Téma:

Petr napsal: Část výsevu LEMPL z loňska podruhé pikýrovaná do misek. První pikýrování do květináčků loni. Zbývají už především gymna, která rostou pomaleji a v květináčích mají ještě dost místa.

Petře, sorry, ale při pohledu na ty tuny přepikýrovaných semenáčů bych navrhoval změnu názvu z "Lempl" na "Pracant" !

Část výsevu LEMPL z loňska podruhé pikýrovaná do misek. První pikýrování do květináčků loni. Zbývají už především gymna, která rostou pomaleji a v květináčích mají ještě dost místa.

Ja by som to dačím strekol. Tento rok keď som sťahoval semenáčiky čo maj=u rok a pol, tak dostali zálievku a postrek s Actarou.

Takže přesouvám výsevy do skleníku pod stůl. Viz foto.Dodám
Měl bych to něčím preventivně ošetřit? Proti Škůdcům ? Děkuji.

Zdenda napsal: Předpokládám, že LEMPL znamená se vším všudy, tedy i bez jmenovky, či čísla.
Tedy s minimální pracností.

To ne. Taky bych mohl smíchat všechny semena dohromady, ale to by byl SUPER LEMPL.

Díky. Si na to budu dávat většího majzla.

Vladimír Todt napsal: Tak a je to v pytli, dlouhý příspěvek s fotkou k lemplům a výsevům pod průhlednou skleněnou drť bez zakrytí a volně na Slunci na parapetu + poznatky o praní semen v pračce atd. co testuji jsem omylem smazal ukliknutím vedle místo upravit, bohužel toto fórum nenahodí varovačku.
Takže až mě se vztek přejde, tak to časem znovu sem napíšu.

Nic se neděje, máš ho tam zpět.

Tak a je to v pytli, dlouhý příspěvek s fotkou k lemplům a výsevům pod průhlednou skleněnou drť bez zakrytí a volně na Slunci na parapetu + poznatky o praní semen v pračce atd. co testuji jsem omylem smazal ukliknutím vedle místo upravit, bohužel toto fórum nenahodí varovačku.
Takže až mě se vztek přejde, tak to časem znovu sem napíšu.

Zdenda: Nene, to už je spíše lenochlempl. Lenoch ne, ten ani už nemá výsevy.

Lemplovatět s výsevy lze různě.

Třeba tady jeden z testů varianty výsevu pod kamínky:
Zemina ten drolící se Vyšehrad, ale sterilovaná v mikrovlnce, pak přidán Symbivit. Pak zalito převařenou vodou se stimulátorem (proto je tam vidět sem tam to hnědo - humáty ze stimulátoru).

Semena byla jen vyprána ve 40 °C bez pracího prášku. Následně nedesinfikováno.

Po rozsypání semen byl ještě povrch zakryt tenkou vrstvou skleněnou průhlednou drtí (lze sehnat od dodavatelů glazur apod. věcí k dekoraci skla a keramiky). Takže semena nemůžou řvát, že nemají světlo.

Výsev je od začátku takto nezakrytý a otevřený na parapetu a přes den na něj i svítí Slunce bez stínení.
Jedná se o výsev 3 druhů echinocereusů z 12.4.2015. Na fotce to není tak vidět. Někde jsou vidět rostliny nad sklem, věštinou jsou ale pod ním - to zeleno z pod skla není řasa, ale ještě schované semenáčky.

Ješte to samé testuji volně na balkóně, ale s jinými druhy. Tam jsem vyséval později a ještě přišlo ochlazení poslední týden, takže zatím neleze nic. Semena jsem ale nepral, tak snad polezou OK i bez praní jako v tom lempl výsevu s plevelem výše.
Nemám zase 2 - 3000 semen od jednoho.


Co se týče praní semen v pračce dělám na to vyhodnocení a ještě budu mít testík doplňkový. Celkově prací prášek do praní některým vadí. Praní na 60 i bez prášku je obecně už špatně (jsou i vyjímky) a na něco je 40 taky moc, takže jen máchání na teplotu vstudený vody jen pro lepší vyčištění. Echinocereusům, co mám, praní na 40 bez prášku je buď nic navíc nebo slabě plus, ale to si ještě budu ověřovat.

