Téma:

A ještě když jsme u těch jajoámek

Lobivia jajoana v. caspalasensis WR693 Caspala, Jujuy, Argentina 3200 m

A ještě když jsme u těch jajoánek Před lety jsem vyséval semínka těchto:

Lobivia jajoana WR213A z rostlin s bílými květy Quebrada de Humahuaca, Jujuy, Argentina

Květy bílé nemá ani jedna, světlejší ano

Mám ještě rád tyto - Lobivia jajoiana LT289 Quebrada, Huajra, Argentina 2400 m

petr babula napsal: Jedna jajoana se světlými květy

Lobivia jajoana L523 Volcan, Jujuy, Argentina 3200-3300 m

Je skvělé, že se někde zachovaly. Já jsem nad jezerem viděl v r. 2003 tři rostliny a při pozdějších návštěvách už nic....

Jedna jajoana se světlými květy

Lobivia jajoana L523 Volcan, Jujuy, Argentina 3200-3300 m

Lobivia haematantha v. hualfinensis L493 Hualfin, Catamarca, Argentina 2600 m 3-7-2019 (1)

Dovolím si ještě jednu fotku ..

Lobívie dělají největší krásu , alespoň u mě, k večeru

Radku množím je výhradně odnožemi, těch dělají hodně, a i když je mám roky, nikdy jsem je nesprašoval.

Vladim1 napsal: Radku to já taky, proto si je množím ...a množím...

A máš semínka, linii od dobrého původu nebo od pěkných kulturních rostlin? : : Radek

Radku to já taky, proto si je množím ...a množím...

Lobivia pugionacantha v. alberi AW172 Tupiza to Chilco, Bolivia

Lobivia haematantha v. hualfinensis ZJ199A

plinha napsal: Jsou sice obyčejný, ale kvetou nepřekonatelně...

Chtěl bych vidět v květu celé pole. Radek

Jsou sice obyčejný, ale kvetou nepřekonatelně...

Hledal jsem na webu, na českých nebo slovenských webech , možná jsem hledal blbě, a našel jsem jen příspěvek
od Ládi Fábiána , který ji hodnotí jako super podložku. Docela bych tomu věřil , co se týče odolnosti, co
tyhle Echinop. calochlory už u mě zažily - a celkem žádné ztráty. Já sám jsem na ně ještě nerouboval,
roubuji vůbec minimálně , ale i tak by mě zajímaly vaše zkušenosti s touhle podložkou.

A tak jsem tuhle kytku množil...no množil, ...ono se tak nějak množí samo

Kdysi, už fkt nevím kde jsem k večeru viděl kvést na první pohled úplně obyčejnou kytku
Takhle nějak kvetla - tohle je foto mojí kytky

W tym roku udało mi się zapylić te roślinki. Mam niewiele nasion, będę chciał je wysiać. Na razie moje rośliny są bardzo młode i obficie jeszcze nie kwitną. Myślę, że w przyszłym roku będzie więcej kwiatów i będę też miał z nich więcej nasion.

Przy okazji chciałem Wam pokazać jak nietypowe jest stanowisko tych kaktusów. Rosną one na pastwisku, w trawie. Czasem tylko pojawiają się w towarzystwie niewielkich skałek.




A tutaj kilka zdjęć samych roślin. Są dość zmienne jeśli chodzi o długość cierni. Czasem rosną pojedynczo a czasem tworzą kępy.

Mel jsem 3 odnoze,uz mam jen dve.
Jsou take od př.Rektorika. (fotky jsem zde jiz daval. Vubec si neuvedomuju jestli kvetly nekdy dve kytky ve stejnou dobu. Nemel jsem zatim v umyslu delat seminka,ani nevim jestli jsou ty odnoze z vice klonu. Protoze to je uz par let,co mi Ludek ty odnoze daval,myslim,ze uz ani on si nevzpomene jestli odrezeval ty odnoze ze dvou rostlin. No,zeptat se muzu.

blabla napsal: Chciałem Wam pokazać ciekawą lobivkę z Huanoquite w Peru. Znana jest ona pod numerem polowym Lau154a i są problemy z jej zaszeregowaniem. W 2016 roku udało mi się odwiedzić tę miejscowość i odszukać te rośliny. Mają nasion podobne do L.hetrichiana, są duże, ich wielkość podobna jest do L.wrightiana i L.acchaensis. Wg mnie to jest forma/odmiana tej drugiej, bo Huanoquite znajduje się niecałe 30km od typowych stanowisk L.acchaensis. Kwiaty są trochę zmienne. Czasem są czerwone a czasem pomarańczowe. Żółtych kwiatów jeszcze nie widziałem.

