Téma:

Ahoj Jirko,
Ano, máš pravdu. Růst už pomalu ustává. Tento víkend už je to vidět. Zimování není díky pěknému počasí zatím problém.
Takže se jde pokusničit. Určitě máš pravdu v tom, že čím větší rostliny po výsevu jsou, tím lépe se vyrovnají s přesazením. Takže jsem sehnal trochu větší květináčky a zkusil dvě výsevní směsi a 10 a 20 semen do květináče. U dvou prověřených semen jsem zkusil dva substráty do hlubokých sedmiček. A tak za dva týdny se uvidí jak to vyklíčí.

Ano,zatím ještě rostou,tedy nové trny rostou,kdežto rostliny "vypouštějí" vodu z pletiv a začínají se scvrkávat... zde má vliv samozřejmě kromě snižování teplot  i to,že kytky u mě nedostaly už měsíc vodu. Ale už i ty trny pomalu začínají stát, je pomalu čas připravit zimování

To že rostou ti malí by mě ještě tak nepřekvapilo, ale že i ti velcí rostou ještě 22.10. mě teda překvapuje. Máte to taky tak?
Jen tedy mám rostliny jenom venku pod přístřeškem, žádný skleník zatím nemám.

Ale johnsonii, to je jinej level. Na svých kořenech mám nejstarší tyto na fotce od Jaquyes, Chih.
Jsou stejně staré jako níže ty acunensis, takže necelé 2 roky a v desítce květináči. Tam už je vidět občas mezera...
A opět rostou o 106. 
​​​​​

A ještě jeden postřeh. Hluboké květináče se zdají být lepší. Na fotce jsou rostliny ze stejného výsevu echinomastus unguispinus v. lauii L 1123, které byly do letošního jara v pětkách a stejné. Tři jsem s celým balem přesadil do vysokých sedmiček. Ty v sedmičkách jsou teď na podzim viditelně větší. 
A když jsem přesazoval, tak kořeny byly pouze v posledním centimetru substrátu ode dna. Zbytek byl nevyužitý substrát...
Opět foceno dneska 6. Října

Tady ještě ukázka části letošních semenáčů, které jsou přepikýrované do desítek květináčů, foceno dneska, tedy 6. Října a je to venku na vzduchu v pařeništi.
A rostou o 106.

Ahoj Jirko,
Ano, to jsou oni. Přesadil jsem je v létě. Jakmile ukončili růst, tak jsem je rozebral. Kořeny jsem vůbec nezakracoval. Největší jsem zasadil samostatně, střední do desítek a nejmenší pak narouboval na mrazuvzdorný Echinocereus. Na konci léta dostali dvě zálivky, s tím že poslední byla po deštích třetí týden v září. A všechny krásně rostou. Ty intertextusy jsem udělal stejně.
Takže za mě přesazovat s rozebíráním kořenů jedině v létě. Pokud to jde s celým balem, tak to jde i jindy.
Foceno dneska 6. Října

To jsou které ? Tady Ty? Vloni jsi ukazoval  myslím dvoje výsevy..Na dva roky vypadají dobře, vypadá to,že nic neodešlo..Já bych je teď asi nepřesazoval, nechal bych to na jaro..pravdou ale je,že mi při přesazení těchto rostlin kupodivu neodešla ani jedna..no uvidíš

  Tak vloni jsem sem dával fotky těchto E. acunensis. Letos v létě už chtěli přesadit. Substrát jsem myslím vychytal. Je tak sypký, že po vyjmutí z květináče se sám kompletně vysypal. Květináč 10*10cm, výsev prosinec 2022, takže rostliny ještě nemají 2 roky.

Díky za odpověď. Ano, vyberu ty vyklíčené a za rok zbylý substrát se semeny vložím zpět pod světla. A ano, mohu potvrdit, že napodruhé mi už klíčí pouze ten johnsonii. V současné a minulé sezoně to všechno klíčilo velmi dobře. Jen některé položky ( samozřejmě většinou z těch lokalit co ještě nemám   ) klíčily špatně, tak si říkám, co by se s tím ještě dalo dělat.

To křížení zní zajímavě, to musím někdy v budoucnu zkusit. Ale co s tím potom, když se to náhodou opylí?

Na botanické diskuse se zatím necítím. Spíš mi jde o praktické pěstování. A líbí se mi rostliny.

