Téma:

Zdravím, taky sjsem se zabýval likvidací těch potvor myších. Osvědčilo se mi nakrájet malé kostičky chleba i s kůrkou, apk na tyto kostičky sirkou trochu sádla otřít a napíchnout na bodec pastičky na prkénku, narafičit mechanismus a pak zapálit sirku a ten chleba se sádlem lehce na té pastičce osmahnout. měly to rády i bez česneku, jen bacha na prsty, letos to bolí. Dnes mám přišedši kočku s kotětem, furt za mnou lezou a kňouraj a mám co dělat aby mi nevlezli do skleníku a nesr... do písku pod stoly. Jo až bude i tam plno, tak to neudělaj. Taky jsem zkoušel tzv.Myšoplaš na 9V baterky. Jeden den jsem to nainstaloval na půdu a druhý den při kontrole si tam těsně u té krabičky dávaly dvě hryzalky dostaveníčko. Asi byly hluché. Zdr Zdeněk Rozkoš

No tak to musel mít soused radost . Holt s těmadle potvůrkama je kříž. To nás balkonové naštěstí nepotká. Na druhou stranu my máme ty okřídlený krysy, ač musim říct, že po vyvěšení CDček nakonec daly pokoj a lítaj jinam. A jestli to příští rok začne na novo tak si tu airsoftovku aspoň koupim kvuli nim.

Jara napsal: Tak jsem nasypal Talon.Myši se ho nažraly,Boha soused má venkovní štítovou zeď z duťáků.Myši tam nalezly a pochcípaly.Soused se od toho smradu musel na pár týdnů vystěhovat na verandu.

To tak to musela být síla

Taky jsem zkoušel myši vychytat pastěma, ale byl jsem úspěšný tak na 50%.
jeden myšák se mi dokonce naučil stahovat návnadu z pastičky, musil jsem to přivazovat nití ale jak to člověk moc ohmatá, tak už zase k tomu nechtějí jít.. zvlášt když mohou bez rizika baštit kaktusy a semena.

Jo, Jirka má pravdu, sýr a taky špek je návnada leda na kočky, ale myši to žerou jenom ve filmu.

Jirka napsal: No hlavním cílem založení tematu nebyla polemika, zda cizí kocour je šmejd nebo ne, když mi ochcává sklep, spíše jsem chtěl naznačit, že když myši cítí kočku, stáhnou se. Což je dobře. To, že mi vlastní kocour spal půl zimy v semenáčcích v nejvyšší bedně, to je druhá věc a má hloupost. Pastičky jsou ale taky moc dobrý přítel, zvláště, pokud dáte dobrou návnadu. Vždycky jsem si myslel, že myši mají rády tvrdý sýr, jak to bylo v pohádkách. Opak je pravdou, ani se ho nedotknou. Nejlepší je kurka od chleba, berou na něj jak zjednaný. Kdo dává pasti, zkuste to.

Všechno co píšete se mně líbí.Jsem krajový na konci ve slepé ulici,za mnou už jenom zmola zarostlá akácím a keři.Myší jako o pouti.Tak jsem nasypal Talon.Myši se ho nažraly,Boha soused má venkovní štítovou zeď z duťáků.Myši tam nalezly a pochcípaly.Soused se od toho smradu musel na pár týdnů vystěhovat na verandu.

No hlavním cílem založení tematu nebyla polemika, zda cizí kocour je šmejd nebo ne, když mi ochcává sklep, spíše jsem chtěl naznačit, že když myši cítí kočku, stáhnou se. Což je dobře. To, že mi vlastní kocour spal půl zimy v semenáčcích v nejvyšší bedně, to je druhá věc a má hloupost. Pastičky jsou ale taky moc dobrý přítel, zvláště, pokud dáte dobrou návnadu. Vždycky jsem si myslel, že myši mají rády tvrdý sýr, jak to bylo v pohádkách. Opak je pravdou, ani se ho nedotknou. Nejlepší je kurka od chleba, berou na něj jak zjednaný. Kdo dává pasti, zkuste to.

Filip Jelínek napsal: A vzhledem k výše zmíněným důvodům ma Milan krásnou bílou kočičku, nebo to je kocour Milane?

Jo má ji, jsem dodavatel

Milan má sice pravdu, že kočky dokáží udělat taky pěknou paseku, ale většinou jsou to ty co k vám chodí z okolí, než ty vaše doma. Navíc vykastrovaný kocour nemá tendenci si ani značit páchnoucí močí své teritorium
Každopádně u mě jednoznačně zvítězili kočky ( 1x rozhrabaná miska ) proti cca 20 ožraným sbírkovým kaktusům od myší a k tomu s sklizeným mnoha semenům.

