Téma:

10ník napsal: Levý květ se rozvíjí. Pravý uvadá
Bingo !
Jirko oba květy jsou stejně staré a mají blizny zrovna na opylení, ale každý to můžeme vidět jinak

Tady bych to "Bingo" Jirky viděl oprávněné, už podle konců okvětních lístků, které ze začínají kroutit a ohýbat, je vidět, že květ odkvétá. mezi oběma květy stačí rozdíl jednoho dne či půldne. A to je to období,kdy mění tu barvu dorůžova. Dost čerstvě odkvetlých květů astrophyt toto dělá. To ale neznamená, že pylem tohoto květu nejde ještě opylit jiný květ. Jestli i tento květ by udělal po opylení plod, nemám odzkoušeno.

varček napsal: Ano myslel som to tak, že Ph substrátu môže v nejakom rozsahu kolísať a môže sa to prejaviť na farbe kvetu.

spíš než PH substrátu tak se bude měnit PH rostliny - ze substrátu natáhne soli a čím víc napitá tím to víc naředí a obráceně

Levý květ se rozvíjí. Pravý uvadá
Bingo !
Jirko oba květy jsou stejně staré a mají blizny zrovna na opylení, ale každý to můžeme vidět jinak

josska napsal: Levý květ se rozvíjí. Pravý uvadá

Bingo !

To je bežný jav, že dokvitajúci kvet mení farbu.

Levý květ se rozvíjí. Pravý uvadá

Nojo, ale jak si vysvětlit dva různobarevné květy na jedné rostlině ?

Ano myslel som to tak, že Ph substrátu môže v nejakom rozsahu kolísať a môže sa to prejaviť na farbe kvetu.

Kedze mam poznamky o zalievkach,zistil som,ze rastlina bola na fotke mesiac nepoliata.Teraz pridavam foto cerstvo napitej tej istej rastliny.Kvet uz je menej intenzivne ruzovy.Obe fotky su z leta.
A na margo pH: rastlina je pestovana v zmesy perlitu,andezitu a dolomitu.Takze predpokladam zasaditu reakciu,kedze este aj zalievam tvrdsou a zasaditejsou vodou.To by malo astrofytam vyhovovat.
Alebo mam aktualnym pH substratu mysliet to,ze je ine v suchom substrate a ine tesne po zalievke?

Že by reagovali na aktuálne Ph substrátu?

Možná by bylo dbré, zkusit zjistit v jaké růstové fázi rostlina květ vytlačí. Jestli je v té době napitá, nebo spíš zavadlá. Možná to může mít na vybarvení květu vliv. Ta no fotografii moc napitá nevypadá.

Pripajam jednu fotku ruzovokvitnuceho astrofyta.Parkrat sa to uz na fore preberalo.
Ani ja neviem co to sposobuje.Z tejto polozky-Astrophytum myriostigma,quadricostatum,JR,Jaumave,mam 4 rastliny.
Teraz presne neviem ci ruzovo kvitne vzdy tato jedna,alebo aj ine z tych styroch.Ale je to bezny jav uz po viacere roky.
Kvet je sytoruzovy po celu dobu kvitnutia,nielen pri odkvete,co u astrofyt byva.
Inokedy kvitne bledoruzovo,niekedy ruzovozlto a niekedy klasicky zlto.

pemexx napsal: Diskutovalo sa tu na temu bielosti rastlin.Aj ja si myslim ze okrem rozdielnosti jednotlivych populacii ovplyvnuje vlockovanie
aj intenzita svetla a podmienky.
Tu na fotke je vysev ornat z jednej porcie,pricom tie vlavo(od polovice fotky) boli pestovane na stanovisti viac pritienenom.
Alebo sa autor pytal na samotnu bielost vlociek?Ta asi suvisi aj s cistotou zalievkovej vody a ovzdusia,ako bolo spomenute.

Po shlédnutí galerie myriostigem jsem přesvědčen, že rozhodný podíl na bělosti má původ rostliny.Některé myriostigmy jsem doslova vypékal na slunci a jediné, čeho jsem docílil, bylo zfialovění pokožky, nikoli její bělost.

