Téma:

Ať je to jak chce, u echm. johnsonii,když jsou tvrdě pěstované, je celý rok se na co dívat - fantastické květy,nové trny..... Není třeba se jich bát, stačí dobrá podložka a velmi střídmé zalívání.

Zřejmě máte rostliny z více lokalit. Jak zajišťujete "čistotu" semen, když to máte v pařeništích, kde opylení vším možným není problém?

Krásný kytky, co je myšleno tou volnou kultůrou ? Předpokládám, že kytky jsou alespoˇn chráněné proti dešti ?

Jinak souhlasím, je třeba jich mít hodně , jinak se nedaj seman udělat. Kytky se mi taky ještě nesešly


By jmusil at 2011-10-12


By jmusil at 2011-10-12


By jmusil at 2011-10-12


By jmusil at 2011-10-12

Květináče jsou 8 cm

Já to odhadoval dle popisky, jinak by se mi ty květy zdály moc veliké ... Ať je to jak chce, jsou krásné.

No řekl bych, že je to v šestkách. Pokud to tak je, tak rostliny kvetou jako dost mladé. Na co to je roubované, na psy jako mariposensisy?
Ten květ SB690 je super, úplně jiný než RP34.
Mně tak malé kytky nekvetly, docela jsem se na květy načekal. Přidávám foto kytek ze sběrů PP. Bohužel jsem ještě u těchto neudělal semena, kvetení sporadické, vždycky tak jeden květ, každá rostlina jindy:(

Krásné květy. To jsou 4 cm květníky nebo 8 či víc?

Echinomastusy jihozápad USA,nekvetou tak snadno jako pampelišky.

Autor snímků: Chovenes

1. fotka - Echinomastus johnsonii SB690 Harv. 6/82

2. fotka - Echinomastus johnsonii RP Frenchman MTS,Clark Co.

3. fotka - Intertextus v. dasyacanthus Carrizelensis Luna SB 725

4. fotka - Echinomastus johnsonii v. lutescens,Clark Co

Jedna kytka johnsonii jako druhá, to jsou semenáče? Předpokládám, že ty johnsonii po 18ti letech každoročně kvetou. Máte nějaké skupinové foto?

Chovenes napsal: Už jsme to jednou probíraly ty psy po par letech zdřevnatí a vršek si pustí ješte svoje kořeny používám ješte feráky ty johstoni lutescenc jsou také na psech jsou staré 18 let

No jo, máš vlastně pravdu, sem hlava děravá. Každopádně vypadají perfektně na nich.

Provedu

Jinak teda moc pěkný. Vypadá to překrásně.

Koukam, že je roubuješ na psy nemýlím-li se. Nejáváš je na nich trvale, nebo je přeroubováváš pak na něco jinýho?

Filipe prosímtě uprav ty snímky chovenes

Echinomastusy se krásně vytrňují,ještě měsíc a budou se uklízet.

Jirka napsal: No bezvadný, neodnožuje ten chloranthus? Jak je to starý?

Je to na naroubováno 3. sezónu. Chloranthus zlobí z odnožema hlavně tehdy, když roubovanec je menší než průměr. Já jsem měl odnože z prvních rostlinek, který šli na jusberti, takže už byly celkem vělký a chlorantus umravnily .

No bezvadný, neodnožuje ten chloranthus? Jak je to starý?

Jirka napsal: Je to třeba vyzkoušet, mám dva johnsonii naroubované na fer.steinesii a roste to bezvadně, možná lépe jak glaucescens. Ale je určitě spousta dalších dobrých podložek

Určitě ! Budu se muset trochu do toho taky pustit
No pro ty severní doporučuji experimentovat také s zimovzdornými

Mám zkušebně naroubované johnstonii na chloranthusu, 2 ze 4 mi přežili letošní a minulou zimu ve skleníku na mrazu. Na 2 to ale bylo letos moc, chtělo by to tak držet do 10 pod nulou.

A to samé platí o některých formách intertextusů , ty snesou ještě o něco víc.

