Téma:

Zdravím, ruce mám zničené, samý trn,nejvíce to schytaly ty největší kytky, jinak víceméně všude/ furt jsem přemisťoval a hledal vhodné místo./.Technologie: vyndavám postupně všechno, očistit kořeny mechanicky, pokud možno vyprat ve vodě do čista, úprava kořenů pokud jsou nožem na tác a bude následovat vymáchání celé rostliny / Confidor nebo Actara, či co doporučíte?/ po 10 dnech opakování, Počítám , že by se to dalo stihnout 3x do února a pak by už měly strkat čekáčky a začne sázení.
Substrát dávám do pařáku na brambory a pařím na tuti hoďku a do čistech plech necek venku pod folii, ať to ještě přemrzne.
Květníky a misky 0.5 hoďky v Savu.Mytí stolů Confidor či co bude. Viděl jsem Karate v OBI v malém balení. Mohl by zabrat i Decis, nebo pokud by se sehnal Actelic tekutý/ne sprej/. Actara by měla být údajně dotyková a požerová, Confidor navíc dýchaci a systemový. Zdroje chemie jsou pokud vím Plzeň, Sibřina a Chrudim Pokusím se přiložit foto.

Uploaded with ImageShack.us

Na schůzi se nechystám, jsem nachcípaný. Posílám oběma SZ. Díky.

jmusil napsal: Nevím, jak je to možný , ale Actara je za poloviční cenu a měla by být rovnocená Confidoru.
Mám ji vyzkoušenou. Pokud si můžete vybrat, tak samozřejmě cena vítězí.

U nás ji občas nabízí na klubových schůzích Milan Douděra , myslím, že je zde taky zaregistrovaný jako Milánek, ale nevím, jak často sem chodí, páč nepíše.

PS: Pokud bys to chtěl Dušane nějak takto řešit spolu se semínky , můžeme to zkusit . Pošli mi SZ , kolik toho chceš, můžu mu zavolat a domluvit to.

Chlapi, já bych se připojil.
Na dvě roční zálivky bych potřeboval celkem tak na 60 litrů vody.
S Dušanem se domluvím v pátek na schůzi Astrofyta, pokud příjde.
Mám sice ještě trochu Confidoru, ale ten už mám tak 5 let!

Včera jsem se do dvou zbývajících květníků, pro které jsem neměl semena při nedělním výsevu, rozhodl vyset semena umadeave, která loni neklíčila téměř vůbec.
A protože ani letos semena ze Santa Rosa de Tastil nevyklíčila jako jediná z pěti nalezišť slavně, rozhodl jsem se z několika tisíc semen již vysetých znovu nabrat, pokořit peroxidem a znovu vyset.
Vždyť by to byla škoda to vyhodit.
Lžičkou jsem tedy i s troškou písku vybral tu vysokou vrstvu semen, která se postupem zalévání v létě nahrnula k okraji nádobky.
Ponořil jsem je sice na chvilku, ale zato do čerstvé třicítky peroxidu a protřepal.
Jaké však bylo mé překvapení, když na stole, kam jsem je pro přebrání od písku vysypal, kroutil se mezi nimi malý červíček.
Byl i po lázni v peroxidu živý a jistě připraven požrat případný výsev.
Jak je to možné, že něco, co mi totálně poleptá ruku, tohoto tvora nezničí?

Nevím, jak je to možný , ale Actara je za poloviční cenu a měla by být rovnocená Confidoru.
Mám ji vyzkoušenou. Pokud si můžete vybrat, tak samozřejmě cena vítězí.

U nás ji občas nabízí na klubových schůzích Milan Douděra , myslím, že je zde taky zaregistrovaný jako Milánek, ale nevím, jak často sem chodí, páč nepíše.

PS: Pokud bys to chtěl Dušane nějak takto řešit spolu se semínky , můžeme to zkusit . Pošli mi SZ , kolik toho chceš, můžu mu zavolat a domluvit to.

Actaru někdo nabízí v inz.rubrice Kaktus noviny Chrudim.

Taky jsem teď něco na podzim při stěhování zahlíd. Neprodává u Vás v Plzni někdo malá balení Confidoru nebo Actary? Pokud ano, nešlo byt to přibalit k objednaným semínkům? Zaplatit to klidně můžu zvlášť a předem. Vzhledem k množství mých kytek by mi stačilo pár gramů.

