Téma:

Filip Jelínek napsal:

To by se líbilo mejm dětem, kdybych todle dělal doma.

U mě by se to určitě líbilo i mé přítelkyni,a nějlépe celá zbírka kdyby hořela

Sadista

To by se líbilo mejm dětem, kdybych todle dělal doma.

Metoda zbavení se otrnění opálením. Podnož (zde Trichocereus pasacana) to výrazně nepoškozuje,následné roubování to usnadňuje.

cykas napsal: Chtěl bych se zeptat, co je to "roubování kaktusů", co a proč se těm chudákům kaktusům dělá?

Z různejch důvodů. Doporučuju prostudovat tohle téma, mluví se o tom na mnoha místech.

cykas napsal: Chtěl bych se zeptat, co je to "roubování kaktusů", co a proč se těm chudákům kaktusům dělá?

Chtěl bych se zeptat, co je to "roubování kaktusů", co a proč se těm chudákům kaktusům dělá?

Zkoušel jsem loni potravinářskou folii na roubování a zjistil jsem , že tudy.....alespoň pro mne a tehdy cesta nevede. Potilo se mi to pod tím , řezná rána dýchala a velice záhy se mi tam objevila plíseň. Čímž ovšem tuto metodu nezavrhuji, jen říkám, že je to nutno ještě prověřit. Taky to sesmekávání bylo o nervech a práce s folii, která se na vše chytala a furt měla snahu se krabatit byla taky zlořečená.
Jé ja já si u toho zanadával a odreágoval , hned mi život venku mimo pracovnu připadal snažší a veselejší, takže to nakonec je.... dobrá metoda....
Nakonec jsem se vrátil na roubování větších roubů s gumičkou a čerstvých třebas i týdenních semenáčků bez gumky. Takovej Ech.horizontalonius se dá roubnit prakticky hned jak shodí slupku a to i za použití gumky či bez.

Sclerák napsal: Navíc jsem přesvědčen, že pokud nebude celá plocha opuncie překryta roubem dojde určitě k infekci měkké tkáně vlivem vlhkosti ve fólii.

Scleráku, má to svoje pro a proti. To, že folie udrží vlhkost nutně neznamená infekci. Při roubování semenáčků běžně roubuju tak že je mám ve 100% vlhkosti vzduchu a pokud si nezavleču tam nějakej hnus, anebo pokud neni chladno, že plísně číhaj všude, tak to končí čistýma plochama, který se nakonec ani nepropadnou. Navíc se ti neseschne tolik roub a celkově to celý sestavě prospěje.

Mimochodem, s tou teplotou bych řekl, že je mnoho plísní přímo propojených, protože jsem teď na podzim rouboval semenáčky pod zářivkou a něco v baráku, kde teplota v noci 10 ve dne 15. Výsledek byl, že zatímco pod zářivkou pohoda, tak na tom co bylo za oknem v baráku plíseň černá, kam se podíváš. Přitom v létě jsem tam rouboval v klidu a míru, takže bych to nepřipisoval tomu místu. Muselo to bejt ve vzduchu a ve spojení s chladem se to celý spustilo.

Myslim, že to je podobnej důvod toho, proč se říká, že od půlky léta už je blbý roubovat na jusberty, že černaj. Ono to koreluje s tím jak klesají teploty přes noc a celkově i přes den ....
Samozřejmě, že to je i o plísních ve vzduchu ale i ty souvisí s teplotama. Je to celkově takový zapeklitý téma ...

Obecně zakořenit jdou, záleží ale kde jsou naroubované a jak jsou velké. A počítej, že výsev může být i podstatně rychlejší a hlavně spolehlivějšícestou k bezvadným rostlinám. Zejména velké řezné plochy po mnoho let hrozí snadným průnikem infekce do rostliny. Obvykle roubovance slouží jako zdroj semen právě pro výsev vedoucí k pravokořeným rostlinám.

