Téma:

Dejme tomu do těch 14 dní, pokud se to týká přímého poškození rostlin. Pokud by šlo o poruchy růstu, tak tam bohužel žádná hranice neexistuje. Ale v případě masivního napadení červcem ti stejně nic jiného nezbyde, než aplikaci provést.

Za jak dlouho po aplikaci by jsem mohl vidět výsledky? Myslím tím, za jak dlouho po testovacím vzorku se mohu rozhodnout, že je vše v pořádku. 
Třeba do týdne padnou všechny mrchy, ale aby mi třeba za 14 dní nepadly i kytky. A já měl už zalito všechno. 

Bohužel se asi potvrzuje to, že acetamiprid je z neonikotinoidů nejslabší. Proto ho také jako jediný ponechali, rezistence na něj není jestli, ale jenom kdy. Ta Actara s Confidorem by měla být v pořádku, je tady ale jedno malé ale... To spočívá ani ne tak v obsahu účinné látky, ale v doprovodných nosičích . To bývá u generických přípravků či u přípravků stejného názvu, ale vyráběných někde v Tramtárii někdy docela problém a týká se to bohužel i profesionálních přípravků. Proto ti vřele doporučuju- před plošným použitím si otestuj menší vzorek a až potom ve velkém. A zásadně zálivkou, nikoliv postřikem.

Tak jsem si říkal, do jakého vlákna já to mám napsat, protože v sekci o ochraně a chorobách je toho tolik, že je tu ledacos vícekrát, jak tak koukám. 
Tak jsem to hodil sem....je to přeci jen nejvíce nafouknuté vlákno.  

Tak od začátku: 
Díky loňské akci "záchrana tří květináčků s výsevy" jsem si do fytotronu natáhl vlnatku. Což jsem zjistil někdy v zimě, kdy jsem ji tam najednou zaregistroval. A tak jsem se vrhnul na její likvidaci. Jak jsem byl překvapený, že likvidace nejde podle předpokladu. Jediný prostředek (systémový) který je dnes k sehnání je Mospilan.Tak jsem rozdělal dle návodu roztok a pěkně jsem rostlinky s pomocí maminky (od prosince jsem doma s rozlámanou nohou, takže hlavně z počátku jsem byl jako mimino co si nedošlo ani na záchod), která nadávala co krok (hold miluje veškeré mé koníčky a speciálně, kdy se do nich může aktivně zapojit) někdy na jaře, kdy bylo venku zrovna pěkně, postříkal. Sajrajt byl na každém kousíčku a jelikož má mít systémový účinek, tak jsem si říkal, paráda.....mrchy......máte to spočítané. Ale jaké bylo překvapení, když jsem o týden později zjistil, že vlnatky je tam tam ještě více a dokonce má už u patiček semenáčků pěkné chaloupky a vyvádí celé školky mladých. A to nemluvím o tom, že jsem si "popálil" dva druhy gymen. Polovina šla pa a zbylá je tak nádherně červená a zaseknutá, že nevím, zda to rozchodí.  
Tak jsem se rozhodl ke kroku "K". Projel jsem internet a sáhl mimo dosah EU. 
A dnes mi dorazilo pár balíčků kdysi používaných chemických srandiček. Aktara a Konfidor. A potom jako dárek nějaký Alatar a ještě jedna sajrajtovina. Objednávka byla pokusná. Netušil jsem, zda mi vůbec něco dorazí a jak to bude vypadat, ale už jsem opravdu nevěděl co s těmi breberkami dělat, aniž by jsem musel každý semenáček samostatně probrat pod lupou a každou jednu vlnatku hnát oštěpem z párátka ke zdi, kde ji konečně zlikviduji. Nemám až tolik výsevů v porovnání s některými...ale přeci jen pár set semenáčků tady je. 
Tak by mě tedy zajímalo, jestli nemá někdo s těmito dnes dostupnými pytlíčky nějakou zkušenost. Jinak s Aktarou a Konfidorem budu pracovat tak, jak je tady na fóru v mnoha odkazech uvedeno a na ten zbytek se budu muset pod drobnohledem podívat. 

Díky, nachystám odvetu. Připadá mi, že je jich letos víc. Když jsem plela záhon pro rajčata, narazila jsem co chvíli na mraveniště.

napsal:

Nevíte někdo, jak vypudit mravence z květináče? Zjistila jsem, že se mi stěhují i s vajíčky do misky s ferákem. Je to velká rostlina, cca 25 cm v průměru.

Na vypuzení mravenců i jiného hmyzu postačí mleté čili, asi půl kávové lžičky na litr vody rozmicháme v postřikovači a postřikáme povrch květináče, substrát vydatněji. Mravenci se budou škrábat i za ušima. Aplikaci provádíme nejlépe venku, ať mravenci nezalezou mezi květníky a pod. Rostlinám čili paprika neškodí, odzkoušeno. Pozor na oči!!! Pří odrazu funguje jako pepřový spray! 
 

Začít pěstovat "na žabáka" /vtip/

Nevíte někdo, jak vypudit mravence z květináče? Zjistila jsem, že se mi stěhují i s vajíčky do misky s ferákem. Je to velká rostlina, cca 25 cm v průměru.

tak musela z domu...som rad ze si sa takej zeny zbavil

krasny pavuk.to je nejaka teraphosa?

U nás mačku zastupuje pes   - ten už chytil niekoľko myší, dokonca i veveričku.

Bola jedna myška malá,
mačka za ňou pozerala,
hop a skok a už ju má,
malá myška zomiera,

... len taká asociácia z detstva. Jedna hororová riekanka, nič za tým nehľadajte ...

... snáď iba jednu (dve) whisky ...

Dnešný úlovok   , síce v inej časti pivnice, ale je aspoň o jednu menej. Snáď bola len jedna.

Dneska som si všimol, že myši ochutnali môj sukulent . Už som nachystal šlopec .
Ospravedlňujem sa za kvalitu fotiek - fotené v tme.

Makku napsal: Zdravím, objevil jsem na ani ne ročních semenáčcí malé housenky, trochu připomínají smutnice, jen vegetují na nadzemní části rostlin. Vypadá to, že ožírají čerstvě přirostlé areoly, ze kterých pak opadají trny.
Přikládám foto škůdce i poškozených rostlin.

poškozené jsou vpravo dole, snad je to vidět i bez označení.
Samozřejmě bych to mohl postříkat mospilanem a asi by zabral, ale tak nějak nechci zbytečně používat chemii, když ani nevím proti komu.
Zná někdo tohoto škůdce? Předpokládám larva nějaké mouchy či drobného motýla (můry)

Děkuji Perimu za radu ,
jak napsal, jsem udělal. Použil jsem Karate, semenáčky bez poškození přežily všechny. Pro jistotu jsem ošetřil nejprve pár misek, a po pár dnech všechny malé semenáčky. Poškození už odrůstá a po odrostu se ukázalo v mnoha miskách.



Ještě bych doplnil, že larvy či housenky měli zelenavou barvu a byly větší než larvy smutnic co znám z výsevů, takže na smutnice to nevypadá, ale hlavně už je snad po nich.
Ještě jednou díky za radu

Makku napsal: A je dobre snizovat koncentraci u semenacku? Mam strach z jejich poskozeni. