Téma:

Ten výsledek se dal Lubore očekávat, takto malé pravokořenné semenáče mastusů,obzvláště z té skupiny severoamerických jako erectocentrus,johnsonii a intertextus vystrčit v březnu ven a zalít znamená to,co je vidět na fotkách, odejte to skoro vše. Pokles teplot spolu s vodou udělají své. Mastusy nejsou obecně považovány za mrazuvzdorné. Pokud chce člověk otestovat,zda by mohly být v pěstovány v nevytopeném skleníku či pařeništi,tak na studených podložkách. Tady si myslím, že by neměl být problém s krátkodobým poklesem teplot i na -10°C., když se přes den teploty dostanou nad těch 5-10°C.
Zkoušel jsem nechat přes zimu v pařeništích pravokořenné intertextusy stáří 5 let /cca 12 ks/, nebyly to ty nejvytálnější z výsevu,aby ztráty tolik nebolely,tuším to byl sběr Jardy šnicera ze Sonory.....Přes zimu byly na teploměru pravidelně záporné hodnoty, v jeden čas se objevilo i  -15°C !,polovina přežila bez problémů a začala na jaře vegetovat, druhá polovina sice nezmrzla,ale polovina z té poloviny se neprobrala, rostliny totálně seschly,asi nějaká fusarióza, druhá polovina se probírala velmi dlouho a nejistě,bylo evidentní,že jim ta zima dobře neudělala. S pravokořennými mastusy,pokud není dostatek semen,bych mrazuvzdornost raději tedy nezkoušel,rostou bez mrazu i tak blbě..
Těch aspektů,které sehrály roli v tom výsledku,co Lubore ukazuješ, je samozřejmě více. Prvotní problém já vidím v tom,že je třeba ty semenáče po výsevu nechat co nejdéle ve výsevních miskách,nepykýrovat je, potom jich spousta odejde,jak píše Peri. Pokud to uděláš,tak do mělkých misek s hrubým substrátem,ne do hlubokých 10x10x9 cm . A pak je poprve zalít nějakým širokospektrálním fungicidem
Druhý problém vidím v tom,že ten substrát stále obsahuje jemné složky. Jak je tím vlhkým jemným substrátem,byť minerálním,kořen obalen,uhnije,dříve či později. Já bych v Tvém případě udělal určitě jednu věc,že bych je  v tomto raném období nezaléval, nechal bych to až na období,kdy je opravdu teplo. A jen bych je zavlažil seshora,dokud se nedostanou do plné vegetace,tady u těch kytek je to poznat dost zřetelně,neboť nové trny září krásnými barvami.
Ještě jsem neuvedl jednu možnost, a to dát takové malé semenáče pod zářivky do doby,než bude venku vhodné počasí. Pod zářivkou se dostanou do vegetace, a když je pak přesuneš ven do teplého pařeniště či skleníku,nijak výrazně se to na jejich růstu neprojeví..

