Téma:

 
Tak na tohle jsem zvědavý. 
Třicet kousků v jednom květináči 6*6 cm...
Vzal jsem to pro pokus s přesazením v létě. Bude je potřeba rozebrat a kořeny budou totálně propletené. Na podzim se uvidí jestli to přežijí.

   
Echinomastus unguispinus, roubováno na A. capricorne

Bez komentáře..
Zdraví na Vánoce, Chovenes
 

No, s tím jarním přesazováním nemám tolik zkušeností. Na jaře v květnu jsem si pořídil pár mastusů. Byly bez kořenového balu a s omytými kořeny. Rostliny očividně nedostaly žádnou vodu od podzimu. Po zasazení jsem je zalil, ale nic moc to nedělalo. Dostaly pár zálivek a s podzimem se začaly trochu spravovat. 
Myslím, že pro přesazení by měly být rostliny napité, pak mají lepší snahu kořenit. Při letním přesazení nepozoruji změnu v rytmu růstu. Ale zase na druhou stranu zatím přesazuji relativně mladé rostliny. 
Na rostlině je taky vidět důlek 

Přidávám pár fotek semenáčků johnsonii od Jaquyes, Chih.
 
 
Semenáče vlevo jsou letošní výsev, vpravo pak o rok starší.

A přiznám se, jsem srab... Přenesl jsem je na zimoviště do sklepa. A pořád rostou. Holt budu muset postavit nějaký skleník, aby si tam mohli v zimě lebedit.
 
Tady pak jeden za lutescens, které také tlačí nové trny.

Ty erectocentrusy jsou v pětkách a větší v šestkách,v zimě jsem je přesazoval do velmi  hrubého substrátu,na jaře začaly dost intenzivně růst bez toho,že by se nějak zvlášť napily. Řekl bych,že je to dáno jejich fyziologií,jsou tvrdé jak beton, žádné "scvrknout a po zálivce nafouknout", ta voda se nemá kam do těla moc dostat. Pravdou je,že té vody moc neměly,bojím se je pořádně zalít,dokud nebudou dobře zakořeněné. Občas je postříkám vodou,po namočení mají krásné, zlaté trny....Přes léto skoro nerostly, jen na jaře do června až teď v září,kdy se ochladilo. Zatím kupodivu žádný po přesazení neodešel..jsou to ty, co jsem tady už ukazoval v miskách www.kkplzen.eu/index.php/forum/5-kaktusy/5131-echinomastusy?start=210#77010, ještě je na nich vidět ty prohlubně na těle,jak byly v nich namačkány....Je to běh na delší trať, mají 8 let, do květuschopnosti v těchto podmínkách to má ještě daleko 
 

No, semenáčky mají doslova Havaj 😁
Teplota v kultivátoru je přes den 30 stupňů a v noci to klesá na 22-23 stupňů. Ale v uzavřených výsevních nádobách bude víc. Když to otevřu, tak na mě dýchne teplo.
Rychlost klíčení je různá.
Johnsonii ukazuje první klíčení už za 3-4 dny a dokličuje dalších 10 dnů. Naopak unguispinus je nejpomalejší a trvá to minimálně 7 dnů do prvních, ale častěji to trvá déle. Warnockii taky tak týden. Erectrocentrus klíčí po cca 5ti dnech.

Krásné fotky, jak velké jsou květináčky a jak staré rostliny?

Při jaké teplotě ti ta semena na fotce klíčí a za jak dlouho od závlahy?
...přidám pár fotek semenáčů z jarního růstu,jak tlačí škálu nových různobarevných trnů... u mastusů je to obzvláště krásné podívání..

