Téma:

Jirko, to je čupr kytka
Jaká že je to lokalita ? Něco se tam ztratilo, na mobilu jsem to viděl a tady ne

Každopádně ji asi mít nebudu ..

Mám bohužel pouze jednu trochu větší rostlinu, kterou jsem koupil v Chrudimi před cca 6ti lety u PP ve skleníku.Máte někdo rostliny ze stejné lokality, aby se daly porovnat?Jsou to pořádně vytrněné rostliny, podařilo se mi získat foto z přírody.

Ozvu se, ale letos si myslím, že to nestihne.

cykas napsal: Tak jsem včera řezal, asi 8 cm, nastimuloval a uvidíme. Nic špatného tam nebylo, jen se nechtěly vytvořit kořeny

No a teď už nezbývá, než soupeřit o to, kdo z vás bude mít větší výdrž. Moje zkušenost se starými rostlinami je spíše negativní. Po dvou letech obvykle moje trpělivost, při pohledu na stále sesychající rostlinu bere za své. Navíc u astrophyt mám se zakořeňováním ještě horší zkušenosti, než s jinými rody. Ae kdo ví, co udělá ornátum. Oběma vám přeji úspěch.

Tak jsem včera řezal, asi 8 cm, nastimuloval a uvidíme. Nic špatného tam nebylo, jen se nechtěly vytvořit kořeny

Henry napsal: Já osobně hodně často řežu. Nechci radit, ale u této rostliny bych to asi udělal určitě. Připadá mi docela vytáhlá a hlavně ta spodní část vypadá ošklivě.

No to je tim, že sis nevšiml měřítka.
Čoveče u takovýhle kytky se neřeže než v případě totální nouze. To je u velkých ornát naprosto standardní růst a s vytáhlostí to nemá nic společnýho.
Jinak ale tady bych řezal jak psal Jirka až do čistý tkáně a hlavně tak aby tam nebyly svazky dřevnatý. Ty nepustí ani prd, natož kořeny ...

Já osobně hodně často řežu. Nechci radit, ale u této rostliny bych to asi udělal určitě. Připadá mi docela vytáhlá a hlavně ta spodní část vypadá ošklivě.

jmusil napsal: Jo, je to větší jistota pěkného přivítání než od manželky, tam jeden nikdy neví
Moc pěkný kytičky

Jenom aby si to ta tvoje někdy na fóru nepřečetla. Víš jak jsem já dopadl se svým příspěvkem do klubového zpravodaje ....

cykas napsal: Myslíte, že ho mám tak 6 cm od spodu seříznout, aby bylo vidět jak vypadá. Možná, že by i lépe zakořenil.

Asi bych to udělal, aby se obnažila zdravá tkáň, možná, že hniloba kořenů zasahuje hluboko do těla kaktusu, musí se odstranit chycené cévní svazky. No a taky to z čerstvého lépe pustí čekací kořeny. Ale jak psal kolega, může to být běh na dlouhou trať a nebo taky nemusí kořeny pustit vůbec.

Vono je těžko radit, když nevidim, jak zespoda vypadá. Ale pokud jsi ořezal kořeny až na zdravou tkáň, tak nemá cenu řezat do těla.

Myslíte, že ho mám tak 6 cm od spodu seříznout, aby bylo vidět jak vypadá. Možná, že by i lépe zakořenil.

Starší ornáta dole hnědá jsou, to je jejich vlastnost. Houba to není. Čim je kaktus větší, tím déle trvá než zjistí, že kořeny nemá a udělá nové.

No ten teda dostal zabrat. Kdo ho tak týral? Nebylo by lepší ho seříznout? Možná bych ho namočil do stimulátoru. Taky teď zachraňuji podobné Astrophyta. Dají se ještě nějak dole odstranit ty hnědé skvrny? Četl jsem na internetu, že na to zabírá Rovral. Zkoušel to někdo?

A jeje chudák Ale zase i přes tu zkázu je to docela macek.

