Téma:

Ahoj, G.(altagraciense) P 119 pochází ze severní Cordoby a současně ho můžeme zařadit do skupiny G. affine - robustum

Ahoj jen pro doplnění var. kleinianum roste na jihu areálu vyskytu G. quehlianum, na severu chcete-li označit jako var. zantnerianum ( včetně starého minima)

TOM - Nemáte někdo vyfoceno to MT 08-429 k porovnání?

Máme ho v databási, Martin má ta sběrová čísla dost složitá a často je to přepisováno v odlišném tvaru. To se špatně vyhledává. Doporučuji zadat MT%429. 08 je rok 2008.

No asi jsme se úplně nepochopili...no neva.
Každopádně jsou mě známý jen dva české sběry s označením altagraciense a to CH 1737 a MT 08-429. A proč asi....? Je to nadbytečné jméno....aspoň pro mě. Stačí to mít jako G.amerhauseri
www.cactuspoint.cz/cs/e-shop?page=shop.product_details&flypage=flypage.tpl&product_id=2228&category_id=28
Nemáte někdo vyfoceno to MT 08-429 k porovnání?

A ještě jsem trošku zalistoval....nejrozšířenejší kytka jako altagracience je P 119, ve skutečnosti k tomuto taxonu vůbec nepatří (Charles Graham)..........
P 119....

pro úplnost G.amerhauseri, HT 88-229 Sierra Chica,Cordoba

Tom napsal: Toto je jedna starší odpověď a celkem se sem hodí.

Mamlas napsal: Je to quehlianum. Kleinianum je ze severu areálu, Alta Gracia je na jihu. Je nová móda, že ignoranti nalezený kaktus nazvou sp. nova nebo dle místa nílezu. U Alta gracia roste G. monvilei, quehlianum, mostii, calochlorum a capillaense-sutterianum. Kromě monvilei se všechny dají získat pod názvem altagraciense.

www.gymnocalycium.fr/gymnocalycium-quehlianum/gymnocalycium-quehlianum-v-kleinianum/

www.gymnocalycium.fr/gymnocalycium-altagraciense/

Sem rád že ignoranti rozezná jí 2 rozdílný gymna. na stejném nalezišti, a to monvilei jen přihlíží, jak je dokáží od sebe rozeznat, uf ještě že nejsem gymnofil ,a mají to chudáci těžký.poz. morče.

A když rozkliknu odkaz od Honzi 055...je to pro mě klasickéj zástupce skupiny capillaense-sutterianum.
Máte někdo jiný názor?

Toto je jedna starší odpověď a celkem se sem hodí.Jen upozorňuji, že se vztahuje k jiné fotce. Hlavně mě jde o vyjádření co tam roste.

Mamlas napsal: Je to quehlianum. Kleinianum je ze severu areálu, Alta Gracia je na jihu. Je nová móda, že ignoranti nalezený kaktus nazvou sp. nova nebo dle místa nílezu. U Alta gracia roste G. monvilei, quehlianum, mostii, calochlorum a capillaense-sutterianum. Kromě monvilei se všechny dají získat pod názvem altagraciense.

Nemyslím, že G. amerhauseri var. altagraciense Bozsing ex Schützby mělo být zbytečným jménem!!! Koukni na: www.llifle.com/Encyclopedia/CACTI/Family/Cactaceae/21453/Gymnocalycium_altagraciense

- altagraciense si v podstatě ani nepředstavuji a myslím, že je to nadbytečný název. Pokud by měl někdo kytky s tímto původem se sběrovkou, tak je sem prosím vložte ať si rozšíříme naše obzory. Ale ne P 119!!
- robustum/cordobense...mám jich ve sbírce povícero, ale žádná kytice nemá problémy s jarním napitím. Tento problém mívám jen u horstii a buenekerii...
- krásný hybridy monvilei s mostii ssp. valnicekianum Jsou z toho nějaký semenáčky nebo semínka na plzeňsku?? Nabídl bych něco výměnou...když tak sz děkuji.