Nebo šoupnout ancistráky jako menší skupinu k mastusům,to by taky šlo..  Pravdou je,že ty americké mastusy skupina johnsonii - erectocentrus se od těch ostatních dost vymykají, ovšem je tady spojnice s těmi dalšími přes warnockii a intertextus....Nejlépe by bylo vše pokusně selektivně prokřížit a "přizvat" k tomu ancistráky a skleráky,potom by se vidělo,co má k čemu blíže.Takhle se to hodnotit, jak píše Mamlas,nedá..
Mastusy obecně klíčí dobře,u těch johnsonii - erectocentrus se tomu dá pomoci skarifikací, semena jsou větší,dobře se s ními manipuluje,i když si myslím,že je to zbytečné. Vy máte  na mysli Lubore semena,která necháte ležet na substrátu a postupně dokličují po dobu tří let nebo ta nevyklíčená sbíráte a znovu vyséváte??
U těch ostatních mastusů nemá cenu čekat,pokud to nevyklíčí,už to nevyklíčí, poměrně rychle ta semena ztrácejí klíčivost,zejména když už projdou výsevní fází/namočení,zahřívání,následně vysušení../

Postupné klíčení semen je typické pro sklerokaktusy a vidím to spíš jako další důkaz, že rod Echinomastus nemá opodstatnění. Jedna skupina druhů má květy, plody a semena jako Sclerocactus a patří do tohoto rodu, druhá skupina je má jako Ancistrocactus a patří sem.

Mám dotaz. Jaké máte zkušenosti s dokličováním semen mastusů? Mě se ukazuje, že semena johnsonii klidně postupně klíčí 3 roky, i když většina vyklíčí v prvním roce. U ostatních se mi to neukazuje. Druhým rokem po výsevu už nic neklíčí. Jde mi o to, jestli čekat, že tam kde v prvním roce nic nevyklíčí nebo je klíčivost mizerná, se lze dočkat, že ještě něco vyklíčí v  následujícím roce.

Echinomastus mariposensis - 8.3.2023
Letos zatím není vidět ani náznak poupěte... Zato rostliny celou zimu rostou a vytrňují. 

Mrzí ma , že tento mi zostal iba jeden . 

Děkuji za super informaci.  
I mě se někdo ozval přes FB. Uvidím, jestli moje rostlina nasadí poupata. Je umístěna na zaskleném balkóně a u durangensis se mi tu ukazují poupata v březnu. Pokud se vše zadaří, ozval bych se koncem února nebo začátkem března.

eLkaktus napsal:

Zdravím,Letos na jaře se mi podařilo koupit rostlinu, která vypadá velmi podobně k té Vaší PP 815. Já u ní mám sběrovku PP 19, Nazas, Durango. Mezi lokalitami je to docela daleko...
 

Tady ty PP 19 jsem koupil jako semenáče od pana Volného na Burze v Chrudimi,byly naroubované. Rostly,rostly,až přerostly v nevzhledné sloupky,dal jsem je před pár lety kamarádovi,aby z nich udělal semena, protože se jim v pařeništích nechtělo kvést a když zakvetly,tak každá jindy. No a pustil jsem je z hlavy...Se semeny to nedopadlo, ale rostliny jsou ještě živé,tak je zkusíme přivést ke kvetení a udělat semena. I  když jsou fotky mizerné, ukazuji je proto,že jedna z těch rostlin je podobná té Vaší,rovněž jemně otrněná. Druhá vypadá jako klasika unguispinus. Je zde  vidět,že uzavřené lokality či lokalitky,kde může být pár rostlin, i když jsou od sebe poměrně nedaleko, mohou "generovat různé typy rostlin, protože ve sbírkách jsou od Nazas v Durangu rostliny,které vypadají úplně jinak. Ono západně Nazas či východně Nazas může být v tomto případě podstatný rozdíl nehledě na to,že těch Nazas je v Durangu více..Proto je třeba vést tyto kytky ve sbírkách odděleně a rovněž sprašovat odděleně od ostatních. Vzhledem ke stáří všech tří  rostlin se dá usuzovat, že jsou vypěstované z importních semen,co sbíral PP někdy v devadesátých letech, podle čísla to vypadá  na jeho první sběry...
 

Díky za super tipy a rady.
Na fotkách ode mne jsou ty více vytrněné mariposensis půlroční semenáče a ty bez středových trnů mají 2 roky a jsou třikrát větší.
Ty více trnité jsou od Cuatro Cienegas.

