Téma:

Srdce mě bólí,když vidím tolik feráčků s uřezanejma temínkama.Viděl jsem je u Zdenka,byly krásný.

Paráda. Moc pěkně si to zdokumentoval, tak držím palec ať se toho chytí co nejvíc.

No a další jsem zkusil přišpendlit dle myslím rady Mira dezinfikovaným ostnem z tricháče. No a dělal jsem i prdelky aby toho bylo více.

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us
No a to byla prozatím poslední fotka. Za pár dní dle situace seříznu hrany a pak to může růst. No hlavně aby to teda rostlo. Umístněno do inkubátoru, do skleníku to zatím nemůže, semenáčky nebyli zvyklé na slunce.

Další

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us

Přez den a noc si odpočinuli naložené do misky s vodou, no a pokračujeme už řezáním. Snažil jsem se seříznout těsně pod vegetačním vrcholem. Často se mi to rozpadlo a bylo nutno opravovat, Následně jsem šoupnul odřezek zpátky na podnož a věnoval se roubům. Jakmile jsem vybral semenáčky k roubování, očistil jsem je štětečkem, zakrátil kořínek a šíkmo je říznul žiletkou. No a následovalo umístnění na kroužek

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us

Tak zdravím, nevydržel jsem a vyměkl. Z horizontíků bych chtěl alespoň něco odchovat a tak jdu všema možnejma cestama. Pravokořený i roubovaný. Tak jsem to prubnul na semenáče ferokaktusů. Já vím, že jsou tací, co mne proklejou a tací, jež se budou shánět po blicím pytlíku /že Cykasi/ , ale prostě jdu do toho. Zkoušel jsem postup fotodokumentovat. Čili nehledejte krásu, o tom to není, navíc foceno z ruky mobilem při práci, občas dosti krkolomně. Bude to skoro dost fotek, tak se je sem budu snažit sázet alespoň technologicka po sobě. Osvětlení 100Wat žárovka z leva, světlo z úsporek a ze skleníku z prava.Ruce vlastní.

Uploaded with ImageShack.us
to byl výběr podnože a následuje úprava

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us

Pár foteček teda jak sem slíbil, sorry za kvalitu, ale blbě se fotí pod zářivkou...

teď aktuálně roubuju skleráky...


a tady jsou ty kytky z roubování co jsem tu ukazoval v minulém příspěvku...
Echinocactus polycephalus KPP 1636, hranice Sonora/USA

Echinocactus paryi SB 59 , Samalayuca Mts., Chihuahua

Echinocactus horizonthalonius VZD 390 Rancho San Geronimo Coahuila, už se z něj derou pěkný dospělejší areoly, vypadá jako punker

Echinocactus polycephalus v.minimus SPI 117 Los Vidrios Sonora

Glandulicactus uncinatus v wrightii El Chocolate, Durango, ten teda rozhodně roubovat nepotřebuje, ale potřeboval jsem si ověřit roub a techniku na malou pasakánu, tak sem vzal první kytku kerý mám haldu semenáčků a roubl sem jí... Tlačí už takový dospělejší trny.

Echinocactus polycephalus v.minimus SPI 117 Los Vidrios Sonora pro velký úspěch znovu, šikmý řez tentokrát...

Ariocarpus kotschoubeyanus v.albiflorus RS 603 Tula, ten jsem rouboval úplně na začátku z cvičných důvodů, ale ostatně jako matka na semena se šikne....už tlačí dospělou mamli...

Tyhle kytky už jsou navolno pod zářivkou, jen v mističkách.

Tož takhle jsem na tom.

Jo už je tam vývoj, jasný.. Ofotím je večer a přidám sem foto.

Docela hodnotim jako dobrou podnož pod zářivku malý pasakány a i jusberti malý se jeví velmi dobře. Měl jsem trochu obavu pač psíci a seleňáky jsou taková jistota, ale popravdě tyhle kytky jsou naprosto srovnatelný s nima.
Po zkušenostech který jsem s nima teďko udělal můžu v klidu říct, že neni se vůbec čeho bát a pokud jsou ty podložky malý, napitý a vitáílní, tak přijímají rouby velmi velmi ochotně.

Zdr. Filipe i ostatní roubáci, myslím, žes sem dával 16.2. foto tvých roubovanců. Můžeš dát nové, bych si udělal představu jak to roste, případně popsat tvou starostlivost o ně dodnes?. Když už jsi to tak hezky nakousl a je to měsíc, nějakej vývoj by mohl být vidět. Dík.