Tak jsem si až do dneška myslel, že také žádnou vlnatku nebo kořenovku nemám, ale jen tak cvičně jsem se podíval na pod obrubu u některých misek - a jsou tam! Je zajímavé, u normálních květináčů nic není, problém je jen ta obruba.
Podle mě je to dost velká komplikace, na rostlinách a v substrátu jde likvidace celkem jednoduše. Ale co s těmi miskami. Tam se žádný postřik ani zálivka nedostane.
Zatím jsem je setřel štětcem namočeným v Mospilanu, ale asi v zimě v klidu všechny rostliny vyndám ze země, ostřihám a očistím kořeny, vymeju květináče, ...
Ono je to stejně čas od času potřeba udělat, sbírka pak lepší vypadá, když se sjednotí misky a květináče, ...

Jirka napsal: U těch kořenovek je problém, že když se moc přemnoží v celé sbírce, je boj i opakovanou zálivkou skoro marný. Vždycky se nějaká potvora tomu vyhne a po čase je to tu nanovo. Ideální by bylo kytky ven,opláchnout, pak vykoupat pořádně v nějakém insekticidu /bacha na koncentraci/ a přesadit do nového substrátu a samozřejně umytých květináčů. Jinak je to věčný boj, obzváště v teplých a vlhkých sklenících.

Vždycky je tam ale nějaké ložisko, z kterého se to šíří a tam je třeba začít.
Určitě postup, popsaný Jirkou je nejlepší, jen si netoufám odhadnout, u jak velké sbírky je toto ještě technicky zvládnutelné. Každý rok přesadím tak čtvrtinu sírky a i tak to spolu se stěhováním na jaře dělám měsíc a to se neflákám.

Výhoda je, když má člověk více pěstebních zařízení, pak je to zvládnutelné.

Někdy před 10 lety jsem zjistil kořenovku ve skleníku. Zalil jsem to tenkrát Karatem ( bylo ale tekuté a od té doby jsem jej takto neviděl) . Když jsem pak zvedl misky, ty potvory byly všechny venku na parapetu a mrtvý. Vyloženě před tím zdrhali ven z květníku.

Asi před 3 lety jsem ji taktéž zaregistroval mezi jusberty resp roubovanci. A to když jsem na podzim uklízel kytky do sklepa. Byly tam bílé stopy na parapetu. Normálně jsem to zazimoval, na jaře částečně přesázel, a jen mechanicky očistil , no a pak pořádně zalil Confidorem A mám klid. Od té doby raději preventivně 1x za rok zalévám, a ne do první zálivky

Já své kaktusaření dělím na předconfidorové a confidorové. Před dostupností Confidoru jsem taky s kořenovklu usilovně bojoval a moc mi to nešlo. Zažil jsem i růstové deformace po zálivce Metathionem atd a křenovka byla ve sbírce pořád. Blbý na ní je, že je přítomná v zemi na naší zahradě a tedy každá nově připravená zem je jejím zdrojem. S Confidorem je to jiná, dvě zálivky za rok a už možná 7 let jsem doma živou kořenovku na kaktusu neviděl, i když na pampelišce atd. jsou pořád.
Zdeňku, zkus vyndat pár kytek z květníku a hledej, zdali přítomné kořenovky jsou živé či mrtvé, eventuelně jsou li tam vůbec. Confidor neodstraní voskové zámotky, podle kterých kořenovku hledáme a za tak krátkou dobu samy nezmizí. Vono to s těmi systémovými přípravky není takovej fofr jak bychom si někdy přáli. Zvlášť když je kaktus napitej, tak proklatě dlouho trvá než nasaje dostatek confidoru aby byl pro brebery jedovatej, mezi tím se líhnou další a další kořenovky. Navíc už je pár týdnů chladno, to samozřejmě nijak zvlášť hmyzí metabolismus neurychluje a ani mrtvý hmyzy se bůhvíjak rychle nerozkládají.
Prostě nepanikař a koukni se pořádně zda se tvé kořenovky stále těší dobrému zdraví. Pokud ano, pak předchozí rady jsou na místě.
Pokud už je jich část mrtvá, tak confidor už zabírá a je potřeba jen sledovat, zda vymírání pokračuje.
Živá kořenovka je po rozmáčknutí růžová a pokud ji místo rozmáčknutí chvíli sleduješ, tak se pomalinku hýbe.

Jirka napsal: Pro adm. - možná by bylo dobré to tema spojit s nepřáteli kaktusářovými, ať to není roztříštěné.