Ale je třeba tomu trochu pomoci, síť či pletivo do oken, kryt přes substrát a jiné sypké materiály.

Ostatně i ten "vychovatelný" pes si umí lehnout do pařeniště na semenáče nebo vytahat ne zcela zakrytou nasákávací textilii a z převrhat všechny květníky postavené na ní , no a samozřejmě tu ukořistěnou textilii pak řádně nacupovat na 1000 kousků.

Ale je pravda, že na rozdíl od pohledu ignorující kočky se alespoň tváří hrozně provinile a dělá smutný voči

Ony tam ty kočky taky lezou protože tam nefouká do toho skleníku tolik, je tam teplo a vlhko a to jim vyhovuje.

Jirka napsal: Buď jsem se přehlédl nebo toto tema ještě nebylo vzpomenuto, fakt je ten, že potvor, které škodí, zas tam málo není. Pro některé z nich začíná sezona, tak je třeba na to upozornit.
Častým návštěvníkem skleníků a sklepů jsou v zimě hlodavci různých druhů. Jsou to dva roky, co mi myši ve sklepě komplet vyplenily několik misek s desítkami dvouletých semenáčů astrophyt a ještě více ariáků. Byli to takoví malí šmejdi, sotva je bylo vidět, nakonec jsem jich pochytal pět. Shodou okolností jsem neplánovaně obdržel do baráku kotě, od té doby nic. Ale pasti mám preventivně nastraženy v mezerách mezi přepravkami každý rok.V první misce byly ariáky, zůstaly jen kořínky. Zajímavé je, že jim nechutnaly myriostigmy.

Pane jirko toste neudělal dobře kočky a hlodavci nejvěčí parchanti pod sluncem v loni mě sežraly bestrný gruzony ,a ferak zůstala jenom slupka a trny a steryasi z byly jenom kořeny a lofofory vyžraly středy a vlnu použily na hnízdo .No a kočička či mladej kocourek se mi uvelebil na letošních výsevech naštěstí od pelášil z lehkostí a zanechal v substrátě ťapky a zamáčkly semenáčky mích lobivii no prostě úžasná sranda s kočičkami .s poz.morče.

A vzhledem k výše zmíněným důvodům ma Milan krásnou bílou kočičku, nebo to je kocour Milane?

Vlastností koček je, že jakýkoli sypký substrát dříve či později použijou jako záchod. Ať už je to pečlivě namíchaná zem pro mexikány, jednotlivé součásti kaktusové země ještě před smícháním či třeba miska s čerstvě napikýrovanými semenáčky. Na rozdíl od psa. kočka nechce rozumět slovním povelům, takže zatímco psa snadno naučíte, že do skleníku se nesmí, kočce je to v nejlepším případě jedno, spíš ale myslím, že ji těší sledovat lidi jak se rozčilujou, když při sázení sáhnou do hovna, eventuálně když z něj vzpreparovávají včera přepikýrované semenáčky. Škody způsobené myšmi v počtu, kdy se jich kočka ještě nebojí, zdaleka nedosahují výše škod způsobených jedinou kočkou. Kocouři pak jsou ještě lepší, neboť si kromě výše popsaného si značkují teritorium silně páchnoucí močí, přednostně pak ty části teritoria, co se berou do ruky.
Na myši jsou nejlepší pastičky a na kočky pak lovecky vedený pes.

Na stráži


By jmusil at 2011-10-21

a pro jistotu ještě jedna ze dvou záložnic


By jmusil at 2011-10-21

Upřímně ten zrzavej kocour je na myši lepší, kočka se víc mazlí ale myši ji moc neberou .
Bydlím uprostřed zástavby, přesto jich přinesou na práh aspoň 10 za sezonu. To by bylo sežranejch nebo okousanejch kaktusů

Zdravím a už ji tady- tu kočku mám a adoptovala si navíc jedno kotě, tak snad se nic nestane. Upřimnou soustrast postiženým. Je to k nasr... .

Soucitim, hrozna skoda. Pisu si na seznam "poridit kocku" az budu mit jednou sklenik, tohle bych fakt necekal...

Chvíli jsem vejral na tu tvojí první misku, přemýšlel, kde že jsou ty obratlí škůdci a na čem že to parazitují, když tam nic není. Tedy než jsem si přečetl text.

