Téma:

Já mám hrubě mletý z OBI. Sice se jmenuje hrubě mletý, ale zrnitost je něco mezi moukou a mákem ... ale mexikánům se líbí ...

Já používám vápenec od P. Pavlíčka, který má velikost zrn 1-2,5 mm. Pro větší rostliny můžeš klidně použit i hrubší.

Chci se zeptat, jak hrubý ten dolomitický vápenec používáte?

Předevčírem jsem se vrátil ze Slovinských Kamnických alp a v jednom tamním potoce jsem si nabral naplavený vápencový písek, se zrnem zhruba 1 až 3 mm, plus nějaké větší valounky. Dotáhl jsem toho asi 7 litrů.

Jirko, měl bych v této souvislosti dotaz. Před pár měsíci jste mi s Milanem & poradili poměr dolomitického vápence k mexickým kaktusům. Použil jsem to, kaktusy rostou lépe ... Ale připadá mi, že zemina s Ca výrazně rychleji vysychá, než bez něj. Je to normální? A je nutné zalévat třeba 2x za sebou, aby se napily nebo jim to tak vyhovuje?

A tak děkuji za vysvětlení. Od sebe je poznám, takže by to neměl být problém použít tak jak se má.

Farrael-Sama napsal: Akorát trochu netuším jestli kaktusy poznají rozdíl mezi vápencem a sádrovcem. Ale mám ten dojem, že jim to bude zřejmě jedno

Rozdíl v tom je a velkej. Je tu o tom dokonce moc pěkný článek:
kkplzen.eu/index.php/pestovani-kaktusu/51-sadrovec-nebo-vapenec

No uplně zapomený ne, ale je pravda, že je to dost přírodní. Okolo shánění práee atd. samozřejmě škoda povídat, kdyby tam ty lomy nebyly, tak je tam nezaměstnanost šílená. Ale to jsme už odbočili.

Ve Vápené je pěkně,vůbec Jeseníky jsou hezké,ale zádumčivé.Bohužel je to také kraj Bohem zapomenutý.

A hele vidíš to, si mi připoměl, že u babičky v Jeseníkách je vápencovejch lomů tři víte co. Vesnice sama se jmenuje Vápenná Tak se tam dá hezky nadolovat. Znám to tam dobře (jako děcka jsme se tam v těch skalách dost nalezly). Akorát trochu netuším jestli kaktusy poznají rozdíl mezi vápencem a sádrovcem. Ale mám ten dojem, že jim to bude zřejmě jedno

No každopádně omítku bych bral spíše jako nějaké přechodné a spíše nouzové řešení.
A kde pořád olupovat zdi , což ? No ale zase třeba kdyby se člověk nabídl sousedům, že jim opraví fasády, to by pak byla vesnička jedna radost

V dnešní době bych ale asi šel na jistotu a bez obav použil jakýkoliv mletý vápenec, koupitelný ve všech hobby marketech, tedy pakliže nemáte někde v dosahu vápencový lom, kde se najde spousta skvělého odpadu v té pro kaktusy nejpřirozenější formě.

Na Plzeňsku jezdíme pro vápencový písek 70km daleko a nemrzí nás to !!
Dokonce jsem jednou nechal přivézt celou tatrovku , vykátrovali jsme hrubou frakci nad 10mm ( tu jsem použil pod dlažbu místo štěrku ) a zbytek se rozebral během jednoho dne.

No a kaktusy si libují

Starou

To jo, tehdy se tak nechemizovalo ...

Ta omítka je už asi 50 let stará, takže snad bude dobrá .

Taky jde o to, jestli je ta omítka čistá nebo obsahuje nátěry. Já raději přešel na hrubě mletý dolomitický vápenec z OBI. Milan mi radil cca 1/7 a zatím se jim to líbí.

Kolik?To se dá takle těžko posoudit.Čím starší a zvětralejší tím se může dát víc.Já bych dal 40% omítky 40% něčeho jiného a 20% perlit.Dá se to řešit i tak,že uhasíš vápno,necháš je dvě zimy zmrnout,vysypeš ,rozhrneš necháš je na vol.prostranství zvětrávat a pak to zvětralé můžeš opatrně přidat do substrátu.Mně se pro Astr.osvědčuje kultura teplého skleníku.Nemám jich moc,ale líbí se jim teplo.Venku při chladném podzimu nebo jaru mohou nachytat fleky.

cykas napsal: Kolik myslíš, že patří omítky pro astrofyta?
Jinak ty roseoluteusy jsou tam jen pro kontrolu, co to s nimi udělá

No jestli mohu soudit a čeho se skládá omítka písek a vápno tak kbelík staré omítky a kbelík dobré úrodné země by mohlo stačit plus tá antuka a rozmlácená cihla pro astra. stvořeno ok.chce to okusit .četl sem že nemají rády volnou kulturu a jinde sem četl a vyděl že to měly volně vysazeny v pařeništi musí se to skusit .jinak nokaktusy vápno neradi můj učitel pěstoval noto v hlína buková listovka písek antuka a vní vápno trochu je tu bukovou listovkou nahrazoval rašelinu.morče.