Přidám svoje zkušenosti, které samozřejmě vycházejí z mých podmínek a které nemusí fungovat u jiného, ale od toho je tu  forum, že .
Tak tedy- za sebe pozoruji mrzutou vlastnost Echinomastusů, která spočívá v tom, že čím starší rostlina, tím větší problémy. Je to asi paradox, nicméně u mě je tomu bohužel tak.
Výsevy probíhají bezproblémově, tedy pokud jsou kvalitní semena, ani se semenáčky nejsou nijak zvláštní problémy. Ty nastávají po prvním pikýrování, kde se přes všechnu snahu s mnoha z nich rozloučím. A pak si tedy rostou dál a jak jsem již psal, s přibývajícím věkem přibývají problémy. Předloni jsem po zimě zlikvidoval 10 kusů Echinomastus unguispinus, na potvoru již minimálně desetiletých. Taková ztráta již zabolí. 
Sluší se zdůraznit, že až do této doby mluvím o PRAVOKOŘENNÝCH rostlinách, které přece jen se svým habitem více blíží rostlinám v přírodě, ale za cenu každoročního rizika.
Jiná situace nastává u roubovaných rostlin- tam podnož, a podle mě nejlépe mrazuvzdorný echinocereus-výrazným způsobem pěstování ulehčuje, ale zase se musí dávat pozor na to, abychom z mastusu neudělali okurku, táhnoucí se vzhůru.
A nyní k otázce mrazuvzdornosti- mastusy na zimu nestěhuji domů, ale nechávám je až do -6 C venku pod krytem, kvůli dešti. A to bez rozdílu druhů včetně semenáčků. Samozřejmě jsou všechny od září na sucho. Pouze při poklesu teplot pod tuto hranici je šoupnu do boudy a pak jdou opět ven. Kvetou tím pádem samozřejmě později, ale to vůbec nevadí. Se zálivkou ale nespěchám, nejdřív, jak se objevují květy, ne dřív. Takže vůbec ne tak, jak například u mrazuvzdorných echinocereusů či pediokaktusů.
Vůbec se mi zdá, že echinomastusy jsou daleko citlivější jak pověstné sklerokaktusy, ale to je jen můj názor.
Velkým problémem podle mě je citlivost kořenů, a zase mluvím o pravokořenných- je to ruská ruleta a nikdy si nemůže být člověk jistý. Tyto kytky neodpouští přehmaty a v tom je ta potíž.
 

Dneska to nebude jednoduchý příspěvek. Tedy alespoň vnitřně ne. Člověk se většinou chlubí tím nejlepším. Ale v tomto případě půjde spíš o informační hodnotu. Chlubit se tím moc nedá, teda...
Jal jsem se vyzkoušet, kdy můžu umístit který echinomastus ven. A můžu říct, že jaro bylo v tomto pohledu opět dost komplikované. První jsem vytáhl ven již začátkem března a zrovna je zalil. Tvářili se dobře. Napili se a byly naducané k prasknutí. Ale ouha, v druhé polovině března přišel týden s nočními teplotami kolem 5-7 stupňů pod nulou v kombinaci s teplotami 10-12 stupňů nad nulou přes den. Byli ve stolovém skleníku s částečným větráním. No a jak to dopadlo? 
No takřka všechny pravokořenné rostliny skončily neslavně. Odešly jim kořenové krčky i kořeny a postupně jim odešly vršky. 
Proč si myslím že to bylo kořenem? Protože hned vedle nich byly ty samé, stejně zalité na echinocereusech a ty vydržely všechny. 
Pro upřesnění jednalo se o acunensis, intertextus a johnsonii.
 
Toto jsou acunensis první pravokořenné a druhé na echinocereusech.
 
Tuto malé intertextus 

 
Nakonec johnsonii od Jaques, které se ukázaly jako nejvíce odolné.

No naštěstí jsem udělal jen pokus...

Jaké máte zkušenosti s odolností k mrazu u echinomastus vy? Budu rád za Vaše postřehy a tipy s mrazuodolností.

Příště snad něco veselejšího 

Letos mi poprvé kvetly dva nové Echinomastus mariposensis. Rostliny jsou roubované na echinopsis.

 
 
 

První tři fotky jsou RS 590 El Marquez, km 153, CC Saltillo, Coah. 

   
Druhé dvě fotky jsou JPH 499 Santa Fe Pino, Coah.

Přidávám ještě rostlinu značenou jako hispidus. Květ se postupně zbarvil do červeno fialové barvy. 
 

 

Kvete to o sto šest.
Přidávám pár fotek pro radost i inspiraci, třeba se najde někdo, kdo sem hodí také foto svých rostlin.
 
E. intertextus, El Paso
Blizny nemá tak sytě růžové a z počátku kvetení byly úplně schované mezi prašníky. Čeká až rozkvete i kolega. Pak bude i nějaký ten.... Však víte co 🤣🤣🤣

 
E. warnockii JM 139, Big Bend 
Má mnoho poupat a květ je zatím malý a růžové barvy. Je možné, že se zvětší.

 
E. warnockii MKR 244
Má velké květy krémové barvy 

 
Tak a toto by měl být E. hispidus. Ale zde na fóru jsem viděl květy trochu jiné. Prosím tedy zkušenější, je to hispidus a nebo nějaký kříženec s mariposensis?

