Téma:

No to je o něčem jiném. Já psal o roubování prdelek z čerstvejch semenáčků po vyklíčení, to jest tak ve stáří cca 1 měsíce. To rozhodně nemají 1cm. Rouboval jsem na peireskiopsy a na ty feráčky jak jsem zde na vlákně prezentoval. A o těchto prdelkách jsem pro tentokráte psal.Ona není prdelka jako prdelka, žé.
No pokud se roubují už průměry jak ty píšeš, tak to pak je ale jiná, To už tam bývá povětšinou i nějaká ta areolka a celkově je to jiná práce. Takto velké dělávám taky a nebývá žáden problém.
Když se ale mrkneš kousek zpět, tak tam v tom mém reportu o roubování na seleny a peiráky s fixací mezi destičky uvidíš, co roubuji.

Filip Jelínek napsal:

Rozkošné Kaktusy napsal: No já zpočátku rouboval vše co se rozřízlo, to jest hlavičky i prdelky. Dnes už se asi na ty prdelky vy... neb to dopadlo vesměs vždy stejně.

K romu bych podotkl, že ono to dost dlouho trvá, než prdka obrazí. Půl roku a víc. U větších semenáčků to může být i rychlejší. Už se mi stalo, že mě některý kytky obrazily z prdky až po roce.
Takže má to smysl jen u věcí, kterých máš tak málo, že si potřebuješ zvýšit šance. Už se mi to nicméně vyplatilo párkrát, takže to v rozumné míře využívám.

Já naopak u prdelek už po 14 dnech poznám, že jede a i to kolik z ní bude odnožek.
Většinou roubuji 1cm prdelky na 2-3cm průměr pasacany.

Jo tak to zaslouží uznání, velice , velice dobré. Tam u tebe to žije, má šmrnc a je to o něčem. Dík.

Mohu potvrdit, u Juraja sme si o tom skecli.

Kukám že sa ti už rodí to nové zimovadlo

Tak to je teda paráda Juraji.. co dodat.

No asi sa stretneme v Chrudimi keď pojdeš, máš u mňa tie Fero, takže možeme pokecať. No počul som už viac ludí že im to nejde. Vrúblujem na ne všetko čo potrebujem. Samozrejme ak sú trochu vačšie idú do skleníka.
Filipe tak si ma prinútil zdvihnúť zadok, vziať foto a ísť do skleníka niečo nafotiť.
Toto sú asi dve tretiny vrublovancov na pejráky.


matky-Pedio






matky-Horizontal


Po prevrúblovaní






Luftuje sa to tu (ešte nie je dokončené)


Podložky

Echinopsisy pripravené na budúci rok


F. glaucescensy


Opuntie


matka IDD 1253 Sclerocactus whipplei


A ešte súkromne pre Filipa

Fero z Bachy


A slúbený Echinocereus z Bachy

Rozkošné Kaktusy napsal: No já zpočátku rouboval vše co se rozřízlo, to jest hlavičky i prdelky. Dnes už se asi na ty prdelky vy... neb to dopadlo vesměs vždy stejně.

K romu bych podotkl, že ono to dost dlouho trvá, než prdka obrazí. Půl roku a víc. U větších semenáčků to může být i rychlejší. Už se mi stalo, že mě některý kytky obrazily z prdky až po roce.
Takže má to smysl jen u věcí, kterých máš tak málo, že si potřebuješ zvýšit šance. Už se mi to nicméně vyplatilo párkrát, takže to v rozumné míře využívám.

No já zpočátku rouboval vše co se rozřízlo, to jest hlavičky i prdelky. Dnes už se asi na ty prdelky vy... neb to dopadlo vesměs vždy stejně. Na peiraku, feráčku, jusbertu, selenu i hylocereu mi ještě žádná prdel neobrazila. Zato vršky se mají čile k světu a již čekají toužebně na ostří mýho šmrdláku. Jinak na peireskiopsis se dá roubovat kdykoliv, je to jen o tom v jakém stavu jsou podnože, rouby, roubovák a prostředí kam se to šoupá na prvních pár dní..Samozřejmě je to o tom jak je to vše vyladěný .Peirák je teplá podložka a tak se s tím musí počítat.Ona sice vydrží i dost chladu, ale není to k roubování, je to jen o přežití. Já to slovo ,,vydrží,, fakt nemám rád .

