Téma:

Myslím, že toto by mohl být ten "pravej"

Densispiny dokvétají - letos se celkem vyvedly. Dle mého jedny z nejpěknějších květů z lobivií.

S kvetením L. rauschii mám stejnou zkušenost. Po desetiletém pěstování kvetla jen jednou jedním květem a letos podruhé - zase jenom jedno poupě. Na kvetení velmi skoupá kytka!!! Kdyby aspoň ten květ stál za to, ale nic moc. Jestli vykvete, dám sem.

aj mne kvitla rovnaka R 19

L. amblayensis (R 19), druhá rostlinka má květ trochu světlejší. Doufám, že to není jeich poslední fotka, v těch vedrech se mi chuděry slušně připekly

Díky za opravu. Takto jsem koupil.

Navzdory dnešnímu zataženému počasí se mi odvděčila za péči Lobivia amblayensis v.albispina. Když jsem si ji před dvěma lety kupovala, hodně jsem váhala. Ač asi letitá kytka, byla z nějaké hodně zanedbané pozůstalosti, květináč 4x4, evidentně léta nepřesazená, substrát podobající se betonu a jen pár skrovných kořínků. Za ty dva roky se vzpamatovala, prokořenila celý květináč a odměnila mne tak nádherným, ke svému tělu obrovským květem zajímavé barvy, že se mi až zatajil dech. Teď vím, že to stálo za to!

Letošní ducis-paulii dala více květů než jiné roky. Ale celkově máme letos lobivie jaksi v horším stavu, kvetení je poskrovnu a teď v těch teplech to ani nevydrželo do focení.



boliviensis

Letošní přírůstek do sbírky - Echinopsis chamaecereus

Takže za ní děkuji Ona si relativně (kromě toho zimního přesazení) žije vlastním životem a moc si mě nevšímá A nestěžuje si Ještě jedna nepovedená fotečka v původním květináči...

Artur napsal: Před pár lety jsem na výstavě v HK koupil Lobivia rauschii...letos jsem ji v zimě přesadil a bouchnul ji ven na stůl. Vítr, déšť, sluníčko a zatím ukázala čtyři poupata. To je nějaká neochotně kvetoucí lobívka?

Hodně neochotně kvetoucí lobívka. Viz zde. Takže čtyři poupata - nelze než blahopřát. Mimochodem, jestli pochází z hradecké výstavy, tak zároveň pochází ode mě. Asi tři roky po sobě jsem ji prodával, když jsem rozporcoval své dva trsy. Jsem rád, že se jí tak daří.

A jedna obyčejná aurea, ale s trochu zvláštním květem

Před pár lety jsem na výstavě v HK koupil Lobivia rauschii...letos jsem ji v zimě přesadil a bouchnul ji ven na stůl. Vítr, déšť, sluníčko a zatím ukázala čtyři poupata. To je nějaká neochotně kvetoucí lobívka?

Když už jsme trošku jinde nakousli tu L. schieliana v. unguispina alias Sulcorebutia hoffmanniana, tak tady je. Vedro jí trochu připeklo okvětní plátky už v poupěti, proto je má trošku pomačkané:


Ze Zavírání sezóny v Chrudimi jsem si přivezl od Milana Kůrky tři malé semenáčky L. marsoneri var. uitewaaleana, 57/07 nad Iruya, Salta (snad jsem to rozluštil správně. Jak vidno, první kvítek, byť malý, svoji nositelku ve vedru doslova vycuc. Což je normálka, v prvních chladnějších dnech se to zase spraví.



Loni jsem s velkou slávou dával fotku po mnoha letech opět kvetoucí L. rauschii, rostlina si to pro velký úspěch letos zopakovala. Ty další, co mám, opět ani ťuk.

Diky Honzo, opravené Toto je problém pri zberoch, že nevieš nič o ockovi

aivenhov napsal: Lobivia wrightiana, v.02.02.2010 od R. Doubeka

Je mi líto, ale... Možná semena sklizena z nějaké L. wrightiana byla, ale tatínkem bylo určitě něco jiného. Snad nějaká hertrichiána. Ale do L. wrightiana má tahle kytička hodně daleko. Pěkná ale je, to teda jo.

Pár variet L. acanthoplegma, první var. patula:


Var. roseiflora:


Var. oligotricha, taková ta stará dobrá klasika:


Taky oligotricha, jinak taky slavná Weingartia jarmilae:

Lobivia aurea f. caespitosa KP 262 Santiago del Estero, Arg.

Echinopsis subdenudata s redukovanými areoly - túto krásku som tu už dával ale nie s 3.kvetmi naraz

Echinopsis eyriesii - kaktus môjho detstva

Echinopsis subdenudata - roseaflower

Echinopsis subdenudata a E.eyriesii

Lobivia lateritia - mala byť červenokvetá, ale nevadí

Lobivia sp. (pôvodne označená ako wrightiana, v.02.02.2010 od R. Doubeka)

A ne jenom Lobivia densispina var.rebutioides i jine lobivie to dělají, že mají jiné barvy květů toť' příklad zástupce skupiny Grupa: ferox

Lobivia pugionacantha v. cornuta WR 500
Yunchara, Tarija, Boliwia, 3900m.

imgupload

poz.morče.

No bodejt‘ když to není Lobivia haematantha, ale Lobivia densispina var.rebutioides a ty kvetou různobarevně.poz.morče.

Tak mi kvetou další lobivky. Teď haematantha. Jen mne trochu zarazilo, že jedna kvete žlutě a druhá černeně. Nevíte zda-li je to normální? Vím, že u některých lobivek je více barev květů, ale pořádný popis nemohu

















najít.