Zajímala by mě ještě jedna věc: Kvetou ti ve stejnou dobu? Daří se dělat semena? Mám 4 rostliny původní Lau154a, kvetou vesele celou sezónu, ale aby se květy sešly na opylení, to se povede zcela výjimečně.
Poprvé jsem se s Lau154a potkal v roce 1986 ve sbírce pana Rektoříka a okamžitě mě zaujala. Měl dvě dospělé rostliny z originálních semen a byly to kytky zabalené do medově zbarvených, silných a pokroucených trnů. Nádhera. Odnože bohužel k dispozici nebyly a i pan Rektořík si postěžoval, že se mu květy ne a ne sejít. Ale o pár let později mi pár semínek poslal s tím, že se konečně povedlo. Semenáčky zpočátku nijak atraktivní nebyly, takové obyčejné, pomalu rostoucí hertrichiany. Taky jsem nenašel jedinou jejich fotku až do roku 2007, kdy jsem jednu vyfotil poprvé:


O tři roky později už se "začaly dělat":


Bohužel zákon schválnosti zapřičinil to, že o tuto nejkrásnější rostlinu jsem přišel, zůstaly mi 4 rostlinky, které jsem v roce 2014 sesadil do jedné misky:


Poslední fotka je letošní. Jak vidno, kytičky jsou to krásné, dokonce i odnožují, ale ty květy... Jedna rozkvetlá, z druhé jsou vidět květy zvadlé, na třetí poupata a na kousku rostliny vlevo dole poupě sotva založené. A takhle to jde od jara do podzimu a květy na dvou rostlinách se prostě nesejdou.


Tak by mě zajímalo, jestli to tak funguje i jinde. I když, stejně semena moc nedělám a sám si vystačím s odnožemi.

Chciałem Wam pokazać ciekawą lobivkę z Huanoquite w Peru. Znana jest ona pod numerem polowym Lau154a i są problemy z jej zaszeregowaniem. W 2016 roku udało mi się odwiedzić tę miejscowość i odszukać te rośliny. Mają nasion podobne do L.hetrichiana, są duże, ich wielkość podobna jest do L.wrightiana i L.acchaensis. Wg mnie to jest forma/odmiana tej drugiej, bo Huanoquite znajduje się niecałe 30km od typowych stanowisk L.acchaensis. Kwiaty są trochę zmienne. Czasem są czerwone a czasem pomarańczowe. Żółtych kwiatów jeszcze nie widziałem.



TB0951.1 Lobivia spec.
Huanoquite, Cuzco, Peru, 3550m

Lobivia haematantha v. densispina LF1146 W Tumbaya, Argentina 2805 m

Bělokvětý chamaecereus

S letošní sezonou lobivií se za maximiliany takhle loučí má oblíbená var.violacea.

Přidám ještě několik oranžových.
Lob.max.lago Khara

Lob.max.caespitosa

Lob.max.miniatiflora

Lob.max.sicuaniensis

a růžovou Lob.max.JO26

žluté raději ne, těm mým charazanensis chybí ta typická "pusinka".

Tiegeliánky jsou super

Lobivia tiegeliana v. cinnabarina MN239 Higueras, Iruya, Argentina

A nebyla by z jara nějaká ta miniatura naprodej

Kdo má rád miniaturky, tomu by ve sbírce neměla chybět nějaká ta L. tiegeliana:


Třeba SE77:


Nebo hruběji otrněná forma WR84:



Případně červeně kvetoucí var. ruberrima (WR84a):



Ještě menší bývají var. pusilla (WR834):

Prastará rostlina, už trochu přerostlá:


Pro kontrast f. flaviflora WR323:

HonzaC napsal:

petr babula napsal: Lobivia grandiflora v. herzogii J203 Tafi del Valle, Tucuman, Argentina

Hm, přiznám se, že tento typ vidím poprvé v životě. Připomíná mi leccos, jen ne L. grandiflora, asi nejvíc L. schreiteri - stilowiana. Ale budiž. Herzogii má snad být přírodní hybrid, v Tafi del Valle by měla růst právě L. schreiteri a taky L. (Soehrensia) bruchii a kdoví, co ještě. Podle Rausche by zase tato varieta měla být článkem mezi L. grandiflora a L. jajoana. Rozhodně ale ty "negrandiflorové" květy jsou krásné.

Souhlasím s Honzou, že je to nejspíš L. schreiteri. Další důkaz, že určení sběratelem na místě není nic moc spolehlivého....
Nikdy jsem Lobivia grandiflora var. herzogii neviděl, a ne že bych ho hledal jenom jednou.... Možná je hybrid mezi Soeh. bruchii a Lob. schreiteri je pod přehradou v Tafi del Valle plnej kopec, lobivie jsou tam od početných trsů malých hlaviček po málo odnožující se hlavami přes 8 cm v průměru. Oba druhy jsem viděl najednou v květu, i když sezona kvetení soehrensií začíná o dost dříve - ty už měly i zralá semena. ALE vrtá mi hlavou, proč tam zůstává Lob. schreiteri a soehrensia zvlášť a nestal se z toho hybridní roj, když kvetou najednou a kříží se. Tedy navrhuju ověřit schopnost vzájemného křížení alespoň v kultuře, je předpoklad, že když to nepůjde tady, tak ani v Tukumánu.
Pár obrázků Lob. schreiteri pro představu variability









a soehrensia

A ještě jedno zapomenuté jméno

Lobivia haematantha v. densispina f. wessneriana původ Šíbal