Příště mrkneme na pár mariposensis 😁

Tak už!!!!
Juchuuu, ty květy jsou prostě boží 🤩
Echinomastus intertextus v. Carrizalensis. Rostliny jsou roubované na Astrophytum. A pořídil jsem je loni na podzim. Jsou tedy celou dobu bez zálivky.
 

 

Dnes se podělím o pár fotek echinomastus warnockii. Mám jich víc, ale zatím jen tyto 3 jsou květuschopné. Dnes rozkvetl první z nich. Mám ho s označením kakui f. nigra. A kvetl poprvé vloni. 
 

Oproti dvěma ostatním má rozdílná zakulacená poupata. Květ vypadá bílý, ale je s lehce narůžovělým pruhem. Výsev 2020.
 

Následující mají poupata špičatá.
 
Toto je sběr MKR 244, Boquillas del Carmen, Coahuila. Má spíše řidší otrnění. Výsev 2022.

  na 
A JM 139, Big Bend. Ten má naopak velmi husté otrnění. Výsev 2020.

Všechny rostliny jsou roubovanci na echinopsis. Pravokořenné jsou zatím malé. 

 

Jen pro doplnění přidávám fotku E. Mariposensis Quattrocienegas.
 

Dneska to rozbalil naplno.

Jinak menší rostliny mám ve sklepě v bednách. 

Další informace bude brzy následovat 

Rostliny, které jsou kvetoucí a ty které se tváří jako květuschopné zimuji na zaskleném balkóně. Pokud je přes den nad nulou, tak je otevřené okno ven. Pokud svítí, tak i pokud je pod nulou. Slunce to vyhřeje. Rostliny jsou bez zálivky až do odkvětu, ale vloni byly na podzim v dobré kondici. Rostly ještě v listopadu.
  Mariposensis už od včerejška kvete. A jelikož se sešli s kolegou na stejno, tak už sprašuji. Pylu mají dostatek, což u těchto ranně kvetoucích není pravidlem. 
Nejvíc se těším na intertextusy a tajně doufám, že ty acunensis aspoň nějaký květ udrží.
 
 
 

Intertextusy mají poupata už velká, ty by mohly vydržet. Ale ty acunensis nevím nevím... Jeden má pět poupat, druhý tři. Ale na tom s pěti mi přijde, že moc nerostou. Řekl bych, že jim je hic i přes otevřené okno... No, uvidíme. Snad nedají přednost růstu.

Kde ty kytky zimuješ?

Letos to vypadá na brzké kvetení. Echinomastus mariposensis od Quattrocienegas to do týdne rozbalí. 

Minule jsem ukazoval E. Hispidus s jedním poupětem, ale světe div se, je jich tam pět. Snad to půjde opylit, kolega ukazuje poupě jedno. 

A ještě víc jsem byl překvapen E. Acunensis východně od Florence, Pinal Co., Az. Ten ukazuje také několik poupat. Na to, že je to výsev v roce 2020 to není špatné. Ale je možné, že to zaschne....  

E. Warnockii si také připravuje pořádný pugét květů.  

A na intertextusy se těším asi nejvíc, musím omrknout tu růžovou bliznu. Tuten je v. Carrizalensis. 

Přeji krásný první březen všem! 

Sice jsem psal, že hodnocení pokusů s výsevem echinomastus bude až po roce, ale v rámci lednové zimní "nudy"   sem hodím alespoň malou ochutnávku.
Jedná se o E. johnsonii L 1543. Výsev v rozmezí týdne koncem října 2024. Vlevo vyseto po deseti semenech do pětky květináče na dva substráty, uprostřed po dvaceti semenech, z toho jedno do čtyřky květináče, vpravo pak ještě 20 semen do osmičky květináče. Nejedná se o test klíčivosti, ale byla velmi dobrá.
Semenáče jsou pěkně tlusté. Výrazné rozdíly vidět zatím nejsou. Jen ve čtyřce jsou menší a hustěji vytrněné. Uvidíme, jak se to bude dále vyvíjet.
 
