Téma:

ILPAZK napsal: Jsou v zásadě 3 možnosti - buď jim dát do zálivky viagru nebo zkusit opřít o nevzhledný kolík nebo jim dávám větší šutr s původem z dovolené, o který se dotyčný jedinec může opřít jako v přírodě (pokud má místo v misce).

Jo jo , tak nějak.
Mě se povedlo tuhle kytku v mládí trochu utopit a takže jí chybí ten labilní krček, takže je zatím celkem stabilní ale asi se stejně dostanu jednou do Milanovo situace, není totiž zdaleka ještě tak velká



By jmusil at 2011-04-21

Jsou v zásadě 3 možnosti - buď jim dát do zálivky viagru nebo zkusit opřít o nevzhledný kolík nebo jim dávám větší šutr s původem z dovolené, o který se dotyčný jedinec může opřít jako v přírodě (pokud má místo v misce).

To moje sa tiež nakláňa, inak krásne rastliny, poklona

Přikládám obrázky A. myriostigma v. columnare. Starší a větší kytky nechtějí stát a musim je všelijak podpírat. Má někdo nějakej lepší recept aby to stálo?

Tohle má misku prům. 13 cm, to další 15 cm. Na jedné straně to podepřu a za pár týdnů se kácí na jinou stranu. Když jsem pokusně nechal jedno columnare našikmo, aby nepadalo každou chvíli jinam, tak vrchol se ohnul.

Já bych jen doplnil , že je drobný rozdíl v samotném zimování, kdy jsou určitě lepší vyšší teploty a momentální poklesy teplot .
To co jsem měl na mysli byl krátkodobý pokles na pár hodin na 0°C na jaře, když jsem vyndal kytky . Nudálním myriostigmám nic neudělal,i když už jsou velký , ale na ornatech nechal fleky, Teda jen na těch velkých , těm menším se kupodivu nic nestalo.

jvinar napsal: Já bych k tomu ještě přidal nudální myriostigmy. Ty se dokážou za studené zimování taky odvděčit pestrejma skvrnama. Mohl bych povídat.

No, máš recht, sice bych řekl, že to neni tak zlý jak u ornát, ale faktem je, že mi při jednom zimování taky pár nudálních myriostigem nahodilo slušný fleky....

Já bych k tomu ještě přidal nudální myriostigmy. Ty se dokážou za studené zimování taky odvděčit pestrejma skvrnama. Mohl bych povídat.

jmusil napsal: Ornatum je jediná kytka, která má u mě problémy s chladem , tedy přesnějí s jarním chladem.
Ta neshnije, když se ochladí, ale může nastydnou , když je kolem nuly.
Tahle kytička byla před 3 lety ještě neposkvrněná, bohužel předloni jsem ji neochránil před nulou ve skleníku a už to není ono, dostala chudák zabrat. Bohužel v takovejch velikostech už je to problém.
Tak s ornáty nespěchejte

To můžu jen potvrdit. Jak sou Astrophyta poměrně tolerantní, tak ornáta nejsou. Zflekatěj v první linii.

Ornatum je jediná kytka, která má u mě problémy s chladem , tedy přesnějí s jarním chladem.
Ta neshnije, když se ochladí, ale může nastydnou , když je kolem nuly.
Tahle kytička byla před 3 lety ještě neposkvrněná, bohužel předloni jsem ji neochránil před nulou ve skleníku a už to není ono, dostala chudák zabrat. Bohužel v takovejch velikostech už je to problém.
Tak s ornáty nespěchejte
Každopádně jsou to obrovské rostliny s obrovským květem, což vynikne zejména u mladší rostliny - obě fota jsou z 2005, ani už bych je nepoznal , toto letí

Máš je takový hezký, nepopálený - já mám na nich dole fleky, když jsem je ze začátku stěhoval dle předpovědi a místo mraku přišel úpal... Teď si mraky dělám sám a čekám, až ty minulé hříchy odrostou.

Astrophytum myriostigma je jedna z kytek se kterými většina z nás začínala. A mě se nikdy neomrzely. Vždycky jim vyhradím ve sbírce čestný místo.

V jednoduchosti a prosté eleganci je síla...

To je jedna z mých oblíbených rostlin, je to kulturní semenáč, ale vůbec mi to nevadí, pač se mi líbí tak jak je.

Jak jistě vidíte mám rád i nudální formu myriostigem ...

to mam od kamarada ze skoly koupil si to na floře olomouc jako semenáček rok 1987 kdyš sem ho kaktusama nakazil koupil hodně astrofit a naskladal to na venkovní stul roslo mu to jak blbý .
už to nepěstuje . substrát používal omítku s baraku hlínu a antuku .
je velký 10cm výška 6cm v pruměru.

Je to pěkná kytka, i když v téhle perspektivě nevypadá moc typicky, zvlášť květ se zdá na columnare velikej, ale jak píšu, může to být způsobem vyfocení. Asi už ji máš taky nějakej pátek?

ja taky přispěju asro.columnare

u mne moc nejdou .s poz.morče.

