoval metodou vyschnout-zalít dokud se semenáčky nezačnou boulit, v tom je vidět, že Dušan už to taky někdy dělal . Mech je známkou prostředí chudého na živiny, po pár zálivkách s hnojivem bude po něm. Řasa v otevřených nádobách zpravidla dál nevadí respektive neroste.

Vloni jsem zkoušel výsevy parodií do mechu, roste to sice lépe než bez něj, je ale potřeba mít dobře klíčivá semena. Taky příprava správně zamechovaného výsevního květináčku pár měsíců trvá, tak se vracím k výsevům do čerstvě naplněných květníčků.

Ono až to vyschne, tak se ta řasa nejspíš sama ztratí, uschne do takovýho škraloupu na povrchu. Jestli jsou semenáčky dost velký, ten škraloup jim neublíží. Malinký by to mohlo vytrhat ze substrátu. Škraloup pak můžeš odloupat, půdu mezi semenáčkama trochu prokypřit a třeba zjistíš, že ani nemusíš pikýrovat, jestli jinak rostou semenáčky dobře a ještě se netísní. Přepikýrování ale asi bude nejlepší.

Otevří víko a přejdi na normální režim,už jsou dost velký. Až to vyschne, tak to vyklop a rozpikýruj do misek

Aha dobře. Mechu je opravdu po skrovnu. S řasou je to na tom hůř. Není ji sice moc, ale je to přesně taková ta tmavá mokvavá. Sklenička je permanentně zavřená - takže vysoká vlhkost. To bude holt ono. Budu ji muset otevřít a přepikýrovat to.

No možná bych je nechal nejdřív aspoň 1x vyschnout a zalejt a teprve pak přesázet , aby to pro ně nebyl dvojitý šok.

Protože substrát až na výjimky nesterilizuju, mám řasu i mech běžně. Ta řasa dělá problém, jen když mám substrát opravdu hodně vlhký, začne bujet a jakoby mokvat. Jinak dělá jen lehký zelený nálet. Po snížení vlhkosti pojde. Mech mi nějak zvlášť nevadí, dokonce mám pocit, že mírně zamechovaný výsev je odolnější proti plísním a proti přeschnutí. Ale to nemám ověřené. U mechu se mi ukázalo blbý to, že když necháš výsev vyschnout a pak zase zaleješ, může ten zdechlý mech hnít a plesnivět. Když už je mechu moc, normálně ho vypleju pinzetou, jde to snadno, když už jsou semenáčky větší a nehrozí, že je vyndám i s mechem. Takhle jsem letos "plel" třeba stovkovou porci A. asterias, kde byl mech už skoro semenáčům nad hlavu. Šlo to krásně a beze zbytku. Tedy, semenáčky zbyly všechny

Vytáhni rostliny nech je zaschnout a zasaď do jiné nádoby a substrátu.

Chlapi chci se zeptat má cenu nějak řasu či mech ve sklenicích s výsevem nějak likvidovat? (otáčet - jako se to dělá s plevelem na záhoně) či jinak? Semenáčky už jsou větší mají cca 4 - 5mm (Notocactusy) a začala se mi tam ve skleničce dělat řasa - taková ta blátivá, zelená a troška mechu. Není to nic extra plošného. Spíš ložiska.

V podstatě má Mamlas pravdu,semena klíčí a semenáče rostou dobře ve všech běžných substrátech, co si kdo namýchá. Důležité jsou pak podmínky, ve kterých to pěstuje. Já používám pro výsevy skoro stejné složení substrátu jako pro ostatní rostliny,samozřejmě v jemnějším složení, akorát někdy přidám trochu sub.B. Takže přesátý říční písek, antuka,jíl,ogroperlit a substrát B. Přepařím to v troubě a pak to zaleju zespod s přidáním Previcuru. Semena namořím v Orthocitu, až jsou bílá/vidět na snímku/Zvláště ty "zvenku", tam jsou plísně častý host.Hnojivo nepřidávám, rostou dobře i bez toho.