Máš pravdu, lépe je mít toto téma na jedné hromadě, určitě pro nového návštěvníka bude snazší najít co potřebuje. Zatím to ani nevypadá, že téma bude kdovíjak přebujelé a ztratí přehlednost jen jsem to přeřadil do Chorob a škůdců JM

U těch kořenovek je problém, že když se moc přemnoží v celé sbírce, je boj i opakovanou zálivkou skoro marný. Vždycky se nějaká potvora tomu vyhne a po čase je to tu nanovo. Ideální by bylo kytky ven,opláchnout, pak vykoupat pořádně v nějakém insekticidu /bacha na koncentraci/ a přesadit do nového substrátu a samozřejně umytých květináčů. Jinak je to věčný boj, obzváště v teplých a vlhkých sklenících.
Velmi významnou roli hraje u této potvory substrát - pokud je v něm větší podíl rašeliny či něčeho tomu podobného,je to pro ně živná půda a těžko se jich zbavit. Teplo a voda tomu vydatně pomáhají. Pro omezení výskytu radím ubrat podíl rašeliny či tomu podobného ze substrátu,nahradit to pískem, antukou či jílem,méně zalévat a více větrat. Určitě to pomůže. Kytky mám v pařeništích, žádnou rašelinu,lignocel či podobné a nepotkal jsem kořenovku ani vlnatku. Akorát mě letos po mhoha letech navštívily potvory svilušky, na to je dobrý to co uplatňuje Cykas - postříkat 2x v sezoně Mospilanem nebo Omite.
Pro adm. - možná by bylo dobré to tema spojit s nepřáteli kaktusářovými, ať to není roztříštěné.

Pakliže stříkáš tolik, že vlastně zaléváš ( ) tak asi může být. Ale to bych už stejně aději rovnou zaléval.

Opoměl jsem poznamenat, že tu zálivka dělám konví shora, stejně jako Cykas. Takže to působí všemí možnými způsoby.
Ale nejvíce si toho kytka stejně vezme kořeny s plnohodnotnou zálivkou.

Samozřejmě dnes už nezaleješ ani nepokropíš, ale porozhlédl bych se po květináči, pokud je někde přemnožená, většinou leze dírama v květníku ven a dá se najít stopa na parapetu. Možná by to pomohla najít ten zdroj a boj zacílit , než se bude moci na jaře zalít

Na jaře preventivně zalévám konví (kropím celé rostliny) ve druhé a třetí zálivce Mospilanem. Totéž i začátkem září - předposlední a poslední zálivka. Do podzimní přidám ještě Omite (Talstar) na svilušku.
Škůdce nemám, nebo jen v minimálním počtu, který nevadí.

No však píši, že jsem stříkal tak, že protekl květináči. Confidor je deklarovaný jako kontaktní, požerový a dýchací a ke všemu ještě systémový. Dle této propagace by se měl vstřebávat nejen kořeny, ale celým povrchem rostliny, navíc při protečení květníky bych předpokládal, že začne působit i jeho funkce jako dýchací v půdě. Podotýkám, že jsem lehce předávkoval a substrát nebyl přeschlý /to by to jen proteklo/ Sháněl jsem starý osvědčený Actellic, no nejspíše se už v malo nevyrábí, nebo je stažen z pultů Ještě se pokusím v ZZN. Stejně mi je ale jasný, že to budu muset nejspíše všechno vyndat a provést na ně očistný masakr. Ještě štěstí, že mám na to vytápěný skleník, Takže dnes už.Pokud se zadaří, pošlu instruktážní foto.
Prolejvat se mi to už vůbec nechce, přeci jen teplota nad 25stC už ve skleníku nepůjde a sluníčko to, bude-li jaké, už nevyhřeje na celý měsíc, a ta příšerná vlhkost ve vzduchu by taky nebyla zrovna vhodná.

Rozkošné Kaktusy napsal: Tak se pokusím oživit téma, Vlnatka a rozšířit o příbuznou Kořenovku. Kytky se nastěhovaly mnohde do skleníků, jinde do sklepa, po létě něco přibylo od kolegů a pokud se to nechytlo včas, na problém je zaděláno.
Teď se nechci bavit o prevenci, ta by měla být samozřejmostí tak jako nejezdíme na červenou do křižovatky /ruku na srdce kdo to někdy neudělal/.
Chtěl bych se bavit o problému když už se stane.
Vlnatka je většinou vidět sama bez velkého pátrání
Kořenovka jen když se důsledně podíváme.
Takže nadhazuji udičku na témátko Kořenovka.
Přiznám bez mučení jsem také v lehkém problému. Našel a co teď s tím dle nejnovějších Vašich zkušeností. Podotýkám, že jsem v srpnu stříkal Confidor tak, že protekl květináči a ona mrcha tu teď a nyní.

Co znamena "stříkal Confidor" ??
Tenhle sajrakt musí kytky nasát do pletiv, jinak to nefunguje.
Postříkat kytky je jen slabý pokus o likvidaci škůdců a spíše vyhozené peníze. Je třeba provéct plnohodnotnou zálivku, aby se kytky napily, (1g/10 litr).

