Téma:

Hledal jsem na webu, na českých nebo slovenských webech , možná jsem hledal blbě, a našel jsem jen příspěvek
od Ládi Fábiána , který ji hodnotí jako super podložku. Docela bych tomu věřil , co se týče odolnosti, co
tyhle Echinop. calochlory už u mě zažily - a celkem žádné ztráty. Já sám jsem na ně ještě nerouboval,
roubuji vůbec minimálně , ale i tak by mě zajímaly vaše zkušenosti s touhle podložkou.

A tak jsem tuhle kytku množil...no množil, ...ono se tak nějak množí samo

Kdysi, už fkt nevím kde jsem k večeru viděl kvést na první pohled úplně obyčejnou kytku
Takhle nějak kvetla - tohle je foto mojí kytky

W tym roku udało mi się zapylić te roślinki. Mam niewiele nasion, będę chciał je wysiać. Na razie moje rośliny są bardzo młode i obficie jeszcze nie kwitną. Myślę, że w przyszłym roku będzie więcej kwiatów i będę też miał z nich więcej nasion.

Przy okazji chciałem Wam pokazać jak nietypowe jest stanowisko tych kaktusów. Rosną one na pastwisku, w trawie. Czasem tylko pojawiają się w towarzystwie niewielkich skałek.




A tutaj kilka zdjęć samych roślin. Są dość zmienne jeśli chodzi o długość cierni. Czasem rosną pojedynczo a czasem tworzą kępy.

Mel jsem 3 odnoze,uz mam jen dve.
Jsou take od př.Rektorika. (fotky jsem zde jiz daval. Vubec si neuvedomuju jestli kvetly nekdy dve kytky ve stejnou dobu. Nemel jsem zatim v umyslu delat seminka,ani nevim jestli jsou ty odnoze z vice klonu. Protoze to je uz par let,co mi Ludek ty odnoze daval,myslim,ze uz ani on si nevzpomene jestli odrezeval ty odnoze ze dvou rostlin. No,zeptat se muzu.

blabla napsal: Chciałem Wam pokazać ciekawą lobivkę z Huanoquite w Peru. Znana jest ona pod numerem polowym Lau154a i są problemy z jej zaszeregowaniem. W 2016 roku udało mi się odwiedzić tę miejscowość i odszukać te rośliny. Mają nasion podobne do L.hetrichiana, są duże, ich wielkość podobna jest do L.wrightiana i L.acchaensis. Wg mnie to jest forma/odmiana tej drugiej, bo Huanoquite znajduje się niecałe 30km od typowych stanowisk L.acchaensis. Kwiaty są trochę zmienne. Czasem są czerwone a czasem pomarańczowe. Żółtych kwiatów jeszcze nie widziałem.

Zajímala by mě ještě jedna věc: Kvetou ti ve stejnou dobu? Daří se dělat semena? Mám 4 rostliny původní Lau154a, kvetou vesele celou sezónu, ale aby se květy sešly na opylení, to se povede zcela výjimečně.
Poprvé jsem se s Lau154a potkal v roce 1986 ve sbírce pana Rektoříka a okamžitě mě zaujala. Měl dvě dospělé rostliny z originálních semen a byly to kytky zabalené do medově zbarvených, silných a pokroucených trnů. Nádhera. Odnože bohužel k dispozici nebyly a i pan Rektořík si postěžoval, že se mu květy ne a ne sejít. Ale o pár let později mi pár semínek poslal s tím, že se konečně povedlo. Semenáčky zpočátku nijak atraktivní nebyly, takové obyčejné, pomalu rostoucí hertrichiany. Taky jsem nenašel jedinou jejich fotku až do roku 2007, kdy jsem jednu vyfotil poprvé:


O tři roky později už se "začaly dělat":


Bohužel zákon schválnosti zapřičinil to, že o tuto nejkrásnější rostlinu jsem přišel, zůstaly mi 4 rostlinky, které jsem v roce 2014 sesadil do jedné misky:


Poslední fotka je letošní. Jak vidno, kytičky jsou to krásné, dokonce i odnožují, ale ty květy... Jedna rozkvetlá, z druhé jsou vidět květy zvadlé, na třetí poupata a na kousku rostliny vlevo dole poupě sotva založené. A takhle to jde od jara do podzimu a květy na dvou rostlinách se prostě nesejdou.


Tak by mě zajímalo, jestli to tak funguje i jinde. I když, stejně semena moc nedělám a sám si vystačím s odnožemi.

Chciałem Wam pokazać ciekawą lobivkę z Huanoquite w Peru. Znana jest ona pod numerem polowym Lau154a i są problemy z jej zaszeregowaniem. W 2016 roku udało mi się odwiedzić tę miejscowość i odszukać te rośliny. Mają nasion podobne do L.hetrichiana, są duże, ich wielkość podobna jest do L.wrightiana i L.acchaensis. Wg mnie to jest forma/odmiana tej drugiej, bo Huanoquite znajduje się niecałe 30km od typowych stanowisk L.acchaensis. Kwiaty są trochę zmienne. Czasem są czerwone a czasem pomarańczowe. Żółtych kwiatów jeszcze nie widziałem.



TB0951.1 Lobivia spec.
Huanoquite, Cuzco, Peru, 3550m

Lobivia haematantha v. densispina LF1146 W Tumbaya, Argentina 2805 m

Bělokvětý chamaecereus

S letošní sezonou lobivií se za maximiliany takhle loučí má oblíbená var.violacea.

Přidám ještě několik oranžových.
Lob.max.lago Khara

Lob.max.caespitosa

Lob.max.miniatiflora

Lob.max.sicuaniensis

a růžovou Lob.max.JO26

žluté raději ne, těm mým charazanensis chybí ta typická "pusinka".

Tiegeliánky jsou super

Lobivia tiegeliana v. cinnabarina MN239 Higueras, Iruya, Argentina

A nebyla by z jara nějaká ta miniatura naprodej

Kdo má rád miniaturky, tomu by ve sbírce neměla chybět nějaká ta L. tiegeliana:


Třeba SE77:


Nebo hruběji otrněná forma WR84:



Případně červeně kvetoucí var. ruberrima (WR84a):



Ještě menší bývají var. pusilla (WR834):

Prastará rostlina, už trochu přerostlá:


Pro kontrast f. flaviflora WR323:

HonzaC napsal:

petr babula napsal: Lobivia grandiflora v. herzogii J203 Tafi del Valle, Tucuman, Argentina

Hm, přiznám se, že tento typ vidím poprvé v životě. Připomíná mi leccos, jen ne L. grandiflora, asi nejvíc L. schreiteri - stilowiana. Ale budiž. Herzogii má snad být přírodní hybrid, v Tafi del Valle by měla růst právě L. schreiteri a taky L. (Soehrensia) bruchii a kdoví, co ještě. Podle Rausche by zase tato varieta měla být článkem mezi L. grandiflora a L. jajoana. Rozhodně ale ty "negrandiflorové" květy jsou krásné.

Souhlasím s Honzou, že je to nejspíš L. schreiteri. Další důkaz, že určení sběratelem na místě není nic moc spolehlivého....
Nikdy jsem Lobivia grandiflora var. herzogii neviděl, a ne že bych ho hledal jenom jednou.... Možná je hybrid mezi Soeh. bruchii a Lob. schreiteri je pod přehradou v Tafi del Valle plnej kopec, lobivie jsou tam od početných trsů malých hlaviček po málo odnožující se hlavami přes 8 cm v průměru. Oba druhy jsem viděl najednou v květu, i když sezona kvetení soehrensií začíná o dost dříve - ty už měly i zralá semena. ALE vrtá mi hlavou, proč tam zůstává Lob. schreiteri a soehrensia zvlášť a nestal se z toho hybridní roj, když kvetou najednou a kříží se. Tedy navrhuju ověřit schopnost vzájemného křížení alespoň v kultuře, je předpoklad, že když to nepůjde tady, tak ani v Tukumánu.
Pár obrázků Lob. schreiteri pro představu variability









a soehrensia

A ještě jedno zapomenuté jméno

Lobivia haematantha v. densispina f. wessneriana původ Šíbal

petr babula napsal: Lobivia haematantha v. densispina f. deesziana původ Šibal

Tímto druhem jste mě mile překvapil. Jméno deesziana bylo už téměř zapomenuto, většinou se to bralo jako synonymum L. densispina a já jako "rauschista" jsem ji měl taky jako "červenokvětou densispinu". Jak se zdá, na Moravě toto jméno stále žije, což je fajn, protože to je forma docela ustálená. Svojí první "deeszianu" jsem získal v roce 1986 na olomoucké Flóře, tehdy s cedulkou Lobivia densispina (deesziana). Pod úplně stejným názvem jsem koupil o něco později semena od pana Kohouta z Ostravy - Výškovic. Zřejmě je měl od stejného pěstitele. Ta původní rostlina vypadá takhle:


Je to kytka dost robustní, později poléhá, takže už jsem ji i jednou seřízl. Teď má skoro 20 cm a už se začíná naklánět zase. Spodek strašně nerad odnožoval. Vypotil snad jen dvě odnože a pak odešel.

