Téma:

belinda napsal: Zdendo,Matukánky jsou takový mí "miláškové", až se naučím s tím novým multimédiem,jak se sem vkládají fotky,tak je sem hned šoupnu,no.
Místa je pořád málo, no,tyhle vysokohorský kytičky se mi líbí čím dál víc a jim u mě asi taky,jsou prostě úžasný,i když mám tu i pár Copiapoa,Gymnocalycium,Thelocephala i Eriosyce a Islaya,ale ty jsem uklidila už v první vlně, a nějak tu mám pokaždé na zimování o bedýku víc, asi jsou moc vyžraný z toho léta,tak je budu muset přes léto nechat na dietě, aby se mi vešli do stejného počtu bedýnek,no.

Gymna můžou být pořád venku. Já pomalu stěhuju podle toho jaké mají nároky. Lobivie jsou ze zahrady na společném balkóně v paneláku (počítám do listopadu popř. déle). Mají i zavadající květy. Podle mě je pro gymna ještě času dost, i když, ale jen z časových a jiných důvodů, je už většina v garáži. Taky při stěhování zjišťuji, jak jsem nesplnil svůj závazek, že přesadím vše do substrátu s Liaporem (keramzitem)kvůli snížení hmotnosti. Záda a artritida mi to dávají najevo, ale ještě se to dá zvládnout.

Henry napsal: Oroya, Matucana, ... já myslel že Peru nepatří mezi otužilce

Odpověď na tuto řečnickou otázku bude vždy v režii pěstitele.

Oroya, Matucana, ... já myslel že Peru nepatří mezi otužilce

Zdendo,Matukánky jsou takový mí "miláškové", až se naučím s tím novým multimédiem,jak se sem vkládají fotky,tak je sem hned šoupnu,no.
Místa je pořád málo, no,tyhle vysokohorský kytičky se mi líbí čím dál víc a jim u mě asi taky,jsou prostě úžasný,i když mám tu i pár Copiapoa,Gymnocalycium,Thelocephala i Eriosyce a Islaya,ale ty jsem uklidila už v první vlně, a nějak tu mám pokaždé na zimování o bedýku víc, asi jsou moc vyžraný z toho léta,tak je budu muset přes léto nechat na dietě, aby se mi vešli do stejného počtu bedýnek,no.

Ahoj Belindo, koukám, žes to rozjela "ve velkým".

U nás byl dnes pěkný sluníčkový den,a tak jsem konečně dostěhovala poslední "ježky" na zimoviště, venku zůstaly jen otužilci(Echc.z okruhu reichenbachii,Esc.vivipary,Ped.knowltonii,Neobesseya,Oroya,Mam.meridiorosei a L.kupperiana).
Ještě jsem tam s nima chtěla nechat i Matukany z okruhu haynei,ale nakonec jsem je uklidila, jsou moc pěkně otrněný,i když je škrtím ve 4x4,na jaře půjdou do 6x6,a tak bych nerada o ně přišla, jsou to takové malé drátěnky.

Prostě žádný troškař

Líbí se mi vetší počet stejných kytek u sebe (dokud bude místo)

Arture máš hezký kytky, ten poly-skleník si zaslouží.

Prostě žádný troškař

Abych pořád jen nežvanil, přidám pár obrázků, který by sem možná mohly patřit...je to už takový smutnější když se blíží konec sezóny, ale myslím, že i v tuhle dobu jim to docela sluší...

Pokud se už nekoupete a jak odhaduju to máš bazén pod průhledným krytem, tak stačí nezalévat a nechat otevřené dveře. Tím ti klesne vlhkost, můžeš to nechat otevřené imrvere a o nějaký pokles teplot pod nulu se nemusíš starat. Opravdu jak je sucho kolem kořenů a ve vegetačním vrcholu není kapka, je to ok.

Ha, to jsem si myslel, jaké pěkné místo jsem našel...
Ale argumentace zní logicky. Vyvětrám tu vlhkost a nebudu to hrotit s teplotou (ačkoliv když zasvítí, je tam 25C hned....) Nechám kytky do začátku listopadu vychladnout a pak je definitivně schovám do tmy.