 

Ano, vše je napočítáno na stejné počty. Ale když tak o tom přemýšlím, bylo by dobré si ještě napsat na květináč počet semen, jen pro jistotu 
Semínka jsou vyseta na povrch substrátu a ten štěrk z křemene je posyp na povrch substrátu, takže nad semena. Už jsem takto kdysi vyséval a dal semena doprostřed štěrku a nic nevyklíčilo.... Bylo v tom moc sucho... Na povrch u štěrku jsem nic nevyséval, špatně to táhne vodu od spodu. Než se vše v květináčích provlhčilo až na povrch křemene trvalo to víc než jeden den. Hnědý substrát je ten čedičový tuf a ten se nasál za 30 vteřin. Takže už teď přemýšlím jak to budu zalévat... Dohromady to nebude moct být.
Až uvidím jak to dopadlo za rok, dám sem podrobnosti o substrátu pod křemenem.
To samé mám i s jinými mastusy, ale na fotkách by to vypadalo stejně. Až to trochu povyroste, dám sem fotky.
Pro ilustraci kontrola ve 4x4 cm květináči.

Předpokládám Lubore,že máš napočítáno pro každý květináč,kolik tam máš semen,aby se to dalo vyhodnotit....Jak jsou ty kamínky, asi křemene, v květináčích,tam jsi všude zasypal semena nebo si sel i na povrch?

Tak po týdnu to vypadá pěkně! Ale pokus bude delší. Snad to nezhyne nějakou hnilobou.... Už jsem začal pomalu větrat. Cílem je ověřit růst semenáčů v hlubším květináči a případnou změnu výsevního substrátu. Jako nevýhodu kamínkového posypu vidím, že nelze kontrolovat plesnivění semen. Velikost semenáčů bude porovnána s mým klasickým systémem výsevu do 4x4 květináčů. Takže za rok sem hodím vyhodnocení 😁

Ahoj Jirko,
Ano, máš pravdu. Růst už pomalu ustává. Tento víkend už je to vidět. Zimování není díky pěknému počasí zatím problém.
Takže se jde pokusničit. Určitě máš pravdu v tom, že čím větší rostliny po výsevu jsou, tím lépe se vyrovnají s přesazením. Takže jsem sehnal trochu větší květináčky a zkusil dvě výsevní směsi a 10 a 20 semen do květináče. U dvou prověřených semen jsem zkusil dva substráty do hlubokých sedmiček. A tak za dva týdny se uvidí jak to vyklíčí.

Ano,zatím ještě rostou,tedy nové trny rostou,kdežto rostliny "vypouštějí" vodu z pletiv a začínají se scvrkávat... zde má vliv samozřejmě kromě snižování teplot  i to,že kytky u mě nedostaly už měsíc vodu. Ale už i ty trny pomalu začínají stát, je pomalu čas připravit zimování

To že rostou ti malí by mě ještě tak nepřekvapilo, ale že i ti velcí rostou ještě 22.10. mě teda překvapuje. Máte to taky tak?
Jen tedy mám rostliny jenom venku pod přístřeškem, žádný skleník zatím nemám.

Ale johnsonii, to je jinej level. Na svých kořenech mám nejstarší tyto na fotce od Jaquyes, Chih.
Jsou stejně staré jako níže ty acunensis, takže necelé 2 roky a v desítce květináči. Tam už je vidět občas mezera...
A opět rostou o 106. 
​​​​​

A ještě jeden postřeh. Hluboké květináče se zdají být lepší. Na fotce jsou rostliny ze stejného výsevu echinomastus unguispinus v. lauii L 1123, které byly do letošního jara v pětkách a stejné. Tři jsem s celým balem přesadil do vysokých sedmiček. Ty v sedmičkách jsou teď na podzim viditelně větší. 
A když jsem přesazoval, tak kořeny byly pouze v posledním centimetru substrátu ode dna. Zbytek byl nevyužitý substrát...
Opět foceno dneska 6. Října

Tady ještě ukázka části letošních semenáčů, které jsou přepikýrované do desítek květináčů, foceno dneska, tedy 6. Října a je to venku na vzduchu v pařeništi.
A rostou o 106.

