Téma:

varček napsal: Vôbec sa nejedná o pomačkanie podložky, v dôsledku pomačkania by následky nevyzerali takto. Tu ide o to, že aj napriek akejkoľvek dezinfekcii noža sa ti čierna hniloba objaví, preto lebo spóry boli na epidermise podnože ....

Myslíš teda, že by pomohlo preventívne ošetrenie nejakým protipliesňovým prípravkom cca týždeň pred vrúbľovaním. Na podložkách myrtilákov to nerobí.

Vôbec sa nejedná o pomačkanie podložky, v dôsledku pomačkania by následky nevyzerali takto. Tu ide o to, že aj napriek akejkoľvek dezinfekcii noža sa ti čierna hniloba objaví, preto lebo spóry boli na epidermise podnože a pri rezaní ju proste do reznej plochy nožom zanesieš!!! To, že si nôž pred tým sterilizoval vôbec nie je dôležité!!! Aby si dodržal sterilitu musí byť sterilné všetko!!! Čo by si povedal lekárovi keby ťa pri operácii rezal síce sterilným skalpelom, ale nesterilizoval by ti miesto rezu???

Ďakujem za reakciu, pravdepodobne to bude tým pomačkaním obvodu podložky, bola hodne tvrdá. Vyskúšam lepší nôž na zrezanie.

Wladko – roubování, černá hniloba

Příčin může být několik, pomačkání při půlení podložky, nadbytečné tělní tekutiny, vlhko. Roubuji tak, že odřííznu vršek podnože, při tom může dojít k pomačkání obvodu nebo nadměrnému pnutí v okolí řezu. Někdy je slyšet i prasknutí. Proto asi 5mm podnože odstraním šikmým zkosením. Na nůž netlačím, spíš tahám, aby se buňky nedrtily. Nadbytečnou šťávu setřu nožem nebo toaletním papírem. Platí zejména pro cereusy a euforbie, psi většinou neroní. Vrchol kužele odříznu žiletkou nebo skalpelem. Této plochy se už nedotýkám a přiložím roub. Zafixuji. Potom posypu pudrem z dřevěného uhlí. To si roztluču v hmoždíři a proseju jemným sítkem. Roubovance umístím na průvan ve skleníku nebo před dům, pod střechu do stínu. Roubuji kdykoliv a za každého počasí. Nic nesterilizuji, snad jen když zaříznu do viditelné hniloby. Pro ty případy mám ve skleníku Pitralon co mi žena vyhodila z koupelny.
V tomto případě bych podložku zkosil do živého a možná dal na 15 minut na sluníčko.

Pred dvomi týždňami som vrúbľoval na echinopsis (podložka napitá) pár odnožiek turbiňákov. Asi po 5 dňoch začali okraje orezanej podložky černať a nakoniec to dopadlo takto. Z dvoch miest tesne pri okraji podložky začala vytekať čierna hmota. Ešte som sa s tým nestretol. Nôž i žiletka boli riadne vydezinfikované, popoludní bolo teplo. Navrúbľované rastliny boli umiestnené v plastovom obale od ovocia s vetraním.
Vie mi niekto poradiť kde sa asi stala chyba alebo čo to vlastne je?? Ďakujem.

Žiaľ nedopadlo, prišli skúšky a práca a zaschli.

aivenhov napsal: Zdravím
Dnes som obral malú úroku odnoží O.humifusa pestovanej celoročne vonku a hneď som sa na ne pokúsil navrúbľovať nejaké semenáčiky Asprophytum, Echinocereus, Lobivia a Coryphantha (pre ich veľký počet). Prvým impulzom ale bolo uschnutie podnože pod monstróznym Echinopsisom a snaha o jeho zachránenie. Mám aj dosť odnoží M.geometrizans, ale tie sú ešte neni v raste, tak preto opuntia. Som zvedavý či to porastie.

Jak to roubování dopadlo? Je nějaký výsledek?

Zdenda napsal: Tak možná jsi Jirko odpověděl na něco, co je jistě důležité a díky za to, ale vím, že Petr Česal měl jakousi teorii, která mi stále vrtá hlavou. Někde se dočetl, že je právě správné roubovat na menší podnož. Zajímalo by mě proč.
Nedovedu si totiž představit roubování velkosemenných eriosyc, které už jako malé rostlinky mají velký průměr cévního svazku, zatímco podnože mají vesměs malý průměr. Takže podle toho co jsi napsal, tenhle rod v podstatě roubovat na menší podnož s malým průměrem "kroužku" ani nelze.

Kaktusy, na rozdíl od jiných sukulentů, mají cévy i v zásobním pletivu-kortexu. Jednou z konsekvencí je, že voda uskladněná v zásobních pletivech protkaných cévami je pro rostlinu snadno dosažitelná a proto má smysl dosahovat velkých průměrů stonku. Jinou konsekvencí je, že když při roubování netrefíme hlavní cévní svazek, tak to přiroste stejně, jen déle trvá než to začne růst rychle, protože nová nyní hlavní cévní trasa musí napřed zesílit.

Jirka Konstantinovič napsal: Toto bych rád rozvinul: zkusil jsem roubovat v květnu, přirostlo. V červnu též přirostlo. Nyní jsem pokračoval na konci července, mám očekávat nějaký problém?

Vždyť se leckde uvádí, že roubovat se dá celoročně, je-li podložka v růstu a zimní roubování se tu též probíralo.

Nějaký čas trvá než roub přiroste a potom také "probuzení" roubu do růstu. Pokud ale jsou podmínky pro růst třeba i přes zimu tak asi není problém. Já ale například končím se zálivkou někdy koncem srpna a to už by pro čerstvé roubovance nebylo dobré.
To že se dá roubovat celoročně bude asi myšleno pro záchranné roubování, obecně se doporučuje spíše začátek sezóny květen-červen.

Jiří napsal: ...Jen na okraj, v tomto čase se mi zdá už poněkud pozdě na roubování. Dotazy na roubování bych očekával spíše někdy v květnu-červnu.

Toto bych rád rozvinul: zkusil jsem roubovat v květnu, přirostlo. V červnu též přirostlo. Nyní jsem pokračoval na konci července, mám očekávat nějaký problém?

Vždyť se leckde uvádí, že roubovat se dá celoročně, je-li podložka v růstu a zimní roubování se tu též probíralo.

Míla napsal:

Henry napsal:

Autor: Vladimír Duda
Je však možno odnože nechat narůst do větší velikosti, a ty pak rozřezat na “špalíky”. Ty mají u “jusbertů” tu vlastnost, že se na ně dá roubovat na oba konce. Poté co rouby přirostou, “špalíček” se rozřízne a obě části stejně dobře zakoření.

Prosím autora o vysvětlení. Tohle někdo zkoušel? Mě to totiž přijde jako blbost. Přeci nemůže kytka pustit kořeny z horní strany

Nemám to vyzkoušené, ale asi to úplná blbost nebude. Když nechám špalíky jusberta delší dobu naležato, pustí kořeny z boku. Nečekám tedy, že by špalíček otočený špičkou dolů tlačil kořeny nahoru z té původně spodní strany.

Ale jo, z boku zakoření hodně kytek, třeba Selenicereus je dělá průběžně, ale z té řezné rány seshora? Navíc otáčet cévní tok mi přijde jako zvěrstvo

Kdysi jsem to jednou zkoušel, ale nenadchlo mě to.
Tak jen v nevyšší nouzi.

Ideální je, když podnož má z čeho růst, je v růstu. Ano přirostlo to, ale než to zakoření a začne nějak vegetovat, je sezona pryč ...

Doporučuji si zkusit otočit jusbert, Nařezat špalíčky a několik jich dát vzhůru nohama. Uvidíte, jak blbě koření a nechce se jim. O to hůř pak pro roub.

Henry napsal: Prosím autora o vysvětlení. Tohle někdo zkoušel? Mě to totiž přijde jako blbost. Přeci nemůže kytka pustit kořeny z horní strany

Chtělo by to vyzkoušet. Já jsem zatím na to odvahu nenašel. Jak jsem psal, tak s přímým roubováním na špalík nemám moc dobré zkušenosti. Tento způsob na oba konce by mohl zčásti omezit vypařování vody z podnože během přirůstání.

Kaos napsal: No já dělám u Selenicereusu špalíčky tak 6-8 cm, ale příjde mi to na zapuštění dost dlouhé, tak hluboký květináč jen tak nebude, ale asi není třeba zase tolik pospíchat, můj Seleňák je docela macatý, žádná párátka. Spíš se bojím toho obrážení v půdě a aby nezačal hnít, když bude tak hluboko.