Někde jsem už to asi zmiňoval, jak mi taky myši okusovali sbírkové kaktusy a sklízely veškerá semena. Ale to bylo ve skleníku
V tom sklepu je to asi ještě horší, protože tam mají víc klid.
A kočka je dobrý preventivní řešení
Stačí, když jí cítěj a drží se dál.

Jirka napsal: Buď jsem se přehlédl nebo toto tema ještě nebylo vzpomenuto, fakt je ten, že potvor, které škodí, zas tam málo není. Pro některé z nich začíná sezona, tak je třeba na to upozornit.
Častým návštěvníkem skleníků a sklepů jsou v zimě hlodavci různých druhů. Jsou to dva roky, co mi myši ve sklepě komplet vyplenily několik misek s desítkami dvouletých semenáčů astrophyt a ještě více ariáků. Byli to takoví malí šmejdi, sotva je bylo vidět, nakonec jsem jich pochytal pět. Shodou okolností jsem neplánovaně obdržel do baráku kotě, od té doby nic. Ale pasti mám preventivně nastraženy v mezerách mezi přepravkami každý rok.V první misce byly ariáky, zůstaly jen kořínky. Zajímavé je, že jim nechutnaly myriostigmy.

Co dodat.Právě jsem zjistil,že myši vyžraly i jednu booliJak se háčky prokousaly ví sna jenom ony a Bůh.

Buď jsem se přehlédl nebo toto tema ještě nebylo vzpomenuto, fakt je ten, že potvor, které škodí, zas tam málo není. Pro některé z nich začíná sezona, tak je třeba na to upozornit.
Častým návštěvníkem skleníků a sklepů jsou v zimě hlodavci různých druhů. Jsou to dva roky, co mi myši ve sklepě komplet vyplenily několik misek s desítkami dvouletých semenáčů astrophyt a ještě více ariáků. Byli to takoví malí šmejdi, sotva je bylo vidět, nakonec jsem jich pochytal pět. Shodou okolností jsem neplánovaně obdržel do baráku kotě, od té doby nic. Ale pasti mám preventivně nastraženy v mezerách mezi přepravkami každý rok.V první misce byly ariáky, zůstaly jen kořínky. Zajímavé je, že jim nechutnaly myriostigmy.

miro napsal: líh pijou i kaktusáři.

No ještě že ten líh má na kaktusáře opačné účinky , než na ty breberky
Teda alepoň pokud je v přiměřeném množství

Mamlas napsal: Vlmatka a kořenovka jsou různé druhy ..
Jestli je zamořeno málo rostlin, tak dobře funguje štětec s lihem. ..líh bez konkurence. Je tu několik ale, ....

líh pijou i kaktusáři.


Promiň, ale to mě napadlo jako první pozitivněnegativní zkušenost u jednoho kaktusářského dědka z Vysočiny, co si na vlnatku a kořenovku od svojí manželky pravidelně fasoval slivovicu.

Děkuji všem za komentáře.
Zajímavá bude zkušenost z toho Agrionu, tak se nezapomeňme pochlubit, až ji někdo budeme mít

Ještě k té zálivce.
Cykas má pravdu . S první zálivkou jsem taky vždy opatrný, případy jsou známé, takže ani v tomto případě to nebudu doporučovat.

Pamatuji si , že Jirka Krechovský kdysi dával do první zálivky hnojivo a tvrdil, že si nejvíce vezmou, ale ani tomu jsem nikdy nepodlehl. Vždy zalévám čistou vlažnou vodou, i když je to pakárna v tom množství

Ani si ale netrofám dát chhemii a hnojivo do jedné zálivky, ale koukám, že to možná je zbytečná obava :

J. Musil napsal:
A ještě jeden dotaz, dáváte chemii hned do první zálivky nebo v tomto případě nejdřív zalít načisto a teprve až se chytí tak zalít utrejchem ?

Myslím, že několikrát byla popsána sitace, kdy pěstitel zalil rostliny nějakým insekticidem hned v první zálivce. A také následky, jaké to mělo .

Takže první a nejlépe i druhá zálivka čistou vodou, pak už je to jedno. Střídám Mospilan (vlnatka), ..., Omite a Talstar (sviluška). Jedna zálivka začátkem května, po 10 zopakovat a totéž v září, k tomu dávám hnojivo, tady střídám Pentakeep, Kristalon a Wuxal.

Filip Jelínek napsal: Pokud můžu doporučit něco systémovýho do bytu, tak Agrion Delta. Vyzkoušel sem na pokojovkách a funguje, přišel sem na něj přes citrusářský stránky, když sem hledal něco co se dá použít i v bytě. Určitě jsou i jiný účinnější prostředky, ale valná většina je v obytných prostorách dost problematická.