Ahoj Jirko,
Ano, to jsou oni. Přesadil jsem je v létě. Jakmile ukončili růst, tak jsem je rozebral. Kořeny jsem vůbec nezakracoval. Největší jsem zasadil samostatně, střední do desítek a nejmenší pak narouboval na mrazuvzdorný Echinocereus. Na konci léta dostali dvě zálivky, s tím že poslední byla po deštích třetí týden v září. A všechny krásně rostou. Ty intertextusy jsem udělal stejně.
Takže za mě přesazovat s rozebíráním kořenů jedině v létě. Pokud to jde s celým balem, tak to jde i jindy.
Foceno dneska 6. Října

To jsou které ? Tady Ty? Vloni jsi ukazoval  myslím dvoje výsevy..Na dva roky vypadají dobře, vypadá to,že nic neodešlo..Já bych je teď asi nepřesazoval, nechal bych to na jaro..pravdou ale je,že mi při přesazení těchto rostlin kupodivu neodešla ani jedna..no uvidíš

  Tak vloni jsem sem dával fotky těchto E. acunensis. Letos v létě už chtěli přesadit. Substrát jsem myslím vychytal. Je tak sypký, že po vyjmutí z květináče se sám kompletně vysypal. Květináč 10*10cm, výsev prosinec 2022, takže rostliny ještě nemají 2 roky.

Díky za odpověď. Ano, vyberu ty vyklíčené a za rok zbylý substrát se semeny vložím zpět pod světla. A ano, mohu potvrdit, že napodruhé mi už klíčí pouze ten johnsonii. V současné a minulé sezoně to všechno klíčilo velmi dobře. Jen některé položky ( samozřejmě většinou z těch lokalit co ještě nemám   ) klíčily špatně, tak si říkám, co by se s tím ještě dalo dělat.

To křížení zní zajímavě, to musím někdy v budoucnu zkusit. Ale co s tím potom, když se to náhodou opylí?

Na botanické diskuse se zatím necítím. Spíš mi jde o praktické pěstování. A líbí se mi rostliny.

Nebo šoupnout ancistráky jako menší skupinu k mastusům,to by taky šlo..  Pravdou je,že ty americké mastusy skupina johnsonii - erectocentrus se od těch ostatních dost vymykají, ovšem je tady spojnice s těmi dalšími přes warnockii a intertextus....Nejlépe by bylo vše pokusně selektivně prokřížit a "přizvat" k tomu ancistráky a skleráky,potom by se vidělo,co má k čemu blíže.Takhle se to hodnotit, jak píše Mamlas,nedá..
Mastusy obecně klíčí dobře,u těch johnsonii - erectocentrus se tomu dá pomoci skarifikací, semena jsou větší,dobře se s ními manipuluje,i když si myslím,že je to zbytečné. Vy máte  na mysli Lubore semena,která necháte ležet na substrátu a postupně dokličují po dobu tří let nebo ta nevyklíčená sbíráte a znovu vyséváte??
U těch ostatních mastusů nemá cenu čekat,pokud to nevyklíčí,už to nevyklíčí, poměrně rychle ta semena ztrácejí klíčivost,zejména když už projdou výsevní fází/namočení,zahřívání,následně vysušení../

Postupné klíčení semen je typické pro sklerokaktusy a vidím to spíš jako další důkaz, že rod Echinomastus nemá opodstatnění. Jedna skupina druhů má květy, plody a semena jako Sclerocactus a patří do tohoto rodu, druhá skupina je má jako Ancistrocactus a patří sem.

Mám dotaz. Jaké máte zkušenosti s dokličováním semen mastusů? Mě se ukazuje, že semena johnsonii klidně postupně klíčí 3 roky, i když většina vyklíčí v prvním roce. U ostatních se mi to neukazuje. Druhým rokem po výsevu už nic neklíčí. Jde mi o to, jestli čekat, že tam kde v prvním roce nic nevyklíčí nebo je klíčivost mizerná, se lze dočkat, že ještě něco vyklíčí v  následujícím roce.

Echinomastus mariposensis - 8.3.2023
Letos zatím není vidět ani náznak poupěte... Zato rostliny celou zimu rostou a vytrňují. 

Mrzí ma , že tento mi zostal iba jeden . 

Děkuji za super informaci.  
I mě se někdo ozval přes FB. Uvidím, jestli moje rostlina nasadí poupata. Je umístěna na zaskleném balkóně a u durangensis se mi tu ukazují poupata v březnu. Pokud se vše zadaří, ozval bych se koncem února nebo začátkem března.

eLkaktus napsal:

Zdravím,Letos na jaře se mi podařilo koupit rostlinu, která vypadá velmi podobně k té Vaší PP 815. Já u ní mám sběrovku PP 19, Nazas, Durango. Mezi lokalitami je to docela daleko...
 

