Téma:

To už jsou kousky dost starý, zvláště tady při tom způsobu pěstování. Škoda, že je venku tak hnusně, už se těším, až se to rozjede Tak aspoň něco z minula.

OK, sice se mi nechce, venku je docela zima ale jdu na to

Já ten foťák nechal tak úmyslně, aby nebyl moc vidět květináč, je to 8 cm.

Taky dobrý, to je v osmičce? Zkus ten fo´ták příště trochu zdvihnout, ať je to trochu shora

Ještě jsem vyfotil lloydii, na ostatní se dostanu, až se zlepší počasí.

Uploaded with ImageShack.us

Jo jo parádní kousek
Teď jsou stejně nejkrásnější, vytrněný z podzimu trošku zatažený ze zimování , a když do nich zasvítí z boku slunce no paráda.

Já je vystěhoval po 10.3. a první tlačí poupata. Bylo hezké počasí tak rychle zareagovaly, ale mají ještě čas .. Rado1, ty je máš asi ve skleníku přes zimu což nebo u vás je už jaro od února ? ?

Moje uz kvitnu a niektore aj odkvitli (coptonogonus)a ostatne sa chystaju kvitnut.

Josefe, pěknej kousek. To, že někomu fosuláči již kvetou, je jedině tím, že je mají ve skleníku na světle a mají více tepla.. Já je tahám ven spolu s ostatními koncem března a většina kvete v květnu. Jsou ale i výjimky. Některé druhy mají již teď poupata, některé je začínají strkat později. Phylacanthusy mi kvetou třeba až na sklonku léta. Je to o pozorování a rozlišování. I když někomu se zdají stenocactusy "stejnokaktusy"

Přidávám také jeden zacatecasensis, fotil jsem ho dneska a po květech zatím ani památky. Je zajímavé, že se píše, jak kvetou echinofossulocactusy časně na jaře, ale u mě je to normálně v sezóně s jinými kaktusy.

Uploaded with ImageShack.us

S tím názvem zacatecasensis by se dalo souhlasit.Co se týče polního čísla či lokality, tak to určit u kaktusů pěstovaných v kultuře obecně jen z fotky je nereálné, o fosuláčích ani nemluvě. U těch je nadlidský výkon vůbec určit druh. Podle popisů nepořídíš, ty vycházely z tehdy dostupných informací a vůbec nezahrnovaly celou variační šíři druhu v přírodě. Dnes jsou možnosti jiné, nezbývá, než studovat rostliny v přírodě či si "udělat" sbírku fosuláčů ze semen s lokalitou a pozorovat je ve sbírkách. Pak získáš aspoň základní přehled.

A tej na spodní fotce ne? Liší se nejvýše délkou a barvou trnů...

Pokud se dá té databázi věřit, tak by rostlině na horní fotografii dost odpovídal popis od pana Pechánka...:
jiri.lucas.sweb.cz/databazeWWW/zac%20pech/poz.htm

Petr_70 napsal: ambiciozní dotaz asi jo, ale na druhou stranu se může při troše štěstí stát, že některý z nich má některý z návštěvníků fóra doma ve sbírce.. Rozlišovací znaky jsou myslím z těch fotek docela dobře patrné..
Pak by mi ke spokojenosti stačilo dát vědět pod jakým označením je vysel nebo koupil.

Kytka je to krásná a už dost letitá, tak možná snad ....

Dnes se to ale hemží polními čísly a nějaké bližší určení typu lokalita/polní číslo je zhola nemožné . Toť realita dnešních dnů

jmusil napsal: Jo kdyby tak se v tom někdo orientoval... jméno ? možná .. forma, polní číslo ??
Ou to je hodně ambiciozní dotaz ....

ambiciozní dotaz asi jo, ale na druhou stranu se může při troše štěstí stát, že některý z nich má některý z návštěvníků fóra doma ve sbírce.. Rozlišovací znaky jsou myslím z těch fotek docela dobře patrné..
Pak by mi ke spokojenosti stačilo dát vědět pod jakým označením je vysel nebo koupil.

Petr_70 napsal: Hezký večer,
Nevíte prosím někdo přesnější určení (forma, polní číslo..) těchto Stenocactusů? Měli by to být Sten. Zacatecasensis...

Jo kdyby tak se v tom někdo orientoval... jméno ? možná .. forma, polní číslo ??
Ou to je hodně ambiciozní dotaz ....
Zatím jsme se pokusili rozhoupat diskuzi na poskládání obrázku alespoň základních druhů a vytvořili z toho důvodu samostatné vlákno, ale bohužel velice rychle jsme skončili ...no možná bude přes zimu trochu více času se porozhlédnout a třeba trochu s tím popojet.
Ani bych se nebránil tomu, že pojmenujeme druh a dáme si sem odkaz na jinou stránku aby se doplnila mozaika toho co nemáme ....no uvidíme, jesli to někdo posune trochu dál , bude jen dobře.

www.kkplzen.eu/index.php/forum/5-kaktusy/3945-stenocactus-fotky-rostlin-ktere-odpovidaji-popisu?limit=10&start=20

Hezký večer,
Nevíte prosím někdo přesnější určení (forma, polní číslo..) těchto Stenocactusů? Měli by to být Sten. Zacatecasensis...

