Na ten server Flora of North America jsem se taky díval, právě mě překvapilo, jak jednoduše mají rozdělené triglochidiatus a coccineus. A pobavilo mě, že jedním z klíčových znaků je právě diploidie nebo tetraploidie. Viděl jsem se, jak v Americe na stanovišti s klíčem v ruce rozhoduju, jestli kytka přede mnou je diploid nebo tetraploid
Pokud tedy všechny cc jsou tetraploidi a tg diploidi, asi má marmoset pravdu a nekříží se. Je otázka, jestli to je opravdu výlučné pravidlo a tihle američtí botanici mají pravdu. Když by bylo u tg možné alespoň občasné zdvojení nebo u cc naopak zpětná redukce, hybridy by nešlo vyloučit. To je moje doměnka. Při serfování netem jsem našel, že u některých rostlinných druhů se to stává, že jeden cytotyp náhodně produkuje semínka druhé verze.
Jinak překládám pro neangličtináře to vlákno klíče jdoucí až k cc a tg (zdroj:
www.efloras.org).
1.
Stonek dlouhý 8-50násobek průměru; kořeny (některé nebo všechny) hlízovité, několikrát tlustší než stonek ...
Echinocereus poselgeri
Stonek dlouhý 1-8násobek průměru; kořeny difúzní, nejsou hlízovité či zbytnělé ... (2)
2.
Stonek dlouhý obvykle 3-8násobek průměru, částečně plazivý či poléhavý; pouze jižní Texas ... (3)
Stonky kompaktní, dlouhé 1-3násobek průměru, zcela vzpřímené nebo vzhůru rostoucí; širší území ... (6)
.....
6.
Květy vykazují znaky opylování kolibříky, mají alespoň jednu z těchto vlastností: vnitřní okvětní lístky purpurové n. šarlatové n. karmínové a zároveň více než 15 mm velké; konečky tvrdé, dostatečně pevné, aby na nich mohl sedět kolibřík, oblé nebo lehce kápovité; prašníky růžové až (žlutavě) purpurové; vnitřní tyčinky delší než vnější, tyčinky nejblíže středu srůstají a společně tvoří trubkovité rozšíření nektária; květy zůstávají otevřené i v noci a za chladného počasí ... (7)
Květy vykazují znaky opylování včelami, mají vnitřní okvětní lístky žluté až hnědavé nebo růžové až purpurové, velké 10-69 (-77) mm (karmínové a 20-35 mm nebo méně u některých populací
E. viridiflorus); konce vnitřních okvětních lístků poněkud špičaté a/nebo tenké a jemné, prašníky žlutavé; vnitřní tyčinky kratší než vnější, nikdy proximálně nesrůstají do trubkovitého rozšíření nektária; květy se částečně nebo zcela zavírají v noci a za chladného počasí ... (9)
7.
Nejdelší trny obvykle kuželovité - okrouhlého průřezu (vzácně poněkud zploštěné); vnitřní okvětní lístky obvykle purpurové nebo šarlatové; rostliny dvoudomé či nikoli;
POLYPLOIDNÍ ...
Echinocereus coccineus
Nejdelší trny v řezu hranaté nebo okrouhlé, vnitřní okvětní lístky obvykle karmínové nebo purpurové, rostliny nejsou nikdy dvoudomé;
DIPLOIDNÍ ... (8.)
8.
Trny po 3-11 v areole, hranaté a/nebo s bradavčitým povrchem (použij 15násobné přiblížení); 5-8 žeber; středové trny 0-1(-4) v areole; severněji v Kalifornii a na východ do Colorada ...
Echinocereus triglochidiatus
Trny po (8-)9-18 v areole, hranaté až kuželovité; 8-13 žeber; středové trny po 1-8 v areole; jižněji v Arizoně a Novém Mexiku ...
Echinocereus arizonicus