Téma:

Astrophytum myriostigma, San Antonio. Boj o přežití. Kdysi byl tady terén asi o 30 cm výš, než ho odplavila voda. Vpravo dole malá Obregonie.

Astrophytum coahuilense, Cero Bola

Krásne fotky tumo, je to smutné, to v tom Mexiku, krutá realita, no žiaľ my nemáme ani najmenšiu šancu to nejako ovplyvniť.
Konečne po dvoch týždňoch vyšlo trocha slniečko, Astra dokvitajú vo foliaku, pár fotiek.

upload photos

pictures upload

photo sharing sites

upload gifs

A teď si představte, že na stejné místo přijedete za dva roky znovu a zjistíte, že lokalita již téměř neexistuje...jen stádo koz a okousané zbytky těch nejúžasnějších astrofyt, která nikde jinde na světě nerostla

Když vidím to neuvěřitelné množství poděkování, tak přidám ještě nějaké foto a děkuji

Když jsme u těch pruhovaných astrofyt tak jsem měl na mysli přesně takovouhle rostlinu: PT 254

Je až k neuvěření jak jsou si ti krasavci na různých místech podobní a přitom tak variabilní!
Lokality odpovídají mému výše uvedenému pořadí.

Při té smršti vysévání miliónů semen mezidruhových hybridů a kultivarů astrophyt vyleze těch "godzil" nespočet, je to jen o tom to udržet při životě, naroubovat a vybrat, co k něčemu vypadá. To už je ale zahradničení, ne kaktusaření a já to už vůbec nepovažuji za pěstování astrophyt. S tím ariákem se to potká akorát tak na parapetu

Z toho co jsem se dočetl by to měl být hybrid mezi ariákem a astrophytem. Ale co a jak je mezi sebou zkřížené opravdu nevím.
Když jsem zadal do vyhledávače Astrophytum " Godzila " tak vyjel obrázek.

www.kaktusy-adenia.wz.cz

Jaro, neni Godzila Ariak.

Včera jsem byl na krátké návštěvě u známého kaktusáře. Bohužel, nevzal jsem si foťák. Poprvé jsem viděl na vlastní oči " Godzilu " i s poupětem. Chvíli jsem na to čučel, ale pak mně známý řekl, co to vlastně je. Nepřišel bych na to!

www.kaktusy-adenia.wz.cz

tuma napsal: Budu tipovat:
1. rostliny od Rio Moctezuma (Vista Hermosa, Zimapan atd.) ornačované některými autory jako var. mirbelli
2. Xichú, GTO a okolí
3. Vizarrón, Milpa Grande, Peňamiller, popsány jako var. virens, popis zpochybňován, podle polních průzkumů je však naprosto oprávněný, rostliny jsou také často mylně označovány jako var. nudum

Správně pouze dvojka.
1. V horách, okolí Álamos de Martínez, Guanajuto.
3. Ze stejné oblasti jako č. 2.

Budu tipovat:
1. rostliny od Rio Moctezuma (Vista Hermosa, Zimapan atd.) ornačované některými autory jako var. mirbelli
2. Xichú, GTO a okolí
3. Vizarrón, Milpa Grande, Peňamiller, popsány jako var. virens, popis zpochybňován, podle polních průzkumů je však naprosto oprávněný, rostliny jsou také často mylně označovány jako var. nudum

Při prohlížení starých fotek mi padly do oko tři zajímavé ornata, třeba by se mohly někomu líbit

Tohle by možná někdo nazval "pruhované ornatum".


Tato kytka je zvláštní tím, že nemá praktický žádné trny.


Taky pěkný, nenajdete na něm žádnou vločku.


A teď porovnejte všechny tři kytky najednou

Nedávno jsem dostal otázku v jaké velikosti se začíná objevovat pruhování u myriostigem od San Antonia, zvaných také "zebry". Na následujících obrázcích je to poměrně zřejmé. U samostatné rostliny je to při průměru 4cm, ve společném květníku, také o rozměrech 4x4cm, je to u pětižeberné v náznaku při 2cm a u nejmenší quadricostaty dokonce při pouhém 1cm. Další zůstávají vločkované celoplošně, takže je to velmi individuální. Na dalším foto je pro zajímavost porovnání květů u SB 126 (vlevo) a RS 148. Na posledním záběru je dnešní květ hybridu CAP x Supercabuto F1. Odpoledne se protrhly mraky...

Taky jedno moje. Potvora... Vykvetl v pátek, když jsem byl v práci a když jsem přišel domů, tak byl zavřeny. V Sobotu se už neotevřel...A to kvetl poprvé.

Říkám tomu japonsko-mexická meditační minizahrádka, vesměs hybridy se superkabutem a jedno čisté L 656

Móóc pěknej astroden Mojmíre

Tak u mě byl dnes astrophytový den.

Jirka napsal: Tak na rozdíl od Cykasovy kytky tady ta opravdu vypadá, že je něčím "stříknutá, pravděpodbně coahuilense. Jinak hybridy COAS vypadají někdy ještě lépe než jejich rodiče

Jirko, vůbec nechci tvrdit, že to je čistý asterias, ale COAS to být nemůže. Jednak by to musel být ASCO, protože mateční rostlina byl asterias, ale hlavně pěstitel, od kterého jsem semena dostal, vůbec A. coahuilense neměl. Muselo by se hledat jinde. Možná už nebyla "čistá" ani matka, kdo ví. Ale fakt je, že ostatní semenáče (a že jich bylo, ale během jediné výstavy se rozebraly) byly normální, jen tenhle se lišil, ale právě jen počtem žeber. Naštěstí nejsem z těch, kteří by pěstovali jmenovky, radši mám hezký kaktus.

