Téma:

petr babula napsal: A tady je druhý květináč s těmi famatimensiskami, které jsem dostal...
Lobivia famatimensis (tmavá) ROS115, Corrales - Mina Monte, Argentina 3000 m

Jinak si myslím, a už jsem to tady někde psal, že famatimensisky jsou na pěstování jednoduché kytky. Občas zalít a nechat je na pokoji

Jednoduchý to bych tak ne tvrdil, úskalí mají, a to v přesazení semenáčky i dospělé rostliny rádi umírají po přesazení, i když to par týdnu nezalejete, tak mohou uhynout, takže opatrně s nimi, to mi může i zkušený pěstitel potvrdit, takže opatrnost není nazbyt. Póz morče.p.s.at vám rostou má te je hezký.

A tady je druhý květináč s těmi famatimensiskami, které jsem dostal...
Lobivia famatimensis (tmavá) ROS115, Corrales - Mina Monte, Argentina 3000 m









Jinak si myslím, a už jsem to tady někde psal, že famatimensisky jsou na pěstování jednoduché kytky. Občas zalít a nechat je na pokoji

csad napsal: Me kvetou Morče taky az ted. Hadici jsem tyhle konkretni kytky jeste nezalil,ale jednou mi do toho pekne naprselo.
]

Já už 5 krát a to 3 krát dešťovkou a 2 krát kristalonem na rajčata s dešťovkou a zatím jim to nevadí, s přestávkami na proschnutí, přece jen jsou to malé květináče 5 a nanukové misky, a tet z jara vodu snesou, na rozdíl od leta tam dostanou míň, přece je více horka než tet.poz.morče.

Me kvetou Morče taky az ted. Hadici jsem tyhle konkretni kytky jeste nezalil,ale jednou mi do toho pekne naprselo.

Lobivia famatimensis
Mě vykvetly teprve ted, jelikož zimuji ve sklepě a ve tmě a dávám je až o velikonocích do skleníku, a samozřejmě pořádně zabílené vápnem aby se nespálili. Hned jak sem je dal do skleníku tak sem je hned zalil, jelikož byli moc scvrklé a nečekal, až se ukáží poupata, a ani až se probudí, já k se v knihách píše, to jsem udělal i ostatními Lobivia nečekám, až se probudí. Ven je dávám až po zmrzlých kromě těchto Lobivia famatimensis ty mám ve skleníku.

Má skupinka

s Poz. morče. Jen jak to dělám já.

Jak jsem psal, famatimensisky jsem letos pěkně propásl Ale mám kytky, které jsem dostal před pár lety v hrozném stavu a které vykvetly. Až víc odrostou, tak s nimi něco provedu

Lobivia famatimensis (světlá) ROS114, 5,3km JZ od Corrales, Argentina 2510 m

Okruh Lobivia famatimensis je pro mne magnetem -zavání romantikou počátku 20. století, Fričem - jeho Reicheocactus pseudoreicheanus (=Lobivia famatimensis), líbí se mi i jejich zvlášní hnědožluté květy a jejich kultura (zejména výsevy) pro mne nejsou úplně jednoduché. Od Fričových dob přibylo několik variet, ale základ je stejný.

Dnes mi rozkvetla Lobivia famatimensis var. jachalensis EZ 396 Ja. Mám 3 rostliny, o které jsem se zasloužil jenom tak, že jsem si je před 2 lety koupil od p. Houdka a za tu dobu neumořil. U mně se, mám pocit, malinko scvrkly, ale letos všechny 3 nasadily na květ a dnes se mi povedlo kvetení zachytit.



Dnes ráno to vypadalo nadějně - první zjevně rozkvetla už včera, třetí se ještě k rozkvětu nemá.



V poledne rozkvetly

Ještě dospělá L. minutiflora, cca 30 cm v průměru, jsou i větší. Všiměte si, o jakej flák to za sezonu přiroste.