Tak jsem "zachránil" od kolegy toto ornatum. Bylo na něm snad 1 000 vlnatek, bez kořenů, popálené a směřovalo do popelnice. Měl ho přes 40 let, uvidím co se dá dělat. Ale zatím vůbec nemá snahu pustit kořeny .

Uploaded with ImageShack.us

wojtas napsal: Zdravím..moc pěkné fotky-tak sem také něco hodím,člověk přijde z práce a má takhle pěkné uvítání

Jo, je to větší jistota pěkného přivítání než od manželky, tam jeden nikdy neví
Moc pěkný kytičky

Koukám Filipe, že už máš taky pěkně založeno Astrophyt

Zdravím..moc pěkné fotky-tak sem také něco hodím,člověk přijde z práce a má takhle pěkné uvítání

Pekna sbirka, slintacka!

U Astrophyt je zajímavý to, že oni kvetou celkem průběžně, aleobčas když je nějaký chladnější období, tak vyčkávaj a pak to rozbalí při prvním horkým dni všechny pěkně najednou. A tohle se mi stalo tak dva tejdny zpět, kdy se takhle měnilo počasí. A to je dycky radost se dívat...

Zajímavý je, že to byl hlavně okruhy capricorne/senile a taky cosahuilense. Myriostigmy pauzírovaly...

Ta jemná složka v substrátu má určitě svou funkci, zejména v čistě minerálním substrátu .
Na Plzeňsku používáme již někde jinde zmiňovaný odpad z vápencového lomu, který je od té nejjemnější frakce až po hrubou . Já ho dávám obecně pro astrophyta 1/3 , + 1/3 říčního písku ( případně v kombinaci s dalšíma inertníma složkama) + 1/3 uleželé země

marek.sykora napsal: K te jilovici. Take v Plzni je vychoz sprasovych hlin, u byvale cihelny, ale nejak nevim, jak na to. Nekde jsem cetl, ze ariaci vyborne rostou ve smesi pisku a sprase. Ta spras to je hodne jemna temer jilovita hlina, kdyz to ushne, je to tvrde skoro jak cihla, jen se to rozblemca pri zalevani a plno toho vyteze ven.

Zkousel jsem to a byl jsem behem chvile jako prase, vubec nechapu, jak takovy substrat pouzivat, kam se hrabe prachovy perlit.

Delam neco spatne? Jak na spras ci jilovici?

Spraš nemám k dispozici, ale asi to nebude ono,je podle mě moc jemná.Jílovice je hutná žlutá hlína.Když ji naryju nebo nakopu, tak je slepená v hroudách,které se musí rozdrolit.Když se nechá v těch hroudách moc přeschnout,tak je musím doslova rozbít na menší kousky a pak přes síto.Co zbude,tak znovu rozdrolit a pořád dokola,dokud to všechno nepřeseju.Když zůstanou menší kousky tak do půl cm,nic se neděje,dám to do substrátu.Ariáky v tom substrátu s jílovicí rostou fakt dobře,jak jsem psal.

cykas napsal: Zajímavý substrát.
Jen mě zaujalo, že já postupuju přesně opačně a používám písek, který přes síto 2 mm NEPROPADNE

Jasně, asi jsem to špatně napsal, používám písek, co nepropadne a jílovici,co propadne:)

Nejsem žádnyý specialista na astrofyta, dělal jsem spoustu pokusů se substrátem a nakonec jsem zjistil, že pokud je propustný, je vše OK a na složení moc nezáleží (důležitější je intenzita zálivky, hnojení, světla, slunce, tepla).
Já používám pro všechny kaktusy 50- 60% prosátého písku nebo jiného podobného materiálnu a zbytek je normální zem a trochu příměsí podle druhu - vápenec, rašelina, pálená kost, listovka, ...- to ale není nutné, to mají jen za odměnu.

K te jilovici. Take v Plzni je vychoz sprasovych hlin, u byvale cihelny, ale nejak nevim, jak na to. Nekde jsem cetl, ze ariaci vyborne rostou ve smesi pisku a sprase. Ta spras to je hodne jemna temer jilovita hlina, kdyz to ushne, je to tvrde skoro jak cihla, jen se to rozblemca pri zalevani a plno toho vyteze ven.