Tohoto intertextusu si cením nejvíce. Je to pravej intertextus s přiléhavými trny od Jardy Šnicera z té jeho cesty na JZ USA (ŠN1028, S od Sonoita , AZ)a ten drží.
Dal mi 6 semínek a podařilo se už z toho dopěstovat plodící generaci, takže se chystám letos vysévat Tento je na chloranthusu a je to můj miláček

Myslím, že i F. schwarzii bude fungovat dobře, já jsem na něj rouboval sice teda F. johnstonianus, ale krásně se to ujmulo a roub prospívá skvěle a přijde mi, že má v malý velikosti příznivější tvar na roubování, pač nemá tak výrazná žebra jako glaucescens -> ostatně Jirko M., ty semena schwarziiku máš, takže je taky určitě vyzkoušej vysít..

jmusil napsal:

Chovenes napsal: Jsou ještě jiné podložky které stoji zato skusit fer. cylindraceus lecontei mněl jsem 3 přepravky rostlin každý chodil okolo jako pešek nikdo to nechtěl letos jsem no to narouboval echinomastus semenáče jsou 3 centimetry velké vypadaji dobře dále se osvedčuje astro to vás také překvapí

No jestli na nich budou ty kytky vypadat tak jako ty vaše výše , tak by to bylo hřích to nezkusit

Je to třeba vyzkoušet, mám dva johnsonii naroubované na fer.steinesii a roste to bezvadně, možná lépe jak glaucescens. Ale je určitě spousta dalších dobrých podložek
Jirko Musile, letos jsem zakořeňoval dospělou rostlinu laui, kde odešla podložka/echinopsis, úplně byla vycucnutá/ rostlina okamžitě najela čekací kořeny a po cca 2 měsících se v květináči ani nehne. Samozřejně jsem ji posadil do menšího květináče - šestky. Tak bych se toho zpravokořeňování u té tvojí nebál

niečo moje

vľavo SB53 (od Miroslava), vpravo SB421

pravokorenné

roubované

Chovenes napsal: Jsou ještě jiné podložky které stoji zato skusit fer. cylindraceus lecontei mněl jsem 3 přepravky rostlin každý chodil okolo jako pešek nikdo to nechtěl letos jsem no to narouboval echinomastus semenáče jsou 3 centimetry velké vypadaji dobře dále se osvedčuje astro to vás také překvapí

No jestli na nich budou ty kytky vypadat tak jako ty vaše výše , tak by to bylo hřích to nezkusit

Mamlas napsal: Onehdá mě jeden objednatel semen z KKP docela ostře obvinil, že jsme mu místo semínek E. johnstonii poslali semínka nějakého skterokaktusu, ale jeho neoblafnem, protože semínka E. lauii zná a ty vypadají úplně jinak. Dalo mi tehdy dost práce mu vysvětlit, že semínka E. johnstonii podobná E. lauiii mu opravdu poslat nemůžeme.

Jo to je naprosto trefná poznámka.

Dle mého názory je rod Echinomastus vytvořen dost uměle spojením 2 značně odlišných skupin rostlin, které mají sami o sobě blíže úplně někam jinam.

Stačí si prohlédnout např květy, plody a semena

Jižní v podstatě jsou identičtí např s ancistrocactusy, naopak severní mastusy jak bylo již zmíněno se scleráky.

Jirka napsal: Jinak ale pokud máte dostatek semen, nebojte se je zkusit pěstovat pravokořenné, určitě aspoň okruh durangensis,unguispinus. U těch není zásadní problém. Velmi dobře jde pravokořenný ung.v laui. Na foto jsou pravokořenné semenáče 5,5 roku staré v šestce květináči, některé už začínají kvést.

S názorem na pasakánu plně souhlasím. Je otázka zdali okruh E. unguispinus jsou opravdu echinomastusy a pokud ano, co teda jsou johnstonii, intertextusy a spol.
Onehdá mě jeden objednatel semen z KKP docela ostře obvinil, že jsme mu místo semínek E. johnstonii poslali semínka nějakého skterokaktusu, ale jeho neoblafnem, protože semínka E. lauii zná a ty vypadají úplně jinak. Dalo mi tehdy dost práce mu vysvětlit, že semínka E. johnstonii podobná E. lauiii mu opravdu poslat nemůžeme.

Ano, s tím určitě souhlasím.
Okruh unguispinus / durangensis lze slušně pěstovat na svých kořenech .
A lauii určitě jde nejlépe z nich. Asi to bude tím, že je nejjižnějším druhem rodu

Jinak díky za komentář k podnožím, ta moje vize taky směřuje k F.glaucescens, který mi navíc dává spousty semen takž nemám problém si je napěstovat. Už jsem si jej na jaře vysel

Tyto Emst. lauii jsou na jusbertu, zde jsem měl vizi je zpravokořenit, ale zatím jsem si netroufl a asi už to neudělám a dopěstuji si semenáčky.

