Téma:

Zjevně ti to už celkem jde

Vloni a letos jsem se učil roubovat na selenicereus.

Před týdnem jsem otestoval novou podložku. Mám hromadu semenáčů Denmoza rhodacantha v. diamantina, rostou pomalu ale jsou velice životaschopné se silnými kořeny. Napadlo mě, že by mohly být dobrými trvalými podložkami pro Austrocactusy, přeci jen, ze všech podnoží žijí v nejvíce podobných podmínkách a navíc by měly vykazovat i velkou odolnost proti mrazu. Od roubování zatím utekl týden, takže těžko uzavřít výsledek. Demnozu je ovšem před roubováním třeba pořádně "ostříhat" aby nevadily silné trny.

Jara napsal:

Štefan napsal: Koukal jsem na to někdy v únoru bohužel nejsem maitelem žádné Schlumbergery. Koukal jsem po obchodeech ale nic Takže si ještě počkám.

Štefane, do Polska to máš kousek a tam jich mají vagony.

Pravda, nějak mě to nenapadlo. Ale byly jsme v Polsku nakupovat kytky do zahrady a žádná Schlumbergera mě nepraštila. Příště se na ní zaměřím.h

belinda napsal: U nás v obchodě mají Schlumberger,ve výprodeji, zatím dost, klidně Ti je pošlu, stačí adresa do SZ, myslím,že je kus za 35Kč, květináček průměr asi 9cm.Předešlý odkaz jsem nerozklikávala, takže nevím, jaké parametry má ta podložka mít,hm.

Děkuji za ochotu - až tak intenzivně ji nesháním. Podle toho videa ji lze použít na roubování malých semenáčů (a na to je už teď pro mě pozdě). Roubuje se na jednotlivé listy, takže by měla být dobře rostlá. Takže zkusím v příštím roce.

Štefan napsal: Koukal jsem na to někdy v únoru bohužel nejsem maitelem žádné Schlumbergery. Koukal jsem po obchodeech ale nic Takže si ještě počkám.

Štefane, do Polska to máš kousek a tam jich mají vagony.

U nás v obchodě mají Schlumberger,ve výprodeji, zatím dost, klidně Ti je pošlu, stačí adresa do SZ, myslím,že je kus za 35Kč, květináček průměr asi 9cm.
Předešlý odkaz jsem nerozklikávala, takže nevím, jaké parametry má ta podložka mít,hm.

Štefan napsal: Koukal jsem na to někdy v únoru bohužel nejsem maitelem žádné Schlumbergery. Koukal jsem po obchodeech ale nic Takže si ještě počkám.

Schlumbergeru seženeš hojně před Vánocemi, před Velikonocemi jsou zase Rhipsalidopsisy.

Koukal jsem na to někdy v únoru bohužel nejsem maitelem žádné Schlumbergery. Koukal jsem po obchodeech ale nic Takže si ještě počkám.

Tak tohle by opravdu stálo za vyzkoušení . Zajímavé.

Tak nevím ale možná to zkusím

Tak to je ,,titěrákovina na kvadrát,, prakticky je to nesmysl, než on udělá jedno embryo, mám naroubováno několik semenáčků a to i ,,prdelky,, takže jednou tolik rostlin a hned matky.No a nevidno jak to uň dopadlo. Škoda podložky. Možná tak ještě ve výzkumu, ale jinak.....???? Na to aby byl mikroskop, chirurgicky pevné ruce a nervy jak špagáty.

Henry napsal: Chci se zeptat, tohle je fakt možný? Má někdo zkušenosti?

No možné to je, ale upřímně řečeno, nechápu, proč to dělat složitě, když to jde jednoduše-nechat vyklíčit a podle gusta roubovat hned po vyklíčení nebo druhý, třetí ... den, jak komu libo. Navíc na tohle musí mít oči jako výr a jsem přesvědčený o tom, že takhle se to bude dařit tak jednomu z deseti. Podle mě je částečná skarifikace s vyklíčením a okamžitým naroubováním podstatně jistější cesta.

No to je teda mazec. Škoda, že tam ještě není vidět, jak to potom roste.
Zkoušet to ale radši nebudu, skončil bych jako invalida. Bez prstů .