Zkousel jsem to a byl jsem behem chvile jako prase, vubec nechapu, jak takovy substrat pouzivat, kam se hrabe prachovy perlit.

Delam neco spatne? Jak na spras ci jilovici?

Zajímavý substrát.
Jen mě zaujalo, že já postupuju přesně opačně a používám písek, který přes síto 2 mm NEPROPADNE

Já bych je nerouboval, byla by to škoda, ale přesadil do jiného substrátu.
Já pěstuji všechna astrophyta v substrátu, který se mi po letech fakt osvědčil, a to cca 50-60% přesátý říční písek přes síto oka tak 2 mm; 20-25 %přesáté jílovice, co si nakopu (měli jsme tady cihelnu)přes stejné síto, (beru samozřejmě to, co nepropadne ; pak tam dám tak 15-20% antuky nebo doma podrcené cihly; něco hrubšího stavebního perlitu, tak 10-15%. Když sázím do 6x6 a víc, tak k tomu přihodím takovou směs žulové hrubší drti smíchané s takovou šedou hlínou nebo co to je, používá se to na podsypání/zbylo to sousedovi, když si dělal chodník/. Vůbec tam nedávám zahr.substrát, rašelinu a tomu podobné věci. Rostou v tom všechny mexické kytky dost dobře, nejenom astrophyta včetně těch od San Juan, ale i ariáky, echinomastusy atp. Zalévám shora a kytky jsou v otevřených pařeničtích, což má pozitivní vliv na vysychání substrátu

Myslím, že u p. Šklebeného jsme pár takových roubovanců viděli. Já bych šel spíš do Ferocactus glaucescens.

Jirko, díky moc za "přírodní konfrontaci". Nádherný kytky. Závidím ti, žes je mohl vidět na vlastní voči

Určitě si zaslouží, aby byly pěstovány a asi ještě bude bohužel třeba pár obětí, než to zvládnem.
Mám jich tuším 12, ale pouze polovina je ve 100% kondici, ostatní nevím, nevím.

Ono je to velice podobné jako s niveama, jakoby se trochu opálí od sluníčka, ale ve skutečnosti to znamená, že kořeny přestaly pořádně fungovat .
Zatím mám psychické zábrany je naroubovat, nemám jediné astrophytum roubované, ale astálo by to za úvahu.
A propo nezkoušel jste někdo roubovat astrophytum na astrophytum ? např takové ornatum by mohlo být celkem zajímavou podložkou

jmusil napsal: A teď pro změnu jedno neobyčejný capricorne , nově popsané sanjuanense.
Mají opravdu z 90% teměř čistě žlutý květ, což se u kytek tohoto okruhu nevidí.
A jsou tak jakoby modrošedě ojíněný, zajíkavý kytičky

Kytičky mi pomalu dospívají ...a tak se těším na první semínka

Mimochodem jsou to teda dost choulostivý mršky, naprosto nesrovnatelný s okruhem capricorne, spíše bych je zařadil k náročnějším formám niveum.
Tedy z pěstitelského hlediska si určité vyčlenění zaslouží.

Jako malé semenáčky mi dost haprovali, s věkem se to zlepšuje. Podobné zkušenosti jsem měl i s niveama, tak doufám, že se to stabilizuje

S tím haprováním u těchto rostlin musím souhlasit. V roce 1996 jsem koupil od Pavla Pavlíčka semena s označením crassispinum od Cuatro Cienegas, po letitém pátrání se z toho vyklubaly rostliny od San Juan. Z z 20ti semenáčků mi tenkrát zůstaly pro třech letech pěstování 3, ty jsem pak musel naroubovat. Hrůza. Jak jsem pak zjistil při dalších výsevech, zřejmě jsou semenáče z této lokality dost citlivé na organickou složku v substrátu.
Vzhledově jsou rostliny velmi dobře od dalších z okruhu capricorne - senile rozpoznatelné. otázkou je, kam je řadit - na severu rostou nivea, na jihu capricorne a na východě senile v aureum. Podle vzhledu v přírodě bych je viděl spíše u senile než capricorne