Dovolím si ještě reagovat na příspěvek Petra, ve kterém má obavy o zánik tohoto fóra. Osobně si vůbec nemyslím, že by zdejší fórum mělo sebemenší ambice zaniknout.
Fórum je o dobrovolnosti, o tom, že když má někdo potřebu se o něčem zmínit, tak napíše. Neznamená to ale, že musí napsat každou hodinu a každý den.
Myslím si, že spoustu z nás toto fórum přežije. A to je dobře. Přeju mu to

Mamlas napsal: Jirka Musil, Petr Kuták a spol viděli dokonce i hybridy monvilei s mostii ssp. valnicekianum někde u Capilla del Monte, třeba sem dají fotku.

Tady jsou, takhle hezkých tam bylo málo,
na dálku svítily jak malý grusoni. Jinak většinou byly řídký a tenkotrný. Každopádně co kus to originál

Tom napsal: Pěkný kytky jen to poslední gymno mě připomíná spíš capillaense

Rád bych věděl, jak si kdo představujete G. altagraciense?
V Plzeňských sbírkách to vypadá tak, že kdokoli našel nějaké Gymnocalycium u Alta Gracia, nazval je altagraciense a neopoměl uvést jeho semena do oběhu.
Ve skutečnosti původní popis je kytka z okruhu G. capillaense....

G. robustum pochází z okraje Salinas Grandes v Cordobě, tedy z velice horkého prostředí.
Možná to může být i vodítkem pro pěstování.
Co se týče G. gibosum, hodně staré rostliny prostě opuští vitalita. Zpravidla napřed začnou tvořit kristátu, a pak během 20 let je po nich. Jinak ani gibosa nejsou moc studená.

Petr: No v zimních měsících je to vždycky bída, počkej měsíc, dva a bude tady zase plno příspěvku.

S těma Gibbosama mám podobný problém,letos je zkusím dát ven jen pod stříšku .Příjde mi ,že u mě měli dost teplo a budou to chladnější kytky.Letos se chystám je vyset z několika kulturních kytek.

cykas napsal: Petře, on už začíná být pomalu problém s tím, co nového vymyslet. Za ty roky jsme tady probrali "skoro" všechno zajímavé a moc nových témat, alespoň mě, nenapadá.

Máš pravdu, ale jen částečně. Vývoj jde dopředu a vždy bude možnost diskutovat. Třeba už jenom o "tzv. ochranářích, CITES" apod. Stále existují lidé, kterých heslem je " zabij bobra" zachráníš strom. Podívej se na tkzv. "Zelené" v čele s mladým Stropnickým. Hlavní je "klinika" a bobr je vedlejší. Asi je potřeba to přesunout do jiného vlákna. Jinak mě stejně zajímá názor na probouzení, případně malou zálivku kaktusů v předchozím příspěvku. Taky mám hlavně u G. gibbosum, která se už nehla několik let problém. Kořeny v pořádku, tělo v pořádku, ale "stojí". Jsou taky hodně stará. Myslel jsem, že rostou , třeba pomalu, když jsou už starší, ale stagnují. Co vy na to?

Petře, on už začíná být pomalu problém s tím, co nového vymyslet. Za ty roky jsme tady probrali "skoro" všechno zajímavé a moc nových témat, alespoň mě, nenanpadá.

Někdy mám problém s probouzením G. robustum (taky Cordobensis). Již zesnulý známý říkal, že s jejich probouzením je nutné pomalu začít už v únoru. Problém je, že při pozdějším zalitím se nechtějí napít. Platí to i okruh okolo. Máte někdo praktické zkušenosti? Já už třeba i zmíněné včetně horstii a bueneckeri trochu přes zimu občas zaleju. Jinak se dost zatáhnou a dělají totéž. Díky za názory. A jinak diskuze dost upadá. Zkuste si dát trochu času a přispívat. Máme jedinečné fórum, a je škoda, aby zaniklo. Když si ho projdete, tak prakticky najdete odpověď na každou otázku a když ne, tak není problém se zeptat. Myslím, že je tady dost názorných fotek a méně keců, což je dobře. Na jiných fórech jde spíš o diskuze bez praktických ukázek. V tom jsme lepší.

Pár mých semenáčků baldián (G.baldianum) ve stáří 3 až 5-let. Tento rok počítám, že mě pokvetou další 3 až 4 lokality.
CH 1379 past Portezuelo, Catamarca, Arg., 1611m, IS

něco z Plzně L9\09,Ancasti,Catamarca,ARG,IS...

