Téma:

Dlhšie tu neboli Mediolobivie, čo je veľká škoda, musím túto chybu napraviť

Mediolobivia atrovirens var. nova RH 1373a:

Mediolobivia aureiflora f. rubelliflora:

Mediolobivia carmeniana MN 149:

Mediolobivia crassa JN 90:

Mediolobivia einsteinii f. SE 51:

Mediolobivia haagei v. MN 132:

Mediolobivia huasiensis RH 896:

Mediolobivia pygmaea MN 184:

Mediolobivia rosalbiflora LF 311a:

Mediolobivia violascens RH 180:

Díky! Tvoje odpověď mi vyjasnila i další moji podezřelou kytku - tu oranžovou jsem pokládal za jasný "úlet" a sebral jsem jí jmenovku. Tak jí na jaře s omluvou zase vrátím.
Fabrisii jsou jedny z mých oblíbenců, tak neodolám a přidám ještě nějakou fotku.

Jižan napsal: Tak jsem brouzdal nabídkou semen Matse Winberga... a zaujala
mne tam položka Reb.fabrisii - jeho sběr "MN135"...Kristiane - ty Tvoje jsou z výsevu?

Farba kvetu Rebutia fabrisii zo zberu MN 135 je podľa Matsa Winberga len červená, oranžová alebo biela. Nikdy pod týmto zberovým číslom nepredával rastlinu s ružovou farbou kvetu. Rastlina na mojej fotke, ktorá zmiatla Jižana je kúpená od priateľov z KK Hradec v roku 2012 s označením MN 135, zrejme medzi odnože nechtiac primiešali aj ružovú RW 391. MN 135 som na jar vysieval, klíčivosť asi 80 percent, na kvety si ešte počkám, mám však z tohto zberu od Winberga odnože všetkých troch farieb, zatiaľ aspoň fotka oranžového kvetu.

Rebutia fabrisii MN 135, kvetináč 4x4 cm:

Rebutia fabrisii RW 391, kvetináč 6x6 cm:


Mats Winberg:
,,Have not seen any pink MN 135. The pink fabrisii's I have distributed as cuttings is not a MN clone. I have a handful colours of fabrisii incl. the yellow one. One of the best I think is the true orange one..."

S pozdravom Kristian

Tak jsem brouzdal nabídkou semen Matse Winberga, co bych si koupil za rebucky kdybych se chtěl pořádně odvázat a zaujala mne tam položka Reb.fabrisii - jeho sběr "MN135". Má ji uvedenou jako Reb.fabrisii nana a na fotce má rudý květ. www.succseed.com/seeds-cacti/rebutia/rebutia-fabrisii-nana-mn-135-santa-ana-arg.html Pod touhle sběrovkou jsem u nás zatím ale viděl (kromě Kristianovy výše uvedené fotky, s kterou jsem si nevěděl rady,protože se podobáRW391) jen kytky bělokvěté. Dá se předpokládat, že Winberg ví, jak má kytka s jeho sběrovkou vypadat, takže co je to za rostliny, které se pod touhle sběrovkou u nás vyskytují? Je to mutace nalezená ve výsevech MN135 a šířená vegetativně? Nebo ji máte někdo v téhle podobě z výsevu? Moje jsou z odnoží, takže se nemůžu přesvědčit. Až na barvu květu, jsou si rostliny dost podobné. Pokud je to ale mutace, jak by měla správně vypadat jmenovka? Kristiane - ty Tvoje jsou z výsevu?

Aylostera flavistyla

Aylostera spinossissima

Aylostera spegazzini

juniperbushman napsal: Pozor Rebutia fabrisii nepatří mezi Aylostery. Prohlédněte si pozorně květ! Ani se s aylosterami nekříží. Autora zařazení mezi aylostery zřejmě zmátla podoba stonku s Ayl. albiflora.

S tým, že fabrisii patrí do sekcie Rebutia môžem súhlasiť, aj keď podľa môjho skromného názoru sú to rastliny na rozhraní sekcie Rebutia a Aylostera. Štruktúrou kvetu je to síce Rebutia (nemá štetiny na kvetnej trubke a semeníku), ale habitusom má rozhodne bližšie k Aylosterám. Neexistuje žiaden iný druh zo sekcie Rebutia s tak drobným trsovitým telom a malým kvetom, naproti tomu poznáme vzhľadom ,,podobné" Aylostery (napr. spomínaná albiflora, azurduyensis, perplexa, pulvinosa). Ja si ju pracovne vediem pod Aylosterami, dúfam, že ma za to nomenklaturisti neukrižujú. Ale keď môžu podľa nových výmyslov (S. Mosti et A. Papini 2011) patriť pod Aylostery všetky Mediolobivie, snáď mi jednu malú fabrisii odpustia. Hlavne, že sa nám páči a robí nám radosť. S pozdravom Kristian.

