Téma:

Dovolím si malou poznámku k tématu.
Pro žárové zinkování (a tak je, doufám, pozinkovaný plech vyráběn) se používá lázeň obsahující kromě zinku také hliník a olovo. Hliník se tam dává právě kvůli zvýšené odolnosti proti korozi zejména atmosférické. Na druhou stranu hliník zhoršuje tekutost lázně a tím i kvalitu povrchu a zvyšuje křehkost povlaku. Proto se tam přidává olovo, které tato negativa mírní a taky zvyšuje chemickou odolnost povrchu. Z toho plyne, že kvalita pozinku nejvíc závisí na solidnosti výrobce. Pokud šetří a zinkuje co nejčistším zinkem, je zinkováná vrstva tenká a náchylná ke korozi.
Jako ochranný nátěr pozinkovaného plechu se mi osvědčil Eterfix.

Henry, jsi frajer, žes tomu dal tu práci a spáchal naprosto exaktní konání. Já používal pozink misky strašnejch let a ještě je tu mám, item mísy namáčecí a ještě je tu mám a míti budu , dokud neumřou, ač jsem si naprosto vědom již delší dobu faktu, který jsi tu špičkově doložil .
Důvody :
1. vyhazovat něco, do čeho jsem vrazil balík peněz považuji za blbost
2. předpokládat, že substrát zaseru zinkem do stadia jedovatosti jest nesmysl, neb přesazuji dost často a tak to svinstvo musí s kontaminací vždycky začít znova
3. jakmile zjistím, že na miskách začíná nějak koroze býti patrná, misku šlu do....prostě pryč
4. namáčecí vany, který mám jen asi 15 let či jak dlouho, jsou lehce zašedlý, ale korodovat ještě nezačaly, a to mám skoro všechny nový
Čímž nikterak nezpochybňuji exaktnost a objektivitu tvého bádání a ještě jednou díky.....

Milane, s tou soli bych to neviděl tak tragicky, ještě jsem totiž neviděl nikoho, kdo by dokázal sníst čtvrt kila soli
S tím lakovaným zinkem máš pravdu. Ten co jsem použil já byl bez povrchové úpravy. Myslím ale, že pokud by se trochu přebrousil a ošetřil kyselinou, tak by šel letovat taky.
Obávám se, že zkouška nerezu nemá smysl z několika důvodu. Nerez je značně odolný proti chemické korozi. Pokud by se mělo testovat železo, tak to je běžně přítomné v půdě a přidává se i do hnojiva a to až v stonásobném množství oproti zinku. No a kdyby se tam přesto nějaké našlo, tak to bude spíš pozitivní, zejména pro ty co zalévají tvrdou vodou, protože vápník blokuje příjem železa.
Jinak se domnívám, že předchozí testy rozhodně nejsou strašidelné, je potřeba to nedramatizovat, ale ani ne podceňovat.

mamlasi, když to vemeš do důsledku, tak by ti měli zakázat i dejchat - kyslík je ve větším množství taky jed!

Henry napsal:

libryb napsal: Proč se prodává zinek, jako doplněk stravy, když je tak strašně jedovatej?

Zinek nepatří mezi toxické kovy, naopak je pro člověka velice významným minerálem, stejně tak působí pozitivně v malém množství i pro rostliny. Všechno je to o množství, ne o látce. To je jako bych se zeptal, proč si ženský nechávají píchat botulotoxin do ksichtu, když je zároveň potencionální biochemickou zbraní pro svoji extrémní toxicitu. I obyčejná kuchyňská sůl je pro člověka smrtelná v dávce mezi 150 až 280 g a kupodivu ji taky prodávají.

Myslím, že Henry udělal v náhledu na toxicitu materiálů v kaktusářství daleko více než všichni před ním dohromady, ti se domnívali ale Henry dokázal.
U tý soli znamená, že za tři koruny koupíš smrtelnou dávku jedu pro 5 průměrných osob? to by se teda mělo hned zakázat!!!!!!!!!!!!
U toho pozinku je tu ještě jedna možnost, prodává se i lakovanej, jeho nevýhodou je, že nejde letovat, čímž se nároky na zpracování blíží hliníku, ne však cenou.
Myslím, že zkouška působení hnojiva na běžný nerez bude mít taky dosti strašidelné výsledky, co myslíš, Henry?