Pokud někdo chce pračkovatět, tak by si to měl zkusit na svoje semena a podmínky, je to různé dle druhů. Výhodou i promáchání nastudeno je, že semena můžu sklidit, jen nahrubo je očistit a uskladnit. Na jaře další rok je pak i třeba jen promáchám v pračce a hned vysévám, takže se namoščí a hned jdou na substrát. Jsou přitom tak čistá, že bych to promíláním v ruce takto nikdy očistit nedokázal nebo až po dlouhé době.

Osobně mě štve že jsem na 2 sady těchto testů s pračkou použil z větší části jiný substrát - hodně jemného písku a nic moc. Měl jsem použít buď zbytek od Chrudimáků nebo ten svůj drolící se sajrajt z památky. Takže si ještě udělám dopňkový úžejí zaměřený pokus.

Pro Pedioobřízkáře blbá zpráva nebo dobrá - praní s práškem na 40, natož na 60 Pediáky nepovzbudíte, spíše je přifackujete nebo naopak. V 1. sadě testu se mi podařilo totiž možná obrátit značení květináčků a to křížově - proti sobě index označující číslo pračky proti číslu druhu semen. Takže poznám prd, které značení je dle skutečnosti - tedy repete.
Hlavně u těch Pediáků mě to štve, tam je totiž rozdíl významný.

Předpokládám, že LEMPL znamená se vším všudy, tedy i bez jmenovky, či čísla.
Tedy s minimální pracností.

Lempla stříkám proti plísni, jinak nic a jak to vyleze, tak větrám, v podstatě sundám víčka. Seju do 1 cm substrátu. Samozřejmě to nejde na všechno, ale moje méně vzácné s tím nemají žádné velké problémy.

LEMPL sem, LEMPL tam, kde pak jen ty semenáčky dám

Nepochybne má tento spôsob svoje čaro. Keď pre nič iné, tak pre jeho nenáročnosť. Využije sa hlavne u svojich semien, alebo u tých darovaných, ktorých je veľa. Zrejme nikto nepôjde lemplom na Aztekia, Ariáky, ... alebo iné podobné.
Hlavne si značte čo vysievate. Ja som tak vysial jedny semená Lemplom a čučím do toho ako puk. Malo ísť o semená Mammillaria hahniana, nepodobá sa to a jedna z rastlín je prolifera

Petr napsal: Myslím, že výsevy systém LEMPL mají budoucnost.

No minimálně tím, že stoupne zájem o semena. Zvýší se prodejnost.

Ano, ale je tam jedno nebezpečí. Když je výsev lempl hodně lempl a je do nesterilizované jemnozrnné přírodní zeminy, tak se z 50% v krabičkách objeví víceméně plíseň. Jak nyní koumám, tak je lepší to při použítí takového lempla vyset buď do hrubšího rozpadavého přírodního štěrkomateriálů nebo to ani nepřikrývat víčkem, přidržovat vlhké a mít v záloze po ruce mix fungicidů.
Např. ten můj vyfocený výsev lemp výše www.kkplzen.eu/media/kunena/attachments/2736/EchinocereusreichenbachiiOklahomavsevlempl.jpg je stále OK i se zakrytím. Jen se mi tam nějak zvětšuje ten plevel uvnitř. Stejný výsev do jemné frakce toho samého substrátu jsem nakoenc otevřel, vydlobal sem tam ložiska plísně a přestříkal mixem fungicidů. I když jsem možná u některých semenáčů vyměknul předčasně a měl jsem to svhálně nechat být na selekci plísněodolných zápasníků. :lol:

Ještě jsem udělal pololempla kde je to samé, ale substrát tepelně sterilovaný a zalito mixem fungicidů + humáty a stimulátor.