Jasný, chápu jaks to myslel.
Popravdě ale od toho co v přírodě je, v Sadovského publikaci přibylo A. caput-medusae, a to je asi tak všechno počítám
Jinak tam najdeš vše, maximálně přibývají další informace o nalezištích jednotlivých forem. Mimochodem, informace o nalezištích tam také je, možná ne formou gpsek a koordinátů, ale je.
Fakt ale doporučuju si to opatřit, protože rozsah informací, který tam jsou obsažený je velikej, což je vidět na první pohled z tloušťky svazku, kerej není rozhodně v základu tvořen obrázky, ale textem.
Člověk kerej se o Astrophyta zajímá prostě bez týdle knížky nemůže žít!

Asi jsem se špatně vyjádřil. Mám dost bohatou kaktusářskou i jinou knihovnu, i když výše zmíněná kniha v ní chybí (nic proti ní nemám, jen jsme se zatím nepotkali). Knihy mi dávají informační základ a dodnes si je rád čtu. Ale nenajdu v nich (v těch, které mám k dispozici) informace o stanovištích kaktusů, polních číslech a aktuálním pohledu na zařazení nových forem (nabízených prodejci semen) do systému. To jsou aktuální informace a kniha je ani obsahovat nemůže. Nebrojím proti knihám, jen se snažím získat informace, které jsem v nich nalézt nikdy nemůžu. Řekl bych, že v tomto směru jsou nejlepším kompromisem asi časopisy.
Jen bych ještě doplnil omluvu - Astrophyta jsou krásné téma a dohady o tom, který nosič informací je aktuálnější (že je kniha příjemnější, ucelenější a komfortnější asi nikdo nepochybuje) sem napatří.

Pavle, tady budeš asi muset přehodnotit svoje informační zdroje.
Pokud chceš získat skutečně ucelenou informaci na odborné úrovni, tak bez studia psaných publikací se neobejdeš. Všimni si, že většina toho co je na internetu svými zdroji čerpá z odborné literatury a pokud chceš skutečně proniknout do problematiky, tak jsou informace, které najdeš na netu zcela nedostatečné (s vyjímkou psaných publikací v el. podobě což ale obvykle není košer z hlediska autorských práv).
Je to tím, že ty zde většinou přebíráš názor někoho, kdo tu odbornou literaturu nastudoval (v lepším případě) a interpretoval podle svojeho. Je to taková informace z druhý ruky a navíc ovlivněná tím, že co člověk to názor a tady to není tak jako, že něco nějak exaktně je a basta, jako třeba v matematice, ale tady vedle sebe může být souběžně několik pohledů a je jen na tobě k jakému se přikloníš. To že je něco novější nutně neznamená, že je správně anebo lépe.
Já když jsem kupříkladu viděl, jak zmasakroval Pilbeam ve svých malých mexických kaktusech Astrophyta, tak sem se votřás hrůzou.
Kniha pana Sadovského je krásná a stále platná i dnes, pokud pomineme absenci některých nových objevů. Rozhodně se v ní o Astrophytech dovíš víc, než ze všech stránek na netu, které znám.

sorry, za tuhle textovou stěnu, ale kratší to nešlo...

I když při posledním malování jsem zjistil, že mám 22 m knih, přestal jsem odbornou literaturu (s výjimkou časopisů) v posledních dvou letech kupovat. Při rozhovoru s jedním kolegou akvaristou o sporné informaci v jeho knize mi vysvětlil, že než kniha dojde na můj stůl, jsou informace v ní obsažené 2 - 3 roky staré. A když jsem začal studovat názory na zařazení Rebucií u pana Šuby, zjistil jsem, že jsou přejmenovávány i několikrát do roka! Když na internetu napíšu, že Astrophytum myriostigma je jen místní formou Echinocactus grusonii, dostanu právem do nosu za 2 minuty. Ale vydám - li to knižně, přečtou si to lidi až za několik let a reakce bude ještě vzdálenější - nejrychleji asi v časopisech a i tam je publikace na řadu měsíců ... Internet mi připadá aktuálnější, jenom ti, co mají nejvíc zkušeností, jsou logicky už starší a nemají k němu tak blízko.

Kde takový přehled je, jsem popsal výše. Antikvariát je taky docela dobrý informační zdroj. Nezapomínej. že i v kaktusech platí Murphyho zákon:"Odborník je muž z jiného města" Nicméně astrofyt je málo a mají to štěstí, že tu byl pan Sadovský. Ostatní z něj čerpají.