Já jsem vloni zkusil zjara vysévat echinocereusy a eskobarie rovnou do země, kam sázím velký kaktusy. A semenáčky po roce byly asi nejlepší co jsem kdy měl, daleko větší než předloňský do čistýho písku a i větší než letošní do písku s 10% Béčka. Jen chilský kaktusy mi nejlíp rostly v čistým říčním písku bez humusu a bez země. Co do klíčivosti jsou všechny substráty více méně stejný.

No vida, už se nám to pomalu schází

Tak dávám tip pro kontrolní výsev pro J. Musila:
Čistý hrubý perlit (Agroperlit). Výsev musí být po celou dobu v uzavřené nádobě, jinak na povrchu rychle přeschne. Perlit "napustím" převařenou vodou.
Používám už dlouho, pod zářivky, je to jednoduché, sterilní, přesazuju co nejpozději - až po několika měsících, stačí ošetřit jen semínka .

Chovenes napsal: největší umění je kam to dáváš aš tu vyroste všechno si nenecháš všechno nerozdáš a všechno neprodáš tak se chystej na další skleníky fandim

Zlatý slova. Rozázel jsem teď nějaký semenáče a jsem zas v čoudu s místem. Jenže mě to tak baví a moje touha vlastnit ty kaktusy co chci mět je silnější než já..

Jinak Jirko určitě by stálo zato s experimentem pokračovat, už jen proto, aby se výsledky z prvního roku ověřily. A přidat i jiné varianty výsevu/substrátů jistě může být přínosem. Zkus si tam zařadit odpikýrování po vyklíčení výsevu, jak jsem to dělal letos já. Docela by mě zajímalo srovnání s jinými metodami.

Že jsen se neučil lépe!

největší umění je kam to dáváš aš tu vyroste všechno si nenecháš všechno nerozdáš a všechno neprodáš tak se chystej na další skleníky fandim

Jinak ještě pro srovnání, takto vypadají ty výsevy, které jsem pak vysel na divoko jen tak bez propaření rovnou ve skleníku.
Nic nepadá a kytky fungují - totálně vyschnou a zase se napijí


By jmusil at 2011-09-01

Zdendo, no jíl jsme nezkoušeli.
Ale něco to má do sebe. Asi nejbliže tomu by mohla být varianta vysetí do vápencového písku, který je v našem případě hodně jílovitý. V experikentu jsme to nezkoušeli , ale dříve jsem to zkoušel bez rašeliny pro pediáky a celkem to šlo.

No může to být námět pro pokračování experimentu.

Tož te´d mi napadlo, dejte návrhy na substráty , co a jak vyzkoušet a já to klidně zase vyseju a budeme to sledovat, ať nám ta zima líp uteče

Jen připomínám, co bylo v prvním experimentu:
1) křemičitý písek
2) B substrát 2/3 + vápenec 1/3
3) křemičitý písek 25% + B substrát 75%
4) křemičitý písek 75% + B substrát 25%
5) křemičitý písek 50% + B substrát 50%
1-4 propařeno 160°C cca 2 hodiny
5 B substrát nepropařen

Pánové a co říkáte na jíl?
Několikrát jsem ho zkoušel a mám takový pocit, že by to mohlo být ono.
Když to vyschne je to šutr a po namočení bahýnko.
Ale hlavně je sterilní. Tedy alespoň já mám takovou zkušenost.

Nečetl jsem tedy celé toto téma, ale přiznávám, že rašelina, kterou míchám s křemičitým pískem není zrovna ideální.
Zejména v pozdější fázi, kdy už jsou semenáčky větrané, mám problém s pomalým vysycháním a častým uhnitím choulostivějších rostlinek.
Sice to lze eliminovat tím, že dám rašeliny minimum, skoro nic, ale to už můžu vysévat do čistého písku a bude to stejné. V něm však voda klesne a vršek je suchý, což pro klíčení mnohdy není dobré. Jíl je takovou jakousi mezistanicí. Drží déle vodu.

Mamlas napsal: Pro moderátory: Biapsemegiare je zjevně spammer, pokud ne něco horšího. Prosím urychleně odstranit a zablokovat a pro ostatní na odkazy neklikat!