Ohladom myriostigma columnare:
Ja som na kopci s vysielacmi nad Huizache v SLP videl myriostigmy,ktore by sa dali rozdelit na dve skupiny.Prva,ktora rastla v ruziciach hechtii a inych sukulentnych, mala zuzujuci sa krcok a mohla by splnat predstavu o columnare.Druha skupina,rastuca na otvorenejsich miestach, ale zuzeny krcok nemala.
Napadlo ma ze by tie rastuce v ruziciach mohli byt ovplyvnene tym,ze akoby sa chceli dostat z tiena ruzic.A ked uz na ne lepsie svieti slnko,dostanu taky kyjakovity tvar,pricom sa hore rozsiruju.Ale mozno sa mylim.Alebo tam rastu naozaj dva typy ci variety,alebo druhy?
V zbierke mam od Huizache starsie rastliny,ktore su columnare.Ale vzhladovo su odlisne od tych co som videl v prirode .Su uplne tenucke,naju uzky krcok a male kvety,co zodpoveda popisu columnare.V ruziciach hechtii ich vsak nepestujem,takze kolumnarny vzhlad je pri tychto mojich geneticky ustaleny.Vsetky rastliny z vysevu boli pekne kolumnarne s uzkym krckom.Ci uz to je ale sposobene postupnou selekciou v zbierkach,alebo boli z lokality,kde su len taketo typy,alebo su tam i nekolumnarne typy,to neviem.

Diskutovalo sa tu na temu bielosti rastlin.Aj ja si myslim ze okrem rozdielnosti jednotlivych populacii ovplyvnuje vlockovanie
aj intenzita svetla a podmienky.
Tu na fotke je vysev ornat z jednej porcie,pricom tie vlavo(od polovice fotky) boli pestovane na stanovisti viac pritienenom.
Alebo sa autor pytal na samotnu bielost vlociek?Ta asi suvisi aj s cistotou zalievkovej vody a ovzdusia,ako bolo spomenute.

To by melo byt ono! Peknou kolekci cistych columnare z puvodniho sberu S. Bracka SB 340 z Huizache najdete na webu KK Liberec - sbirka Ing. Jiří Horal.

Tak to je dobře, že rostliny typu columnare v přírodě opravdu rostou. Po přečtení německé knihy o Astrophytum jsem nabyl dojem, že columnare je pouze ustálená odchylka vzniklá někdy počátkem 20.století selekcí.

Našel jsem také fotku tří různých A.myriostigma. Všechny jsou stejně staré a stejně (špatně) pěstované. Bohužel bez lokalit. To vlevo považuji za typické columnare.

Sadovsky dokonce povazoval columnare za samostatny druh a argumentu je pro to spousta. Krome charakteristicke stopky, nejmensiho prumeru, vyrazne sloupoviteho rustu a typicke hrany zeber jsou to nejmensi kvety a nizky pocet semen v plodu a ta jsou navic drobna. On povazoval i tulense za samostatny druh, ale nezamenovat za tamaulipense! Nazory systestematiku a ruznych autoru na to, co je druh a co varieta se samozrejme lisi a prekombinace v tom ne vzdy udelaji jasno. Clovek si musi vybrat podle ktereho systemu pojede a nebo muze mit vse jen s lokalitami. V nasi fotogalerii mi columnare zatim bohuzel chybi, aspon mam cil na priste. To co je uverejneno jsou typicke myriostigmy, rostou tam ve vetsim zastoupeni i nudalni rostliny, nedaleko od columnare. A nekrizi se! A to by u variety nemel byt problem, geneticky je temer nebo zcela shodna s typem... takze podle me mel Sadovsky pravdu.

skvělá fotogalerie, vynikající fotky a rostliny a hlavně přehledně uspořádáno.

Padla tu zmínka o columnare. Je to dnes uznávaná varieta myriostigmy? V knize Astrophytum - Sadovský je popsána jako naprosto jasná varieta. Ale v novější knize o Astrophytech vydané v Německu o columnare píší jako o něčem co bylo popsáno od stolu.
Pod označením columnare myslím vysoké, tenké, sloupovité rostliny, které mají dole válcovitou stopku a ze stopky vyrůstá taková na špičku postavená kuželka. Ve sbírkách nebo na výstavách jsou podobné rostliny celkem běžné a prodávají se i semena. Na fotkách v fotogalerii z lokality Huizache jsou vidět rostliny dole s náznakem stopky, ale jsou nízké a spíš vypadají jako když déšť odplavil zem.

Dekuji za uznani a jsem rad, ze jsem tomu nevenoval cas nadarmo. Doplnujici informace: nejbelejsi rostliny, co znam z prirody i ze sbirky jsou z La Perdida, Magdaleno Cedillo a El Tanquito v Tamaulipasu, dale z Calabacillas a Mamaleonu. Pote je columnare z Huizache a okoli. Z pravych myriostigem jsou to lokality u mesta San Luis Potosi, La Muralla a Las Tablas v SLP, pak i strongylogonum z Abrega a take rostliny z Jaumave, ktere jsou nekdy oznacovany jako jaumavense nebo quadricostatum, to ale spis plati pro ustaleny kultivar. U tech posledne jmenovanych to vsak plati jen v mladi do prumeru cca 6 cm, ale ne u vsech, nebot se mezi nimi objevuji i seminudalni a vzacne ciste nudalni jedinci. A neplati to ani u znacne pristinenych rostlin. Muj nazor je, ze huste az kridove bile vlockovani slouzi k ochrane semenacku pred premirou slunecniho zareni a pak ho uz neni treba. A stejne se chovaji i ve sbirkach. Take jsem prozil zklamani, ze vetsi rostliny nejsou tak bile, pak jsem si vsak uvedomil, ze to je v poradku a souvisi to s prirozenym vyvojem dospivajici rostliny. Dalsim aspektem je znecistene ovzdusi, ktere nam obarvuje sbirkove rostliny do seda, v prirode jsou o poznani belejsi, zrejme k tomu prispiva i dest a vetsi intenzita slunecniho zareni.

Děkuji příteli Tůmovi za perfektní fotogalerii a zároveň odpověď na mou otázku. Nádherné rostliny!

Krasa !
Astrofyta su kralovske rastliny !

ASTROFYTA V PŘÍRODĚ
Na web Klub kaktusaru Liberec jsem nahral cca 80 lokalit astrofyt, ktere jsme fotili v Mexiku behem poslednich 10ti let, nektere i opakovane. Nektere cesty byly specielne zamerene na astrofyta. Jsou tam vsechny druhy, ale drtiva vetsina jsou samozrejme myriostigmy. Da se tam najit odpoved na polozenou otazku. Jestli bude chut a cas, podivejte se, ucelenejsi fotogalerii, navic v plnem rozliseni, nikde jinde neuvidite. Muzete mi napsat svuj nazor a ja na nej odpovim. Astrofyta jsou jednou z mych specializaci. Lehka napoveda k tematu : zamerte se na lokality v Tamaulipasu. V souladu se Sadovskym oznacuji tyto rostliny jako tulense. Ale i v SLP jsou bile rostliny - potosinum, strongylogonum i columnare, ale ne vsude. PT

Abychom se po dlouhých plodných debatách dostali k něčemu jinému, dovolil bych si zde vznést jeden dotaz, který se týká Astrophytum myriostigma. Jistě jste si všimli, že většina myriostigem, které jsou zde vyfoceny, mají jednotný barevný ráz vločkování, který je spíše tak nějak nevýrazný, do šeda. Ale pak se vyskytují ve sbírkách myriostigmy, které mají křídově bělostný ráz vloček. Nevím, zda je to dáno lokalitní formou, způsobem pěstování apod. Sám mám astrophyta na slunci, ale takové zářivě bílé rostliny nemám. Pokud jsem viděl foto z nalezišť, ty myriostigmy také zrovna nezáří a spíše se podobají těm u nás více rozšířeným. Mohl by se někdo fundovaně k této problematice vyjádřit? Jde v případě bělostných myriostigem o nějakou přírodní stanovištní formu a pokud ano, o jakou?

Tom napsal: . . . Když to naroubuješ, budeš mít víc chapadel,květů a semen. Dá se to i množit naroubováním chapadýlka s areolou, což asi bude případ hodně roubovaných rostlin.

Proto chci zkusit výsev. U podobných druhů je hodně pravděpodobné, že když si koupíš najednou více rostlin, že půjde o stejný klon a nebudeš mít šanci udělat "včeličku".
Uvidím, kolik toho vyklíčí. Když to půjde, něco zkusím nechat na vlastních a něco roubnu.

Já mám dvě roubované. Jedno jsem musel loni přeroubovat, protože odešla podložka.

Martine, tak bohužel na prodej nejsou. Sám mám málo
Petře, klidně je nech pravokořenné. Na žádný problém jsem nenarazil, jen musíš zohlednit tvorbu řepy, která tvoří ze 70% až 80% tělo rostliny. Kořen je měkkomasý, na omak mě připomínají lofky.
Když to naroubuješ, budeš mít víc chapadel,květů a semen. Dá se to i množit naroubováním chapadýlka s areolou, což asi bude případ hodně roubovaných rostlin.

Moc pěkný kousky
Letos je budu vysejvat, tak jsem zvědav. Bylo složité, nechat je pravokořenné? Většinou je najdeš roubované.

A jsou k mání

Šestileté semenáčky A.caput medusae s řepovitým kořenem.