Rebutia fabrisii MN 135:

Kristian napsal: Aj Filipov tip je zaujímavý, veď tie rebucky vyzerajú takmer rovnako. Pre istotu dám aj var. nana.
Aylostera (Rebutia) fabrisii var. aureiflora R 687:
Aylostera (Rebutia) fabrisii var. nana R 688a:

Pozor Rebutia fabrisii nepatří mezi Aylostery. Prohlédněte si pozorně květ! Ani se s aylosterami nekříží. Autora zařazení mezi aylostery zřejmě zmátla podoba stonku s Ayl. albiflora.

Hanka napsal: Ale když už jsme u toho, nedá mi to, abych se nezeptala - nemá někdo z vás zkušenosti s rozdílností semenáčků (v F1) v závislosti na "pořadí rodičů"? Na vysvětlenou, většina těch kříženců vznikla tak, že A. heliosa byla mateřská kytka, a A. albiflora teda poskytla pyl. Tyto kytky jsou +- uniformní, alespoň v těle k nerozeznání. Mám ale i dvě rostliny opačného původu, vysévané ale společně, které jsou větší (i když jednu skoro sežral kos), mají o něco málo větší květy a světleji zelenou epidermis. Podle základní genetiky Mendela by to nastat nemělo, tak to zatím přičítám přirozené variabilitě a náhodě - když mám od druhého typu jen dvě kytky, statistiku z toho neudělám... Stejně mi ale přijde divné, že ty větší rostliny pocházejí z A. albiflory, teda z toho menšího rodiče.

Měl jsem z výsevů z vlastních semen z r. 1986 řadu semenáčů Ayl. albiflora × heliosa Lau 405. Rostliny byly téměř uniformní. Zajímavá byla F2 generace, kde se objevily málo odnožující rostliny s tmavšími ostny a téměř bílými květy. Rostliny se bohužel nedochovaly. Příliš chutnaly sviluškám.

Kristian napsal: Ahoj Karel,
tiež si myslím, že je to Aylostera (Rebutia) perplexa L 329a, kvety prezradia viac.
S pozdravom Kristian

Ahoj moc pěkná ale asi to nebude ona, asi se přikloníme k Filipovi.poz.morče.

Jena napsal: No hoši nevím, ale budu spíš při Filipovi, na R. perplexa se mi to zdá moc chlupatý, ale možná prodejce nás překvapí úplně jiným květem než čekáme. Třeba to nepokvete vůbec, nebo žlutě s červenou bliznou. Janko mám i R. fabrisi s růžovým květem, tak nevím co s tím budeme dělat

Nic jelikož to existuje a stojí zato jinak dík za odpovědi. Počkám na květy, když pokvete takto budu spokojen www.rebutia.cz/nova_12/rebutia_fabrisii_rw391.htm poz.morče. :Y:

No a já bych řekl, že je to prostě Rebutia nějaká a pokud nevykvete a nedá semínka a v dalších generacích se nebude držet, nemá cenu špekulovat nad jménem. Právě takové to pojmenování nám zapříčinilo, že máme plno kytek, které mají jenom to jméno správné, ale vypadaj jinač A úplně nejhorší, že se potom rozběhnou semínka. Tak bych navrhoval pracovní název "lídlensis" ať maj ve světě co řešit Dneska když například vezmu z dvaceti kolekcí rebucku s názvem Rebutia peruviana ... toť co budu mít v ruce? Naši marsonierku a nebo něco a nikdo neví co Takhle budu vědět, že Morče má doma "Lídlnensisku" a tu musím mít taky né

No hoši nevím, ale budu spíš při Filipovi, na R. perplexa se mi to zdá moc chlupatý, ale možná prodejce nás překvapí úplně jiným květem než čekáme. Třeba to nepokvete vůbec, nebo žlutě s červenou bliznou. Janko mám i R. fabrisi s růžovým květem, tak nevím co s tím budeme dělat

Aj Filipov tip je zaujímavý, veď tie rebucky vyzerajú takmer rovnako. Pre istotu dám aj var. nana.
Aylostera (Rebutia) fabrisii var. aureiflora R 687:

Aylostera (Rebutia) fabrisii var. nana R 688a:

Kluci, mě se to jako perplexa úplně nezdá. Spíš bych to viděl na A. fabrisii. Já mám v. aureiflora a ta tomu jako by vypadla z voka. Ale samozřejmě se můžu mýlit, nejsem nijakej odborník na tohleto...