Mě by stačilo, kdyby to fungovalo stejně jako to u mě funguje s psíkama/pasakánama/jusbertama/selenicereusama (dejme tomu 80% úspěšnost)...

To nic, to je jen o tom udělat prvních 200 roubovanců a když to bude růst, tak to budou zkoušet další. To se poddá. Stejně není nic zaručený. Stačí jedna jediná změněná proměnná a je vše jinak/no a kolik těch proměnnejch je???/
Vždyť jak dalece je vyzkoušená affinita druhů k Peireskiopsu???
Ten kdo dá dohromady metodiku na zaručený úspěch, tak ten by byl na Nobelovku.

Fajn, tak to budem muset probrat na kolokviu, přijedeš-li. Musel jsem někde dělat chybu, ale nevim kde.

Na straně 13 tohoto vlákna mám foto mýho roubování na peiráky. V Pravém rohu dole datum. To z března bylo mý klasický roubování pod žárovkou. Používám úsporky. Dle mýho je nejdůležitější to neupíct a udržet nějakou vzdušnou vlhkost. Rozhodně jsem měl větší obavu z roubování na peireskiopsis ve skleníku v létě /vcelku zbytečnou/ No že vše vždy neroste, to je fakt, ale na to, že se roubují ty nejtitěrnější titěrákoviny, tak to je spíš o šikovnosti.Rouboval jsem na vysoký peireskiopsy skoro průhledný semenáčky přímo ve větraným skleníku a zadařilo se taky dobře,... je se ale stákle co učit.Nikdy mne to učení se, tak nebavilo jako s kaktusy.

Tak to tě teda budu muset Juraji vyzpovídat někdy jak na to jdeš, protože já evidentně dělal dycky něco špatně. Ne že bych teda to potřeboval nutně, protože mi funguje roubování na jiný podložky, ale prostě mě štve, že to neumim ...

Kdo z vás má dobrou zkušenost s roubováním na peiráky pod zářivkou?

Filip, 99% mojho vrúblovania je na pejraky a pod žiarivkami. Vrúblujem teda hlavne v zime, aby som to mohol od mája prevrublovať. Je to bez problémov. Až na pedio a sclero, tie sa vyťahujú,
ale aj to má neskor svoje výhody. Vzácnejšie (aspoň pre mňa) vrúblujem podla potreby, ale vždy pod
žiarivky. V skleníku som to ešte neskúšal a pravdu povediac, nemám to tam kde dať.Keď mám "šajbu"
tak prevrúblujem aj matky, keď si ich chcem nechať dlhšie, aby cez zimu neostali na pejrákoch.

Pánové, buďme doopravdy na zemi, fantazírovat co by se dalo a jak to maj jinde je sice hezký, ale česká realita je česká realita a ta mi dovolí maximálně pro začátek. Peireskiopsis.PRO ZAČÁTEK udělat toliko jednoduchou množárnu, nic složitého, v jednoduchosti je síla. Takže jednoduchá ,,mobilní,, množárna, nějaký to mlžení, rosný list, tepelná regulace, topení spodem a perlit sycený živnými roztoky. Pro zimní množení dosvětlování a časový spinač. I tak to bude něco stát. Pěstební medium jednoduchý- perlit. Je sterilní, lehký, vyzkoušený. Expedice napočítané rostliny ve svazku v sáčkách jako tzv. prostokořenné se zbytky perlitu na kořenech. Je to to nejjednodušší a nejlevnější co může být.Každej alespoň vidí hned kořeny, nekupuje balast a stejně si to zasadí do svýho substrátu a svých nádob.Takhle se dělají ještě sazenice těch karafiátů a i ponzecii/Vánoční hvězda, Euphorbia.../. Zabalený v mikrotenu to dva dny vydrží v pohodě a to by na poštu mělo stačit. Expedice zásadně v pondělí
Matečnice s pravidelnou obměnou v živném substrátu.
Jak píši, dalo by se toho vymejšlet víc, ale to by hned na začátku zařízlo tuto výrobu cenou.

