Téma:

Jasný, chápu jaks to myslel.
Popravdě ale od toho co v přírodě je, v Sadovského publikaci přibylo A. caput-medusae, a to je asi tak všechno počítám
Jinak tam najdeš vše, maximálně přibývají další informace o nalezištích jednotlivých forem. Mimochodem, informace o nalezištích tam také je, možná ne formou gpsek a koordinátů, ale je.
Fakt ale doporučuju si to opatřit, protože rozsah informací, který tam jsou obsažený je velikej, což je vidět na první pohled z tloušťky svazku, kerej není rozhodně v základu tvořen obrázky, ale textem.
Člověk kerej se o Astrophyta zajímá prostě bez týdle knížky nemůže žít!

Asi jsem se špatně vyjádřil. Mám dost bohatou kaktusářskou i jinou knihovnu, i když výše zmíněná kniha v ní chybí (nic proti ní nemám, jen jsme se zatím nepotkali). Knihy mi dávají informační základ a dodnes si je rád čtu. Ale nenajdu v nich (v těch, které mám k dispozici) informace o stanovištích kaktusů, polních číslech a aktuálním pohledu na zařazení nových forem (nabízených prodejci semen) do systému. To jsou aktuální informace a kniha je ani obsahovat nemůže. Nebrojím proti knihám, jen se snažím získat informace, které jsem v nich nalézt nikdy nemůžu. Řekl bych, že v tomto směru jsou nejlepším kompromisem asi časopisy.
Jen bych ještě doplnil omluvu - Astrophyta jsou krásné téma a dohady o tom, který nosič informací je aktuálnější (že je kniha příjemnější, ucelenější a komfortnější asi nikdo nepochybuje) sem napatří.

Pavle, tady budeš asi muset přehodnotit svoje informační zdroje.
Pokud chceš získat skutečně ucelenou informaci na odborné úrovni, tak bez studia psaných publikací se neobejdeš. Všimni si, že většina toho co je na internetu svými zdroji čerpá z odborné literatury a pokud chceš skutečně proniknout do problematiky, tak jsou informace, které najdeš na netu zcela nedostatečné (s vyjímkou psaných publikací v el. podobě což ale obvykle není košer z hlediska autorských práv).
Je to tím, že ty zde většinou přebíráš názor někoho, kdo tu odbornou literaturu nastudoval (v lepším případě) a interpretoval podle svojeho. Je to taková informace z druhý ruky a navíc ovlivněná tím, že co člověk to názor a tady to není tak jako, že něco nějak exaktně je a basta, jako třeba v matematice, ale tady vedle sebe může být souběžně několik pohledů a je jen na tobě k jakému se přikloníš. To že je něco novější nutně neznamená, že je správně anebo lépe.
Já když jsem kupříkladu viděl, jak zmasakroval Pilbeam ve svých malých mexických kaktusech Astrophyta, tak sem se votřás hrůzou.
Kniha pana Sadovského je krásná a stále platná i dnes, pokud pomineme absenci některých nových objevů. Rozhodně se v ní o Astrophytech dovíš víc, než ze všech stránek na netu, které znám.

sorry, za tuhle textovou stěnu, ale kratší to nešlo...

I když při posledním malování jsem zjistil, že mám 22 m knih, přestal jsem odbornou literaturu (s výjimkou časopisů) v posledních dvou letech kupovat. Při rozhovoru s jedním kolegou akvaristou o sporné informaci v jeho knize mi vysvětlil, že než kniha dojde na můj stůl, jsou informace v ní obsažené 2 - 3 roky staré. A když jsem začal studovat názory na zařazení Rebucií u pana Šuby, zjistil jsem, že jsou přejmenovávány i několikrát do roka! Když na internetu napíšu, že Astrophytum myriostigma je jen místní formou Echinocactus grusonii, dostanu právem do nosu za 2 minuty. Ale vydám - li to knižně, přečtou si to lidi až za několik let a reakce bude ještě vzdálenější - nejrychleji asi v časopisech a i tam je publikace na řadu měsíců ... Internet mi připadá aktuálnější, jenom ti, co mají nejvíc zkušeností, jsou logicky už starší a nemají k němu tak blízko.

Kde takový přehled je, jsem popsal výše. Antikvariát je taky docela dobrý informační zdroj. Nezapomínej. že i v kaktusech platí Murphyho zákon:"Odborník je muž z jiného města" Nicméně astrofyt je málo a mají to štěstí, že tu byl pan Sadovský. Ostatní z něj čerpají.

