Téma:

No však - "Teď je na každém z nás rozhodnout se jak budeme postupovat..." Já napsal jen svůj názor a Henryho analýzu tím nespochybňuju.

Tu nejde o to, jak to budeš Ladis dělat. Tu jde o to, že Henry experimentálně a vědecky dokázal, že k uvolnění zinku docházi. Za to si zaslouží poklonu. Teď je na každém z nás rozhodnout se jak budeme postupovat každý ve své, jak necháme rostliny stát v hnojivu, jak dlouho a jak často, jak se substrátem a natahováním zinku do substrátu, prostě každý z nás se teď rozhodne po svém. Ale jedno je jasné a zřejmé, čistý pozinkovaný plech není nejideálnějším řešením pro pro naše kaktusy, ale jestli někdo nemá lepší možnost, zůstane u toho pozinku. Kdo chce a bude mít možnost, bude vše řešit po svém.

Jsem rád, že Henry nám všem ukázal svůj experiment a seznámil s výsledkem. Henry ještě jednou dík.

Takže pro mě z tohoto výsledku analýzy vyplývá,že jsem s pozinkem začal a úplně v klidu a pohodě s ním budu pokračovat,protože: Když zaleju 2x za sezónu hnojivem,podmokem,pH vody měřit nebudu,plech k večeru teplý nebude a vodu nechám stát u malých květináčků řekněme 20 minut a u velkých ať hodinu tak se uvolní tak zanedbatelné množství zinku,že o tom nemá cenu snad ani hovořit. Při každém styku čehokoliv s čímkoliv vzniká ať větší či menší reakce. Takže když se třeba opřeme zapocenou rukou o fasádu domu,nemůžeme vědět,co to udělá s naší rukou a přesto se v klidu opřeme. Nebo třeba jíst tlačenku s cibulí a octem hliníkovým příborem. No tak to už se teda rovná pomalý sebevraždě. Neračte se na mě horšit pánové,ti kteří jste odpůrci pozinkovaných plechů. Ale nedělá se z tohoto tématu zbytečná komédie??

Tak tomuhle říkám analýza až do krve.

Tak jsem udělal první test pozinkovaných misek a nemám příliš dobré zprávy, ale postupně…

K tomuto účelu jsem si udělal malou misku (Obr. 1) s pozinkovaného plechu, do které se vejde 250 ml vody s výškou hladiny 0,5 cm.


Z minulé diskuze vyplynulo, že největší obava je z uvolňování zinku při aplikaci hnojiva, proto jsem začal rovnou tímto postupem. Připravil jsem roztok Kristalonu GOLD (obdoba START) v doporučované koncentraci 1,0000 g na 1 litr destilované vody. U tohoto roztoku jsem nejdřív změřil pH, které mělo hodnotu 5,58, což je běžná hodnota pro roztoky hnojiv.
Kvalitní hnojiva obvykle obsahují i malé množství zinku. Například ve známém Hoaglandové roztoku se nachází obvykle 0,05 mg zinku v jednom litru. Kristalon obsahuje zinek zejména v chelátové formě, proto bylo nejdříve u tohoto roztoku provedeno stanovení zinku spektrofotometrickou metodou. Výsledné hodnoty se pohybovaly v rozmezí 0,04 až 0,07 mg/l.
V dalším kroku jsem připravený roztok kristalonu nalil na zmiňovanou pozinkovanou misku a nechal působit po dobu 24 hodin. Teplotu jsem zvolil 40 °C, aby napodobovala teplotu plechu ve skleníku. Po této době jsem vodu slil do skleněné baňky a doplnil na původní objem 250 ml. Zde bylo možné pozorovat první změnu. Voda vykazovala oproti původnímu roztoku lehký bílý zákal (Obr. 2).

Po opětovném změření pH došlo k posunu na hodnotu 6,35, což naznačuje jistou změnu ve složení přítomných solí. Při následném spektrofotometrickém stanovení zinku došlo k výrazném barevné změně z oranžové do modré (Obr. 3), což je důkazem přítomnosti zinku. Tento roztok musel být postupně ředěný až na dvacetinásobek, kdy již byla koncentrace měřitelná. Konečný výsledek byl 29 mg zinku v jednom litru vody.

Toxicita zinku

A teď důležitá otázka, je tato koncentrace zinku pro kaktusy škodlivá. Odpověď není jednoduchá, přesto se o ní pokusím. Hledal jsem v odborných článcích, kde se autoři tímto problémem zabývali. O tom, že vysoké koncentrace zinku jsou pro rostliny fytotoxické není pochyb. Jaká je ale konkrétní hodnota se těžko určuje. Negativní vliv zinku je v první řadě závislý o na tom, o jakou rostlinu se jedná. Dále je tu cela řada podmínek, které působení zinků ovlivňují. Toxické koncentrace jsou často uváděný v různých jednotkách a závislostech, např. množství zinku na kg půdy, množství zinku v pletivech, množství zinku ve vodě apod.
Výsledky přesto uvádějí, že zinek začíná působit na rostliny toxicky v hodnotách okolo 15 – 25 mg.l-1 a to zejména inhibicí kořenů. Výsledný efekt je především zpomalení růstu rostliny. Koncentrace okolo 100 – 500 mg.l-1 již působí značně fytotoxicky. U vysokých otrav dochází k úbytku chlorofylů a karotenoidů, což má za následek vznik chlorózy, zejména mladých částí rostlin. Současně dochází k zastavení fotosyntézy.

Závěr

Přestože tímto experimentem bylo prokázáno, že při aplikaci hnojiva do pozinkovaných misek dochází k značnému uvolňování zinku, projevy u jednotlivých pěstitelů můžou být výrazně odlišné. Množství uvolněného zinku bude vždy záviset na různých podmínkách. Ty zásadní bych shrnul následovně:
- přítomnost solí (hnojiva)
- pH zálivkové vody
- metoda zalévání (podmokem, vrchem)
- doba ponechání vody v misce
- teplota plechu (urychlení reakce, rozpustnost soli)
Rostliny dokážou jistý přebytek prvku tolerovat, navíc lehké otravy nemusí být vždy rozpoznatelné. Jako minimální opatření bych považoval nepoužívat pozinkované misky v době hnojení.