Ahoj Karel,
tiež si myslím, že je to Aylostera (Rebutia) perplexa L 329a, kvety prezradia viac.

S pozdravom Kristian

Noto.scopa

Po dlouhé době jsem si pořídil kaktus z Lídlu celkem zajímavá, a to rebucie ,ale udivilo mě pod jákým názvem jí prodávaj. : Já měl dojem, že velký pěstírny znají své kaktusy které rody a druhy prodávají, ale asi ne. takže malá hádanka pro milovníky rodu rebutia.poz.morče.
Můj návrh je rebutia perplexa

Šmankote enom to né! Myslím, že jako cv. Sunrise je jí dobře, koneckonců - co po jméně, "vonělo" by to stejně.
Ale když už jsme u toho, nedá mi to, abych se nezeptala - nemá někdo z vás zkušenosti s rozdílností semenáčků (v F1) v závislosti na "pořadí rodičů"? Na vysvětlenou, většina těch kříženců vznikla tak, že A. heliosa byla mateřská kytka, a A. albiflora teda poskytla pyl. Tyto kytky jsou +- uniformní, alespoň v těle k nerozeznání. Mám ale i dvě rostliny opačného původu, vysévané ale společně, které jsou větší (i když jednu skoro sežral kos), mají o něco málo větší květy a světleji zelenou epidermis. Podle základní genetiky Mendela by to nastat nemělo, tak to zatím přičítám přirozené variabilitě a náhodě - když mám od druhého typu jen dvě kytky, statistiku z toho neudělám... Stejně mi ale přijde divné, že ty větší rostliny pocházejí z A. albiflory, teda z toho menšího rodiče.

Ještě pár čistokrevných Ayloster .



Taky bych chtěla poděkovat všem za podporu a motivující přístup, to rozhodně potěší

Třeba se to jednou bude jmenovat cv. hanka.

Jo cv. Sunrise, tak to už vím. No budu to muset taky sprášit, ten pruhovaný květ se mi moc líbí

Hanka napsal: Henry dík za otázku, ale asi budeme přehozeni do jiného tématu .

A hele máš recht fakt se to stalo.
Nicméně to vůbec nevadí, pač jsou to moc hezký kytičky, který jen dokumentujou zdatnost pěstitelky.

A proč ne? Já si myslím, že jsi taky kaktusářka a se svými rostlinami si můžeš dělat co chceš. Nakonec výsledek je hezký a počet nerozhoduje. Někdo to pěstuje jako brambory na kšeft a to u mě není kaktusář(ka). Kdyby uměl hřiby a byl houbař, tak dělá hřiby atd......Jenže pak by už jen sklízel a prodával a radost z hledání a chození po lese žádná.

Henry napsal: Hanko, prosím tě, co to máš za kytku v profilu? Díky.

Henry dík za otázku, ale asi budeme přehozeni do jiného tématu . Je to rebucka, a ke všemu hybridní - Aylostera heliosa x A. albiflora (někdy známá jako A. cv. Sunrise). Vy kaktusáři sice o křížení neradi slyšíte, ale já mám z nedostatku místa naprostou většinu kytek jen v jednom exempláři a přijde mi škoda "nepocvičit se" ve výsevech vůbec. Jenže co pak s tím, když to tak hezky kvete, že ...



Taky poměrně výrazně mění na druhý den barvu květu, což u rodičů tolik nepozoruju - při otevření jsou oranžové, druhý den růžové, potom blednou.



A jeden z těch prcků se picnul a šel do proužků ...

Hanko, prosím tě, co to máš za kytku v profilu? Díky.

Aha, zajímavý příběh, to jsem netušil a děkuju! Já mám rostlinu zrovna ze Švýcarska, akorát si zrovna nepamatuju jméno sběratele (resp. sběratelky). Co si ale pamatuju je, že zde měla i světle (hnědě) otrněné rostliny se stejnou sběrovkou...! Škoda, že mě tehde zaujala jen ta černě otrněná a bylo mi trapné žebrat i o odnož z té druhé rostliny

Tom Proch. napsal: Ještě hodím jednu zajímavou kytku sem. Je to taková ta Mediolobivia (Aylostera) HJ 516...