Ještě k těm starším rostlinám, o kterých jsi se zmínil. Získal jsem před časem asi 12 cm pr. Astrophytum ornatum. Bohužel nepřežilo zimování, přestože vedle něj stojící jeho vlastní semenáče 2 cm pr. přečkaly ve velmi dobrém stavu. Teplota kolísala kolem +8°C, rostliny byly správně zasušené. Úhyn způsobila asi hniloba či plíseň, ale postihla jen tu jednu rostlinu ve skupině. Mají tyto rostliny ve vyšším věku jiné nároky na zimování?

Pro zasvěcenější pohled na tyto rostliny bych potřeboval takový přehled, jaký zpracoval o Rebutiích na svých stránkách pan Šuba. Když jsem hledal informace o Astrophytech, Ferocactusech, Echinocereusech a rodu Echinopsis v širším pojetí, našel jsem jen útržky nebo sice komplexní, ale slučovacími tendencemi postižené zámořské stránky. A při jejich použití (byť je mi někdy blízké a obsahují informace i o druzích méně běžných) se v Čechách nedomluvím ...

Tady je nejlépe nahlédnout do knihy Otakara Sadovského a Bohumila Schütze Rod Astrophytum (původně německy Kakteensterne die Astrophyten). Z okruhu A. myriostigma popsal jako druhy A. columnare, A. myriostigma s varietami a A. tulense. Sloupovitá jsou columnare a tulense. Dneska se spíše považují za variety, jiní autoři je ani za variety nepovažují a jsou i tací co slučují A. myriostigma a A. coahuilense, které se ani nedají vzájemně křížit. Rozhodně na každém nalezišti je jeden typ, ať už se mu říká druh nebo varieta myriostigmy. O situaci v přírodě by mohl daleko víc napsat Petr Česal.
Celý okruh A. myriostigma se snadno navzájem kříží a z dřívějších dob je ve sbírkách plno kříženců, nicméně u p. Drápely bych to jaksi nečekal. Tak jako všechny kaktusy, které rostou na větším areálu, i myriostigmy je lépe sbírat podle lokalit. Snadno se to řekne, ale hůř udělá, astrofyta jsou obecně vícegenerační rostliny, i když myriostigmy mohou být pěkné už po 20-30 letech, jsou to pořád ještě semenáčky. Starší nezmršené rostliny jsou velice cenné i když se původ nezná, prostě proto, že už to před náma někdo pěstoval celý život.

Taky bych měl pár nudum, tentokrát v provedení myriostigma, semínka od pana Drápely.

A ještě bych měl dotaz - užívají se ještě varinty u Astrophytum_myriostigma (forma sloupková, standartní, nudum ...) nebo je to už všechno jeden druh? Koupil jsem totiž od pana Drápely semena druhu a některá byla standartní druh, jiná se začala vytahovat do užšího sloupku a měla menší květy (foto dole), jiná byla f. nudum. Je to přirozená variabilita nebo mi namíchali protekční směs, abych měl pestřejší sbírku?

Jiné nudální niveum, ze semínek od p. Šustra ze Záluží. U Šustrovek je častý čistě žlutý květ a rostly mi nejhůř ze všech, vlhko a chladno pro ně opravdu neni.

Uploaded with ImageShack.us

Jo, asteriasy mají rády teplo, ne úpal a hodně vody. Nivea chtějí taky teplo a méně vody. Zalévám je proti asteriasům ob jednou. V květníkách ztrácely kořeny, ale rostou dobře v mělkých mističkách. Tohle pochází od p. Drápely:

Uploaded with ImageShack.us

Hm je to na něm vidět, nafouklej rozhodně není. Těžko říct, možná má přeci jenom pořád ještě moc Slunce (?)
Ja je mám po zimě jako sušinky, ale napijou se normálně - viz fota dřívě. Až když je kytka hodně velká, tak si tak nějak může sednout a už pak tolik "necvičí", ale tahle by se měla určitě pořádně napít. Asi bych zkusil hledat jiný místo, ale každej skleník je jinej, je to o pocitu.
Držím palce
P.S.: Jestli si vzpomenu , zkusím je vyfotit po zimě

Mě se takle scvrkly hned koncem první zimy a i když zalévám hodně, úplně se to nezacelilo. Nevím, jak tomu zabránit, přece nebudu zalévat v zimě ...

Jo to je přesně ono, ani na Slunci, ani ve stínu pak se můžou zalít dosyta. Ty kytky by měli cvičit a při zálivce se nafouknout k prsknutí, jakmile se začínaj trochu scvrkávat, dostanou novej kotel vody. Naposledy ale zalévam v srpnu ..

Děkuji, to mi spadl kámen ze srdce:lol: Asterias mám jen jedno a to po jenom popálení (špatný odhad vzdálenosti od skla) už dávám do stínu větších kaktusů, takže je jako chytrá horákyně - ani na slunci, ani ve stínu ... Takže teď kvete, odrůstá moje chyby a už mi nenadává ...

To Pavel:
Mluvíme pouze o asteriasech, ostatní Astrophyta to je samozřejmě jiný jiný kafe, ty maj u mě nejvíc Slunce ze všech kytek

jmusil napsal:

Mamlas napsal: ... Teplo ano, ale ne úpal, pak snesou i poměrně hodně vody, docela jsem byl překvapen, jak moc. Ale ne na žabáka . Pokud jsou ale na přímém Slunci zastavují růst a pak s nima člověk bojuje . Přeschnou a hůř se dostávají do kondice. A zálivka pak spíše způsobí problém, než pomůže.
To je zajímavá informace. Já jsem všude četl, že Astrophyta chtějí co nejvíc slunce. Tak to ty svoje chudáky nebohé trápím ?

Já mám moc rád myriostigmy. Nepíchaj, tak je mají rády i děti. A kvetou celou sezonu a květy pěkně voní. časem udělají docela pěkný kytičky.

Uploaded with ImageShack.us

Mamlas napsal: ...Asteriasům se v Plzni tradičně říkalo "Letnička", asi díky kyselé zemi. Můj skleník je relativně chladnej kvůli jihoamerické části sbírky a je skoro celou vegetační dobu dokořán otevřenej. Pro některý astrofyta, jako asteriasy je už skoro moc chladnej ...

Jo asteriasy jsou nádherný kytky. Jeden čas jsem jich chtěl mít metr čtvereční , ale už jsem vyměkl
Tento obrázek je z roku 2005
By [URL=http://profile.imageshack.us

Souhlasím s Milanem jen bych doplnil. Teplo ano, ale ne úpal, pak snesou i poměrně hodně vody, docela jsem byl překvapen, jak moc. Ale ne na žabáka . Pokud jsou ale na přímém Slunci zastavují růst a pak s nima člověk bojuje . Přeschnou a hůř se dostávají do kondice. A zálivka pak spíše způsobí problém, než pomůže

Bohužel jsem zjistil že skoro nemám svý astrophyta nafocený , tak jen jak popomalou ukázku - po třech letech 2008





Mým snem je jednou vidět tyhle kytky v přírodě

miro napsal:
Tak tahle směska pro vodní rostliny obsahuje dost jílu, to je pro kaktusy taky dobré.

Přesně tak. A taky neobsahuje ty dřeva pač ty plavou ve vodě, což je u substrátu pro vodní rostliny nežádoucí

Takže ten substrát se víc blíží klasický zemině s jílovitou složkou než ty ostatní substráty co sou všechny rašelina z polovice složená z nezetlelých kusů dřev. Mimochodem výrobce u toho uvádí % jílovitý složky a % obsahu plovoucích částic = dřeva -> to je to co je zajímavý pro nás

mí astro. rostou ve staré omítce sklepané ze stodole s trochou krtince celkem vypadaj dobře. ale omítka došla asi budu muset koupit pytel a nějako dobu počkat aš ze stárne a pak to požít.s poz.morče.

Filip Jelínek napsal: Já se teda přiznám.

Já je pěstuju v normálním substrátu co používám na běžný mexiko tj. 2 díly organický složky (zemina pro vodní rostliny).....

Tak tahle směska pro vodní rostliny obsahuje dost jílu, to je pro kaktusy taky dobré.

Víš Milane, to je moje citlivá stránka. Nakupuji semena teď jen od pana Dohnalíka, dříve různě. Ne vše bylo dříve v pořádku a moje určovací schopnosti mi dovolují odchytávat dřívější omyly postupně - většinou až při květu. A chápu, že každý obchodník se snaží o pestrou nabídku, někteří z těch, co od nich už neberu, nabízeli stejný druh pod různými jmény, vybral si tak každý. Tak vznikla i nabídka A. senilis. A tento termín jsem našel i v některých knihách. A protože mám Astrophyta rád, chtěl jsem tuto formu mít. Ale nevyklíčilo nic ... Pokud jde o taxonomii, na internetu jsem narazil na vyhraněné představy o pojmenování rostlin - bohužel často co autor, to jiný názor. Jako amatérskému pěstiteli je mi celkem jedno, do jakého systému ten který druh patří, hlavně když oba mluvíme o tom samém. Mám pocit, že se z toho dělá někdy zbytečná věda. Po našem dohadování o zařazení jedné mé rebutie jsem dostal několik typů, kde se o tom dozvědět víc. A musím přiznat, že když jsem se do toho ponořil, začal mě tenhle rod zajímat víc, než cokoli jiného. Ale užasl jsem nad rozdílností názorů světových odborníků na zařazení konkrétních polních čísel nebo celých druhů! Některý rok jsou přejmenovávány i dvakrát! Jaký to má smysl, když je řada druhů spřízněná a odlišuje se jen díky vysokým horám mezi sebou? Nakonec, když to přeženu, stačí pojmenování Rebutia + polní číslo - všichni vědí, oč jde a taxonomové mohou přejmenovávat po libosti. Protože chápu, že je to pro někoho důležité, raději se tomuto tématu vyhýbám, jen se snažím dohledat někde informace o objednaných rostlinách = jejich Pč, abych zase neměl sbírku synonym a nesmyslů.

Pavle, vůbec se nechci pouštět do taxonomie a tím méně do bitek. Jenom jsem chtěl vyslovit podezření, že dodavatel, kterej si nedělá starosti se jmény si asi nebude dělat ani velký starosti se stářím popř celkově kvalitou semen.. Proto bych nehledal důvod neklíčení v substrátu, ostatně astrofyta obecně klíčí snad nejsnáz ze všech kaktusů, pěstitelský trable nastávají až potom.

Jasné, děkuji za radu, nasypu jim ho taky asi 1/7 a uvidíme. Já ho těžím v OBI v Praze, na to množství, co potřebuji, je to ideální lokalita.

ILPAZK napsal: Ten dolomitický vápenec - jakou má zrnitost? Chtěl jsem v obchodě hrubý, ale stejně mi přijde jako prach (do 1 mm pr.) ... Bojím se ho přidat víc, když je tak jemný, tak dávám polévkovou lžíci na litr. A i to je na A. znát.

Vůbec bych se toho jemného vápence nebál. V podstatě k tomu, aby se substrát odkyselil je potřeba hlavně ty jemnější frakce . Čistý hrubý štěrk moc nepomůže. Jeden čas jsem měl k dispozici taky pouze ten jemnej a hrnul jsem to tam a nebyl problém. Jak píše Filip, ten vápenec se neslepuje.
Na Plzeňsku používáme vápenec z lomu Velké Hydčice ( u Horažďovic) - je to taková všehochuť jako odpad z těžby - od prachu až po hrubý štěrk. Dávám ho třetinu do substrátu a když si odmyslím ty hrubší frakce, vyjde to tak na 10% toho jemného do 1mm.

ILPAZK napsal: Ten dolomitický vápenec - jakou má zrnitost? Chtěl jsem v obchodě hrubý, ale stejně mi přijde jako prach (do 1 mm pr.) ... Bojím se ho přidat víc, když je tak jemný, tak dávám polévkovou lžíci na litr. A i to je na A. znát.

Zrnitost jemnou. Pokud máš hrubší frakce písku v substrátu, tak to nepoznáš. Nespéká se to jako třeba prachová antuka. Když přesazuju svý kytky i po pár letech tak je to stále sypký.

Milane, používám název od dodavatele, abych se domluvil, vím, že je to něco jiného, ale přiznám se, že mě víc zajímají rostliny, než taxonomické bitky. Proto mám v kartotéce teď názvů víc a s každým se snažím komunikovat jeho řečí, Ital v Toskánsku mi taky nedal kafe, když jsem ho pozdravil německy (asi se nedobře vyspal ...).

Ten dolomitický vápenec - jakou má zrnitost? Chtěl jsem v obchodě hrubý, ale stejně mi přijde jako prach (do 1 mm pr.) ... Bojím se ho přidat víc, když je tak jemný, tak dávám polévkovou lžíci na litr. A i to je na A. znát.

Léta jsem všechna astrofyta pěstoval v normální kaktusový zemi bez vápence a rostly v podstatě jen ornata a myriostigmy a pár senile aureum. Asteriasům se v Plzni tradičně říkalo "Letnička", asi díky kyselé zemi. Pak jsem před cca 10 lety začal přidávat vápenec a začly růst skoro všechny, snad kromě A. niveum a jeho nudálních forem. No a vloni jsem zkusil říční písek s vápencem a zdá se, že i nivea půjdou. Když zem neni kyselá a neni to čerstvý kompost, tak všechno je v podstatě otázka zálivky, zatímco myriostigma nebo ornatum snáší trvalé vlhko (ornatum i mokro jak píše předseda), ostatní již méně a nejméně nivea, ale i některý kaprikorny jsou pěkný potvory. Můj skleník je relativně chladnej kvůli jihoamerické části sbírky a taky z pohodlnosti, abych si ho nemusel všímat, tak je skoro celou vegetační dobu dokořán otevřenej. Pro některý astrofyta, jako asteriasy je už skoro moc chladnej a tak rostou daleko pomaleji než u lidí co nejsou líný to při ochlaazení zavřít a při oteplení otevřít..
Pavle, název Astrophytum senilis svědčí spíš o kvalitách dodavatele, tam bych asi problém v substrátu nehledal.