No každý pořádný roubovanec se dá odroubovat a zakořenit. Ale. Tu je problematika mnohem ale dá se. Tak že po sejmutí kvalitním řezem se rána nechá mírně zavadnout a použije se kvalitní růstový stimulátor. Jaký? No a tu se názory různí, ale já používám stimulátor na jehličňany. Ano, na jehličňany. Potom odřezaný a nastimulovaný roub položím .... a jsme u toho nejsložitějšího. Každý to má jinačí. I já nemám stejné univerzální. Něco jde na perlinku nad vodu, něco jde přímo na mokrý písek, něco nechávám schnout .... a něco jenom přeroubuji Rostlina která má od přirození řepu jako ariáčky, tak si ji ale jen tak neudělají. No a potom to jejich pěstování už není stejné jako rostlin s řepou. A je ještě jedna dobrá věc. Přeroubovat a potom celou podnož zapustit. No a už to nikdo nevidí že je roubnuté

Co takhle něco o "odroubování". Mám tři ariáky roubované. Jde to nějak převést na vlastní kořeny?

Sclerák napsal: Navíc jsem přesvědčen, že pokud nebude celá plocha opuncie překryta roubem dojde určitě k infekci měkké tkáně vlivem vlhkosti ve fólii. Takže mladí experimentáři kterým se netřesou ruce pusťte se
do práce. Výsledky experimentu zveřejněte.

Tak nie som nejaký experimentátor ale skúšal som už 6 mesačné semenáče (zmes z obchodu) navrúblovať na nejakú podobnú valcovitú opunciu.
Neviem presne aký druh má na tom videu že to tak fajnovo berie do ruky. Ta moja má drobunké glochídie a tak som musel mať aspoň na 1 ruke rukavicu.

Ale späť k samotnému vrúbľovaniu. Ako som už napísal použil som polročné semenáče a články opuncie cca 1,5cm priemer. Najlepšie sa vrúbľujú exempláre približne rovnakej veľkosti ale ide to aj z menšími. Len v tom prípade sa musíte viac "pohrať" s umiestnením na cievne zväzky (pri utiahnutí celofánu sa potvory lúbia pohnúť, takže opatrne). Síce som navrúbľoval asi len 10 kúskov, kde každého priemer bol asi o 1/2 menší ako priemer podnože, no nezaznamenal som ani jeden prípad infekcie. Viem že 10 rastlín nie je nejaká markantná vzorka, ale osobne si myslím že na zafixovanie postačuje 3-5 dní a pokiaľ sa dodrží základná hygiena (dezinfekcia), tak by staty nemali byť väčšie ako pri iných druhoch.

Ako podotkol Jiří: metóda s celofánom by sa dala použiť aj pri vrúbľovaní na stĺpovité podnože. Netvrdím že nahradí fixovanie gumičkami ale rozhodne je to alternatíva hodná zváženia.

Patrně roubuješ odnože na malé semenáče 3-4 milimetry se to nehodí já používám guničky nebo magnety i když sleduji se zájmem jak to dělají jinde

Foliovou metodu používám s úspěchem pro roubování i na nezakořeněné špalíčky myrtillocactusu a vše pěkně přirůstá. Výhoda je i v tom, že nezakořeněná podnož tak rychle nevysychá a po rozbalení a vyjmutí z folie stačí oroubované řízkovance nechat běžně zakořenit.

Ted ještě mít ty opuncie

Navíc jsem přesvědčen, že pokud nebude celá plocha opuncie překryta roubem dojde určitě k infekci měkké tkáně vlivem vlhkosti ve fólii. Takže mladí experimentáři kterým se netřesou ruce pusťte se
do práce. Výsledky experimentu zveřejněte.

miro napsal:

ale už jenom ty pochybnosti jestli to bude dobré .....

Právě proto je třeba to otestovat,a je jasné že poprvé to asi nemusí dopadnout nejlépe .To bude chtít určitou zručnost získanou tréningem
PS:Nám mladým se ještě netřepou ruce :whistle:

Ano, postup s gumičkou je stará technika a osvědčená. Ochrana je důležitá. Náhrada gumičky nějakým celofánem ... no jak je vidět lze, ale už jenom ty pochybnosti jestli to bude dobré .....

Alex, na youtube existujú dve videá. Vrúblovanie s foliou a aj bez folie len priložením vrúbla na opunciu. Skúšal som oboje funguje to ale napriek tomu zostávam u gumičiek.

Myslím si, že nerobiť pokusy o ktorých vopred je zrejmý neúspech ako napr. je nezmysel.