Technická poznámka. Já znám několik lidí, který perfektně uměj na peiráky roubovat. Ale většina co vim to dělá ve skleníku a ne pod zářivkou.

Kdo z vás má dobrou zkušenost s roubováním na peiráky pod zářivkou? Myslím tím, komu to jde líp, než na jiný podnože, ne že to už dělali někdy a chytlo se něco ...
Ptám se hlavně protože já to neumim a to roubuju fest pod zářivkou, ale na všechno možný jiný...

Jo to všechno známe, jako zahradníci jsme se s tím už nejednou potkali. Ale pro pejraky jsem uvažoval pro naši kaktuspotřebu něco jednoduché-lacniné-dostupné. Jde tu i o to dostupné, rašelinové válečky a zakořeňovače ... všechno až moc pŕedaržené dejme tomu že toho potřebuje jeden jeno tak do 500 kusů. Já spíš hledal nějakou punčošku ... jako příklad uvedu opletení žehličkový šňůry, tak takovoi punčošku, tak do 2 cm v průměru. Prostě tak, aby pejrák dobře prokořenil ale byl i dobře "přenosný" a výška té punčošky tak 5-6 cm. Krásně by to v nich prokořenilo.

Ale pánové, zpátky na zem. Bavíme se o pěstování podložek pro pár českých kaktusářů, kteří raději než na podložky věnují své plochy na něco jiného. Čili o maximální kapacitě cca 10 000 podložek cereoidních či podobných a něco toho množitelského masakru jako peirák a seleňáky. Na to není potřeba ani automatizace, ani složitá pěstitelská zařízení - jen kudla, vychytaný hnojení a trochu toho místa. A samozřejmě slušná matečnice. Pokud se tohle sejde na jednom místě se zajištěnými dodávkami kvalitně napěstovaného materiálu, pak nevěřím tomu, že se nebude odbyt postupně zvyšovat, neb jest pro každého lepší vždy levně koupit, než sám přicházet o plochu. I kdybych potřeboval ročně jen 300 jusbertů, pak raději plochu věnuji na sbírkové kytky či matečnici v případě komerčního pěstění, budu - li moci ty jusberty lacino, v dobrém stavu a kondici dostat tehdy, kdy bude potřeba. Už jsem se něco podložek napěstoval a vím, že jen velmi málokdy se sejde čas na roubování, dostatek potřebných podložek a dobře rozjetá matečnice v jeden čas, má - li člověk i jiné straosti, než jen roubení...

V profi sféře se používají různé možnost, ale všechny jsou pro naše použití příliš drahé. Jsou různé malé rašelinové (Jiffy) květináčky ve stylu sadbovačů. Nebo Jiffy round pot. Různé plastové košíčky, které se plní substrátem. Asi nejvhodnější a nejjednodušší by bylo použít malé Grodan Rockwolle kostičky cca 2,5cmm. Ta prokořeněná kostička se dále zasadí do květináče dle potřeby. Firmy které množí velké množsví malých řízků mají specialní stroj, který jim vyrábí rašelinové válečky obalené specialním papírem o průměru a délce jak se stroj nastaví a řízky zakořenělé v těchto válečcích se dále hrnkují do květináčů patřičného průměru.

Už hledám tágo na šťochanec



... no už ho držím. Dneska jsem byl na procházce s vnučkou a tak jsem měl času plno a tak mě napadlo, pejráky by se ale nejraděj měli rovnou sadit do něčeho vysokého, ale tenkého, aby dobře zakořenili a zároveď hned nezabrala hrst pejráků m9sto na celou kolekci Parodia. Tak mě napadlo, nejsou v profesionální sféře nějaké "punčošky" z materiálu jako je netkaná textílie (teda ne hned stříhat rukavoce po babce, že jo, jedny rukavice to máme osum punčošek - palce neberu, jsou moc hrubé), naspat perlitem, píchnou řízek, strčit do šuplíku ...... distribuce rostlin na kořeni už rovnou na roubnutí.