Agrion je super a nikdy mě s pokojovkama nenechal ve štychu (svilušky vždy na první pokus ). Přijde mi ale takový mastný a rostliny jsou po něm zvláštně lesklé. Zkoušel to někdo na kaktusech?

Mamlas napsal: Vlmatka a kořenovka jsou různé druhy a žijí na různých částech rostlin, na kořenech bych vlnatku nečekal, proto navrhuju vyndar zkušebně 1-2 rostliny a prohlédnout bal. Pokud tam vlnatky nebudou, pravděpodobně nebudou ani na kořenech jiných rostlin.

Taky to tak chápu, takže to vyndání bych viděl spíše z praktických důvodů, lépe by se to mylo.
No uvidíme, jak bude chtít bejt línej

Jinak Filipe díky za tip na ten systémák, doporučím mu to, aspoň to někdo vyzkouší na kaktusech

Pokud můžu doporučit něco systémovýho do bytu, tak Agrion Delta. Vyzkoušel sem na pokojovkách a funguje, přišel sem na něj přes citrusářský stránky, když sem hledal něco co se dá použít i v bytě. Určitě jsou i jiný účinnější prostředky, ale valná většina je v obytných prostorách dost problematická.

Vlmatka a kořenovka jsou různé druhy a žijí na různých částech rostlin, na kořenech bych vlnatku nečekal, proto navrhuju vyndar zkušebně 1-2 rostliny a prohlédnout bal. Pokud tam vlnatky nebudou, pravděpodobně nebudou ani na kořenech jiných rostlin. Teď vyhubit viditelné škůdce a zjara do první zálivky confidor nebo actaru, ta rostliny na půl roku otráví a škůdci vyhynou.
Jestli je zamořeno málo rostlin, tak dobře funguje štětec s lihem. Pokud se v chemii rostliny jen koupou, tak to do sebe nepřijmou a chemie funguje jen dotykově, a tady je na bezobratlé líh bez konkurence. Je tu několik ale, které brání většímu užití lihu, třeba v postřiku:
Líh je dosti těkavý, takže smáčená místa silně ochlazuje.
Líh rozpouští voskové povlaky, což může na některých kaktusech nechat skvrny
Lihové páry ve směsi se vzduchem tvoří výkonnou výbušninu, kterou je snadné iniciovat i malou jiskrou, třeba rozsvícením. Navíc jsou těžší než vzduch, takže vyvětrat je není jednoduché.
Takže líh v postřikovači je zlý pán, na štětečku dobrý sluha.

Dobrý způsob na tenhle problém, je ponořit rostliny i s květináčem celé do roztoku. třeba ten sumithion, nebo něco jiného. Ponechat alespoň pět minut ( dokud uniká vzduch) a pak uložit na stinné teplé místo. S třiceti rostlinami by to neměl být problém.Horší je pokud si s tím dotyčný má zasmradit pražský byt. Vzhledem k momentálnímu počasí může takový problém nastat.V tom případě bych rostliny vyjmul ze země, zkrátil kořeny, očistil proudem vody, vykoupal v chemickém přípravku a po usušení bych je uložil na místo, které bych vzhledem k situaci zvolil. Sklep,chodba atd. No a až bude počasí, tak bych rostliny zasadil do nového substrátu, případně i květníků. Před sázením bych ještě rostliny postříkal chemií.

Předminulej tejden jsem byl u příbuznýho na Šumavě a přivezl mi ukázat ( bydlí jinak v Praze) kaktus, kterej je totálně zamořenej vlnatkou.
Má zhruba 30 rostlin a docela mu rostly , ale najednou tohle. Docela mě to vyděsilo. Musím se přiznat, že ač pěstuji kaktusy více než 20 let , tenhle problém jsem ( bohudík) nikdy nemusel řešit.
Takže bych docela rád zkonzultoval postup:
1) vše vyndat z květníku a ložiska mechanicky vyčistit a vymít ve vodě s jarem (?)
2) nechat vysušit a dočistit
3) vykoupat celé rostliny v chemii ( Sumithion ? s kapkou jaru , máte vyzkoušeno případně něco jiného ?)
4) Rostliny nechat uschnout
5) Zasadit
6) na jaře zalít systémovou chemií ( Actara apod )

A ještě jeden dotaz, dáváte chemii hned do první zálivky nebo v tomto případě nejdřív zalít načisto a teprve až se chytí tak zalít utrejchem ?

Předem díky !
Jirka

PS: foto je z mobilu, tak se omlouvám za sníženou kvalitu , ale pro názornost myslím dostatečný