Tak jsem si znovu pustil to roubování s folií a pozorně sledoval vegeční cévu prvního roubování
s. mesae werdae roub o prům. cca 1,5 cm vegetač. céva cca 2 mm uprostřed, podložka po řezu
stejný prům. jako roub, umístění souměrné to znamená, že se hlavní cévy nemohly protnout. Dle
mých zkušeností vím, že když se netrefí cévním svazkem roubu na cévní svazek podložky na př.
op. cv Kůrka tak mě roub vždy seděl a nerostl. Na jaře zkusím udělat roubování jako bylo na
oyoutube s op. fragilis a jsem si téměř jist, že roub neporoste. Zkusil to někdo jako na oyoutube a rostlo mu to?

S kaktusama je to tak, že cévy prostupují i zásobní pletivo, tj. kortex. Je to taky důvod, proč kaktusy mohou dosáhnout daleko větší vrstvy zásobního pletiva a tedy větší tloušťky stonku než jiné stonkové sukulenty. Takže i když hlavní cévy jsou okem viditelné někde, jinde jsou cévy taky a sroste to a roste taky, jen zpočátku pomaleji než původně vedlejší cévy v kortexu převezmou funkci hlavních cév a zesílí. Samozřejmě, je tu výrazně větší možnost, že podnož bude preferovat vlastní náhradní vrchol a tak je vždy takovéto roubování náročnější na péči pěstitele.

Keď sa cievy nestretnú môže sa to zrásť, ale nebude to rásť!!! Pri tých opuntiách je možné, že by sa stretol vrúbeľ s veľkým priemerom cievneho zväzku a opuntia ktorá má hrúbku článku akurát tak, že to na seba akurát pasuje a cievy sa stretnú vlastne dvakrát, čo je ideálny prípad. Dobre sa vrúbľuje na Op.imbricata a spol.tá má cievny zväzok hviezdicovitý tak sa dobre triafa aby sa to stretlo.

Dnes jsem prohlížel na youtube roubování na na opuncie pomocí potravinářské fólie. Pokud je mě známo tak články opuncií mají vegetační cévu po obvodě, téměř u kraje. Na demonstraci je vidět umístění roubů doprostřed. Tudíž není možné, aby se vegetační cévy protnuly. Máte s tím někdo
zkušenosti, aby rouby mohly růst i když se cévy neprotnuly? Naroubaval jsem již stovky opuncií,
ale vždy umisťuji roub tak, aby se cévy protnuly. Díky za příspěvky.

Stetsonia je vždycky kaktus formace Chaco, to jest velmi horko v době růstu.

Mamlas napsal: Calipso, teprve jsem si všiml Tvých potíží s roubováním na Echinocereus. Fligna spočívá v tom, že roub musí být větší než podnož a samozřejmě, respektovat růstový rytmus roubu (tj Pedio a Sclero nezalévat v létě). Pak podnož neodnoží a nemusíš řezat žádné areoly.

Myslím, že v tom růstovém rytmu by měla korespondovat i podnož.
Kupříkladu taková stetsonie roste v různých nadmořských výškách, jejichž rozsah je veliký.
Pak je otázkou zda není důležitá i u podnože informace o nalezišti.

Calipso, teprve jsem si všiml Tvých potíží s roubováním na Echinocereus. Fligna spočívá v tom, že roub musí být větší než podnož a samozřejmě, respektovat růstový rytmus roubu (tj Pedio a Sclero nezalévat v létě). Pak podnož neodnoží a nemusíš řezat žádné areoly. Stejně je to zbytečné, echinocereusy umí tvořit odnože i uvnitř těla. Jinak chválím výběr podnože, Ecer. coccineus v. paucispinus na rozdíl od třeba Ecer. triglochidiatus se umí brzy napít a rouby na něm dobře kvetou.

Calipso napsal: Tak jsem dnes narazil na zajímavý způsob roubování koukněte

Tento způsob, kdy se celý roubovanec i s podložkou zabalí do folie využívám již několik let pro roubování na odnože Echinopsis sp. a nařezané špalíčky Myrtillocactus geometrizans (asi by to šlo použít na jakoukoliv cereusovitou podnož, pokud někdo nechce čekat na zakořenění). Po týdnu po oroubování nechávám běžně zakořeňovat. Hlavně na Myrtillocactus rouby krásně přirůstají.

juniperbushman napsal:

Ale že ti Holanďani nebo co propagují jako podložku Op. robusta cv. monstruosa, to bych je hnal. Je to nejlepší cesta, jak touhle fytoplazmou zasvinit celou Evropu

Ale ten způsom není špatný né ?.