Ty horizotníky fotky vpředu bych určitě přerouboval právě na glaucescens, na tom peiráku nemají moc dobrou budoucnost, na tomto feráku rostou náramně. Kdo viděl sbírku Romana Čermáka, ví, o čem mluvím.

juniperbushman napsal: Ostatně i u jižanů patří k nejlepším podnožím kříženci. Naroubujte si na přerostlý peruvianus Tr. schickendantzii a až vám za dva roky vykvete sprášete ho nějakým echinopsisem, pseudolobivií nebo soehrensií atd. Pak uvidíte co je to pořádná podložka.

Plný souhlas, zejména pokud to budete srovnávat s některou z obvyklých=neodnožujících podnoží. Tr. schickendantzii předává potomstvu schopnost odnožovat nejen z areol ale i uvnitř stonku.
Používám v podstatě jen dvě nemrazuvzdorné podnože. Echinopsis kermesina má široký cévní svazek , pro semenáčky se to chce trefit těsně pod vrchol. chytnou i silně vysušené rouby, třeba po ztrátě kořenů a marném zakořeňování. Je to strašlivá pumpa hlavně v prvních dvou letech. Ferocactus glaucescens je tvrdomasý a bere dobře i tvrdomasé rouby. Má úzký cévní svazek a proto se hodí i pro semenáčky. Moje nejlepší Eriosyce jsou na F. glaucescens.

juniperbushman napsal: Mám takový pocit,že na těchto stránkách řešíte nepodstatné věci. Podle mě je základem úspěchu při roubování zdravotní stav podnože a čistota práce. Pokud roubuju malé semenáčky (klíčence), pak je nejprve vyjmu ze substrátu, očistím od zbytku substrátu, odříznu kořínek, vykoupu v lihu a nechám oschnout. Pokud roubuju na "řezanku" (špalíky), vykoupu je v lihu taky.
Ve výběru podnoží zastávám názor jižany na jižany a seveřany na seveřany. Univerzální je pouze jusbert, který se dokáže přizpůsobit každému režimu, aniž by roub nějak strádal. U seveřanů jsou nedoceněnou podnoží astrofyta zejména kříženci MYOR a spol. Ve sbírkách je spousta starých rostlin Ast. ornatum a jejich kříženců, které nikdo nemnoží, protože se jejich potomstvo považuje za bezcenné. Přitom jsou to vynikající podnože. Ostatně i u jižanů patří k nejlepším podnožím kříženci. Naroubujte si na přerostlý peruvianus Tr. schickendantzii a až vám za dva roky vykvete sprášete ho nějakým echinopsisem, pseudolobivií nebo soehrensií atd. Pak uvidíte co je to pořádná podložka.

Právě z těch mnoha malých věcí nepodstatných skládá se to podstatné.

To sesednutí středu je u astrofyt zásadní problém. Musí se to prostě ořezat do špičky. Takže z podnože je vice jak polovina odpadu.

Jo zapoměl jsem, jak je to se "sednutím" při použití astrofyta, teda sednutí středu. Nebo jak to chce připravit podnož?

Juniperbushman (Muž v přírodě pijící borovičku? ), je jasné že tak jak to děláš je také "Jak na to". Nikdy jsem osobně nekoupal semenáčky ani podnože v lihu. Jasné že neduživé semenáčky se nemají roubovat (pokud to není záchrana špeku a jediná možnost zachování klonu) a podnož je kaktus jako každý jiný.

Tady snad jenom poznámka na okraj, někdo najednou chce podnože - poŕádné a zdravé a když mu pěstovatel dá nabídku tak kroutí nosem, že je to jeno podnož. Ale podnož je také kaktus, nemusí být zrovna s rodokmenem, ale udělat pořádné podnože je stejně dlouhá doba jako jiné rostliny a dokonce tam musí být větší selekce odpadu.

Vracím se - no a roubovat když je na to prostředí, počasí, vlhkost, sluníčko ..... prostě najít si svoji třešni pod kterou to délat a mít na stole to správné nářadí a to svoje vínko nebo kafe. Jasné že je něco jiného roubovat teď semenáčky z podsvětla a něco jiného v květnu z klasického výsevu. Že záleží na všem možném. A souhlasím s tím, že je plno rostlin vhodných na podnože a chce to jeno odvahu říznout. I když taky mě některé podnože nasadili na květ a tak jsem neříznul a čekal jak mě překvapí.