Pokud je v zemi, tak odnože tvoří minimálně a i tak se dají snadno odstranit. Uhnití bych se také nebál, občas něco shnije, ale to i na vlastních. Jen bych radil zapouštět do substrátu postupně při přesazování. Můžeš i roubovance na podnoži zkrátit a zakořenit, aby se vešly lépe do květináče. Úplně u těla roubu bych to nedělal, nechával bych cca 2 cm selenicereusu.

Jiří napsal:

Kaos napsal: Otázka je co dál, přemýšlel jsem že bych je časem mohl přeroubovat na špalíčky Jusbertů, semenáče mají už skoro 0.5 m a jsou krásně tlusté, ale některé příspěvky zde mě od toho začaly odrazovat. Mohu se tedy zeptat na názor ostatních co dál s těmi rostlinami na selenicereusu?
1. Buď nařezat jusberty a přeroubovat, ale otázka kdy a jak, nejdříve zakořenit a pak oroubovat, nebo oroubovat a zakořenit až pak, nebo naporcovat nechat obrůst a roubovat na odnože?
2. Nebo odřezat část selenicereusu pod roubem a zapustit/nechat zakořenit. Bojím se ovšem, že na selenicereusu zůstane dost řezných ploch a časem může prostoupit nějaká infekce. Nebo může například obrazit a poškodit roub pod zemí?

Díky za názory

Špalíčky jusbertů bez kořenů na roubování nedoporučuji, i když zde jsem četl , že jde oroubovat obě strany jusbertu a po srůstu rozříznout napůl a zakořenit. Mně téměř vždy bez kořenů zaschly a už nezakořenily. Lepší je to se špalíčky Myrtilocactusu nebo Selenicereusu, tam není třeba čekat na kořeny a roubovat hned na uříznuté.
Co se týče roubování na Selenicereus, buď ho používám stejně jako pereskiopsis pro dočasné roubování, a nebo i jako trvalou podnož. Pokud ho chci zapustit, zasadím roubovance do hlubšího květináče, nemá asi cenu Selenicereus ještě krátit, roubuji na špalíčky maximálně 7 cm dlouhé.

No já dělám u Selenicereusu špalíčky tak 6-8 cm, ale příjde mi to na zapuštění dost dlouhé, tak hluboký květináč jen tak nebude, ale asi není třeba zase tolik pospíchat, můj Seleňák je docela macatý, žádná párátka. Spíš se bojím toho obrážení v půdě a aby nezačal hnít, když bude tak hluboko.

Henry napsal:

Autor: Vladimír Duda
Je však možno odnože nechat narůst do větší velikosti, a ty pak rozřezat na “špalíky”. Ty mají u “jusbertů” tu vlastnost, že se na ně dá roubovat na oba konce. Poté co rouby přirostou, “špalíček” se rozřízne a obě části stejně dobře zakoření.

Prosím autora o vysvětlení. Tohle někdo zkoušel? Mě to totiž přijde jako blbost. Přeci nemůže kytka pustit kořeny z horní strany

Nemám to vyzkoušené, ale asi to úplná blbost nebude. Když nechám špalíky jusberta delší dobu naležato, pustí kořeny z boku. Nečekám tedy, že by špalíček otočený špičkou dolů tlačil kořeny nahoru z té původně spodní strany.

Jiří, Čelakovice, ad. nechtěli byste přijet na kolokvium s kratičkou přednáškou nebo ukázkou vašeho roubování? Já bych to velmi ocenil. Od našich jsem už většinu slyšel, viděl, ...

Autor: Vladimír Duda
Je však možno odnože nechat narůst do větší velikosti, a ty pak rozřezat na “špalíky”. Ty mají u “jusbertů” tu vlastnost, že se na ně dá roubovat na oba konce. Poté co rouby přirostou, “špalíček” se rozřízne a obě části stejně dobře zakoření.

Prosím autora o vysvětlení. Tohle někdo zkoušel? Mě to totiž přijde jako blbost. Přeci nemůže kytka pustit kořeny z horní strany

Jirka Konstantinovič napsal: Tak jsem to vlákno pročetl asi v podstatě celé, ale nějak se zde moc nepíše o dezinfekci roubovacího nože. Co používáte? Bude mi stačit denaturovaný technický líh z nejbližšího železářství nebo používáte něco fajnovějšího?