Osvědčená echinopsis je dobrá podložka, ale mám zkušenosti, že u starších rostlin odchází, zvláště slabší podložky, a s ní i roub. Dobrá podložka je glaucescens, rouby na nich rostou dobře, ne moc rychle a hlavně dokulata, což je u mastusů obzváště žádoucí. Vůbec nejhorší pro mastusy je podle mě pasacana, tak rostou do úzkých vytáhlých sloupků a nechce se jim kvést.
Jinak ale pokud máte dostatek semen, nebojte se je zkusit pěstovat pravokořenné, určitě aspoň okruh durangensis,unguispinus. U těch není zásadní problém. Velmi dobře jde pravokořenný ung.v laui. Na foto jsou pravokořenné semenáče 5,5 roku staré v šestce květináči, některé už začínají kvést.

Hm, já podobný problém s roubováním odnoží nepozoruji.
Ba naopak když jsem měl něco na čem mi obzvlášť záleželo, narouboval jsem to nejdřív na psa pod zářivkama a pak přerouboval na jusbert. Zůstaly mi matky a občas něco odroubnu. Např tento mariposensis RS590 jsem měl zrovna takto udělaný a dodnes mám ještě 2 nebo 3 matky, takže jsem to hned využil. Rouby se chytly a normálně prosperují.

Ale jsou to jusberty a výsledek můžu mít jiný právě proto. Normálně se mi nestane, že by podnož odešla, dokud ji netlačím pod zem. Na to je jusbert prevít.
Ale jinak rostou na jusbertech bez problémů .
Mariposensis ale na nich postupně přerůstá, take to není ono a tak hledám jiné řešení.
A ty tvoje vypadají opravdu moc pěkně a kompaktně

Jinak výsevy samozřejmě taky dělám, postupně jak získávám další semena z těch pionýrů tak zkouším dosejvat
Bohužel mariposensis (+ asi warnockii) se mi jeví zatím na výsevy jako úplně nejhorší a v podstatě jsem s ním na svých kořenech nebyl doposud vůbec úspěšný

Díky za tipy, budu zkoušet .

Mastusy z té jižní větve se dají celkem slušně zakořenit.
Já jsem bohužel loni udělal fatální chybu, když jsem seřezal zrovna mariposensy ( 18ks) v době vlhka. Místo anych to udělal za sluníčka a nechal je pořádně zaschnout, dal jsem je pod parapet a většina mi totálně zplesnivěla a zbytek bojuje sám s sebou a nevypadaj dobře.
ted tahám očima seříznuté spodky, abych z těch co něco zbylo vypadly nové odnože a obnovil si je.

Ale metoda echinopsisu nezní vůbec špatně, takto mi zpravokořenili kdysi i chilensy, kteří jak známo prakticky nekoření.

Jen bude třeba odchytit přechod a změnit včas substrát

Chovenes napsal: všechny jsou naroubovány a na jaře kvetou muj umysl je nastartovat zájem a pokračujem dalšímy echinomastusy

No já mám mastusy taky v základu roubovaný, ale na jusbertech a nejsem s tím moc spokojený, i když se mi tím naplnil prvotní záměr, vytvořit si slušný základ pro další experimenty.
Kytky velice rychle narostou a vydatně plodí, takže mám spousty semen a pomalu začínám zkoušet co a jak. Bohužel je ale taky celkem velká úmrtnost, při snaze zaposit jusbert dost často odejde.
Každopádně přeorientovat sbírku jen na pravokořené rostliny asi není úplně dobrý nápad, neboť člověk může přijít během chvíle o všechno.
Prozradíš, na čem to máš roubovaný ? Kytky vypadají velmi dobře
Případně jakou kdo máte vyzkoušenou podnož ?


By jmusil at 2011-09-02

Jo, poprvé jsem se s ním setkal taky jako hispidus. Myslím, že je takto i prezentován v Atlasu.


By jmusil at 2011-09-02

Bohužel k novějším semenům či rostlinkám jsem se zatím nedostal.
Pokud by snad byly u někoho k mání, určitě bych se nezlobil

Lehce jsem změnil název tématu, aby to odpovídalo tomu, že se tu properou mastíci z leva i z prava.

Myslím, že toto tema by se mohlo týkat celého rodu, nejenom mariposensis.
Tato rostlina, pro člověka na první pohled připomínající mariposensis, byla popsána jako echm.hispidus. Ve sbírkách se vyskytovala pod ozačením SB 452, dokud nedovezli z dalších lokalit semena naši borci. Оd mariposensis se liší jak otrněním, tak květem. A taky zespodu dost dřevnatí.Na fotce jsou rostliny ze semen, co kdysi dovezl Jarda Šnicer, zkouším je i pravokořenné /semenáče/a vypadá to, že by to mohlo jít. Tak jako většina mastusů.