    Používám,co je zrovna po ruce,Wuxal calcium nebo Kristalon plod a květ, ten nejčastěji, používal jsem vloni i jakési hnojivo, co jsem koupil v Kauflandu ve výprodeji, bylo původně dost drahé...tuším že se to jmenovalo Profík, obsahovalo to Lignohumát. U toho se mi zdálo,že se to rostlinám taky líbí a i když byla zálivka  taková zakalená, nezdálo se mi,třeba u mariposensisů,že by to mělo vliv na vzhled rostlin, byly pořád stejně krásně bílé...Nejlépe je ta hnojiva asi střídat, každé obsahuje jiné poměry živin a minerálů.. Přidával jsem to do každé druhé či třetí zálivky s tím,že v pařeništích mastusy zalévám výhradně seshora max 1-2x do měsíce, podle počasí. Ono je lépe ty mastusy zalévat méně než více,i ty malé stačí 1x za 14 dní. Jde o to,aby se ale při té zálivce dobře napily.Pod zářivkama zalévám častěji,je to hned suché. Tam přidávám hnojivo do každé druhé zálivky, z něčeho ty semenáčky potřebné látky k životu a růstu vzít musí.. 
    Mariposensisy je kapitola sama pro sebe,  u těch malých semenáčů je hned poznat,že to jsou rozdílné sorty, tak jako na těch Vašich snímcích. Takové trníky od mala dělají třeba rostliny od Cuatro Cienegas,které vypadají úplně jinak než rostlliny rostoucí v oblasti od Monclova k Saltillo. Rostliny nas sever od CC a Monclova vypadají zase jinak. Kdyby se mastusy obecně popisovaly podle oblastí či stanovištních forem jako sulky,bylo by jich poměrně hodně druhů. To samé třeba astrophyta z okruhu capricorne. To je ale zase jiná kapitola...
    Na těch fotkách jsou semenáče mariposensisů staré půl roku? Nevím přesně,ale je zde již vidět určitá rozmanitost jednotlivých stanovištních forem, zejména v síle otrnění a tvorbě středových trnů / foceno v roce 2014./ Dnes jsou rostliny již samozřejmě dospělé a ta rozdílnost zůstala zachována, ba se ještě zvýraznila. 

A jaké pak používáte hnojivo a jak často? Já hnojím klíčence v množárně každou druhou zálivkou. Při přenosu ven už moc zálivek není, tak prihnojuji 2x - 3x za vegetaci. Používám Wuxal.  
A tyto mariposensis hodně vytrňují, většinou vypadají spíš takto. 
safra, je to málo zaostřeno...

S tím pikýrováním po výsevu je fakt lépe počkat, 0,5 cm je strašně málo,to pak vyžaduje jemnější substrát a s přechodem zpod zářivek na běžnou kulturu je problém, při delším zamokření substrátu začínají semenáčky padat. Tu pikýrovací velikost bych viděl tak minimálně 1 cm, čím více,tím lépe,pak se může dát hrubější substrát. Než se semenáče chytnou, tj začnou vegetovat,což může trvat nějakou dobu, tak v té velikosti vydrží i delší dobu na suchu..Ta velikost  pro pikýrování je vidět na fotce,kde jsou semenáče vyseté do šestky květináče. 
U těch se není třeba bát,jsou dost odolné a pevné. Vyklepu je,vyházím ty,co vyklíčily hodně pozdě a zůstaly z nich jen nitě mezi těmi silnými nebo vypadají neduživě, všem zkrátím kořeny,nechám zaschnout a sázím to těch plastových misek. Tam jsou třeba 3-5 let,čím déle,tím lépe rostou, pokud to tedy nechytne nějakou infekci. Tady je vidět ta hrubost substrátu při prvním přesazení   a tady při přesazení do misky či květináče       

Děkuji moc za návod. V tom je hodně let zkušeností 
Můj první pokus se substrátem právě skončil jeho zhutněním od druhého roku. Je to vidět na fotce. Nahoře zůstala antuka a vespod to ztuhlo. Semenáče na fotkách jsou 2 - 3 roky staré s průměrem 1 - 2 cm. Takže musím přidat víc hrubších částic, prostě dle Vašeho receptu. Také pikýrování semenáčů o průměru 0,5 cm do hrubého substrátu moc nejde, takže je nechat víc povyrůst. Do květináčů dělám také hodně děr kvůli vzduchu. Letos se mi osvědčil středně hrubý minerální substrát, vysoký květináč, hustější spon a pokračování v růstu další tři měsíce pod světly. 10 měsíční semenáče jsou takto větší než ty dvouleté. Ale johnsonii toto nesnese, tomu už je pak moc teplo... S letošními výsevy to na části zopakuji.
Jinak od choulostivých rostlin mám prvně několik jedinců naroubovaných a zbytek se snažím pěstovat pravokořenné. 
 