Test hliníkových misek

Doplňuji ještě test hliníkových misek. Postup byl obdobný jako v úvodním příspěvku. V tomto případě bílý zákal nevzniká. Změna pH je opět patrná z 5,58 na 6,25. Výsledná koncentrace hlinitých iontů byla naměřena 3,68 mg/l. Z testu je tedy patrné, že i u hliníkových nádob dochází k uvolňování kovu, ale oproti zinku ve znatelně menším množství. Hliník má na rostliny obdobný účinek jako zinek, tzn. inhibice kořenů a tím zpomalení růstu. Tyto jevy byly u rostlin pozorovány od koncentrace okolo 20 mg/l. Uvolňování hliníku podporují zejména silně kyselé půdy. Přestože by naměřená koncentrace neměla mít výrazný vliv na rostliny, byl bych opět opatrný při používání roztoku hnojiva.

Děkuji za pokus, myslím, že to některým může otevřít oči. Jak je vidět, některé to jen utvrdíve "ve své" pravdě. Taky používám částečně pozink (tak do 10% plochy), je levný plata vyrobit, materiál je levný ale má i své nevýhody v nosnosti apod. Nemám tam kytky dlouhodobě, takže se snad o fytotoxicitě nedá hovořit.
Dále používám hliník (tak 30% plochy), a je pravda, že tam to bude bledě modré vůči zinku. Tam by mne potěšil podobný test, v podstatě by mohl být stejný, jen materiál hliník používaný na plechy (myslím že něco jiného bude hliník na nádobí a jiný hliník na vnější použití, fyzikální vlastnosti se liší, např. pevnost apod.). To by mne hodně zajímalo. Plata jsou ale pevná, lehká ... Ale drahá, hlavně pokud se mají svářet apod. ....
Nyní využívám potravinářský nerez, plata taky pevná, ale už docela těžká. Ale nevýhodou je cena na m2.

Takže v podstatě zůstávají 2 jisté možnosti - plasty a nerez. Výhody a nevýhody ať zhodnotí každý sám.

Diskuze opravdu pěkná, klobouk dolů za Henryho pokus.Teď si již každý může vybrat svoji cestu.Já osobně podmok mimo semenáčů nepoužívám.Nějak jsem na tom kromě rychlosti nenašel žádné další klady a tak v tomto punktu mám klidné spaní.

Pokud vím, tak , když se požívalo měděné nádobí, tak se muselo pucovat právě od měděnky, která je jedovatá. Kdo to zanedbal, ten měl smůlu. No ale to mluvím o lidech.

JanoTV: To že se z plastů uvolňují určité látky máš pravdu, je to ale velmi malé množství. Navíc třeba takový acetaldehyd je běžně rostlinami produkován, kromě toho má teplotu varu okolo 20°C, takže v prostředí skleníku ti během vteřiny vyprchá. Styren se rozkládá na benzaldehyd a formaldehyd a tyto látky jsou opět přítomné v některých rostlinách ... asi bych to neřešil.
Jak správné říkáš, některé kovy vytvářejí na povrchu vrstvičku oxidu a zabraňují tak další oxidaci (korozi), jenže to bohužel nezabrání agresivnímu působení některých kyselin a soli.
Musím znovu upozornit, že původní příspěvek byl testovaný na reakci kovu s hnojivem, ne s čistou vodou a vzdušným kyslíkem.

Díky Henry, super .

Kdysi jsem si dělal misky i na sázení kytek, a možná je spousty kaktusářů, kdo takové misky používají. Pro ně je to určitě varovné vyhodnocení.
I mě bylo doporučeno misky natřít = zkušenost starých kaktusářů = koresponduje.
Zde je pak doporučení jasné

Veľmi dobrá téma!

Ďakujem za exaktný príspevok Henry.
SUPER!

To že pozinkované misy niečo uvoľňujú je isté. Otázka je ako je to v praxi toxické a hlave ako sa to vyvíja v čase....

Sám MIRO nikde na fórach veľmi dobre spomenul, že najväčší problém pozinku je ak použijem kombináciu pozink nádoba na pestovanie + pozink podmiska.../Nepriamo ho podporil aj RK./

Jeden z najväčších používateľov permanentnej zálievky a hnojenia od jari do jesene pán O.P. z Orlovej používa na nové pozink misky farbu na ľahké kovy a nakoniec polyuretánovú, alebo chlorkaučukovú farbu.
Btw farba na ľahké kovy obsahuje zase len Zn. Ale ako tu už bolo poznamenané v zmesi anorganických pigmentov, organických rozpúšťadiel, živíc a iného „fajnového“ korenia. Na všetkých týchto “dobrých farbách“ je prísny zákaz používať vodu zachytenú z takýchto striech na polievanie záhrady....