Ještě k těm starším rostlinám, o kterých jsi se zmínil. Získal jsem před časem asi 12 cm pr. Astrophytum ornatum. Bohužel nepřežilo zimování, přestože vedle něj stojící jeho vlastní semenáče 2 cm pr. přečkaly ve velmi dobrém stavu. Teplota kolísala kolem +8°C, rostliny byly správně zasušené. Úhyn způsobila asi hniloba či plíseň, ale postihla jen tu jednu rostlinu ve skupině. Mají tyto rostliny ve vyšším věku jiné nároky na zimování?

Pro zasvěcenější pohled na tyto rostliny bych potřeboval takový přehled, jaký zpracoval o Rebutiích na svých stránkách pan Šuba. Když jsem hledal informace o Astrophytech, Ferocactusech, Echinocereusech a rodu Echinopsis v širším pojetí, našel jsem jen útržky nebo sice komplexní, ale slučovacími tendencemi postižené zámořské stránky. A při jejich použití (byť je mi někdy blízké a obsahují informace i o druzích méně běžných) se v Čechách nedomluvím ...

Tady je nejlépe nahlédnout do knihy Otakara Sadovského a Bohumila Schütze Rod Astrophytum (původně německy Kakteensterne die Astrophyten). Z okruhu A. myriostigma popsal jako druhy A. columnare, A. myriostigma s varietami a A. tulense. Sloupovitá jsou columnare a tulense. Dneska se spíše považují za variety, jiní autoři je ani za variety nepovažují a jsou i tací co slučují A. myriostigma a A. coahuilense, které se ani nedají vzájemně křížit. Rozhodně na každém nalezišti je jeden typ, ať už se mu říká druh nebo varieta myriostigmy. O situaci v přírodě by mohl daleko víc napsat Petr Česal.
Celý okruh A. myriostigma se snadno navzájem kříží a z dřívějších dob je ve sbírkách plno kříženců, nicméně u p. Drápely bych to jaksi nečekal. Tak jako všechny kaktusy, které rostou na větším areálu, i myriostigmy je lépe sbírat podle lokalit. Snadno se to řekne, ale hůř udělá, astrofyta jsou obecně vícegenerační rostliny, i když myriostigmy mohou být pěkné už po 20-30 letech, jsou to pořád ještě semenáčky. Starší nezmršené rostliny jsou velice cenné i když se původ nezná, prostě proto, že už to před náma někdo pěstoval celý život.

Taky bych měl pár nudum, tentokrát v provedení myriostigma, semínka od pana Drápely.

A ještě bych měl dotaz - užívají se ještě varinty u Astrophytum_myriostigma (forma sloupková, standartní, nudum ...) nebo je to už všechno jeden druh? Koupil jsem totiž od pana Drápely semena druhu a některá byla standartní druh, jiná se začala vytahovat do užšího sloupku a měla menší květy (foto dole), jiná byla f. nudum. Je to přirozená variabilita nebo mi namíchali protekční směs, abych měl pestřejší sbírku?

Jiné nudální niveum, ze semínek od p. Šustra ze Záluží. U Šustrovek je častý čistě žlutý květ a rostly mi nejhůř ze všech, vlhko a chladno pro ně opravdu neni.

Uploaded with ImageShack.us

Jo, asteriasy mají rády teplo, ne úpal a hodně vody. Nivea chtějí taky teplo a méně vody. Zalévám je proti asteriasům ob jednou. V květníkách ztrácely kořeny, ale rostou dobře v mělkých mističkách. Tohle pochází od p. Drápely:

Uploaded with ImageShack.us

Hm je to na něm vidět, nafouklej rozhodně není. Těžko říct, možná má přeci jenom pořád ještě moc Slunce (?)
Ja je mám po zimě jako sušinky, ale napijou se normálně - viz fota dřívě. Až když je kytka hodně velká, tak si tak nějak může sednout a už pak tolik "necvičí", ale tahle by se měla určitě pořádně napít. Asi bych zkusil hledat jiný místo, ale každej skleník je jinej, je to o pocitu.
Držím palce
P.S.: Jestli si vzpomenu , zkusím je vyfotit po zimě

Mě se takle scvrkly hned koncem první zimy a i když zalévám hodně, úplně se to nezacelilo. Nevím, jak tomu zabránit, přece nebudu zalévat v zimě ...

Jo to je přesně ono, ani na Slunci, ani ve stínu pak se můžou zalít dosyta. Ty kytky by měli cvičit a při zálivce se nafouknout k prsknutí, jakmile se začínaj trochu scvrkávat, dostanou novej kotel vody. Naposledy ale zalévam v srpnu ..

Děkuji, to mi spadl kámen ze srdce:lol: Asterias mám jen jedno a to po jenom popálení (špatný odhad vzdálenosti od skla) už dávám do stínu větších kaktusů, takže je jako chytrá horákyně - ani na slunci, ani ve stínu ... Takže teď kvete, odrůstá moje chyby a už mi nenadává ...

To Pavel:
Mluvíme pouze o asteriasech, ostatní Astrophyta to je samozřejmě jiný jiný kafe, ty maj u mě nejvíc Slunce ze všech kytek