 

Sluníčko konečně vykouklo. Tak přidávám pár fotek.
Poslední je hispidus, a už ukazuje poupě! Vše je výsev 2020, roubované na echinopsis.
Přeji všem úspěšný vstup do roku 2025!

 
Různé formy Echinomastus intertextus, včetně v. dasyacanthus v květu v dubnu 2024. Většina rovněž roubovaná na A.capricorne. Výsev 2013, roubování 2016.

Jirka napsal:

jurazla napsal:

 

 
Echinomastus unguispinus, roubováno na A. capricorne

Jak dlouho to máš na tom capricorne naroubováno?

Výsevy z roku 2013, roubováno v roce 2016.





 

 
Ještě jedna fotka z dubna 2024 s květem

jurazla napsal:

 

 
Echinomastus unguispinus, roubováno na A. capricorne

Jak dlouho to máš na tom capricorne naroubováno?

 
Tak na tohle jsem zvědavý. 
Třicet kousků v jednom květináči 6*6 cm...
Vzal jsem to pro pokus s přesazením v létě. Bude je potřeba rozebrat a kořeny budou totálně propletené. Na podzim se uvidí jestli to přežijí.

   
Echinomastus unguispinus, roubováno na A. capricorne

Bez komentáře..
Zdraví na Vánoce, Chovenes
 

No, s tím jarním přesazováním nemám tolik zkušeností. Na jaře v květnu jsem si pořídil pár mastusů. Byly bez kořenového balu a s omytými kořeny. Rostliny očividně nedostaly žádnou vodu od podzimu. Po zasazení jsem je zalil, ale nic moc to nedělalo. Dostaly pár zálivek a s podzimem se začaly trochu spravovat. 
Myslím, že pro přesazení by měly být rostliny napité, pak mají lepší snahu kořenit. Při letním přesazení nepozoruji změnu v rytmu růstu. Ale zase na druhou stranu zatím přesazuji relativně mladé rostliny. 
Na rostlině je taky vidět důlek 

Přidávám pár fotek semenáčků johnsonii od Jaquyes, Chih.
 
 
Semenáče vlevo jsou letošní výsev, vpravo pak o rok starší.

A přiznám se, jsem srab... Přenesl jsem je na zimoviště do sklepa. A pořád rostou. Holt budu muset postavit nějaký skleník, aby si tam mohli v zimě lebedit.
 
Tady pak jeden za lutescens, které také tlačí nové trny.

Ty erectocentrusy jsou v pětkách a větší v šestkách,v zimě jsem je přesazoval do velmi  hrubého substrátu,na jaře začaly dost intenzivně růst bez toho,že by se nějak zvlášť napily. Řekl bych,že je to dáno jejich fyziologií,jsou tvrdé jak beton, žádné "scvrknout a po zálivce nafouknout", ta voda se nemá kam do těla moc dostat. Pravdou je,že té vody moc neměly,bojím se je pořádně zalít,dokud nebudou dobře zakořeněné. Občas je postříkám vodou,po namočení mají krásné, zlaté trny....Přes léto skoro nerostly, jen na jaře do června až teď v září,kdy se ochladilo. Zatím kupodivu žádný po přesazení neodešel..jsou to ty, co jsem tady už ukazoval v miskách www.kkplzen.eu/index.php/forum/5-kaktusy/5131-echinomastusy?start=210#77010, ještě je na nich vidět ty prohlubně na těle,jak byly v nich namačkány....Je to běh na delší trať, mají 8 let, do květuschopnosti v těchto podmínkách to má ještě daleko 
 

No, semenáčky mají doslova Havaj 😁
Teplota v kultivátoru je přes den 30 stupňů a v noci to klesá na 22-23 stupňů. Ale v uzavřených výsevních nádobách bude víc. Když to otevřu, tak na mě dýchne teplo.
Rychlost klíčení je různá.
Johnsonii ukazuje první klíčení už za 3-4 dny a dokličuje dalších 10 dnů. Naopak unguispinus je nejpomalejší a trvá to minimálně 7 dnů do prvních, ale častěji to trvá déle. Warnockii taky tak týden. Erectrocentrus klíčí po cca 5ti dnech.