Ještě se zamyslím jak na lempl výsev u Sclero, Pedio, Opuncií, Toumeií apod. aby to vyklíčilo hned a rychle bez skarifikace a jen namočit a vysev bez obřízkové chirurgie jednotlivých semen.

Myslím, že výsevy systém LEMPL mají budoucnost.

určitě já je stěhoval před čtrnácti dny,musíš jim stínit,větrat a postupně zvykat na sluníčko

Aktualizace mých výsevů.
ferocactus
výsev 30.11.14


notocactus
výsev 30.11.14


ferocactus
výsev 30.12.14


notocactus.echinopsis
výsev 30.12.14


Chtěl bych je už dát do skleníku pod parapet. Zvládnou to?

Uzavřel jsem pokus s mým výsevem do čistě minerálního substrátu se zakrytím kamínky zde v tomto příspěvku:
www.kkplzen.eu/index.php/forum/8-vysevy-a-mnozeni/123-vysev-v-primem-prenosu-aneb-jak-to-teda-vlastne-vsechno-je?start=1410#40711

Dále jsem po tom různém testováním už vzal jedny semena (100vková porce) od Scleráka (Echinocereus reichenbachii f. Oklahoma) nakáknul jsem se a řekl jsem si "H....!" se s tím mažu. Udělám vlastní verzi výsevu lempl:
18.4.2015 krabička od chrudimáků na výsevy
- na dno hrubší zeolit
- na něj zemina z Vyšehradu - rozpadající se prvohorní prachovco-jílovec/břidlice (tuším z období ordoviku), bez sterilizace, jen vyházeny vajgly od lidí, kořeny plevelů a žížaly a přesáto přes 1 cm síto. Žádná sterilizace, žádnej fungicid, žádný Symbivit, nic
- přestříkáno stimulátorem pro výsevy a semenáčky (nějaký gibbereliny + humáty), použita převařená vodovodní voda - aby se tam nešířili brzo řasy
- semena od Scleráka bez desinfekce, moření apod., prostě jak byla vysypána ze papírkového obalu
- od oka dostříkán zbylý roztok stimulátoru
- přiklopení víčka.
Na fotce stav dnes 29.4.2015, tedy po 11 dnech. Že je zemina nesterilozovaná je vidět i z toho, že tam klíčí po stranách 2 dvouděložné plevele dole a vlevo a blíže nahoře od centra roste semeno trávy.
Další semena kaktusů stále dokličují.
Snad mi v tom nevyklíčí nějakej jasan nebo dub, aby mi pak předčasně nenazvednul víčko.
Na to jak mi většinou reichenbachii okruh podivně dřív klíčil koukám jak blázen.
Takže mám už taky výsev lempl.




Jak by měl vypadat výsev lempl vyvedený k dokonalosti:
Poblíž susší louky nebo lesa odhrabat trávu, vysypat na jaře semena, zakrýt kdyžtak jemnou průhlednou skleněnou drtí nízkou vrtsvou a zalít kropítkem. Ponechat napospas lidem a zvířatům.
Na podzim vybrat semenáčky a odnést domů.
Jen pozor při výsevu některých Escobarií, Echinocerusů, Pediáků a např. klonů Manih. a Gymen. Při zapomenutí části semenáčků by jste mohli vyrobit záhadu pro botaniky na domácí floru za pár let.

máš to moc hezký

Pěkně je pikýruješ, jako vojáci v řadě.

Dnes som už sťahoval časť výsevu z kultivátora do skleníka pod stôl, vysiaté tesne pred novým rokom.

20mb image hosting
G. saueri ssp. nelissae

screen grab
A. myr. onzuka

image hosting
Mam. potssii

screen capture windows 7
Esc. minima

click image upload
T. freudenbergerii

picture upload sites
P. valdeziana

imgupload
T. lauseri

upload gif from url

Přispěju taky svou troškou do mlýna.
Část mého letošního výsevu, který jsem z kultivátoru přenesl nedávno do skleníku. Vyseto v období okolo Vánoc. Některé jsou možná malinko povytažené, ale doufám, že se časem srovnaj.