Množárenské technologie v zahradnictvích jsou dnes vysoce propracované a není problém něco takto vypěstovat,rozhodně větší problém je to pak prodat.Vzhledem k tomu,že zrovna Peireskiopsis a jeho množení není nutno přesně termínovat na konkrétní datum, jako třebas ty zmíněné karafiáty, chryzantémy, kosatce... kvůli květu, tak v čem by měl být problém. Vše již bylo vyřešeno a peirák není zase taková specialita, aby se vyzkoušené metody a technologie nadaly použít.O kvalitě se bavit nebudu. Ta byla vždy u mě na prvním místě a o nějaký tzv.,,remitendě,,tedy rozhodně ne, To patří do hnoje a né na jakoukoliv recyklaci. Sakra ta remitenda mne teda nastrala. No klid, uklidním se a vydejchám.
Jen tedy to Milane beruc od tebe, ale jen od tebe,neb se známe, jako přátelský štulec. Jiným bych taký rýpanec nedoporučoval.Zejména, když neví, jak jsem se vyspal.

No mířil jsem tím na ty co vysejvaj v zimě a chteli by to hned šoupat na něco.Rozhodně by to nebyla ale jak ty píšeš remitenda, to není mým zvykem a k tomu bych své jméno tedy rozhodně nepropůjčil. Nemám toho zapotřebí..Byly by to výpěstky dělané v obdobném režimu jako se dělají velkovýrobně např, sazenice karafiátů a nebo termínovaných chryzantém. Jinak samozřejmě je možnost to udělat za těchto podmínek na jakýkoliv termín. S tím bych tak velkej problém neměl.Pokud by se měly dělat tímto systémem podnože, tak je jasné, že se to musí přizpůsobit ,,technologickým,, termínům výsevů jakožto hlavnímu smyslu odběru.. Jde o to, že spíše je nutné mít nějaký časový prostor na množárně a jelikož se jedná o první nabídku, dal jsem delší dodací lhůtu. Pokud by se to rozjelo a fungovalo, dodací lhůta by se podstatně zkrátila, už by to nebylo o měsících ale toliko týdnech, a možná i dnech. A to už by bylo jistě zajímavější.Jenomže zakládat takové matečné porosty to musí být i o určité stabilitě odbytu. No a jelikož jsi zatím jedinej, kdo na tu mou nabídku nějak-jakkoliv reagoval, tak je zatím nereálné takové porosty zakládat, natož dávat dohromady technologii/dosvětlování, topný režim, závlahové a výživové poměry, pěstební medium...../ Mám naprosto jasnou představu co vše by tato záležitost vyžadovala a mám i představu o nákladech a celkové ,,rentabilitě,,.

Rozkošné Kaktusy napsal: Schválně, jsem ochoten nadělat pro zájemce Peireskiopsis. Dejte si sem požadavek kdo , kolik, jak velký. K odběru od listopadu 2012. Závazná veřejná objednávka tu a do konce července. Cena pro začátek 2-5 kč dle velikosti.K expedici rostlina s kořeny.
Velikosti:3cm-2 kč,.,4-7cm -4Kč,.,8-12cm -5 Kč, nad 12 cm+1cm -2 Kč.Minimum 50 rostlin
Odběr osobně a nebo zásilka poštou dle počasí, nebo dohodou.

Tak a to jsem zvědav.

ROzkošníče, peiráky v listopadu? U tiskovin se takovýmu zboží říká remitenda. Peiráky lidi potřebujou v dubnu, nejpozději v květnu. Proto se na ně taky roubuje jen málokde.

Teda vyznávám dvě zásady:1 Odklad nepřítel úspěchu. 2 Štěstí přeje připravenejm.
Pan Rajtmajer vždy mi tloukl do hlavy, že podložek není niky dost a tak i dnes ve svých skromných podmínkách se snažím nejen svůj stav v tomto udržet , ale i rozvinout. Takže když jsem dával před časem sem přání., že potřebuji selenicereusy a nikdo mi vážnou nabídku nedal, tak jsem krájel a řezal a dnes již mám matečný základ, to samé mám v Epsis subdenudátách, však jste je tu na fóru mohli vidět a semen už mám taky hromadu, myrtiláky mám už seřezaný semenáče z loňska a matek se zdá taky dost a to mám ještě plato u Pavla H,echinopsy ostatní poctivě obírám co se kde vyskytne, už mám i nějaký macrogonus, spachianus, spousta huascha, pasacany, tlačím se do jusbertů a matečnici peiráků mám taky už v dobrým stavu. Mám i semena toho křížení subdenudataxkermezina z obou stran a to bude pokusničina a výběry co se z toho urodí. Takže snad základ nějaký už mám. Ale dělat to ve velkým, to je taky o jiných parametrech než množství.To je prakticky o celoročním vaření a to tak, aby to byl kvalitní materiál. A to je o nemalých nákladech a místě.