Krásné fotky, jak velké jsou květináčky a jak staré rostliny?

Při jaké teplotě ti ta semena na fotce klíčí a za jak dlouho od závlahy?
...přidám pár fotek semenáčů z jarního růstu,jak tlačí škálu nových různobarevných trnů... u mastusů je to obzvláště krásné podívání..

 

Ano, vše je napočítáno na stejné počty. Ale když tak o tom přemýšlím, bylo by dobré si ještě napsat na květináč počet semen, jen pro jistotu 
Semínka jsou vyseta na povrch substrátu a ten štěrk z křemene je posyp na povrch substrátu, takže nad semena. Už jsem takto kdysi vyséval a dal semena doprostřed štěrku a nic nevyklíčilo.... Bylo v tom moc sucho... Na povrch u štěrku jsem nic nevyséval, špatně to táhne vodu od spodu. Než se vše v květináčích provlhčilo až na povrch křemene trvalo to víc než jeden den. Hnědý substrát je ten čedičový tuf a ten se nasál za 30 vteřin. Takže už teď přemýšlím jak to budu zalévat... Dohromady to nebude moct být.
Až uvidím jak to dopadlo za rok, dám sem podrobnosti o substrátu pod křemenem.
To samé mám i s jinými mastusy, ale na fotkách by to vypadalo stejně. Až to trochu povyroste, dám sem fotky.
Pro ilustraci kontrola ve 4x4 cm květináči.

Předpokládám Lubore,že máš napočítáno pro každý květináč,kolik tam máš semen,aby se to dalo vyhodnotit....Jak jsou ty kamínky, asi křemene, v květináčích,tam jsi všude zasypal semena nebo si sel i na povrch?

Tak po týdnu to vypadá pěkně! Ale pokus bude delší. Snad to nezhyne nějakou hnilobou.... Už jsem začal pomalu větrat. Cílem je ověřit růst semenáčů v hlubším květináči a případnou změnu výsevního substrátu. Jako nevýhodu kamínkového posypu vidím, že nelze kontrolovat plesnivění semen. Velikost semenáčů bude porovnána s mým klasickým systémem výsevu do 4x4 květináčů. Takže za rok sem hodím vyhodnocení 😁

Ahoj Jirko,
Ano, máš pravdu. Růst už pomalu ustává. Tento víkend už je to vidět. Zimování není díky pěknému počasí zatím problém.
Takže se jde pokusničit. Určitě máš pravdu v tom, že čím větší rostliny po výsevu jsou, tím lépe se vyrovnají s přesazením. Takže jsem sehnal trochu větší květináčky a zkusil dvě výsevní směsi a 10 a 20 semen do květináče. U dvou prověřených semen jsem zkusil dva substráty do hlubokých sedmiček. A tak za dva týdny se uvidí jak to vyklíčí.

Ano,zatím ještě rostou,tedy nové trny rostou,kdežto rostliny "vypouštějí" vodu z pletiv a začínají se scvrkávat... zde má vliv samozřejmě kromě snižování teplot  i to,že kytky u mě nedostaly už měsíc vodu. Ale už i ty trny pomalu začínají stát, je pomalu čas připravit zimování

To že rostou ti malí by mě ještě tak nepřekvapilo, ale že i ti velcí rostou ještě 22.10. mě teda překvapuje. Máte to taky tak?
Jen tedy mám rostliny jenom venku pod přístřeškem, žádný skleník zatím nemám.