...z mých nemnohých lobívek...

Lobivia saltensis WR 177, originální materiál




...kvetla v tom dnešním horku...

Lobivia ducis-pauli



Lobivia hertrichiana

Pánové, děkuji za názory k mé winterianě. Popravdě, zdroj je nejistý, může to být cokoliv. V lobivkách se moc nevyznám a když jsem koukala do popisu, je tam taková variabilita v květu i otrnění, že by se tam vešla Pravda, i tiegelianě se trochu podobá, to je asi důvod, proč se mi tak líbí, tenhle okruh je můj nejoblíbenější.
Každopádně u mě má místo a těšit mě bude, ať už je její původ jakýkoliv

juniperbushman napsal:

Jolka napsal: Pár lobívek z posledních dnů
winteriana

Takle tmavou winterianu s takový tělem (s hrbolatými žebry) a trny jsem ještě neviděl. To musí být něco z pozdějších sběrů nebo, nedej bože, hybrid. Původní Ritterovy kytky (možná byly z jednoho semeníku) byly uniformní, akorát některé měly květy se světlým středem.

Upřímně, když jsem tu fotku viděl poprvé, taky mě napadlo, že "maminka" nejspíš běžela kolem souseda, nejspíš nějaké L. tiegeliana. Ale když se může za winterianu vydávat tohle

tak jsem se ani neozýval. Každopádně je to hezká kytička a hlavně, že přináší radost.

Tom Proch. napsal: Potěšila mě letos tahle lobívka (L. densispina R 30). Jak bylo teď nedavno pár dní chladněji, otevřela květy i druhý den a ze žluté barvy se to přerodilo na takovouto. Musím se o zážitek podělit .

Densispina jak vyšitá A to píšu přesto, že tahle 40 let stará polní čísla nemám zrovna v lásce a i když takto označená semena vyseju, do oběhu už je neposílám. Prokazatelně z původních rostlin jako F1 ta semena nejspíš nejsou. Maximálně zájemcům řeknu to, co jsem často psal i v tom svým seriálu: "Vysel jsem jako..., ale..." nebo "ze semen označených..., ale...". Mám ještě pořád pár starých kytek ze semen od Rausche a taky něco novějšího ze semen, co nasbíral Slávek Fischer na nalezištích, u těch je to něco jiného. Tahle čísla držím. Jinak na ně kašlu. Vysel jsem třeba L. rebutioides var. kreuzingeri WR219 z normální komerční nabídky, původ semen neznámý. Na "hymenky" je ten výsev ještě relativně jednotný. Dost jsem jich letos prodával v Hradci na výstavě, ale to WR219 jsem na jmenovky nepsal. S poupaty šly na odbyt dobře i tak. Takhle vypadají extrémní formy z toho výsevu (bylo jich asi 40):



Ale to jen tak, aby řeč nestála. Jasně, že dneska, když je na jmenovce nějaké to WR, FR, HU, MN nebo třeba FŇ, tak to vypadá líp. Holt jsem ještě z té generace, kdy se na tohle nehrálo a kdy bylo důležité, že tohle je ze semen od PANA Rektoříka a tuhle kytku mám od PANA Krůty a tak nějak podobně.

Pár mých lobivek

Jolka napsal: Pár lobívek z posledních dnů

winteriana

Takle tmavou winterianu s takový tělem (s hrbolatými žebry) a trny jsem ještě neviděl. To musí být něco z pozdějších sběrů nebo, nedej bože, hybrid. Původní Ritterovy kytky (možná byly z jednoho semeníku) byly uniformní, akorát některé měly květy se světlým středem.

Potěšila mě letos tahle lobívka (L. densispina R 30). Jak bylo teď nedavno pár dní chladněji, otevřela květy i druhý den a ze žluté barvy se to přerodilo na takovouto. Musím se o zážitek podělit

juniperbushman napsal: Mám pořád (ještě žije) rostlinu, která se od této liší tím, že je úplně stejná. Už jsem se tu někde s ní chlubil. Bohužel letos nevykvetla. Považuju ji za křížence densispiny a ancistrophory nebo jiného psa. Mám jen jednu rostlinu a brzo nebudu mít zřejmě ani tu.
Takže, pane kolego, nechtěl byste se jí ujmout?

Nu, což o to, to já se vyděděnců ujímám rád! Jen je pro mě ten Děčín přece jen poněkud z ruky. Ale pokud tu kytku chcete dát opravdu pryč, určitě se domluvíme. SZ tu fungují bezvadně . Jinak můj názor na původ těchto rostlin je stejný.

Zde docela zajímavá rostlina L. hertrichiana L154a:

Zajímavá je tím, že kvete v různých odstínech žluté, oranžové a červené barvy. Krásnou kytku má na svých stránkách Tomek Blaczkowski zde . Pochází z oblasti Huanoquite, tedy stejně jako KZ157, kvetoucí stejně. Rozdíl mezi oběma je v tom, že L154a je robustní (pan Rektořík měl 20-centimetrovou rostlinu) a krásně vytrněná, zatímco KZ157 je pomalu rostoucí miniaturka, tvořící spíš trsy malých, bez květů nijak atraktivních tělíček:

Tady je KZ157 ještě jednou s oranžovým květem, nad ní s červeným květem je forma, která tu občas běhá jako L. wegneriana:


Přidám ještě trs miniaturní a neustále odnožující formy L. incaica, což je samozřejmě taky jen L. hertrichiana:


A moje oblíbenkyně díky dlouhým trnům a zajímavým květům: