Téma:

skvělá fotogalerie, vynikající fotky a rostliny a hlavně přehledně uspořádáno.

Padla tu zmínka o columnare. Je to dnes uznávaná varieta myriostigmy? V knize Astrophytum - Sadovský je popsána jako naprosto jasná varieta. Ale v novější knize o Astrophytech vydané v Německu o columnare píší jako o něčem co bylo popsáno od stolu.
Pod označením columnare myslím vysoké, tenké, sloupovité rostliny, které mají dole válcovitou stopku a ze stopky vyrůstá taková na špičku postavená kuželka. Ve sbírkách nebo na výstavách jsou podobné rostliny celkem běžné a prodávají se i semena. Na fotkách v fotogalerii z lokality Huizache jsou vidět rostliny dole s náznakem stopky, ale jsou nízké a spíš vypadají jako když déšť odplavil zem.

Dekuji za uznani a jsem rad, ze jsem tomu nevenoval cas nadarmo. Doplnujici informace: nejbelejsi rostliny, co znam z prirody i ze sbirky jsou z La Perdida, Magdaleno Cedillo a El Tanquito v Tamaulipasu, dale z Calabacillas a Mamaleonu. Pote je columnare z Huizache a okoli. Z pravych myriostigem jsou to lokality u mesta San Luis Potosi, La Muralla a Las Tablas v SLP, pak i strongylogonum z Abrega a take rostliny z Jaumave, ktere jsou nekdy oznacovany jako jaumavense nebo quadricostatum, to ale spis plati pro ustaleny kultivar. U tech posledne jmenovanych to vsak plati jen v mladi do prumeru cca 6 cm, ale ne u vsech, nebot se mezi nimi objevuji i seminudalni a vzacne ciste nudalni jedinci. A neplati to ani u znacne pristinenych rostlin. Muj nazor je, ze huste az kridove bile vlockovani slouzi k ochrane semenacku pred premirou slunecniho zareni a pak ho uz neni treba. A stejne se chovaji i ve sbirkach. Take jsem prozil zklamani, ze vetsi rostliny nejsou tak bile, pak jsem si vsak uvedomil, ze to je v poradku a souvisi to s prirozenym vyvojem dospivajici rostliny. Dalsim aspektem je znecistene ovzdusi, ktere nam obarvuje sbirkove rostliny do seda, v prirode jsou o poznani belejsi, zrejme k tomu prispiva i dest a vetsi intenzita slunecniho zareni.

Děkuji příteli Tůmovi za perfektní fotogalerii a zároveň odpověď na mou otázku. Nádherné rostliny!

Krasa !
Astrofyta su kralovske rastliny !

ASTROFYTA V PŘÍRODĚ
Na web Klub kaktusaru Liberec jsem nahral cca 80 lokalit astrofyt, ktere jsme fotili v Mexiku behem poslednich 10ti let, nektere i opakovane. Nektere cesty byly specielne zamerene na astrofyta. Jsou tam vsechny druhy, ale drtiva vetsina jsou samozrejme myriostigmy. Da se tam najit odpoved na polozenou otazku. Jestli bude chut a cas, podivejte se, ucelenejsi fotogalerii, navic v plnem rozliseni, nikde jinde neuvidite. Muzete mi napsat svuj nazor a ja na nej odpovim. Astrofyta jsou jednou z mych specializaci. Lehka napoveda k tematu : zamerte se na lokality v Tamaulipasu. V souladu se Sadovskym oznacuji tyto rostliny jako tulense. Ale i v SLP jsou bile rostliny - potosinum, strongylogonum i columnare, ale ne vsude. PT

Abychom se po dlouhých plodných debatách dostali k něčemu jinému, dovolil bych si zde vznést jeden dotaz, který se týká Astrophytum myriostigma. Jistě jste si všimli, že většina myriostigem, které jsou zde vyfoceny, mají jednotný barevný ráz vločkování, který je spíše tak nějak nevýrazný, do šeda. Ale pak se vyskytují ve sbírkách myriostigmy, které mají křídově bělostný ráz vloček. Nevím, zda je to dáno lokalitní formou, způsobem pěstování apod. Sám mám astrophyta na slunci, ale takové zářivě bílé rostliny nemám. Pokud jsem viděl foto z nalezišť, ty myriostigmy také zrovna nezáří a spíše se podobají těm u nás více rozšířeným. Mohl by se někdo fundovaně k této problematice vyjádřit? Jde v případě bělostných myriostigem o nějakou přírodní stanovištní formu a pokud ano, o jakou?

Tom napsal: . . . Když to naroubuješ, budeš mít víc chapadel,květů a semen. Dá se to i množit naroubováním chapadýlka s areolou, což asi bude případ hodně roubovaných rostlin.

Proto chci zkusit výsev. U podobných druhů je hodně pravděpodobné, že když si koupíš najednou více rostlin, že půjde o stejný klon a nebudeš mít šanci udělat "včeličku".
Uvidím, kolik toho vyklíčí. Když to půjde, něco zkusím nechat na vlastních a něco roubnu.

Já mám dvě roubované. Jedno jsem musel loni přeroubovat, protože odešla podložka.

Martine, tak bohužel na prodej nejsou. Sám mám málo
Petře, klidně je nech pravokořenné. Na žádný problém jsem nenarazil, jen musíš zohlednit tvorbu řepy, která tvoří ze 70% až 80% tělo rostliny. Kořen je měkkomasý, na omak mě připomínají lofky.
Když to naroubuješ, budeš mít víc chapadel,květů a semen. Dá se to i množit naroubováním chapadýlka s areolou, což asi bude případ hodně roubovaných rostlin.

Moc pěkný kousky
Letos je budu vysejvat, tak jsem zvědav. Bylo složité, nechat je pravokořenné? Většinou je najdeš roubované.

A jsou k mání

Šestileté semenáčky A.caput medusae s řepovitým kořenem.

Díky

Klidně zazimuj. Já to mám takto každý rok u více rostlin. Některé pupeny takto vydrží i rok, aspoň u mě.
Jo a ty pupeny nejspíš už nevykvetou.

Dneska ráno.
Chci se zeptat: Je tam ještě několik pupenů. Chci zazimovat tento týden. Mám ho zazimovat nebo ještě počkat až vykvetou? Loni jsem zazimoval a všechny pupeny odpadly.

Díky všem za názory, vypadá to na nějakou houbu, ta volná žebra už měknou. Těžko říct, proč se to stalo, asi nějaká vlhkost v růstovém středu.Takže adiós krásné kytky

Myslím že to Astrofytum bylo napadené ve vegetačním vrcholu nějakou houbou. Taky sem u jednoho svého (průměr cca 12 cm) našel ztmavlý střed, na podzim to šlo zimovat, začala se rozrůstat hnědá skvrna a do jara bylo po kaktusu. Spory hub jsou všude ve vzduchu, stačí vhodné podmínky a ten vegetační vrchol je u Astrofyt ideální místo pro napadení.

PetrS napsal: Mně se před pár lety stalo na f. nudum možná něco podobného

Letos mi toto udělalo Gymno mihanovichii.. Dostal jsem jej již s "mrtvým" terminálem a v areolách po straně (ale na vrcholu rostliny" se narodila nová mimina.. A jak píše výš Honza C, po zalití velmi staré rostliny G. ritterianum rostlina popraskala.. Možná je to tím, že i kytka někdy "neví, kdy má mít dost".. Taková analogie s člověkem (nejen..)

U mě podobně střed a nová hlava.
rok 2011


rok 2015


No a teď už to skoro není vidět. Spíš vypadá roubovaný na myriostigma

Mně se před pár lety stalo na f. nudum možná něco podobného kkplzen.eu/index.php/forum?view=topic&catid=10&id=32053&start=30#42105, ale v růstovém středu. Taky se zde spekulovalo buď o chemii, nebo o kapce vody. Co k tomu vedlo do dnešního dne nevím. Kytka ale žije dál, už to nijak nepokračuje a z jednoho žebra si pustila novou hlavu. Prostě vůle po životě je obrovská.

Skočil jsem to do skleníku cvaknout aspoň mobilem.

No těžko říct, jak ten proces dlouho probíhal, než se to takto velmi rychle projevilo, byla to otázka několika dnů, čučím na kytky dost často Zakapáváním to Peri nebude. Vzal jsem ale před několika dny preventivně před zimou celou sbírku přípravkem Vertimec,svilušky jsou potvory, i když venku v pařeništích se jim moc nedaří.Ale to by takto rychle a razantně kytky asi nereagovaly.No možná Henry má pravdu, nějaká suchá hniloba ?? No uvidím, jaký bude další vývoj.

Mně se zase stalo, že po dlouhém období vedra a sucha se konečně ochladilo na přijatelnou teplotu, já kaktusy zalil tak, že voda ve studni pomalu nestačila a na jednom blbě vyrovnaném stole mi zůstala louže. Kytky se pochopitelně nacucaly jak carský důstojníci a pár jich doslova prasklo. Mimo jiné i jedna myriostigma. Úplně stejně, prostě se urvala v mém případě dvě žebra. Taky bez hniloby. Vegetační vrchol ale zůstal zčásti zachovaný a z něho pak vyrazila nová hlava. Ale to byl asi trošku jiný případ, jen s podobným důsledkem. U té Jirkovy první rostliny je v horní části toho odtrženého žebra vidět jiná barva pokožky. Možná se tam něco houbového dělo. Kdoví...

Mně to přijde jako houba, která časem zaschne a zkorkovatí. Příčina voda v žebrech + teplo, ... ?

Jirka napsal: Má prosím někdo ponětí, co mohlo způsobit tady tu deformaci žebra a pravděpodobně i zánik rostlin? Vypadá to jako když vyloupnete dílek pomeranče, žebro je odděleno přímo od růstového vrcholu rostliny. Uvnitř těla je dutina, pletivo je již zaschlé, ani náznak hniloby, kytky vypadají zdravě.Ukázalo se to u dvou starších kytek současně.

Možná je to blbost, ale nezakapávala do rostlin voda, konkrétně na to jedno a samé místo? Něco hodně podobného se mi stalo u semenáčů astrophyt a dodnes z toho odrůstají, ale jak píšeš, ani náznak hniloby.

Já to měl taky na starších kytkách i semenáčích. Je to nějaká hniloba a šly na kompost...

Má prosím někdo ponětí, co mohlo způsobit tady tu deformaci žebra a pravděpodobně i zánik rostlin? Vypadá to jako když vyloupnete dílek pomeranče, žebro je odděleno přímo od růstového vrcholu rostliny. Uvnitř těla je dutina, pletivo je již zaschlé, ani náznak hniloby, kytky vypadají zdravě.Ukázalo se to u dvou starších kytek současně.

Nevím zda F1, ale ten hybrid určitě. V každém případě z toho roste a vyroste moc pěkná rostlina, zvláště s těmi nahuštěnými areolami. Někde tady na fóru ji měl vyfocenou ve sbírce i Magor,vzrostlou, opravdu krásnou rostlinu, od někoho ji prý dostal.

To by byla prvni myriostigma s cervenym jicnem. Odhaduji to na MYAS F1.

Z léta - mám u toho jmenovku Astrophytum myriostigma var. strongylogonum

Jo...podle mě ta teplota, to bude ono. U gymen mám pár jedinců co mají při chladnějším počasí daleko tmavější květ.