CH 1118, NE od Cuesta de la Chilca, Catamarca, Arg.IS

x haidiae přírodní hybrid s baldianem... mám celkem 3 kytky. Jedno kvete červeně, druhé bíle s výraznějším červeným středem a na třetí si počkám
GN 925/3028

Pěkný kytky jen to poslední gymno mě připomíná spíš capillaense

Gymnokalycia jsem zatvrzele dlouhá léta držel ve skleníku a bída s utrpením. Špatně to zakvétalo a když, tak jedenkrát za sezónu nebo vůbec ne. Po vystěhování do zahradního pultového pařeniště v odpoledním stínu, s celodenním větráním a orientací čelní strany na SZ se stalo to, co je na připojených fotkách. Další důkaz - gymna do skleníku nepatří!!!

V kategorii fóra: "Co je to za rostlinu?" jsem umístil fotky vlastních gymnokalicií, ke kterým postrádám druhové určení. Mohli by jste se tam mrknout(ti z vás, kteří se v tom vyznají) a pomoct mně s jejich určením? Díky!

Ano samozřejmě je to tak souhlasím sváma. Jsou moc nabušený a určitě rostou pod stínovkou....atd...a to je v Argentině ...ale jde mě hlavně o fotky s přírody ty jsou někdy dost zajímavý. Člověk se k nim běžne nedostane.

A chtěl bych ještě upozornit na profil Norberta Gerloffa na facebooku. Pastva pro oči, hlavně teda notofilů, ale najde se tu i spousty fotek gymen z přírody. Hlavně bych vypíchl G.angleae !!!!
www.facebook.com/norbert.gerloff.9/media_set?set=a.167664799943838.31904.100001009577057&type=3
Pak různé formy uruguayense,mesopotamicum, denudatka....krása....zalistuj te si

DODO,
plně s tebou souhlasím, čím lepší podmínky mají tito pěstitelé k dispozici tím horší rostliny vypěstují. Toho už jsem si všimnul dřívějc i na jiných webech.

Tome, do této skupiny jsem se registroval už před delším časem a pravidelně nové příspěvky sleduji. Jen mě dost zklamaly Piňalovy kytky, které pěstuje zjevně v nevhodných podmínkách, jsou hodně špatně vytrněné a pro laika na první pohled od sebe hůře identifikovatelné. V mnohých našich sbírkách (třeba tvoje je názorný příklad) se najdou mnohem krásnější zástupci tohoto rodu, než prezentuje tento "gymnofil". Ale to je jen můj názor.

www.facebook.com/groups/264044386989466/
Je to sice odkaz na facebookovou skupinu, ale zároveň to patří ke gymnům, tak to vkládám sem. Jsou to stránky Ariel Piñal Sande (neskloňoval jsem) jsou tam převážně fotky z jeho soukromé sbírky a gymnen s přírody. Namátko posledně vládaná gymna: G.pinalii, G.kulhaneki, schroderianum snad nějaký nový poddruh........
Jen dodám pro ty starší, je třeba mít účet na facebooku, ale stačí říct vnoučatům oni rádi poradí.

Toto je jedna namátková fotka s této veřejné skupiny

Gymnocalycium capillaense od Ongamira, ze semínek sbíraných v únoru 2005

Tom napsal: Milane(mamlas) nemáš náhodou vyfocenou populaci monvillei která jde do kontaktu s mostii a samotné rostliny se prý podobají G.schuezianum. Je to s přednášky MT...informace o lokalitě mě unikla.

Bohužel, kytky podobné G. schuetzianum jsem nikdy neviděl. Smíšené populace G. mostii a monvilei jsem viděl v r. 2005 v únoru, ale oba druhy byly jasně poznat. V té době jsem fotil na diáky a ty se sem blbě dávají.
Jirka Musil, Petr Kuták a spol viděli dokonce i hybridy monvilei s mostii ssp. valnicekianum někde u Capilla del Monte, třeba sem dají fotku.

Asi je to tím, že celkově všechny kaktusy pěstuji docela tvrdě. Zimuji ve sklepě pod chatou kde je přes zimní období pouze kolem 3 st.Kytky vyndavám ven pod přístřešek dosti pozdě a tak jim trvá dost dlouho, než se rozjedou. Toto foto je z půlky června.

Milane(mamlas) nemáš náhodou vyfocenou populaci monvillei která jde do kontaktu s mostii a samotné rostliny se prý podobají G.schuezianum. Je to s přednášky MT...informace o lokalitě mě unikla.