Výhoda dnešního počasí je, že květy lobivií na mě počkaly až se připotácím z práce.
vedle sebe Lobivia chrysochete (květ oranžový) a Lobivia minutiflora (malý červený) z výšek dost přes 4000 m u cesty na Santa Victoria, Salta. Výsev 2007. Daly se poznat jen podle plodů, jinak byly úplně stejné. Semenáče tady jdou poznat snadno.





.

Omlouvám se za kvalitu fotek, nevím, proč tak vypadají Fotím sice mobilem, ale fotky byly vždy OK. Ještě si nemůžu odpustit jednu pampanu

Lobivia pampana ES123

K lobíviím jsem sem poměrně dlouho (na můj vkus) nic nevkládal. A je to škoda. Neměl jsem teď vůbec čas jít do fóliáku a fotit Právě proto mi uniklo kvetení většiny famatimensisek, kde jedna kytka z výsevů měla téměř červený květ. No, moje chyba.





U mě kvetení prakticky teprve začalo, když jsou tady v kurzu pentlandky, tak jedna z dnešního rána - Lobivia pentlandii f. carminantha KK706 Charazani, Bolivia 3000 m.

Tuhle bylinu jsem už tady ukazoval vloni. Letos se sešly dvě, tak by mohla být semena pro Blablu aby mohl definitivně potvrdit, zda je to Lobivia chrysochete nebo něco jiného.




Zaujal mě rozdíl v délce květní trubky. Ta se dvěma květy má trubku skoro 2x delší než ta s jedním květem.

HonzaC napsal:

nosferatu napsal: ahoj Honzo, od přebytků rád pomohu

Si přijeď, odnoží je jak plyšáků na pouti.
jo to bych rád, ale nemám jak a kam nalepit dálniční známku na chodítko

Dvě famatimenky. Ta první je kulturní z mých semen, rodiče jsem měl od pana Marcela Boumy. Ty na 2. a 3. fotce jsou ze semen KP 71.

nosferatu napsal: ahoj Honzo, od přebytků rád pomohu

Si přijeď, odnoží je jak plyšáků na pouti.

Dvě famatimenky. Ta první je kulturní z mých semen, rodiče jsem měl od pana Marcela Boumy. Ty na 2. a 3. fotce jsou ze semen KP 71.

HonzaC napsal: Druhá půlka května je období, kdy u mě začínají kvést pentlandky. Mají to potvory vypočítané tak, aby dokvetly těsně před termínem naší výstavy a já je tam netahal.

ahoj Honzo, od přebytků rád pomohu

Druhá půlka května je období, kdy u mě začínají kvést pentlandky. Mají to potvory vypočítané tak, aby dokvetly těsně před termínem naší výstavy a já je tam netahal.

Když jim dáš velké květináče tak klidně už za 3 roky. Vypadá to na velký typ L. ferox, ty potřebují být tak 8-10 cm v průměru. Pak se to bude nějakých 50 let zlepšovat....

Prckove nekdy dokazou prekvapit,Pepo,ja verim,ze se kvetu dockas.
Tahle je v 6ce

Tak květů se u těchto dvou prcků už nedočkám, ale nechal jsem si je v naději,
že z nich vyrostou pohledné krasavice.

I u mě už lobívky pomalu začínají. Jako první docela tradičně tahle fóliáková (na stůl pod fólií se kvůli trnům nevejde na výšku) žlutokvětá:



Společně s ní i kytka, kterou jsem před spoustou let dostal jako L. culpinensis. Trochu mi mezi pugionacanthy nesedí, ale kytka je to krásná, tak na jméno dlabu. Stejně je bez lokality a dál ji nemnožím.


Mimo fóliák na stolech vyhrála soutěž o první květ L. pugionacantha var. versicolor:

A to je zatím z lobívií vše.

Ještě si dovolím soukromý vzkaz pro csad. Omlouvám se, nepoděkoval jsem za semínka, činím tak dodatečně. SMS jsem jaksi předčasně smazal, mail nenašel, tak aspoň takhle. Na těch mých žluťáscích se objevily nějaké odnožky, tak příležitostně dodám.