Tak jsou sice jiné dezinfekční prostředky, ale pro tento účel ethanol asi nic nenahradí. Nejlepší namočit do lihu a zapálit.
Jirko jestli chceš, donesu ti Absolutní ethanol p.a. 99,8%. Krásně voní a dá se i popíjet

Kaos napsal: Otázka je co dál, přemýšlel jsem že bych je časem mohl přeroubovat na špalíčky Jusbertů, semenáče mají už skoro 0.5 m a jsou krásně tlusté, ale některé příspěvky zde mě od toho začaly odrazovat. Mohu se tedy zeptat na názor ostatních co dál s těmi rostlinami na selenicereusu?
1. Buď nařezat jusberty a přeroubovat, ale otázka kdy a jak, nejdříve zakořenit a pak oroubovat, nebo oroubovat a zakořenit až pak, nebo naporcovat nechat obrůst a roubovat na odnože?
2. Nebo odřezat část selenicereusu pod roubem a zapustit/nechat zakořenit. Bojím se ovšem, že na selenicereusu zůstane dost řezných ploch a časem může prostoupit nějaká infekce. Nebo může například obrazit a poškodit roub pod zemí?

Díky za názory

Špalíčky jusbertů bez kořenů na roubování nedoporučuji, i když zde jsem četl , že jde oroubovat obě strany jusbertu a po srůstu rozříznout napůl a zakořenit. Mně téměř vždy bez kořenů zaschly a už nezakořenily. Lepší je to se špalíčky Myrtilocactusu nebo Selenicereusu, tam není třeba čekat na kořeny a roubovat hned na uříznuté.
Co se týče roubování na Selenicereus, buď ho používám stejně jako pereskiopsis pro dočasné roubování, a nebo i jako trvalou podnož. Pokud ho chci zapustit, zasadím roubovance do hlubšího květináče, nemá asi cenu Selenicereus ještě krátit, roubuji na špalíčky maximálně 7 cm dlouhé.

Jirka Konstantinovič napsal: Tak jsem to vlákno pročetl asi v podstatě celé, ale nějak se zde moc nepíše o dezinfekci roubovacího nože. Co používáte? Bude mi stačit denaturovaný technický líh z nejbližšího železářství nebo používáte něco fajnovějšího?

Mám dojem, že už se to tady někde řešilo, ale možná ne v tomto vláknu. Tak tedy, denaturovaný líh používám bez problému. Používal jsem i čistič na leštění oken. Ono je to skoro jedno, možná by stačilo jen nůž umýt ve vodě. Moc často se mi nestává, že by roub byl poznamenán nečistotou z nože. To spíše se uchytí nějaká spora ze vzduchu.
Jen na okraj, v tomto čase se mi zdá už poněkud pozdě na roubování. Dotazy na roubování bych očekával spíše někdy v květnu-červnu.

Tak jsem to vlákno pročetl asi v podstatě celé, ale nějak se zde moc nepíše o dezinfekci roubovacího nože. Co používáte? Bude mi stačit denaturovaný technický líh z nejbližšího železářství nebo používáte něco fajnovějšího?

Roubování jsem nikdy moc nemusel (navíc jsem ještě mladý tak není kam pospíchat) a tak jediný počin který jsem do letoška udělal byl, že jsi vysel pár Jusbertů, abych měl něco v záloze, kdyby mi začal odcházet nějaký milovaný pravokořený jedinec a jeden jsem orouboval odnoží R. einsteini jen z cvičných důvodů.

Letos jsem udělal mnoho výsevů a u některých mi vzešlo jen pár rostlinek, někde mi zas začaly klíčenci rychle odcházet a tak jsem zkusil záchranné roubování na Selenicereus. Jeden totiž mám už asi 8 let z dob kdy jsem bydlel v bytě kde to byl jediný kaktus, který tam neumřel. Odřezal jsem delší větev, nadělal špalíčky a zkusil nahodit několik semenáčů, bez fixace. Dal jsem je na týden do akvárka se 100% vlhkostí a pak zakořenit. Zabralo to a tak jsem postupně začal roubovat všechny slabší rostlinky nebo řídké výsevy/ vzácnější rostlinky. Musím říct, že Selenicereus je opravdu velice tolerantní a to i chybám pěstitele. Nyní v létě ovšem mám trochu problém s tou vlhkostí. Do jednoho dne se trny Selenicereusu obalí chuchvalci plísní, areoly roní jakési kapky (asi nektar), a tak musím s tou vlhkostí opatrně a dost často větrat. Výsledku to zas tolik nevadí plíseň až na jednu výjimku tkáně rostlin nenapadla.