Problém tedy logicky nastrává v případě, že některá kytka je zamořena už příliš, nemá funkční kořeny a tedy není schopna nasát účinnou látku a stát se jedovatou pro savce ( myšleno saví hmyz).

Pokud najdeš zdroj napadení, pak určitě vyndat a vyčistit kořenový systém, pokud je to pár kytek , tak se snad dá, obzvlášť pokud to máš v zimě v skleníku, lze konat.
Bohužel zalévat můžem až na jaře.

No při představě, že jsem to nyní 2x ve skleníku stěhoval/ hledám stále vhodná místa/, tak při počtu cca 3000 kytek různé velikosti mne jímá hrůza.Jinak to možná bude nejúčinnější cesta.
A co ostatní co poradíte?

Pokud se nemýlím nezbyde ti nic jiného než obrat kytku kompletně o substrát, očistit kořeny od škůdců. Nechat ji namočenou v nějakém sajrajtu na ní, pak nechat uschnout a do jara nechat tak jak je na květníku.

Tak se pokusím oživit téma, Vlnatka a rozšířit o příbuznou Kořenovku. Kytky se nastěhovaly mnohde do skleníků, jinde do sklepa, po létě něco přibylo od kolegů a pokud se to nechytlo včas, na problém je zaděláno.
Teď se nechci bavit o prevenci, ta by měla být samozřejmostí tak jako nejezdíme na červenou do křižovatky /ruku na srdce kdo to někdy neudělal/.
Chtěl bych se bavit o problému když už se stane.
Vlnatka je většinou vidět sama bez velkého pátrání
Kořenovka jen když se důsledně podíváme.
Takže nadhazuji udičku na témátko Kořenovka.
Přiznám bez mučení jsem také v lehkém problému. Našel a co teď s tím dle nejnovějších Vašich zkušeností. Podotýkám, že jsem v srpnu stříkal Confidor tak, že protekl květináči a ona mrcha tu teď a nyní.

Filip Jelínek napsal: A vzhledem k výše zmíněným důvodům ma Milan krásnou bílou kočičku, nebo to je kocour Milane?

Je to kočkoun

Zdravím, taky sjsem se zabýval likvidací těch potvor myších. Osvědčilo se mi nakrájet malé kostičky chleba i s kůrkou, apk na tyto kostičky sirkou trochu sádla otřít a napíchnout na bodec pastičky na prkénku, narafičit mechanismus a pak zapálit sirku a ten chleba se sádlem lehce na té pastičce osmahnout. měly to rády i bez česneku, jen bacha na prsty, letos to bolí. Dnes mám přišedši kočku s kotětem, furt za mnou lezou a kňouraj a mám co dělat aby mi nevlezli do skleníku a nesr... do písku pod stoly. Jo až bude i tam plno, tak to neudělaj. Taky jsem zkoušel tzv.Myšoplaš na 9V baterky. Jeden den jsem to nainstaloval na půdu a druhý den při kontrole si tam těsně u té krabičky dávaly dvě hryzalky dostaveníčko. Asi byly hluché. Zdr Zdeněk Rozkoš

No tak to musel mít soused radost . Holt s těmadle potvůrkama je kříž. To nás balkonové naštěstí nepotká. Na druhou stranu my máme ty okřídlený krysy, ač musim říct, že po vyvěšení CDček nakonec daly pokoj a lítaj jinam. A jestli to příští rok začne na novo tak si tu airsoftovku aspoň koupim kvuli nim.

Jara napsal: Tak jsem nasypal Talon.Myši se ho nažraly,Boha soused má venkovní štítovou zeď z duťáků.Myši tam nalezly a pochcípaly.Soused se od toho smradu musel na pár týdnů vystěhovat na verandu.

To tak to musela být síla

Taky jsem zkoušel myši vychytat pastěma, ale byl jsem úspěšný tak na 50%.
jeden myšák se mi dokonce naučil stahovat návnadu z pastičky, musil jsem to přivazovat nití ale jak to člověk moc ohmatá, tak už zase k tomu nechtějí jít.. zvlášt když mohou bez rizika baštit kaktusy a semena.

Jo, Jirka má pravdu, sýr a taky špek je návnada leda na kočky, ale myši to žerou jenom ve filmu.