Lobivia pentlandii VS555 Tinto Macha 3573 m

Lobivia famatinensis
rozdílná barva květu

Nemám mnoho lobivií ve své sbírce. Přesto, když jsem dnes vešel do skleníku a spatřil několik těchto úžasných květů, nezbylo mně než vydechnut a říci: ROZMAŘILÁ KRÁSKA je ta Jajoana.
Přidávám pár obrázků:
Jara
www.kaktusy-adenia.wz.cz

Tahle voní až nepříjemně. Zato ale nemusí vadnout obavami, že je chybně určená. Lobivia sp.Sl28-04:


Starosti s jménem si nemusí dělat ani tato lobivka
Možná ani žádné jméno nemá, ale je oblíbená a v našich sbírkách poměrně rozšířená pro krásu a trvanlivost květů.
Lobivia sp. Santa Ana Peru:

Nasel jsem jeste dalsi foto PHA 221,kde je snad trochu patrne,ze kvet je vetsi,na feroxku "standardni". Kytky jsou priblizne stejne velke,v obou pripadech 10ka kvetinac.
A nevoni !

Jižane nemyslim si,ze by Honza musel neco nejak moc menit. Ona ta posledni sice ma jakesi p.c. PHA,ale...
Kvety sice voni,ale jsou daleko mensi,nez by mela ferox mit,plod je take mensi a semena,ktera jsem si predloni zamerne udelal ( mam 4 kytky),skoro neklicila. A jeste dodam,ze ty ostatni 3 nevoni.

Honza C napsal:Díky tomu jsem byl nucen ustoupit od svých dogmat a abych sám před sebou nevypadal jako blbec, jedno z nich jsem upravil do této podoby:
Květy Lobivia ferox nikdy nevoní. Akorát ty žluté někdy jo. A je to.

Honzo obávám se, že vzhledem k té poslední „CSAD“ feroxce, bude potřeba to nové dogma ještě malinko doladit.

Zatímco ostatní formy Lobivia famatimensis si udržují tělíčka víceméně kulovitá a první květy u mne mají i jako tříleté –


-tak forma bonnieae mi tu dělá úzké sloupky a o první květy se semenáčky pokouší o dva až tři roky později.

Taky mi to vrta hlavou,
tyto z plzenske vystavy,Cuesta Toquero
bila nevoni


zluta voni



tato zluta,kulturni nevoni



tato Slavkova LF 128 voni krasne citronove



stejne jako PHA 221

Jižan napsal: Tahle feroxka ze Slabova sběru Sl19 99 má podobnou vůni jako ta boliviensis, jen ne tak intenzivní. Měl jsem radost, že budu mít podle vůně květů dobrý odlišovací znak feroxek od kupperian, dokud jsem neočichal od obou druhů několik dalších žlutokvětých – každá voní jinak a některé vůbec.

Nojo, svět už holt není, co bejval a životní jistoty padají jedna za druhou. Dřív byla vůně květu jasným rozlišovacím znakem kupperiany od ferox. S novými nálezy už to neplatí. Ten Slabův sběr mám taky, loni kvetla v květnu, kdy bylo chladno a deštivo, květ vydržel tři dny. První den voněl, čímž mě naštval. Pak už ne. Kvůli vzniklým pochybnostem o správném určení druhu jsem květ opylil jinou feroxkou, abych viděl plod a semena. Díky tomu jsem byl nucen ustoupit od svých dogmat a abych sám před sebou nevypadal jako blbec, jedno z nich jsem upravil do této podoby:
Květy Lobivia ferox nikdy nevoní. Akorát ty žluté někdy jo. A je to.

Tahle feroxka ze Slabova sběru Sl19 99 má podobnou vůni jako ta boliviensis, jen ne tak intenzivní. Měl jsem radost, že budu mít podle vůně květů dobrý odlišovací znak feroxek od kupperian, dokud jsem neočichal od obou druhů několik dalších žlutokvětých – každá voní jinak a některé vůbec.