Chci se zeptat, tohle je fakt možný? Má někdo zkušenosti?

po 2 rokoch prvé puky A.ferrarii

petr babula napsal: Obracím se tady na povolané s prosbou o radu Mám z výsevů plno Trichocereus chilensis (jak se domnívám, synonymum je Tr. chiloensis) a zálibně se na ně dívám, že bych je použil jako podložky pro roubování. Co si o tom myslíte? Předem moc děkuji za radu

Petře, před lety jsem dostal od kamaráda, co lezl po horách v Jižní Americe, pytlík semen, jak se později ukázalo, těchto trichocereusů. Sám jsem jich hodně zasel i rozdal. Ale co potom s tím množstvím kytek. Vysloveně se nabízelo zkusit na ně roubovat když byly ve velikosti tak cca 3-4 cm. Překvapilo mě, že kytky (zkoušek jsem kde co všechno) na tyto podnože dobře přirostly a nadále i dobře prosperovaly. Růst na těchto položkách není (a to je dobře) nijak překotný. Pár těchto trichocereusů jsem si nechal a sesadil je do jedné mísy. Mám je od jara do podzimu na terase bez jakéhokoliv krytí - viz. foto níže. A jednu vychytávku při roubování - jelikož je to velmi silně a hustě otrněná kytka, řešil jsem to před roubováním tak, že jsem trny opatrně opálil nad zapalovačem. Trny shoří tak rychle, že se rostlina nestačí popálit a pak se na ni pěkně a pohodlně roubuje.

Obracím se tady na povolané s prosbou o radu Mám z výsevů plno Trichocereus chilensis (jak se domnívám, synonymum je Tr. chiloensis) a zálibně se na ně dívám, že bych je použil jako podložky pro roubování. Co si o tom myslíte? Předem moc děkuji za radu

Roubovance 2014/2015/2016
Matky Ped. simpsonii 2016 na Echinopsis

Matky Ped. simpsonii a nigrispinus puebloensis / 2016 na Echinocereus





Roubovance 2014/2015






Celkový pohled dalších roubovanců Pedio,Toumeya

varček napsal: Tu ide o to, že aj napriek akejkoľvek dezinfekcii noža sa ti čierna hniloba objaví, preto lebo spóry boli na epidermise podnože a pri rezaní ju proste do reznej plochy nožom zanesieš!!!

Sázel bych spíše na to, že toto období není už na roubování moc vhodné. Je poměrně vlhko a rostou houby v lese a tedy i ve vzduchu spousta spor. Takže žádná dezinfekce nepomůže a dostane se to do kaktusu řezem ze vzduchu. Trochu by možná pomohlo ošetřit takto velký řez pomocí hliníkového prachu nebo prachu z dřevěného uhlí. Všeobecně se v srpnu už moc roubovat nedá, proto roubuje nejradši co nejdříve na jaře až v brzkém létě. To moc spor ve vzduchu ještě není.

varček napsal: Vôbec sa nejedná o pomačkanie podložky, v dôsledku pomačkania by následky nevyzerali takto. Tu ide o to, že aj napriek akejkoľvek dezinfekcii noža sa ti čierna hniloba objaví, preto lebo spóry boli na epidermise podnože ....

Myslíš teda, že by pomohlo preventívne ošetrenie nejakým protipliesňovým prípravkom cca týždeň pred vrúbľovaním. Na podložkách myrtilákov to nerobí.

Vôbec sa nejedná o pomačkanie podložky, v dôsledku pomačkania by následky nevyzerali takto. Tu ide o to, že aj napriek akejkoľvek dezinfekcii noža sa ti čierna hniloba objaví, preto lebo spóry boli na epidermise podnože a pri rezaní ju proste do reznej plochy nožom zanesieš!!! To, že si nôž pred tým sterilizoval vôbec nie je dôležité!!! Aby si dodržal sterilitu musí byť sterilné všetko!!! Čo by si povedal lekárovi keby ťa pri operácii rezal síce sterilným skalpelom, ale nesterilizoval by ti miesto rezu???

Ďakujem za reakciu, pravdepodobne to bude tým pomačkaním obvodu podložky, bola hodne tvrdá. Vyskúšam lepší nôž na zrezanie.