Tady ty PP 19 jsem koupil jako semenáče od pana Volného na Burze v Chrudimi,byly naroubované. Rostly,rostly,až přerostly v nevzhledné sloupky,dal jsem je před pár lety kamarádovi,aby z nich udělal semena, protože se jim v pařeništích nechtělo kvést a když zakvetly,tak každá jindy. No a pustil jsem je z hlavy...Se semeny to nedopadlo, ale rostliny jsou ještě živé,tak je zkusíme přivést ke kvetení a udělat semena. I  když jsou fotky mizerné, ukazuji je proto,že jedna z těch rostlin je podobná té Vaší,rovněž jemně otrněná. Druhá vypadá jako klasika unguispinus. Je zde  vidět,že uzavřené lokality či lokalitky,kde může být pár rostlin, i když jsou od sebe poměrně nedaleko, mohou "generovat různé typy rostlin, protože ve sbírkách jsou od Nazas v Durangu rostliny,které vypadají úplně jinak. Ono západně Nazas či východně Nazas může být v tomto případě podstatný rozdíl nehledě na to,že těch Nazas je v Durangu více..Proto je třeba vést tyto kytky ve sbírkách odděleně a rovněž sprašovat odděleně od ostatních. Vzhledem ke stáří všech tří  rostlin se dá usuzovat, že jsou vypěstované z importních semen,co sbíral PP někdy v devadesátých letech, podle čísla to vypadá  na jeho první sběry...
 

Díky za super tipy a rady.
Na fotkách ode mne jsou ty více vytrněné mariposensis půlroční semenáče a ty bez středových trnů mají 2 roky a jsou třikrát větší.
Ty více trnité jsou od Cuatro Cienegas.

    Používám,co je zrovna po ruce,Wuxal calcium nebo Kristalon plod a květ, ten nejčastěji, používal jsem vloni i jakési hnojivo, co jsem koupil v Kauflandu ve výprodeji, bylo původně dost drahé...tuším že se to jmenovalo Profík, obsahovalo to Lignohumát. U toho se mi zdálo,že se to rostlinám taky líbí a i když byla zálivka  taková zakalená, nezdálo se mi,třeba u mariposensisů,že by to mělo vliv na vzhled rostlin, byly pořád stejně krásně bílé...Nejlépe je ta hnojiva asi střídat, každé obsahuje jiné poměry živin a minerálů.. Přidával jsem to do každé druhé či třetí zálivky s tím,že v pařeništích mastusy zalévám výhradně seshora max 1-2x do měsíce, podle počasí. Ono je lépe ty mastusy zalévat méně než více,i ty malé stačí 1x za 14 dní. Jde o to,aby se ale při té zálivce dobře napily.Pod zářivkama zalévám častěji,je to hned suché. Tam přidávám hnojivo do každé druhé zálivky, z něčeho ty semenáčky potřebné látky k životu a růstu vzít musí.. 
    Mariposensisy je kapitola sama pro sebe,  u těch malých semenáčů je hned poznat,že to jsou rozdílné sorty, tak jako na těch Vašich snímcích. Takové trníky od mala dělají třeba rostliny od Cuatro Cienegas,které vypadají úplně jinak než rostlliny rostoucí v oblasti od Monclova k Saltillo. Rostliny nas sever od CC a Monclova vypadají zase jinak. Kdyby se mastusy obecně popisovaly podle oblastí či stanovištních forem jako sulky,bylo by jich poměrně hodně druhů. To samé třeba astrophyta z okruhu capricorne. To je ale zase jiná kapitola...
    Na těch fotkách jsou semenáče mariposensisů staré půl roku? Nevím přesně,ale je zde již vidět určitá rozmanitost jednotlivých stanovištních forem, zejména v síle otrnění a tvorbě středových trnů / foceno v roce 2014./ Dnes jsou rostliny již samozřejmě dospělé a ta rozdílnost zůstala zachována, ba se ještě zvýraznila.