Tak ani EFC to ještě s tím kvetením nevzdávají, Fota z tohoto víkendu.
Teď jsou v bednách připravený na parapetu , než přijdou mrazy. Tak třeba ještě v klidu odkvetou

Špica, mám rád tieto rastliny.

Fossuláče a podzim, to nemá chybu. S nima spěchat do sklepa netřeba.


By jmusil at 2011-10-15


By jmusil at 2011-10-15

cykas napsal: Já myslím, že i na nalezištích dochází ke křížení, proto je z jedné lokality každá rostlina jiná. U rodu Stenocactus to platí skoro na 100%, proto je nevysévám a radějí koupím rostliny, když vypadají tak, jak mají a pěstitel je důvěryhodný. Už jsem se totiž u jejich výsevů a semen z lokalit několikrát spálil, což se mi u jiných rodů stává málokdy.

Zkusím založit nové téma, pokud se neuchytí nevadí, je to jen pokus, který by mohl dát užitečné výsledky

Ta založení tematu k fosuláčům zhlediska určení je dobrý nápad,uvidíme, jak se to vyvine. K názoru cykase na křížení v přírodě - byl jsem tam 3x, viděl jsem dost lokalit fosuláčů, ale musím říct, že variabilita rostlin na jedné lokalitě je malá, snad jen v barvě trnů, od světlých až po černé a i v odstínu květu. I z výsevů jsou rostliny poměrně dost uniformní. A že by to rostlo všude a byly plynulé přechody, to tak není, lokality na sebe nenavazují. Tím chci říct, že mezidruhové křížení v přírodě a variabilita na jedné lokalitě jsou minimální. To ve sbírkách je problém. To, že někdo deklaruje v katalogu semena s určitou lokalitou, vůbec neznamená, že v semenech nejsou i hybridy z jinými druhy ve skleníku. To se stává běžně,.Podle mě není v lidských silách toto bez pořádné technické izolace rostlin uhlídat.Když chci ve sbírce udělat druhově čistá semena, tak rostliny odnesu úplně pryč od ostatních.
Velký rozdíl je ale u rostlin z různých lokalit, tzn., že tady je ten problém rostliny vůbec zařadit k určitému druhu.

Já myslím, že i na nalezištích dochází ke křížení, proto je z jedné lokality každá rostlina jiná. U rodu Stenocactus to platí skoro na 100%, proto je nevysévám a radějí koupím rostliny, když vypadají tak, jak mají a pěstitel je důvěryhodný. Už jsem se totiž u jejich výsevů a semen z lokalit několikrát spálil, což se mi u jiných rodů stává málokdy.

Zkusím založit nové téma, pokud se neuchytí nevadí, je to jen pokus, který by mohl dát užitečné výsledky

Ano. kolem toho by se mohla rozvinout podnětná diskuse. Jen bych rád ještě podotkl, že ani u semen z lokalit (možná právě u nich) člověk nemá jistotu že mu vyklíčí to co je na jmenovce, případně to co si objednal. Taky nemusí vyklíčit zhola nic. viz sběrovky VM. Semena z 20ti lokalit a prdlajs.

Tak přemýšlím nad těmi Echinofossulocactusy (Stenocactusy) a abych se přiznal, jsem z toho jelen.
Napadlo mě, co kdyby se zřídilo nové téma: Echinofossulocactus (Stenocactus)- s jedinou náplní, fotkami, které jsou povedené a kterých má autor 100% (téměř) jistotu u druhového jména. Mohl by tak vzniknout přehled jednotlivých druhů.
Podle mě je možnost uvádět rostliny jen pod lokalitami nesmysl, to by bylo nekonečné.

Souhlasím Miro. Až teprve ze starších kytek a ze semen z jednotlivých lokalit se dá poskládat mozaika, jak to s nimi vlastně je, protože z kulturních semen nemá člověk záruku, že to je právě ten druh, co si objednal. A vlastně to ani nepozná, protože jsou si některé druhy hodně podobné.
Když se pak tyto rostliny poskládají do pařeniště vedle sebe podle společných vizuálních znaků / na první pohled:) /a jsou k tomu ty lokality, pak je možné rostliny zařadit alespoň do okruhů. Pravdou je, že možná 90% má počet žeber od 40 do 60, není to směrodatný znak.Jsou ovšem i druhy, které se dají zařadit na první pohled, jako třeba coptonogonus,albatus a možná ještě další. Právě pan Záhora je specialista na fosuláče a spolupracuje s panem Náglem z Rakouska, dá se říci odborníkem na tento rod.Škoda, že zatím nevydali již dlouho slibovanou knihu o tomto rodu. Přidávám fotku, že název stejňáci zas až tak nesedí.