Tak doufám, že je to pryč

Pro moderátory: Biapsemegiare je zjevně spammer, pokud ne něco horšího. Prosím urychleně odstranit a zablokovat a pro ostatní na odkazy neklikat!

že jsem se neučil lepši

To není moc vtipné.

Ha švabach,



zapíšem si do kalendáře, tohle bude slavný den

Už jsem ji našel.

Adresu máte v soukromé zprávě Děkuji pěkně.

zdravím ale nejsem ta spávná adresa

Slíbil jsem někomu poslat nějaká semena.Někam jsem zložil adresu.byl to pán z Prahy?Pošlete adresu znovu.dík

Pánové všechno co píšete je v podstatě správně.
Pár vlastních zkušeností:
1.Na cestách za kaktusy zplesniví úplně všechno co není vypráno a dobře usušeno a to velice rychle. Já si takhle naběh při první cestě v r. 2003, kdy jsem v Chile sbíral zdánlivě suché plody kopiapoí a za pár dní jsem z toho měl odporné žluté a černé koule plísně. Než jsem dojel domů, tak to ještě ztvrdlo a semínka jsem z toho velice obtížně doloval doslova po jednom. Přesto výsevy těchto semen byly úspěšné a semenáčky z nich má plno členů tohoto fóra. Je to o desinfekci.
2. Většinu kaktusových plodů ihned po dozrání sežerou mravenci případně další zvířata. Naštěstí ale vědí, že mykotoxiny jsou svinstvo a plesnivé plody nechávají být. A to jsou ty plody, co zbydou na kaktusáře, když prošvihnou zralost třeba jen o pár dní. Nejméně polovina mých semenáčků gymnokalycií i některé lobivky a soehrensie pochází z takovýchto plodů. Zase je to praní a desinfekci.
Co z toho plyne pro praxi: se semeny zacházet, jako když jsou infikovaná, tedy nikdy je neset do společných misek. Velice vzácně jsou semena nakažená všechna a rozdělení výsevu do mnoha malých nádobek ty neinfikované zachrání. A pak čistota, tedy pinzetu co se s ní šťouráme v jednom květníčku, před použitím na jiný umyjeme pokud možno savem.

Jirka napsal: No že by se musela všechna imp.semena vyprat, to si nemyslím, protože u spousty mex.druhů jsou semena suchá. Pokud jsou plody šťavnatější /třeba horizontíci,coryphanty,ariáci/ stačí jen semena dobře usušit. Při výsevu ale samozřejmě ošetřit.Mě se osvědčil orthocid, obalím to v tom a vyseju. Bez problémů.
U těch imp.semen se ale často stává, že i když to takto při výsevu ošetříte, tak semeno je vně krásně čisté, ale plíseň se doslova tlačí z hilu semene, semena jsou infikovaná zevnitř. S tím se pak nedá nic dělat, tak akorát to vyhodit. Může to mít dva důvody: plod byl zřejmě plesnivý vlivem dešťů, pak klidně mohl vyschnout,nikdo nic nepozná, ani ten, co to sbíral. A semena jsou už infokovaná. No a nebo to někdo nechá tak, jak to sebral, nevyčištěné.Prostě se na to vykašlal a vyčistí to pak třeba až doma,po pár týdnech či měsících, a ještě ne pořádně, zůstávají na tom poutka /třeba astrophyta/,zbytky plodu v sáčku apod.Tak to je pak ten samý případ,semena infikovaná zevnitř

Je to samozřejmě problém a nikdo do těch semen nevidí, jen se dá snížit riziko správným vyčištěním a skladováním. Samozřejmě u suchých plodů je to jednodušší.
U domácích zdrojů je to podstatně jednodušší a nebral jsem to ani tak jako výtku ala spíše jako konstatování vyššího rizika a špatné zkušenosti,kterou jsem měl. To co říká Jara je snad až ta poslední varianta, i když ji nelze bohužel také vyloučit.

Může být ještě jedna možnost:A to ,že vyzkoušel vyset semena,která si dovezl a ona neklíčila.Tak je alespoň prodá,každá koruna dobrá.