Měl jsem dvě rostliny L. famatimensis, jednu začala klátit krčková hniloba a tak jsem uřízl hlavičku a dal na špalíček, bohužel po týdnu ve vlhkosti jsem zjistil, že špalíček začal odspoda hnít a 1cm spodku už byl na kaši. Tak jsem hlavičku přerouboval na jiný špalíček, kde jsem si dával na vlhkost větší pozor a teď cca 2 měsíce po naroubování je už neporovnatelná s druhou pravokořenou rostlinou (která byla původně silnější).

Zajímavou zkušeností bylo naroubování semenáče D. horstii, kdy jsem se netrefil na cévní svazky (semenáček byl miniaturní a po uložení se pohnul doprostřed), říkal jsem si že to tedy nepůjde, ale srostl a po měsíci, kdy rostly spíše boční odnože, zahájil i tento růst a dnes je z 1 mm 1 cm.

Třetí rostlina na obrázku je O. denegrii v porovnání s pravokořenými zbytky. Pohled, který do roubování nadchne I když u zdravých rostlin mě vždy bolí srdce do nich řezat.



Otázka je co dál, přemýšlel jsem že bych je časem mohl přeroubovat na špalíčky Jusbertů, semenáče mají už skoro 0.5 m a jsou krásně tlusté, ale některé příspěvky zde mě od toho začaly odrazovat. Mohu se tedy zeptat na názor ostatních co dál s těmi rostlinami na selenicereusu?
1. Buď nařezat jusberty a přeroubovat, ale otázka kdy a jak, nejdříve zakořenit a pak oroubovat, nebo oroubovat a zakořenit až pak, nebo naporcovat nechat obrůst a roubovat na odnože?
2. Nebo odřezat část selenicereusu pod roubem a zapustit/nechat zakořenit. Bojím se ovšem, že na selenicereusu zůstane dost řezných ploch a časem může prostoupit nějaká infekce. Nebo může například obrazit a poškodit roub pod zemí?

Díky za názory

varček napsal: Myslím, že Mammillaria luethyi bola práve vrúbľovaním mamíl množená keď to bola čerstvá novinka.

...nevím to přesně Miro, ale mám informace, že byla rozmnožena z meristému panem Václavem Jánským... odkaz na článek I.Milta - www.carciton.cz/kaktusy/nekrolog.htm

Roubovat mamily jistě lze, otázka zručnosti a cviku, ale stejně lze krásně množit přímo z mamil jejich zakořeňováním- viz např M.plumosa, M.schiedeana......, trvá to sice déle, ale je to pravokořenné.
Jenomže tím věčným roubováním a řízkováním přicházíme o sprašnost a snižuje se květuschopnost.
Čímž ovšem tuto metodu ani náhodou nezatracuji. Měř /smysluplnost/ a pak teprve řež.

Myslím, že Mammillaria luethyi bola práve vrúbľovaním mamíl množená keď to bola čerstvá novinka.

Henry - Dá se takto naroubovat i mamily? Třeba od M. luethyi?

Nezkoušel jsem to, asi by to šlo. Mamily jsem rouboval vždy do boku, luethyi je má tak malé, že už bych na to asi neměl oči a prsty. Roubování mamil je spíš krajní případ nebo zajímavost. Z odnoží to jde lépe a výsledky jsou dříve a lepší.

Přátelé,

budete mít jedinečnou možnost prodiskutovat dotazy týkající se roubování a to v rámci letošního Kolokvia , neboť jsme se rozhodli vrátit se ke kořenům původního záměru Kolokvia a uspořádat moderovanou diskuzi s ukázkami na toto téma.
Podrobnosti zde: kkplzen.eu/

Jistě by měly mít cévní svazky roubu a podnože co nejpodobnější rozměry nejlépe tak, aby se protnul celý cévní svazek. Proč roubovat větší na menší netuším.

Tak možná jsi Jirko odpověděl na něco, co je jistě důležité a díky za to, ale vím, že Petr Česal měl jakousi teorii, která mi stále vrtá hlavou. Někde se dočetl, že je právě správné roubovat na menší podnož. Zajímalo by mě proč.
Nedovedu si totiž představit roubování velkosemenných eriosyc, které už jako malé rostlinky mají velký průměr cévního svazku, zatímco podnože mají vesměs malý průměr. Takže podle toho co jsi napsal, tenhle rod v podstatě roubovat na menší podnož s malým průměrem "kroužku" ani nelze.