Tak na rozdíl od Cykasovy kytky tady ta opravdu vypadá, že je něčím "stříknutá, pravděpodbně coahuilense. Jinak hybridy COAS vypadají někdy ještě lépe než jejich rodiče

Moje "lobíviové" podmínky sice pro astrofyta úplně ideální nejsou, ale některá si zvykla a těší mě květy už i pár desetiletí.







Tenhle šestižeberný asterias mi vyrostl ze stovkové porce semen, kde ostatní byly normální. Občas se mu sice zachce žebra trochu zahustit, ale zatím se mu to nepovedlo. Květináč je osmička, stáří letos přesně 20 let.

Moc pekne stranky...

Před pár dny jsme tady vedli diskusi o možné hybridizaci. Dnes jsem náhodou našel tyto web stránky. Opravdu stojí za zhlédnutí.

www.cactofili.org

Jara
www.kaktusy-adenia.wz.cz

Tak dneska vykvetlo znovu to "no name" Astrophytum (původní fotka je na předchozí straně 25, příspěvek #51740).

Tady je překlad:

Experimentální důkaz pro reprodukční izolaci mezi Astrophytum coahuilense (H. Möller) Kayser a A. capricorne var. senilní (Frič) Okumura (Cactaceae) Richard R. Montanucci

Ústav biologických věd, Clemson University, Clemson, SC 29634-0314 USA email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Abstrakce:
Astrophytum coahuilense a Astrophytum capricorne var. senile mají částečně sympatrickou distribuci v jižní Coahuile a přilehlém Zacatecasu. Zdánlivá nepřítomnost přirozených hybridů v oblastech sympatrie byla zaznamenána několika autory, což vede ke spekulacím, týkající se mechanismů reprodukční izolace. Experimentální křížení mezi oběma druhy odhalilo prezygotní izolační mechanismy, v některých případech i postzygotní mechanismy. Několik různých výsledků bylo získáno při křížení: 1) plody se neutvořily a semena nevykazovala vývoj; 2) plody obsahovaly nedostatečně vyvinutá, zejména neklíčivá semena; 3) zřejmě normální semeno, ale mnoho z hybridních sazenic projevilo morfologické anomálie a úmrtnost byla vysoká (přes 97%) v důsledku nedostatku chlorofylu. Řada experimentálních křížení mezi A. coahuilense a několika alopatrickými taxony skupiny A. capricorne odhalily pouze postzygotní izolaci. Objev prezygotní izolace v některých studiích mezi sympatrickými taxony je v souladu s teoretickými předpoklady. Rozmanité výsledky experimentálních křížení mezi A. coahuilense a A. capricorne var. senile možná vysvětluje rozdílnou minulost interakce mezi populacemi obou druhů.

tuma napsal: www.bioone.org/doi/abs/10.2985/026.020.0104?journalCode=hase

Odkaz hezký, ale na překlad celého článku je moje angličtina nedostačující. Vyrozuměl jsem, že na nalezišti nebyly nalezeny žádné hybridy mezi těmito rostlinami. Teda? pokud jsem to dobře přeložil. Pokud vládneš dobře angličtinou, poprosil bych o stručný překlad a to jistě nejenom pro sebe.
Děkuji, Jara
www.kaktusy-adenia.wz.cz

www.bioone.org/doi/abs/10.2985/026.020.0104?journalCode=hase

Hybridní školka, nic z toho není na rozšiřování, semena přinesl přítel abychom je vyseli ale původ
(co se s čím spustilo) není znám. Takže jen u nás pro zajímavost.

tuma napsal: Nechci si hrát na chytráka, ale nějakou poznámku si ještě dovolím. Astrofyta jsou totiž moje velká láska a poslední cesta do Mexika byla zaměřena právě na ně. Tady musím poděkovat Jirkovi Horalovi, našemu libereckému předsedovi, který skvěle naplánoval cestu a tak jsme toho viděli opravdu hodně. Ale zpět k hybridizaci. Astrofyta se v přírodě nekříží, není znám žádný případ. Jedním důvodem je vzdálenost mezi jednotlivými populacemi a druhy a přirozené přírodní překážky, které brání opylovačům a pak je to také genetika. Jediným známým místem výskytu dvou druhů astrofyt na jedné lokalitě je severní okraj Laguna Viesca v Coahuile, kde rostou jen pár desítek metrů od sebe A. coahuilense a A. senile, první v rovině, druhé ve skalách a i když kvetou současně, nikdy se nezkříží, neboť jsou si geneticky velmi vzdálená. Je známo velmi málo případů, kdy se toto křížení povedlo v umělých podmínkách. A. coahuilense, ačkoliv tomu vzhled ani trochu nenapovídá je totiž nejpříbuznější s A. asterias, ale do Tamaulipasu je to z Coahuily opravdu kus cesty.
A růžovění květů? Jednou příčinou je rozpad barviva v odumírajících květech. Druhou je pak vliv areoly. Je známo, že astrofyta nekvetou nikdy dvakrát ze stejné areoly a stává se, že jeden květ je normální, další v pořadí růžový a třetí zase normální. Příčin může být ale více, včetně složení substrátu, použitých hnojiv nebo případných šoků způsobených infekčními vlivy nebo třeba teplotními.

V přírodě se asi A. coahuilense a senile občas zkříží, ale protože tyto hybridy zrovna nepřekypují vitalitou, nemají v tamějším drsném prostředí šanci.