Jo a jednosznečně záleží na tom co na co. To je na 110%, proto se také dělá přeroubování a nechává se takový mezišpalíček z předchozí podnože, když si to okolnosti vyžadují. Roubování se nedá naučit podle obrázku nebo filmu, roubování se učí roky. A například když už zvládnu semenáčky na selenicereus, tak si nemohu myslet, že umím semenáčky na astrofytka a nebo na mamilárky.

P.S. Až pojedu za tátou rád se kouknu jak to děláš

juniperbushman napsal: Mám takový pocit,že na těchto stránkách řešíte nepodstatné věci.

Dík. Snažíme se.

Mám takový pocit,že na těchto stránkách řešíte nepodstatné věci. Podle mě je základem úspěchu při roubování zdravotní stav podnože a čistota práce. Pokud roubuju malé semenáčky (klíčence), pak je nejprve vyjmu ze substrátu, očistím od zbytku substrátu, odříznu kořínek, vykoupu v lihu a nechám oschnout. Pokud roubuju na "řezanku" (špalíky), vykoupu je v lihu taky.
Ve výběru podnoží zastávám názor jižany na jižany a seveřany na seveřany. Univerzální je pouze jusbert, který se dokáže přizpůsobit každému režimu, aniž by roub nějak strádal. U seveřanů jsou nedoceněnou podnoží astrofyta zejména kříženci MYOR a spol. Ve sbírkách je spousta starých rostlin Ast. ornatum a jejich kříženců, které nikdo nemnoží, protože se jejich potomstvo považuje za bezcenné. Přitom jsou to vynikající podnože. Ostatně i u jižanů patří k nejlepším podnožím kříženci. Naroubujte si na přerostlý peruvianus Tr. schickendantzii a až vám za dva roky vykvete sprášete ho nějakým echinopsisem, pseudolobivií nebo soehrensií atd. Pak uvidíte co je to pořádná podložka.

Zdenda napsal: Filipe, já odstřihnu při roubování i ten ocásek.
A to u samé prdelky.

Ale že je roztomilej s tím ocáskem

Ohledně roubování semenáčků na běžné podnože,zatím nejlépe mi fungoval echinopsis.
Roubuji na něj šikmo seřízlé semenáčky ( krásně se to zafixuje a chytá, protože je největší možná velikost cévního svazku) a navíc jsem nikdy neměl problém s uschnutím roubu jako na peiráčích.
A to jsem naroubované dával rovnou zpět pod zářivky bez krytu.
viz strana 3
www.kkplzen.eu/index.php/forum/9-pestovani-pomucky-a-rady/7084-roubovani-vrubovanie-zkuenosti-postupy?limit=10&start=20

Rodentiophila naroubovaná na l.kermesinu má díky většímu množství areol víc odnoží.

Zdenda napsal: Se mi loni stalo, že naroubovaný vrchlík odešel a prdelka roste.

To je přesně důvod kvůli kterýmu to dělám. Je to taková pojistka.

Jo a nejlíp se mi roubují když mají semenáčky-rouby tak 10mm průměr.

Se mi loni stalo, že naroubovaný vrchlík odešel a prdelka roste.
Jediný problém u prdelkové metody je ten, že ty dva roubovance jsou totožné, stejný klon.
Filipe, já odstřihnu při roubování i ten ocásek.
A to u samé prdelky.

Fixuju to širší tenkou gumičkou, takovou tou co se dělá z chirurgickejch rukavic. Třeba chrudimáci je dělaj, ale vyrobit si je může člověk snadno sám. Celkem je dobrý, co sem tak zjistil aby gumička byla širší, to pak tolik nehrozí, že se zařízne a semenáč se poškodí.

Jenom ještě dodám, co neni vidět, že to je celý zakrytý plastovým krytem, takže tam je 100% vzdušná vlhkost, což je u těchhle malejch jeden z klíčů k úspěchu.

Jinak, areol u prdelek netřeba, ty pouze proces obražení výrazně urychlí, ale nejsou bezpodmínečně nutný. Pokud nejsou, tak to trvá delší dobu, než kytka udělá vegetační vrchol, ale udělá ho. Vypadá to pak, jako když kytka praskne a prasklinou se prodere ven odnož...

No a k tý přípravě. Je dobrý ty podnožky nechat pořádně napít a třeba ani nevadí, když se trochu povytáhnou, to se pak pěkně ufikne a roubuje se pak na ně líp.