V nemeckom časopise Kakteen und andere Sukkulenten 63 (4) 2012 str. 99-102, vyšiel článok ,,Trpký príbeh o čertovsky peknej Aylostere" od švajčiarskeho zberateľa kaktusov, cestovateľa - Hansjörg Jucker. Autor našiel v roku 1984 v južnej časti Bolívie, v regióne Culpina (dep. Chuquisaca), veľmi tmavú Aylosteru, ktorej prideli poľné číslo HJ 516. V roku 1990 vykvitli prvé rastliny z výsevov a upútala ho bielo-červená farba okvetných lístkov. Počas ďalších 20 rokov na svojich cestách už túto rastlinu v prírode nenašiel, jedná sa vraj o nový druh, na popis dodnes nemal čas. Keď mu pred pár rokmi zbierku napadla čierna pleseň, musel rýchlo konať aby o túto rastlinu neprišiel. Navštívil ho ,,priateľ" , ktorý mu mal poškodené rastliny navrúbľovať so zámerom, že mu niektoré vráti späť. On však namnožil stovky rastlín, ktoré potom predával na burzách a výstavách, kus po 6 frankov. Tento ,,priateľ" dal bez jeho súhlasu rastlinám obchodný názov ,,Swiss Mädi" alebo ,,Schweizer Mädel" čo znamená ,,švajčiarska dievka". Podľa Juckera určite nie sú tieto rastliny Mediolobivie, ale patria do podrodu Aylostera. V článku je 9 fotiek rastlín, variabilita je hlavne fo farbe okvetných lístkov od bielo-červenej, červeno-bielej až po takmer čisto červenú. Podľa môjho skromného názoru majú tieto rastliny ,,najbližšie" k okruhu Aylostera supthutiana, čo mi potvrdil aj švédsky botanik Mats Winberg.

Aylostera spec. HJ 516:

Aylostera supthutiana SE 206:

S pozdravom Kristian.

I jiné mediolobívky mají tak trochu probarvené lístky květu, okrajové hodně světlé a vnitřní hodně tmavé. HJ 516 je nalezená forma a drží se i ve výsevech. Co je u ní prapodivné, že květ si nasazuje porůznu, jedna nad kořenovým krčkem, druhá na vrcholu rostliny a další třeba ve středu rostliny. Problém je s "rozsahem" původního materiálu, kterého bylo hrozně málo, jenom kusovky a rozběhla se po světě vegetativně množená bez označování klonu, což není dobré pro její další pozorování. Jinač normální mediolobívka

Ještě hodím jednu zajímavou kytku sem Je to taková ta Mediolobivia (Aylostera) HJ 516.


Na webu se lze setkat se jménem A. supthutiana,která to tedy zjevně není. Už ji propírali na více různých fórech (naúř. zde: cactus.rastislav.net/forum/viewtopic.php?f=30&t=2395&start=195#p44653), ale tuším, že bez výsledku. Myslíte si o té kytce někdo něco? Sledujete vývoj a máte nějaké informace, které já nemám? Třeba chystaný popis ;)
Abych sám přišel s nějakou teorií - přijde mi to jako něco ze skupiny takových těch "divných" přechodných mediolobek stylu M. leucanthema a M. brunescens, ale fakt nevím

Asi to tak bude, prepíšem menovky a bude

Čelákovice mají pravdu, našel jsem i debatu tady na foru www.kkplzen.eu/index.php/forum/5-Kaktusy/849-rebutia-aylostera-a-mediolobivia?limit=15&start=585

janob, Vodička – Rebutia alba

Žádná R. alba nebyla nikdy popsána. Ve sbírkách jsou bělokvěté rebucie celkem běžné. Jsou to kultivary a kříženci. Ve stonku se i dost liší, jejich rodiče jsou různí. U nás se o jejich rozšíření zasloužil asi nejvíce B. Rektořík. Křížil je mezi sebou a dával jim různá „R“ čísla, čistě bílá byla R5. Němci je značili Meisterstück, nažloutlou Alabaster. Mírně narůžovělý hybrid Hohenmaut vznikl křížením s R. kariusiana. Autorem je asi V. Šeda - Hohenmaut = Vysoké Mýto.