Sorry, ale ten príklad s kvetináčmi je tak trocha scestný... O stabilite plastov si dovolím pochybovať. Len na okraj spomeniem fantastické ftaláty /zmäkčovadlá plastov, spôsobujúce o. i. neplodnosť mužov/ a styrén / Karcinogén / z polystyrénu.
Všetci poznáme rozpadávajúce sa „chrudimáky“ spred pár rokov. Chýbal stabilizátor ... aby sa štruktúra plastu nerozpadla. A tam kde, ho výrobca do výrobku aj dodá, tak sa postupne ten stabilizátor uvoľňuje...
Citujem z webu www.separujodpad.sk/index.php/obcan/ako-separovat/plasty.html : „chemikálie prenikajú do potravín. Príkladom kontaminovaného jedla z mnohých typov plastov je napr. dôkaz styrénu uvoľneného z polystyrénu, plasticizérov z PVC, antioxidantov z polyetylénu a acetylaldehydu uvoľneného z PET fliaš (POLYETYLÉN TEREFTALÁT); polypropylénové fľaše uvoľňujú do obsahu rastlinných olejov merateľné hladiny BHT, Chimasorbu 81, Irganoxu PS 800, Irganixu 1076 a Irganoxu 1010. Existujú evidentné dôkazy, že acetaldehyd sa vyplavuje z PET fliaš do vody.“

A že PET fľaša vydrží podstatne viac ako fólia... To že výdrží, pre mňa znamená že podstatne menej čohokoľvek uvoľňuje do prostredia, lebo JE STABILNEJŠIA.

Osobne používam pozink podmisky ale aj plastové stohovateľné „katrany“. Taktiež mám vynikajúce pestovateľské skúsenosti s polystyrénovými nádobami kde mi to napriek styrénu rastie ako nikdy predtým...
Moje najstaršie používané plechové misy majú cez 20 rokov, sú bez náteru a napriek tomu neprekorodovali až na železo.

Ak si dobré pamätám zo školy zinok na vzduchu/alebo v roztoku s O2 oxiduje, vznikne na povrchu niečo ako keby biely povlak, resp. Henryho zakalený roztok ale „finta“ je v tom, že tento proces vytvorí mikro vrstvu oxidu podstatne odolnejšiu voči korózii a tým pádom sa asi bude menej uvoľňovať do roztoku...
Ničo podobné ako medenka na medených strechách, obdobne proti korózii "bojuje aj hliník...

Skutočne je len na nás čo /ktoré zlo/ si vyberieme.

Vzpomeňte jen na "osvědčené" skládačky z nařezaného eternitu. To ohrožovalo spíš kaktusáře než kytky. Nikdy, nikde, nic není dokonalé. Je třeba hledat cesty a test je "malý krok, ale velký pro kaktusáře", pokud mohu trochu znetvořit výroky J. Haška a Neila Armstronga.

Jirka Konstantinovič napsal: Tak nějak jsem si už léta myslel, že je normální mít pozinkové mísy natřené barvou právě z důvodu určité toxicity zinku pro rostliny. No koukám že ne...

K barvě bych podotknul, že JE řešením, neboť v barvě na pozinkplech sotva bude další přimícháván do barvy. Dále pigment, ať už bude jakýkoliv, bude z fyzikální podstaty barvy beztak obalen spojovací složkou barvy, tedy nějakou pryskyřicí, akrylátem a podobnou hmotou.

Jirko věřím, že barvy jsou řešením, ale ne každá barva musí být zrovna vhodná. Kovový zinek se používá do antikorozních barev pro železo, ale co my víme, kdo to čím natře. Barvy na pozink často obsahují pigment fosforečnan zinečnatý a jsme zase u toho, fosforečnan zinečnatý není stabilní v kyselém prostředí a v prostředí např. chloridů, které ale hnojiva obsahují (např. KCl). Jo a akryláty, to je kapitola sama o sobě ODKAZ
Už to ale raději nebudu rozpitvávat
Není nakonec lepší zainvestovat do nerezu, železo aspoň kytkám prospěje

to petr - co se týče těch fólií, záleží jakou použiješ. ty které sou určené pro pěstování sou bez problémů, plasty stejně používáme skoro všichni v podobě květníků (kromě několika staromilců co pěstujou stále v pálené hlíně) a pokud by se to mělo rozpouštět, asi by v tom nikdo nepěstoval - nevydrželo by to

Tak nějak jsem si už léta myslel, že je normální mít pozinkové mísy natřené barvou právě z důvodu určité toxicity zinku pro rostliny. No koukám že ne...