Wladko – roubování, černá hniloba

Příčin může být několik, pomačkání při půlení podložky, nadbytečné tělní tekutiny, vlhko. Roubuji tak, že odřííznu vršek podnože, při tom může dojít k pomačkání obvodu nebo nadměrnému pnutí v okolí řezu. Někdy je slyšet i prasknutí. Proto asi 5mm podnože odstraním šikmým zkosením. Na nůž netlačím, spíš tahám, aby se buňky nedrtily. Nadbytečnou šťávu setřu nožem nebo toaletním papírem. Platí zejména pro cereusy a euforbie, psi většinou neroní. Vrchol kužele odříznu žiletkou nebo skalpelem. Této plochy se už nedotýkám a přiložím roub. Zafixuji. Potom posypu pudrem z dřevěného uhlí. To si roztluču v hmoždíři a proseju jemným sítkem. Roubovance umístím na průvan ve skleníku nebo před dům, pod střechu do stínu. Roubuji kdykoliv a za každého počasí. Nic nesterilizuji, snad jen když zaříznu do viditelné hniloby. Pro ty případy mám ve skleníku Pitralon co mi žena vyhodila z koupelny.
V tomto případě bych podložku zkosil do živého a možná dal na 15 minut na sluníčko.

Pred dvomi týždňami som vrúbľoval na echinopsis (podložka napitá) pár odnožiek turbiňákov. Asi po 5 dňoch začali okraje orezanej podložky černať a nakoniec to dopadlo takto. Z dvoch miest tesne pri okraji podložky začala vytekať čierna hmota. Ešte som sa s tým nestretol. Nôž i žiletka boli riadne vydezinfikované, popoludní bolo teplo. Navrúbľované rastliny boli umiestnené v plastovom obale od ovocia s vetraním.
Vie mi niekto poradiť kde sa asi stala chyba alebo čo to vlastne je?? Ďakujem.

Žiaľ nedopadlo, prišli skúšky a práca a zaschli.

aivenhov napsal: Zdravím
Dnes som obral malú úroku odnoží O.humifusa pestovanej celoročne vonku a hneď som sa na ne pokúsil navrúbľovať nejaké semenáčiky Asprophytum, Echinocereus, Lobivia a Coryphantha (pre ich veľký počet). Prvým impulzom ale bolo uschnutie podnože pod monstróznym Echinopsisom a snaha o jeho zachránenie. Mám aj dosť odnoží M.geometrizans, ale tie sú ešte neni v raste, tak preto opuntia. Som zvedavý či to porastie.

Jak to roubování dopadlo? Je nějaký výsledek?

Zdenda napsal: Tak možná jsi Jirko odpověděl na něco, co je jistě důležité a díky za to, ale vím, že Petr Česal měl jakousi teorii, která mi stále vrtá hlavou. Někde se dočetl, že je právě správné roubovat na menší podnož. Zajímalo by mě proč.
Nedovedu si totiž představit roubování velkosemenných eriosyc, které už jako malé rostlinky mají velký průměr cévního svazku, zatímco podnože mají vesměs malý průměr. Takže podle toho co jsi napsal, tenhle rod v podstatě roubovat na menší podnož s malým průměrem "kroužku" ani nelze.

Kaktusy, na rozdíl od jiných sukulentů, mají cévy i v zásobním pletivu-kortexu. Jednou z konsekvencí je, že voda uskladněná v zásobních pletivech protkaných cévami je pro rostlinu snadno dosažitelná a proto má smysl dosahovat velkých průměrů stonku. Jinou konsekvencí je, že když při roubování netrefíme hlavní cévní svazek, tak to přiroste stejně, jen déle trvá než to začne růst rychle, protože nová nyní hlavní cévní trasa musí napřed zesílit.

Jirka Konstantinovič napsal: Toto bych rád rozvinul: zkusil jsem roubovat v květnu, přirostlo. V červnu též přirostlo. Nyní jsem pokračoval na konci července, mám očekávat nějaký problém?

Vždyť se leckde uvádí, že roubovat se dá celoročně, je-li podložka v růstu a zimní roubování se tu též probíralo.

Nějaký čas trvá než roub přiroste a potom také "probuzení" roubu do růstu. Pokud ale jsou podmínky pro růst třeba i přes zimu tak asi není problém. Já ale například končím se zálivkou někdy koncem srpna a to už by pro čerstvé roubovance nebylo dobré.
To že se dá roubovat celoročně bude asi myšleno pro záchranné roubování, obecně se doporučuje spíše začátek sezóny květen-červen.

Jiří napsal: ...Jen na okraj, v tomto čase se mi zdá už poněkud pozdě na roubování. Dotazy na roubování bych očekával spíše někdy v květnu-červnu.

Toto bych rád rozvinul: zkusil jsem roubovat v květnu, přirostlo. V červnu též přirostlo. Nyní jsem pokračoval na konci července, mám očekávat nějaký problém?

Vždyť se leckde uvádí, že roubovat se dá celoročně, je-li podložka v růstu a zimní roubování se tu též probíralo.