Pokud Davide zimuješ astrophyta ve sklepě, bylo by lépe je na tu zimu připravit v pařeništích, kde rostou celý rok, a hodně větrat.Kytky při kolísání a snižování teploty vycítí, že se blíží zima a sami začnou s přípravou, tj začínají se zbavovat vody,zpomalují metabolismus apod, takže je pak v klidu můžeš dát začátkem či v půlce listopadu podle počasí /pokud tedy nebudou teploty v noci pod -5-7°C/ do bedýnek a do sklepa, i do úplné tmy. Pokud na kytky neprší a substrát je vyschlý, vydrží astrophyta i noční mrazíky. Ten teplý bazén s vysokými teplotami není moc dobrý, jednak budou růst a na to jejiž málo světla a mohou se vytahovat, jednak při přenosu do sklepa budou ještě setrvačností rovněž růst a prudký přechod do horších podmínek jim asi neudělá moc dobře

Díky za názor. Přidám na větrání. Teplotu tam drží 40m³ vody, teplé ještě z léta. Budu se snažit to přes den vyvětrat, ale chápu, že to není úplně ideální umístění.
Jen se mi nechce za tohoto celkem pěkného počasí už rostliny schovat do temné garáže.
Jaké máte zkušenosti s nočními mrazíky? - speciálně mě zajímají Astrophyta

davidhorky napsal: Vážení kolegové, toto forum jsem našel teprve nedávno, takže je to dnes má premiéra.
Rád bych se zeptal na váš názor - mám sbírku, kde je směs všeho možného, ale asi 1/3 jsou astrophyta. Jakmile se teplota v noci na venkovním pařeništi začala blížit k nule (minulý týden) přestěhoval jsem rostliny do zakrytého (nevyhřívaného) bazénu. Na jaře v něm krásně jdou, v noci je tam nejníže 10C, přes den pak kolem 20C. Ale je tam vlhko - 90%
Co je lepší? NEchat rostliny venku (pařeništní stůl), kde teploty klesají až k nule. Nebo jim dopřát ještě trochu tepla ve vlhkém a teplém bazénu.

Ta velká vzdušná vlhkost by mohla nadělat problémy s plísní, pokud tam ke všemu neproudí vzduch a necháváte to uzavřené.
Tak alespoň přes den dostatečně větrejte.

Jara
www.kaktusy-adenia.wz.cz

Vážení kolegové, toto forum jsem našel teprve nedávno, takže je to dnes má premiéra.
Rád bych se zeptal na váš názor - mám sbírku, kde je směs všeho možného, ale asi 1/3 jsou astrophyta. Jakmile se teplota v noci na venkovním pařeništi začala blížit k nule (minulý týden) přestěhoval jsem rostliny do zakrytého (nevyhřívaného) bazénu. Na jaře v něm krásně jdou, v noci je tam nejníže 10C, přes den pak kolem 20C. Ale je tam vlhko - 90%
Co je lepší? NEchat rostliny venku (pařeništní stůl), kde teploty klesají až k nule. Nebo jim dopřát ještě trochu tepla ve vlhkém a teplém bazénu.

Taky už pomalu bedýnkujeme, fotím já, u pařeniště je Hasi ml. a vnuk Kája. Ten dnes sázel podnože a docela mu to šlo.

Také jsem o víkendu uklidil větší část venkovního stolu do skleníku. Na zlepšení počasí už to moc nevypadá
Ještě alespoň poslední letošní radost ze včerejšího slunného dne. Jeden z letošních přírůstků ve sbírce.

Poslušně hlásím, že už mám od pondělí většinu kytek narovnáno v přepravkách,mimo dosah rozmarů podzimního počasí, ale bohužel mám,ještě asi 1a 1/2 přepravky, venku,na ty šílenosti.Bohudík,jsou to spíše druhy,kterým tyhle rozmary zas tak moc nevadí a mají minerální substrát.
Poslední dobou to vypadá, že jsou tato roční období: zimopodzim,zimojaro,léto a létopodzim,aspoň to takhle vidím já. No,a to léto je nějak čím dál kratší.
A to,že přijde brzo zima,nám už naznačili stěhovaví ptáci, kteří to tady "zapíchli" už o měsíc dříve, no,akorát jsme tu přírodu nějak v tom fofru zapomněli poslouchat,toť jen můj názor.