K barvě bych podotknul, že JE řešením, neboť v barvě na pozinkplech sotva bude další přimícháván do barvy. Dále pigment, ať už bude jakýkoliv, bude z fyzikální podstaty barvy beztak obalen spojovací složkou barvy, tedy nějakou pryskyřicí, akrylátem a podobnou hmotou.

miro napsal: Ladis je nespokojený, nevadí, no já mám na balkóně pozink, hliník a i plast jak je vidět i na dedovafotka.rajce.idnes.cz/Balkon/
a jsem rád že Henry udělal ten experiment. Je jasné, že pozink budu muset nahradit plastem a nebo udělat nástřik barvou jak to tu už bylo ukázáno. Při stejném obsazení plastu a pozinku mě v plastu rostlinky lépe vegetovali a už je jasné proč.

No Miro, když už jsi zmínil ten hliník, nebude situace obdobná? Vždyť i ten se rozpouští v kyselém prostředí nebo v roztocích některých solí. A jak mají rády hliník kytky, o tom zde: ODKAZ
No a je ta barva opravdu řešení? Vždyť hlavní složkou barev jsou pigmenty, nejčastěji sloučeniny kovů. Bude např. bílá barva se zinkovou bělobou (ZnO) tím pravým řešením? Některé antikorozní barvy dokonce obsahují kovový zinek. A to se bavíme jenom o zinku.

No jistě, pokud se to bere jako námět na zamyšlení a inspirace k vymyšlení řešení , žáden problém. Nikdo neříká, že je nutno bez pardonu něco vyhazovat, pokud použiju nátěr něčím vhodným, proč né třebas i ten pozink. Těch možností jak eliminovat negativa je povícero.Nakonec to stejně spáše každý jak může.

Nedělejte tady z toho zemanovce a a karlovce. Já tu informaci vítám, i když pro mě už nemá takový význam, protože jsem z hlavně praktických důvodů (pro mě) přešel na ohrádky vyplněné folií. Zrovna tak se nemusí vyhazovat pozink mísy, pokud se někdo lekl, jen do nich dát folii nebo něco jiného. No a kdo ví, co uvolňují ty folie. Třeba ještě větší sračky, jak zinek. Berte to tak, že jsme o krok dál ve znalostech. Howk

Ladis je nespokojený, nevadí, no já mám na balkóně pozink, hliník a i plast jak je vidět i na dedovafotka.rajce.idnes.cz/Balkon/
a jsem rád že Henry udělal ten experiment. Je jasné, že pozink budu muset nahradit plastem a nebo udělat nástřik barvou jak to tu už bylo ukázáno. Při stejném obsazení plastu a pozinku mě v plastu rostlinky lépe vegetovali a už je jasné proč.

Ono na předávkováním čímkoliv se dá umřít . Nemyslíte???? A může to být i v stopovém množství nenahraditelné pro život. A to ani nemluvě o vedlejších účincích např léků .Předávkujte kytku Draslíkem nebo jakýmkoliv jiným prvkem a uvidíme jak to komu poroste.

Tak zdravím, svůj názor na pozink jsem již prezentoval a děkuji Henrymu za ten pokus. Pro mne není nutno ho opakovat, neb se plně shoduje s mými poznatky praktickými. Jak se říká a je to pravda, všeho moc škodí. Navíc sice výsledek toho testu jak ho popsal Henry je pro pozink negativní, ale uvědomme si, že koncentrace v substrátu bude s postupem času stoupat a dovoluji si tvrdit, že narůstání koncentrace bude mít progesivní křivku i v čase. Já jsem tehdy z pozinku utekl, neb mi v tom kytky nerostly/po několika měsících/ a koroze byla velmi zřejmá. Ladíku, tvůj názor ti ani já vyvracet nemíním, holt se buď časem přesvědčíš a nebo né, to už je na tobě.Je tady ještě ale i jiný faktor a to to, že na tu korozi nepůsobí jen hnojivo a to co je ve vodě, ale i to co svými kořeny na kořenových špičkách vylučují rostliny, neb pro botaniky známá věc je ta, že kořeny pouze nepřijímají, ale i vylučují. V našich podmínkách ani ta děšťovka není čistá destilka a vždy cosi obsahuje a je to povětšinou více či méně kyselé / ono nepadají kyselé deště jen do lesů, kde se to pak snaží částečně řešit vápněním./.Takže ten pozink začne velice záhy reagovat i na pouze vzduchu. Henry, ještě jednou děkuji.