No Pavlíku, uvidíme, jaká bude odezva na tu mou nabídku na Peiráky. Ono není problém vyrobit - vypěstovat cokoliv, problém je to pak ne se strátou prodat.Na tohle už dojelo spousta pěstitelů čehokoliv.
Když jsem ještě školkařil jako vedoucí školky, tak v roce 1991 jsem přebíral školku cca 15 ha. No a položila se tehdy Sempra, začly restituce, začaly se rozebírat družstva a rázem nikdo neměl na sázení stromků nejen peníze, ale i náladu. No a nezbylo, než likvidovat. Já tehdy musel spálit stromků: 10 000 třešní, 10 000 Ptáčnice k roubování, 60 000 myrobalánu zaočkovaného švestkami,30 000 jabloní, 10 000 keřových růži. Dva roky na to jsem musel zlikvidovat 2ha angreštovny na drátěnce a 40 000 keřů okrasných. Takže s tím mám bohaté zkušenosti a nechtěl bych si již vlastní zásluhou toto prožívat. To tě pak ani život nebaví. Tehdy skončilo spousta školek a zahradnictví.Já tehdy ještě to ustál, ale jiní...Byli i tací co si hodili kšandu, jenomže o tom se ani tehdy, ani dnes již nemluví. V Chuchli ve velkým skleníkovým areálu skladovali nábytek atd atd. No a já ve skleníku musel zrušit porost růží k řezu, neb na to nebyl odbyt. Naši obchodníci radši dovezli řezanici z Holandska, než aby podpořili domácí zahradníky. A tak jsme si sami podřízli větev. Takoví jsme my Češi ,,vlastenci,,.
A to bych mohl jmenovat další obory, kde zvítězil dovoz šuntu z ciziny a nebo reexport nad zájmy našich výrobců a pěstitelů. A trvá to dodnes. Jenomže to bych tu vypěnil a skončil bych nejspíše na ARU ve špitále.Jo jak jde o peníze, jde vlastenectví stranou. A tak jsme vyměnili možnost mít po celý rok banány, melouny a jahody za naši dřívější samostatnost ve výrobě potravin a dnes je zemědělství na huntě. Jenomže s tím se svezly i další obory a odvětví, které pro zemědělství dělaly.
No radši budu končit, kaktusaření je snad ještě trochu apolitická činnost, i když: .......Vše souvisí se v ším.
Takže jak jsem psal, pokud se najde někdo kdo si objedná...udělám a uvidíme.

Já taky...Z tý ekonomiky bych až tak strach neměl neb:
1. deste velkejch jusbertů a dvacet velkejch subdenudat a máš jednak semena jusbertů a druhak semenáčky subdenudat. Stovka matek těch myrtiláků a daj se sehnat semena, kde toho nadělám za dva roky jak hloupej. Jenže - řízneš, dáš zakořenit a síla podložky je někde jinde, že ano. Pasakány a glaucescensy jedině z výsevu, peiráku nadělám za rok z dvaceti matek x set a víc a seleňáky totéž děleno dvěma. Hlavně to chce králíky a porád žrát králičí maso, aby jich muselo bejt hodně - to pak by byl vedlejší produkt té ekonomiky. No a myslím, že za solidní cenu 8 - 10 Kč prodávat elitní podložky cereusovité a pod není sen. Jeden Pavlův import na tom nic nezmění. K tomu nějaký chloranthusy a viridiflorusy taky ze semena tam je obrovská produktivita, takže taky bez obav. Jen to místo mně chybí...a teď i mnohé další...