Jirka napsal: No hlavním cílem založení tematu nebyla polemika, zda cizí kocour je šmejd nebo ne, když mi ochcává sklep, spíše jsem chtěl naznačit, že když myši cítí kočku, stáhnou se. Což je dobře. To, že mi vlastní kocour spal půl zimy v semenáčcích v nejvyšší bedně, to je druhá věc a má hloupost. Pastičky jsou ale taky moc dobrý přítel, zvláště, pokud dáte dobrou návnadu. Vždycky jsem si myslel, že myši mají rády tvrdý sýr, jak to bylo v pohádkách. Opak je pravdou, ani se ho nedotknou. Nejlepší je kurka od chleba, berou na něj jak zjednaný. Kdo dává pasti, zkuste to.

Všechno co píšete se mně líbí.Jsem krajový na konci ve slepé ulici,za mnou už jenom zmola zarostlá akácím a keři.Myší jako o pouti.Tak jsem nasypal Talon.Myši se ho nažraly,Boha soused má venkovní štítovou zeď z duťáků.Myši tam nalezly a pochcípaly.Soused se od toho smradu musel na pár týdnů vystěhovat na verandu.

No hlavním cílem založení tematu nebyla polemika, zda cizí kocour je šmejd nebo ne, když mi ochcává sklep, spíše jsem chtěl naznačit, že když myši cítí kočku, stáhnou se. Což je dobře. To, že mi vlastní kocour spal půl zimy v semenáčcích v nejvyšší bedně, to je druhá věc a má hloupost. Pastičky jsou ale taky moc dobrý přítel, zvláště, pokud dáte dobrou návnadu. Vždycky jsem si myslel, že myši mají rády tvrdý sýr, jak to bylo v pohádkách. Opak je pravdou, ani se ho nedotknou. Nejlepší je kurka od chleba, berou na něj jak zjednaný. Kdo dává pasti, zkuste to.

Filip Jelínek napsal: A vzhledem k výše zmíněným důvodům ma Milan krásnou bílou kočičku, nebo to je kocour Milane?

Jo má ji, jsem dodavatel

Milan má sice pravdu, že kočky dokáží udělat taky pěknou paseku, ale většinou jsou to ty co k vám chodí z okolí, než ty vaše doma. Navíc vykastrovaný kocour nemá tendenci si ani značit páchnoucí močí své teritorium
Každopádně u mě jednoznačně zvítězili kočky ( 1x rozhrabaná miska ) proti cca 20 ožraným sbírkovým kaktusům od myší a k tomu s sklizeným mnoha semenům.

Ale je třeba tomu trochu pomoci, síť či pletivo do oken, kryt přes substrát a jiné sypké materiály.

Ostatně i ten "vychovatelný" pes si umí lehnout do pařeniště na semenáče nebo vytahat ne zcela zakrytou nasákávací textilii a z převrhat všechny květníky postavené na ní , no a samozřejmě tu ukořistěnou textilii pak řádně nacupovat na 1000 kousků.

Ale je pravda, že na rozdíl od pohledu ignorující kočky se alespoň tváří hrozně provinile a dělá smutný voči

Ony tam ty kočky taky lezou protože tam nefouká do toho skleníku tolik, je tam teplo a vlhko a to jim vyhovuje.

Jirka napsal: Buď jsem se přehlédl nebo toto tema ještě nebylo vzpomenuto, fakt je ten, že potvor, které škodí, zas tam málo není. Pro některé z nich začíná sezona, tak je třeba na to upozornit.
Častým návštěvníkem skleníků a sklepů jsou v zimě hlodavci různých druhů. Jsou to dva roky, co mi myši ve sklepě komplet vyplenily několik misek s desítkami dvouletých semenáčů astrophyt a ještě více ariáků. Byli to takoví malí šmejdi, sotva je bylo vidět, nakonec jsem jich pochytal pět. Shodou okolností jsem neplánovaně obdržel do baráku kotě, od té doby nic. Ale pasti mám preventivně nastraženy v mezerách mezi přepravkami každý rok.V první misce byly ariáky, zůstaly jen kořínky. Zajímavé je, že jim nechutnaly myriostigmy.

Pane jirko toste neudělal dobře kočky a hlodavci nejvěčí parchanti pod sluncem v loni mě sežraly bestrný gruzony ,a ferak zůstala jenom slupka a trny a steryasi z byly jenom kořeny a lofofory vyžraly středy a vlnu použily na hnízdo .No a kočička či mladej kocourek se mi uvelebil na letošních výsevech naštěstí od pelášil z lehkostí a zanechal v substrátě ťapky a zamáčkly semenáčky mích lobivii no prostě úžasná sranda s kočičkami .s poz.morče.

A vzhledem k výše zmíněným důvodům ma Milan krásnou bílou kočičku, nebo to je kocour Milane?