Kolik myslíš, že patří omítky pro astrofyta?
Jinak ty roseoluteusy jsou tam jen pro kontrolu, co to s nimi udělá

Jara napsal: No,je otázkou co je stará omítka.Pokud je to omítka 60 let a více tak fajn.Do mladších už prali cement.Ten noťák ti asi moc nepoděkuje,ten by spíš uvítal něco míń vápnitého.Můžu se ale mýlit.

Nejlepší je až spadne z baráku vhodné pro astro. krásně sou bělavá a hesky rostou kámoš je měl výstavní a rostly na zahradním stolků to jsme začínaly měl je fantastické ja je neumím pěstovat on jo ale nechal to . ke staré omítce přidával antuku a rozmlácenou cihlu a hlínu už nevím od kaď asi s kompostů a písek astr. jak malovaný plně sem slintal pak si udělal pařeniště a nakonec se na to vys...al .moprče.

No,je otázkou co je stará omítka.Pokud je to omítka 60 let a více tak fajn.Do mladších už prali cement.Ten noťák ti asi moc nepoděkuje,ten by spíš uvítal něco míń vápnitého.Můžu se ale mýlit.

Jaké máte zkušenosti s přidáváním staré omítky do substrátu pro mexické rostliny?

Udělal jsem dneska pokus a dal jsem některým mamiláriím, Echinocactus grusonni a Notocactus roseoluteus!!! starou omítku v tomto množství:
1. 10% (to asi nebude mít žádný vliv)
2. 30%
3. 50% (to bude asi moc, ale uvidím, co se stane )
4. normální substrát (zem od krtka a prosátý písek, každého polovina)

Zbytek je napůl zem od krtka a prosátý písek.
Vše jsou to rostliny, které mám ve velkém množství, takže jsou vhodné pro pokusy .

morče napsal:
Jo já ve 12 věděl co je hlína a cihelnu sem za humny neměl naštěstí ale luk spoustu a krtinců taky takže výběr byl ale kaktusů se měl 10 zlatý časy ale jelínka mám od 89 je to dobrá kniha i v dnešní době se dá použít.morče.

Tahle kniha pravděpodobně zapříčinila, že vůbec kaktusařím. Obrázky některých vyobrazených kaktusů mám dodnes před očima. Tenrát před cca 25 lety jsem ji měl pouze půjčenou , ale přesto mě díky ní kaktusy učarovaly. Před pár lety jsem si ji z nostalgie koupil a znovu přečetl. Nezklamala mě a přes dnes spoustu dostupné literatury bych ji doporučil každému, koho bych chtěl " nakazit" kaktusařinou.
Pane Jelínku, díky!!!

zdá

Na Kristalonu není nic špatného.Nesmíš ho tam navalit jako k zelí.Vyzkoušej miner.substrát jak jsem ho popsal a přidej Lignohumát(barva tmavš.čaje) a uvidíš.Zálivka zásadně podmokem ráno a přebyt.zálivku odstrańuji až druhý den ráno tj.po 24 hod.Kdyby to nefungovalo a písek ode mně byl "blbý"tak by si pro něho nejezdil Jara Dohnalík,Jin.Drápela a jiní.Stav.perlit je pro provzdušnění,Agroperlit je moc hrubý.Zimuju prozatím ve skleníku(než zdraží el.en.na neúnos.mez) a kromě opozdilých Astrop.a M.mainae(ta nasazuje poupata potřetí) už dávno nic nekvete.Čusss

jmusil napsal: Když mi bylo 12 let a začínal jsem s kaktusama, inspiroval jsem se knihou pana Jelínka
"O kaktusech", používal pro zeminu slovo hlína. Bohužel jsem měl tenkrát co by západočech zcela jiné povědomí o významu slova hlína a tak jsem s radostí vytěžil cihlářskou hlínu za kopcem na chalupě a dal ji do substrátu místo zeminy. No dovedete si asi představit, jakej to byl úžasně betonovej substrát po první zálivce
No od té doby raději slovo hlína v souvislosti s kaktusovým substrátem nepoužívám.
Ale zase je dobře, že to chlapi vysvětlíte co si pod tím kdo představujete. Pan Jelínek to v té knížce bohužel pro mě neudělal
No holt jinej kraj ...

Jo já ve 12 věděl co je hlína a cihelnu sem za humny neměl naštěstí ale luk spoustu a krtinců taky takže výběr byl ale kaktusů se měl 10 zlatý časy ale jelínka mám od 89 je to dobrá kniha i v dnešní době se dá použít.morče.

Je to tak, v literatuře, nebo i mezi kaktusáři, se používají různé pojmy, a někdy bohužel ty pojmy, místo aby nás informovaly a poučily, tak zavádějí. Třeba problém, který tak bystře a vtipně rozlouskl a prezentoval tady Milan ohledně toho, co je teplo a co je chladno ve smyslu dnešním a ve smyslu ctihodných pánů Fleischera a Schütze.

Hlína může být pro někoho to, co je v květináči, ale opravdu je lepší používat slovo substrát, nebo třeba pěstební směs, pro odpůrce cizích slov.

Já jsem zase dlouho bádal nad tím, co míní Steve Brack pojmy loam a soil. Slovníky často uvádějí překryv těchhle slov jako synonyma. Pro kaktusáře (a myslel to tak samozřejmě i Steve Brack) je soil substrát, tedy to konečné, v čem nakonec kaktus roste, to, čím plníme květináč. Dalo by se přeložit jako půda. Půda je to, co tvoří povrch Země, pedosféru, tedy substrát, v kterém rostou kytky. Může to být od písku a štěrku pouští, přes hlíny, jíly, až po hnijící organickou hmotu močálů, rozkládající se rašeliník, jehličí, hrabanku, atd.

Loam, kromě toho, že slovníky udávají překlad jako cihlářská hlína a jíl, tak je to prostě hlína. I Steve Brack jí přiznává velkou důležitost. To ona je nositelkou toho, co substrát nakonec udělá živým. Půdní bakterie podporující klíčení a rozvoj kořenů, živiny, huminové látky, prostředí pro výměnu živin. Hlína, která je naštěstí u nás všude kolem, třeba v krtincích, na poli, zahrádce nebo v pytli se substrátem B. Ostatní je mechanický balast, písek, štěrk, antuka, perlit, jen fyzikální záležitosti pro lepší prostupnost vodě či kořenům. Ve výsledku ale jsou samozřejmě důležité všechny části výsledné směsi, tedy substrátu.

Když mi bylo 12 let a začínal jsem s kaktusama, inspiroval jsem se knihou pana Jelínka
"O kaktusech", používal pro zeminu slovo hlína. Bohužel jsem měl tenkrát co by západočech zcela jiné povědomí o významu slova hlína a tak jsem s radostí vytěžil cihlářskou hlínu za kopcem na chalupě a dal ji do substrátu místo zeminy. No dovedete si asi představit, jakej to byl úžasně betonovej substrát po první zálivce
No od té doby raději slovo hlína v souvislosti s kaktusovým substrátem nepoužívám.
Ale zase je dobře, že to chlapi vysvětlíte co si pod tím kdo představujete. Pan Jelínek to v té knížce bohužel pro mě neudělal
No holt jinej kraj ...

I ja pouzivam krtinec, protoze to pisou v knizkach... ale ne, cisty pisek nebo cokoli jineho mi nefunguje, nema to vzlinavost a drzi to vodu. Zkousel jsem leccos a dulezite jsou fyzikalni vlastnosti, musi to rychle nasat vodu, den podrzet a pak rychle vyshnout.

Takze ja pouzivam:

- betonarsky pisek, jen hrubsi cast 30%
- antuku, vysterilizovanou v mikrovlnce, vapenec 30%
- drevene uhli, perlit, keramzit, nastrihane cedulky, zeolit 30%
- a HLINU aby to vzlinalo, tak 10%

A hlina je bud substrat B, nebo zemina pro kaktusy, nebo krtinec, nebo urodna zem z Ceskeho stredohori, nebo stara zem z tech kvetniku, ve kterych rostly kytky jak blazen.

Hlinu preseju a davam jemnejsi cast.

Hnojim kazdou druhou zalivku spodem, tj. 1-2 za rok.

Vrátil bych se k tomu krtinci. Ten se používá proto, protože je to zem zrovna akorát připravená k přimíchání do substrátu. Ten krtek to v podstatě udělal za nás. Hrabáním načechral, živočichy sežral, do hromady připravil. Kdybys měl vlastoručně připravovat drnovku, tak se docela zapotíš.

S tím bych taky souhlasil. Ono se to ukázalo trochu i na experimentu s výsevem

A čistě hrubý minerální substrát může mít probémy s kapilaritou , obzvláště pokud je to písek ....
Trochu jsme to naťukli i při povrchové drenáži, čistě hrubé zakrytí nám neodvádí přebytečnou vodu ven z květníku

pokud hrubý minerální substrát, pak musí mít určité absorpční schopnosti , Míla s tím celkem experimentuje úspěšně ..

www.kkplzen.eu/index.php/forum/13-vypravy-za-kaktusy-a-sukulenty-ve-sbirkach/1534-navtva-u-mily-hajka-v-temone-1332011-pokraovani

Myslím, že klíč k různosti úspěchů s kompostem je v pojetí slova "vyzrálý". Rozhodně to neni ten co se vyrábí průmyslově.
Nejsnáz vhodnost substrátu v daných podmínkách a zvyklostech zalévání otestujete na semenáčkách. Jsou malé, takže reagují daleko rychleji než větší rostlinky.
U mě je to tak,že:
ve hrubém písku hnije všechno
v jemném písku to nehnije, ale roste pomalu až na čilence, které v něm rostou nejlépe
v jemném písku s 10% substrátu B rostou kaktusy mimo čilenců cca 2-3 x rychleji než v čistém
V jemném písku s trochou hlíny to roste stejně dobře jako když je v něm 10% Béčka.