Pavel je prodával za 6 kaček kus co kus. No uvážíš-li co stála doprava, a na kolik pak vyšla nákupní cena na Kanárech, vezmeš-li v úvahu i nutnou jakousi ziskovost všech na kontraktu zainteresovaných, tak se obávám , že odhadem za 2,5-3 kč v našich podmínkách takový myrtiláky neudělám, nebo je tu už za tuto částku někdo někde nabízel?No a ve finále ti z toho Kalous ještě 20% sebere, neboť vzhledem k pořizovacím nákladům pěstária spadneš chca-nechca do plátců DPH. No a to už vůbec nevíme co bude za rok, dva, tři.No a v této situaci do něčeho strkej vlastní peníze.
Schválně, jsem ochoten nadělat pro zájemce Peireskiopsis. Dejte si sem požadavek kdo , kolik, jak velký. K odběru od listopadu 2012. Závazná veřejná objednávka tu a do konce července. Cena pro začátek 2-5 kč dle velikosti.K expedici rostlina s kořeny.
Velikosti:3cm-2 kč,.,4-7cm -4Kč,.,8-12cm -5 Kč, nad 12 cm+1cm -2 Kč.Minimum 50 rostlin
Odběr osobně a nebo zásilka poštou dle počasí, nebo dohodou.

Tak a to jsem zvědav.

No nejsem si tak jistej, mrkni co lidí je proti roubování, za kolik se to dá dovést,každej kdo roubuje si stejně nějaký dokáže udělat. Tohle by mělo smysl dělat hlavně pro zdravotní stav a jako jakýsi výzkum afinity. Dělal jsem dlouho ve školkařině-ovocné a jako jedny z prvních klekly školky podnožové a to si vem to, že ovocná školkařina je vyhražená činnost, je nutná licence, podléhá velmi přísnému dohledu ÚKZÚZ a SRS, takže producen pěstitel stromků má jen 3 možnosti jak k podnožím se dostat a bez nich stromek dle zákona neudělá. 1/Nákup od produkčních podnožových školek a nebo výzkumáků, 2/vlastní produkce podnoží za zmíněného přísného dohledu,
3/ dovozem uznané sadby z ciziny.
Tento režim mezi kaktusáři je nemyslitelný a i v současnosti nemožný a tak si každej šmrdlá co chce. To, že Pavel dovezl ty Myrtiláky, je sice možno považovat jako chválihodné, ale obávám se , že to stav v našem podnožovém kaktusářství výrazně nezlepší.
Založit podnožové kultury není zrovna nejlevnější záležitost, tam bych už doopravdy předpokládal vytápěné skleníky, získat výchozí zdravý materiál taky něco bude stát,testace není taky nejlevnější a těžko se bude konkurovat cenou těm dováženým z daleko příznivějších klimatických podmínek. Ekonomika je neúprosná.

Viděl jsem jich u Pavla pěkný kvantum, vypadá to, že s nima zachrání sezonu, byť i je dával lacino. K tomu poznámka, kdyby se objevil člověk, který by pěstoval na kšeft jen podložky v cca 10 druzích, myslím, že by to byl první kaktusový milionář v této republice.....

Rozkošné Kaktusy napsal: Jsem toho názoru , že takovéto semenáče je skoro škoda hned roubničit. Ono se to mrská jak krávě ocas a s gumičkama se to přetahuje. Nechal bych to fakt jako matečnice do budoucna a zakořeňoval bych vršky. To v substrátu daleko líp drží a mívá to i větší kořenivo. teď nedávno dotáhl kolegam Heřtus nějaký geometrizány. Viděl jsem je na vlastní kuk a musím přiznat, že je to velice dobrý materiál za velmi příznivou cenu.Semenáče. Sice prý z Kanárů, ale jako matečné by mohly být vynikající.

Podľa mojej skúsenosti tie "holandské" alebo z "kanárov"semenáče, vyzerajú lepšie- sú široké už zdola, vrúbe na nich lepšie rastú /pokiaľ majú vodu a veľa tepla/, ale - práve to sú tie myrtiláky citlivé na chlad.

Celkom mi zapadajú do šuflíka Myrtillocactus geometrizans var. grandiareolatus. Majú väčšie areoly, trne sú dlhšie, skôr sa prirodzene rozvetvujú.... a hlavne sú citlivejšie na chlad.

Zopár ich mám aj ja.



rozlišujúci znak v teple vytvárajú také zobákovité výrastky



PS:ak prídem ešte za svetla domov nafotím aj iné