Miro,jak tak koukám a čtu (ať tady nebo v SZ) tak ty zastáváš rčení - Kam vítr,tam plášť. Tohle je fórum kde se debatuje a každý se účastní svým názorem. Nebo už je to jinak?

Ladis Astrifut napsal: .....nechme pozink pozinkem a pojďme se zaobírat smysluplnější .....

Ladis, když nechceš, už o pozinku nečti, je to sólo vlákno tak ho nečti a máš to, ale pro některé z nás jsou informace co tu Henry dal velice a velice podstatné.

Ladis Astrifut napsal:

Henry napsal: No ještě je potřeba počítat s tím, že s každou další zálivkou se množství uvolněného zinku může zvyšovat.

Henry,předpokládám,že jsi dělal jednu zkoušku.Takže slůvko "může" je jen dohad? Podle mě by bylo třeba víc takovejch testů v různých podmínkách a vyzkoušet mnoho dalších faktorů. Jinak myslím,že je to bezpředmětné. Takže jak už jsem napsal výše,komédie.Nechme pozink pozinkem a pojďme se zaobírat smysluplnější debatou na téma kaktusy.

Přesně tak Láďo. Přesto že je to logické, napsal jsem "může", protože jsem to dál neověřoval. Proč, to jsem napsal taky.
Je mi zcela jasné, že tato informace bude rozdělovat lidi na dvě skupiny. Pro někoho je to komedie a zcela nepodstatná věc, protože pěstuje na pozinkovaných miskách kaktusy už 30 let a je se svými kytkami spokojený. Pro druhé to může být ale důležitá a chybějící informace. Jen jsem zde napsal reálné výsledky a každý ať si to vyloží jak chce. Miro to napsal výše docela výstižně. Tak mě prosím za to nebijte

libryb napsal: Proč se prodává zinek, jako doplněk stravy, když je tak strašně jedovatej?

Zinek nepatří mezi toxické kovy, naopak je pro člověka velice významným prvkem, stejně tak působí pozitivně v malém množství i pro rostliny. Všechno je to o množství, ne o látce. To je jako bych se zeptal, proč si ženský nechávají píchat botulotoxin do ksichtu, když je zároveň potencionální biochemickou zbraní pro svoji extrémní toxicitu. I obyčejná kuchyňská sůl je pro člověka smrtelná v dávce mezi 150 až 280 g a kupodivu ji taky prodávají.

Henry napsal: No ještě je potřeba počítat s tím, že s každou další zálivkou se množství uvolněného zinku může zvyšovat.

Henry,předpokládám,že jsi dělal jednu zkoušku.Takže slůvko "může" je jen dohad? Podle mě by bylo třeba víc takovejch testů v různých podmínkách a vyzkoušet mnoho dalších faktorů. Jinak myslím,že je to bezpředmětné. Takže jak už jsem napsal výše,komédie.Nechme pozink pozinkem a pojďme se zaobírat smysluplnější debatou na téma kaktusy.

Proč se prodává zinek, jako doplněk stravy, když je tak strašně jedovatej?

No ještě je potřeba počítat s tím, že s každou další zálivkou se množství uvolněného zinku může zvyšovat. Ono by se dalo na tom sledovat ještě spoustu věcí, pro mě ale to už nemá význam. I kdyby to byl jen jedem mg uvolněného zinku, tak raději přejdu k jiným materiálům. Máme jich naštěstí v dnešní době dost.

No já používám hnojení minimálně, to bych musel zalévat balenou vodou nebo minerálkou a chudák dešťovka stéká ze střechy do ryn z plechu pozinkovaného a do nádrže z plastu.
Kdy bych měl pře myslet nad tím to bych musel umřít ale sté nak umřu to je zákon přírody a je jedno zda tu budu 100 nebo 50. a u rostlin je to to samí nikdo to neovlivní ani tím zinkem a všeho moc škodí.poz.morče.