V Doubravníku jsem si pokecal na téma "stejné kaktusy" s Jaroslavem. Ukázal mi v jeho rostlinách jak to je. Ve skutečnosti to není až takový problém, jak se z toho dělá. Prvotní popis rostliny je jedna věc a rostliny samé druhá véc. Často se popis dělal bez teréní práce. Popsalo se teda něco, co sem bylo dovezeno. Variabilní šíře je veliká. Nesmíme ale za 100% brát to, co se často se semínky a nebo rostlinama nese na cedulce. Jak mě Jaroslav ukázal, tak jedním základním ukazatelem je květ a stavba areol a postavení ostnů. Až druhé nebo dokonce třetí místo je počet žeber. A když už jsme u téch žeber, tak nakonec i jejich kroucení. Něco se kroutí do prava a něco do leva. Délka ostnů u nás pěstovaných rostlin ve skleníku je jiná, jako je volná vzdušná kultura, kde nad rostlinama máme jenom kryt proti vodě a popřípadě stínění proti našemu sluníčku a vzduch a vzduch a vítr a vítr. I na té zahradé to chce najít místo, kde to "protahuje" a tam dát lufťák. Ne jenom tam kde nám to ukážou, že sem jo tady nebude angrešt ani mrkev, protože by to tu nerostlo, tak si sem dej ty svoje kaktusy. No a k semínkům, chce to jenom zdroj "z venku". U nás ještě v podstatě čisté formy dělá málo lidí a je toho omezený počet na druhy. To je potom to "zaručené semínko" co se ale napodobá na nic co čekáme. Kupodivu se ale málo rostlin množí vegetativně. I když i tudy by vedla cesta, jenom maličkost, nikomu se moc nechce jít do kytky nožem. Ale plno jich potom ve starším věku (věk si nepleťme s velikostí) samo od sebe zažne krásně odnožovat. Onehdá mě na to upozornil jeden nestor a já to udělal. Stačí deset let držet echinofossulocactus v 5 kvétináči. Je takový povytáhnutý, aby držel krok s výškou, ale štíhlejší a hlavně odnožuje. No a taky lze rostlinu seříznout a nechat obrazit a vrch zakořenit. No a potom uskutečnit vzájemnou výměnu a sehnat tak rostliny z pelení. Jak mě Jaroslav ŕíkal, ani na nalezišti to není zrovna růžové a nejsou doposud zmapovány jednotlivé oblasti výskytu druhů a místa styku. A tu právě dochází k svévolnému mixování (určit skutečý rozsah lokality, kde je jenom zaručeně jeden druh a nic jiného je téžké, opalovači si létají jak chtějí a kašlou na botaniku) a potom dostanete tŕeba i celý jeden semenník a ajhle co to leze ven. Tak že s těmahle "Pechánkama", jak je někteří starší kaktusáři familiárně jmenují, to nebude až takové jednoduché a pokud člověk nezačne kompletovat kolekci druhu z lokality a jejího širšího pojetí, bude mít prd a né přehled. Ale stejně jsou to hezké rostliny.

walda napsal: K rozpravě o multicostatusu, tu je můj, taky je trochu jiný....

Uploaded with ImageShack.us

Tohohle mám beze jména, má zatím 35 žeber a délku ostnů 5cm

Uploaded with ImageShack.us

No ta první fotka těžko říct, multicostatus to ale není. Ta druhá rostlina je dichroacanthus, má řídké areoly a typický dlouhý středový trn. Květ je někdy celý fialový, někdy jen široký fialový pruh.

Fakt krásnej phyllacanthus . Ta forma /řekl bych, že to žádná varieta není/ tricuspidatus se liší tím, že ten středový trn má špičku rozdělenou na tři, takový malý trojzubec.Pohledám a připojím foto.

S těmi multicostatusy je trochu problém. Představuju si je trochu jinak a za ty roky už jsem jich vysel stovky. Většinou z toho vyleze něco jako máš na obrázku, takže podle mě je jediná jistota koupit rostliny, když vidím, že vypadají "multicostatovatě"

K rozpravě o multicostatusu, tu je můj, taky je trochu jiný....

Uploaded with ImageShack.us

Tohohle mám beze jména, má zatím 35 žeber a délku ostnů 5cm

Uploaded with ImageShack.us

jmusil napsal: Lidi díky za každou takovou diskuzi, každá taková informace či klasifikace je cenná vzhledem k tomu zmatku , který kolem fosuláčů koluje.

Ještě přidávám detailní fotku toho E. tegelbergii:

Uploaded with ImageShack.us

Rado napsal: Ano VZD je spravne.
Tu je jeho foto:

Rado, špicová kytka, závidím