Tak mám dojem, že to zamykání sezony v Chrudimi bylo opravdové a nejen pomyslné a včerejší den byl tím posledním, kdy se v pařeništích ještě otevřely poslední květy opozdilců

Tak už mohu shrnout zkušenosti s tímto zazimováním teplomilných druhů. Teplota se přes zimu držela s vytápěním zhruba mezi 10 - 15°C. Při velice silných mrazech klesala přes noc i přes to, že topná podložka jela na plné obrátky k 6°C (cca 2 - 3 noci), všechny kaktusy to ovšem přežily bez jakékoliv újmy, naopak už jeví všechny známky růstu a vypadají dobře.

Kaos napsal: Pro zimování teplomilnějších rostlin jsem vytvořil miniskleníček z akvaria, otvor je zavřený deskou polystyrenu a od podložky je také odizolovaný polystyrenem. Uvnitř je zásuvka s nastaveným spínáním při poklesu pod 13st. Celsia a na ní napojená podložka pro vyhřívání květináčů. Zatím spolehlivě drží teplotu vzduchu nad 10C i při poklesu okolí na -1C.

Ano, rozumíš správně. Já to dělám téměř tak jak navrhuješ, odlišnosti jsou tyto: stavím misky nikoli na rostlou zem, ale na zem, kterou jsem před zhruba 20 lety navezl do vyvýšených záhonů, přičemž na povrchu té země je nějaká deska, zpravidla eternitová, a na desce ještě plechová vana, a dále to ničím nezasypávám. Můj sen je nasázet to do těch záhonů ve skleníku rovnou, tam by bylo mrazuvzdorných daleko více druhů než teď, třeba Ecer. engelmanii vydrží moje zacházení jen jako malé, kvetoucí nosím při mrazech pod -15°C ve skleníku na půdu, kde je mrazový limit asi tak -15°C i za velkých mrazů.
Bohužel, abych si mohl sen splnit, potřeboval bych někoho, komu předat několik m2 nemrazuzdorných kaktusů.

Takže pokud Ti dobře rozumím, problémem je promrznutí kořenů v miskách. Ono je něco jiného, když promrzne rostlá zem do 40 cm a něco jiného, když promrzne zem v miskách, vím, mám odzkoušíno. Není nad vlastní zkušenost.Zatím jsem se těmi mrazuvzdornýma až na nějaký opuncky moc nezabýval, spíše je to o jiných rostlinách./Profesí zahradník/Jak by ses díval na to, vystavit kaktusy- mrazuvzdorný ve skleníku na rostlou zem a pak to prosypat zednickým Perlitem. To je ten jemný do fasád. Používám ho rád v miskách s mladými rostlinami a nebo k zakořeňování. Má některé vynikající vlastnosti a jsou v něm parádní kořeny. Na jaře jen vytahat misky a perlit zahrábnout do zeminy.
Jinak ale jak vidno, máš to zmáklý.

Mám vyzkoušeno, že kolem -15°C mají některé jinak mrazuvzdorné kytky na stole problém a pod -20 jsou tam už ztráty docela značné. V podstatě by je stačilo ze stolů sundat a postavit pod ně na zem, ale to bych k nim nemoh a ještě by mě bolely záda. Ve skleníku se nemusím plížit, když chci něco přesadit nebo jinak upravit a nečůrají tam psi. teplota vzduchu kolem - 20°c není problém, pokud jsou kořeny v květníku alespoň na zemi.
Ten "podvazkový řád" je skutečně peán, nejsilnější co mám. Noviny jsou pod květníky aby se tyto v létě nepřilepily k asfaltovému pasu, kterým je deska stolu chráněna před nadměrným působením vody ze zálivky.

Krásný kytky, ale nezávidím, stěhuješ to jak kočka koťata,skleník- byt- stoly , 2x ročně- děs. Bych na ty stoly z boku šoupnul nějaký krytí aby nezafukovalo. Ale máš to vyzkoušené a tak by se to asi měnit nemělo. Jo co mne zaujalo- teda vyjma kvítí, ten udělátor na stole s těmi očky, to je nač?, na pean to nevypadá, spíše na nějaký podvazkový řád. A máš nějaký kvítí na pochodu k popelnicím, tak je snad zaženeš zpět-tedy doufáááám.
Jinak tobě hodně štěstí a zdraví a pohody a tvé paní navíc i velmi mnoho trpělivosti.RK

Tradičně přesunuju mrazuvzdorné kaktusy ze stolů do skleníku o vánočních prázdninách. Letos jsem se trochu opozdil.