K tomu sesychání uřezaných částí - To je výrazný, když člověk roubuje ve skleníku, ale v tý obrovský vlhkosti co se roubujou prcci prakticky k žádnýmu propadnutí tkání nedojde. Ostatně to je myslim vidět i na těch fotkách. Ale samozřejmě, že čím větší otevřená tkáň, tím větší riziko infekce podnože, takže tady vidim hlavní přínos tý přípravy ořezáním dopředu -> omezení rizika ztrát při vlastním roubování.

Ano, Pimi, dobrá poznámka, mohu jenom potvrdit. Často se zaměřujeme na výsev a přípravu roubů, ale zapomínáme na přípravu podnoží. Potom je najednou inzerát "koupím trichocereus .... tak 500 ks.." no ale když už výsev normálně děláme, tak nezapomínat na výsev podnoží. A jak se ukazuje nikdy jich není dost. Vlastní podnože je dobré pořádně propěstovat, ale nechat je v hranatých 4x4cm, nemusíme se bát že budou trpět, potom ty soudečky přesně jak Pimi píše odareolujeme žiletkou a necháme zase v klidu růst (ono je to jako požer od něčeho v přírodě, nepoškodíme vegetační vrchol a hotovo). Když má někdo strach do toho řezat, používejte kleštičky na nehty (takové to cvakátko od rákosníků) a odcvakněte ostny přímo i s kouskem areoly. Dlohé ostny si potom nechte na "špendlíkování" semenáčků na podnož.

Osvědčilo se mi zejména před roubováním na malé podnože Echinopsis,Ferocactus či Trichocereus seřezat konec areol s ostny předem,ponechat jen ostny na vrcholu,který se pak roubováním odstraňuje - asi tak měsíc před roubováním.Nescvrknou - což se mi předtím občas stávalo,pro rotliny není pak roubování takový šok.Roubuji totiž malé odnože z matek na peireskiosisech na Echinopsy aj.i v zimě a dávám na světlo na okno a T kolem 20-25 st.C.a lx za 14 dnů opatrně zakápnu zálivkou.Docela se to daří.

No otázka "Myslíš ,že ta prdelka s kořínkem něco udělaj? Na to jsem zvědav" budeš se divit, u pindíků ty areolky ještě kolikrát není poŕádně vidět, ale jsou tam, a ono si to často "vyrazí" právě i na tom krčku. Dobré je to pokaždé naroubovat i takhle, protože v minulosti dost lidiček ten spodek prostě sprostě zahodili. "Jó mocná květeno ..... Maruško, Maruškóóó"

No pěkná práce, jsi mě dostal, jo holt mladej kluk, já bych to asi s mejma brebtavejma rukama těžko ustával, no ale zkusím a uvidím. Takhle malý pišišvory jsem dělal jen na Peireskiopsis a co mi jich popadalo, darmo mluvit. Myslíš ,že ta prdelka s kořínkem něco udělaj? Na to jsem zvědav. Kdyby tam byla alespoň jedna areola, jako náhrada za vegetační vrchol, ale ... no nechám se překvapit.Na tohle jsem zvědav.
Ó přírodo.

Přichytával jsi to nějak gumičkou, závažím nebo jen tak volně?

Tak, sem z dlouhý chvíle začal konečně roubovat něco ze semenáčků. Zkoušim si cvičně i jiný podnože, než osvědčený psíky a selenicereusy - malý pasacany a tenčí jusberty. Poreferuju, ale dle prvních signálů to půjde i když furt ty psi vedou.
Zatim sem toho vodrouboval jen pár kousků cca před týdnem, abych dostal trochu cvik, ale po tejdnu od roubování už to vypadá, že to snad bude fungovat. Trénoval jsem, pač teď sem vysejval scleráky, tak chci bejt ready abych je hned napráskal na podložky esli teda něco vyklíčí (nejsou to mý semena a chci je, tak mě to snad puristi prominou).


Rouboval sem nějaký IS polycephalusy a horizontíky, o kerý nechci přijít a z cvičných důvodů taky ariák nějakej (tušim kotschoubeanus albiflorus to je), lokality nepíšu, neb to neni podstatný a musel bych to pohledat dle čísel

skupinka


polycephalus klasicky


a tu horizontík


u malých jako tenhle ariák našikmo


plejtvat vzácnejma kytkama se nemá a navíc se špička nemusí chytit a tak u větších semenáčů jde naroubovat i prdelku... Vypadá to trochu jako myší zadek naroubovanej na selenicereusu, ale funguje to, bude z toho polycephalus jako fík.


polycephalus, tentokrát našikmo, byl to takovej nemrcouch semenáč, co by to nedal, tak sem ho roubnul a vypadá to, že z něj nakonec něco bude...