Jo,tenhle substrát po přesazení už vypadá lépe,ale zdá se mi u těch intertextusů,že je tam pořád ještě hodně jemné složky, ta většinou po jedné dvou zálivkách klesne dolů a není vidět. Pak mají kořeny většinou problém, i když se na první pohled zdá, že je substrát díky těm hrubým částem na povrchu dost propustný... Já do misek,kam přesazuji,dávám na dno tak cca 2 -2,5 cm opravdu hrubého písku,vápencovou drť, agroperlit a zeolit, pokud mám hruběji natlučenou cihlu, tak i tu. Na to pak jemnější frakci v různém poměru /písek,aktuka,zeolit,perlit,vápenec,tuf/, kterou ze začátku jemně promíchám s tou hrubší. Napůl savé a nesavé materiály, vše minerální substrát bez organických příměsí. Do misek dělám nažhaveným koncem šroubováčku díry, jak zespodu, tak i z boku,kvůli větrání substrátu. Kytky v tom rostou tak dlouho, dokud neudělají uprostřed "most", tj. když se začnou vzájemně vytlačovat z misky a ty uprostřed,nejvýše vytlačené, přestávají růst ,jelikož kořeny už pomalu nedosáhnou na dno pro trochu vláhy,pak je teprve sázím do květináčů. Ten přechod bývá největší problém, i když je substrát stejného ražení, pouze je ještě více hrubší než ten výsevní a následný v miskách. Po přesazení je nejlépe týden či lépe dva počkat a do první zálivky přidat nějaký fungicid. Pokud se některé semenáče po první zálivce nenapijí, většinou se už nenapijí ani podruhé a je třeba je vytáhnout, mrknout na kořeny, které mohly být při přesazování poškozeny, případně odstranit poškozené a nechat  nezasazené pořádně zaschnout. Tady ty erectocentrusy a acunensisy na fotkách jsou cca 6 let staré, foceno v létě 2021.  Pořád jsou ve stejných miskách, akorát jsou o poznání větší a misky téměř  rozpadlé. Acunensisy již začínají dělat středové trny a vzhledem k výrazným "mostům" je budu muset na jaře přesadit. Takže uvidím, jak to dají..Více misek foceno v dubnu 2021, detaily foceny v červenci 2021, kdy jsou už rostliny dobře napité a v růstu..
 

Jen pro představu, jak jsou ty Vaše semenáče staré?

Snad je to vidět. Jsou teď dost vysušené. Ještě před měsícem rostly. 
Jinak mi v tom přes léto "operuje" kutilka, která je schopná přenosit kamínky jinam a hodně dolovat v substrátu. Moc se jí to líbí. Inu biodiverzita.

To je krása, takový pěkný dorost. A ty dospělé jsou super. K tomu bych se rád dopracoval.

Jinak ten substrát, co používám, vysychá vcelku rychle. Obvykle začínám větrat 2 týdny po výsevu a po třech týdnech bez krytu. S pozdějším přesazováním bych to chtěl zkusit letos, jen toho nesmím vysévat tolik do jednoho květináče.

Stejně tak mix, do kterého přesazuji semenáče se po dvou až tří letech ukázal jako málo vzdušný. Letos už to bylo o hodně vzdušnější.

Tieto sú možno podobné. 

Ten výsevní substrát vypadá dosti zhutněle a vlhce,asi bych se toho bál,ale na druhou stranu to vypadá,že se v tom těm semenáčkům  zatím líbí, čas ukáže.... Těm větším bych asi začal už větrat a zvykat je na těžší podmínky. U mě ten výsevní substrát vypadá podstatně jinak, je hrubšího zrna, semenáče tam nechám do doby,než začnou vylézat z misky nebo květináče ven....,při přesazování používám stejný substrát,akorát mnohem hrubší.             

roubovat včas  

Už to klíčí

​​​​​​