Semenáče z těch semen od pana Kohouta jsem si nechal dva. Tohle je jeden:

Zde jsou oba za sebou s celkem 3 květy:

Ta rostlina vpravo nahoře s podobným květem je semenáč z plodu, který vznikl náhodně na jedné z těch dvou rostlin a vysypal se na substrát.
Protože květy těchto rostlin jsou nádherné a kytky dobrovolně neodnožují, udělal jsem si jednou semena úmyslně a asi 50 vysel. Semenáčků bylo dost, jenže pak mi přijela parta chlapů z Polska do sbírky zrovna v době, kdy jich pár kvetlo a bylo po nich. Horkotěžko jsem zachránil pro sebe dva. Tady jsou spolu a pak zvlášť:




Je pravda, že ty moje se od těch Vašich v těle trochu liší, ale tehdy v tom výsevu jsem měl i takové, které jako by těm Vašim z oka vypadly. Husté, štětinaté, taková tmavá L. aurea leucomalla. Ty moje zbylé připomínají spíš quinesensis. Ale je to fuk, konstantní zůstávají ty nádherné sytě zbarvené květy, někdy až 9 cm velké. Možná by nebylo od věci na nich udělat semena a pak si je "čenžnout".

Souhlasím s Honzou, nicméně může to být opravdu něco "mezi"

Lobivia haematantha v. densispina f. deesziana původ Šibal

petr babula napsal: Lobivia grandiflora v. herzogii J203 Tafi del Valle, Tucuman, Argentina

Hm, přiznám se, že tento typ vidím poprvé v životě. Připomíná mi leccos, jen ne L. grandiflora, asi nejvíc L. schreiteri - stilowiana. Ale budiž. Herzogii má snad být přírodní hybrid, v Tafi del Valle by měla růst právě L. schreiteri a taky L. (Soehrensia) bruchii a kdoví, co ještě. Podle Rausche by zase tato varieta měla být článkem mezi L. grandiflora a L. jajoana. Rozhodně ale ty "negrandiflorové" květy jsou krásné.

Dobrý den, uvědomuji si to, ale v létě fotím často hodně kytek a musím to zvládnout dost rychle, před tím, než jdu do práce :-(Polepším se

Lobivia grandiflora v. herzogii J203 Tafi del Valle, Tucuman, Argentina

Mně bedýnky nevadí, je to dokumentační fotka rostlin bez ambicí na umělecký dojem. Myslím, že jako dokumentace funguje výborně, osobně se soustřeďuji na rostlinu a pozadí v podstatě nevnímám. Nakonec, toto není fotografické fórum.

Souhlasím, propagace rodu tímto způsobem je bezvadná.Akorát bych Petru Babulovi doporučil pro focení vybrat příhodnější prostředí než otočenou přepravku na zeleninu, snižuje to estetický zážitek z fotografií rostlin

Ja som sice mexican,aj ked mam aj nejakych juzanov,vratane lobivii.Ale musim pochvalit Petra Babulu za to co tu robi.
Toto je taky prehlad rodu,priam encyklopedicke dielo! Zaujemca o rod lobivia ma takto uzasnu moznost zistit,co v prirode rastie.Parada!Toto chyba aj pri inych rodoch.Nieco podobne robil s Rebutiami a spol Kristian.
Nech mu vydrzi ta laska k lobiviam a entuziazmus!Poucia sa aj ostatni.

Lobivia chrysantha WR5 Puerta Tastil, Salta, Argentina 3000 m

Lobivia aurea v. LF 22, Cuipan, La Rioja, Argentina

Lobivia chrysochete ze semínek, co jsme sbírali v únoru 2007 nad silnicí z Abra Lizoite do Santa Victoria (Salta) v nadm. výšce přes 4200m.

Lobivia hertrichiana f. incaica WR420 Rio Urubamba, Cuzco, Peru

Pěkné žlutokvěté dobeany. Viděli jsme je kvést ale neměli štěstí na semínka.

Předchozí jsem koupil už jako kytky Ale aureje mám moc rád

Lobivia aurea BKN76A Ancasti, Argentina

Tak ta je tedy extrémně vytrněná. Vypadají tak i sourozenci z výsevu?

Lobivia aurea JNO 59 Poman, Argentina