Dátum výsevu: Január 2015
Druh: Astrophytum myriostigma nudum variegata (cca 50semien)
Substrát: Liapor s jemným kremičitým štrkom (dostal som ho asi 20l od kolegu akvaristu)
Chémia : Peroxid vodíka (rozprašovačom som prestrekol semená a po 10s opláchol vodou)
Previcur
Hnojivo: Kristalon v zmenšenej koncentrácii
Pleseň: Žiadna
Zálievka: len dažďová voda

Nemá to při tomhle substrátu význam (podle mě).

Zdravím ve spolek, chtěl bych se optat, jak je to s přihnojováním cca dvouměsíčních prcků, má to smysl, nemá to smysl, výsev šel do směsi hrubšího písku a krtince (hlinitopísčitá půda doplněná extra extra extra zetlelým kravským hnojem), nerad bych to totiž pohnojil.

Můj loňský výsev systém LEMPL byl do 9.4.2015 od podzimu ve sklepě. Po vyndání do bytu zalit a takhle vypadá dnes 19.4.2015. První foto 9.4. druhé 19.4. Čekal jsem podstatně větší ztráty. Já se z toho zblázním.

9.4.


19.4.


9.4.


19.4.


9.4.


19.4.

Tak už začínají strkat první trníky. Přemístěno z kultivátoru do skleníku.

Erwin napsal: pěkný, co je to prosím tě za povlak na té poslední fotce.

Neviem presne. Asi riasy.

Vodička napsal: Pro map: ty výsledky 3 měsíčních výsevů se mi zdají neskutečné . Jak se toho dá docílit? Odpovídající mi připadají semenáčky od varčeka. Mě výsevy moc nejdou.

Semena boli skarifikované a umiestnené pod žiarivkou.

Zdenda napsal: Taky jsem koukal jak puk, že těch areol na 1,5 měsíční semenáčky tam má "map" nějak moc. Musíme počítat taky nějakou dobu na vyklíčení. Nezbývá než závidět, já něco takového vypěstuju za půl roku, když se zadaří.

Skarifikované semena klíčia väčšinou do 7-10 dni(v optimálnych podmienkach). 1,5 mesiaca na klíčenie je veľa.

jageno napsal: Nemohu se ubránit dojmu ...

Možno aj sú vytiahnuté(trochu), ale myslím že to nieje veľmi dôležite(teda ak niesu skoro biele. To už nemusia rozchodiť). V skleníku sa to opravi.

Toumeya papyracantha SB 504

Toumeya papyracantha SB 1326

Toumeya papyracantha RP 91

Austrocactus bertinii KVV 1003

Austrocactus patagonicus JN 605

Austrocactus bertinii f. giganteus BKN 7A l 1.1

Austrocactus bertinii KVV 999

Podľa mňa vyzerajú celkom dobre aj keď rastú "do sloupku".

Myslím, že u druhov čo mám na fotkách je normálne že sú aké sú. Pomer dľžky tela k priemeru je asi 2 max. 2.5 : 1 čo nemôže u týchto druhov predstavovať žiadne pestovatelské riziko. U rodov ako Toumeya, Sclerocactus, Pediocactus, Echinomastus, Austrocactus a kopu iných je samozrejmé, že semenáče nemajú tvar guličiek, ale sú hneď vytiahnuté. Majú to dané geneticky ako adaptáciu na podmienky v ktorých klíčia v prírode.

Nemohu se ubránit dojmu že ty výsevy jak u varčeka, tak u mapa jsou nějaké povytažené. Čím se tomu svítilo? Navíc by mě zajímala otázka jak se vyvíjejí kaktusy, které rostly ze začátku v nedostatku světla a pak se dostaly do správného osvětlení? Zažil jsem to jedenkrát u výsevu Rebucií senilis, které byly ze začátku povytažené (asi 3 měsíční) a potom rostly spíš do sloupku - po 5 letech, ale normálně kvetly, odnožovaly atd. Ty "normální", neetiolizované, nevytažené zůstaly ve stejných podmínkách spíš kulovité.