Jiri Kolarik napsal: ...tak to Tě Petře asi zklamu...nepamatuji se, že bych zalil kytky později jak začátkem září...fakt...ale - předpokládám, že Antonín je začátečník, resp. pěstuje kytky jen nějaký rok, dva...nicméně - je fakt, že někteří by zalévali i celý rok...chybějící zkušenosti se dají ale získat samostudiem např. tady na fóru...

No ten Kristus a Freud je o něčem jiném, ale použil jsem to. Myslel jsem tím, že nikdo není bez chyby a nebo pokud tvrdí že je nedělá(lal), tak to není zrovna věrohodné, ale to není podstatné. Stane se, a snažíme se poradit, jak píšeš a sdělit svoje zkušenosti pro poučení. Co se týče zalévání ti i věřím. Nemá cenu to dál rozebírat. Já to spíš bral jako "zobecnění problému". Pokud bychom se bavili o konkrétních podmínkách pěstování, rostlinách atd. pak to je všechno jinak.

Zimuji ve skleníku mnoho let, mám ho napojený na plynové topení v domě. Po asi třicetiletých zkušenostech musím konstatovat, že i při tomto zimování se vyskytují problémy, související s počasím, které tu kterou zimu panuje. Nejhorší je zima typu dlouhodobé inverze bez slunce, kdy je ve skleníku nastavená teplota u mne 6°C ve dne v noci dlouhou dobu. Toto vadí hlavně v předjarním období, kdy se již prodlužuje den, ale nesvítí slunce a ve skleníku je stále zima. Některé rostliny by se již chtěly budit, ale chladno jim vadí. Opačný případ taky není dobrý, relativně teplý leden se sluncem, přináší taky problémy, protože při jasném počasí je třeba i větrat, jak je ve skleníku teplo. Někdy je potřeba i trochu pomlžit, protože rostliny jdou rychle do vegetace. Někdy se vydaří zima, že je to radost. Do konce ledna zima a pak pomalu přicházející jaro s dostatkem slunce. Je taky zajímavé sledovat dobu kvetení u jednotlivých rostlin. Někdy mi třeba Sulcorebutie kvetou v polovině února a byly i roky, že kvetou v první polovině dubna. Každopádně nástup jara je to nejhezčí období ve skleníku, když je venku ještě zima a ve skleníku již jaro v plném proudu je čas si vše v klidu pěkně vychutnat

...tak to Tě Petře asi zklamu...nepamatuji se, že bych zalil kytky později jak začátkem září...fakt...ale - předpokládám, že Antonín je začátečník, resp. pěstuje kytky jen nějaký rok, dva...nicméně - je fakt, že někteří by zalévali i celý rok...chybějící zkušenosti se dají ale získat samostudiem např. tady na fóru...

Jiri Kolarik napsal: Nazdar...
nechápu, že Antonín zalil kytky ještě kolem 10.října! Spousta lidí se už shodla, že nejlepší je ukončit zálivku koncem srpna až začátkem září...myslím tím dospělé kytky! Kytkám nestačí, aby vyschnul substrát, ale musí se i zcvrknout, tedy vypudit přebytečnou vodu z pletiv...a čím budou kytky menší, tím více vydrží - jak zimy (mrazu), tak i tepla (viz cykas). 15-17°C je běžná teplota pro růst rostlin, zejm. těch běžně pěstovaných...tedy - za tmy ve sklepě se nutně plně napité kytky jako lobívie, austrokaktusy, gymna, etc. budou vytahovat do skoro bezchlorofylové špičky...a na jaře nastane problém, protože tento útvar se sice zazelená, nicméně trvá roky, než tento patvar odroste! Antonín měl, věda že zimuje jak zimuje, přestat kytky zalévat koncem srpna a nechat pletiva řádně vyzrát...pak by se případné deformace nemusely projevit...

Citace "Ti, kdož jsou bez viny, ať hodí kamenem.". Holt předpokládám, že je začátečník a udělal chybu. Já jsem dělal chyby, ty určitě taky. Kdo tvrdí, že ne, toho odkazuji na Freuda.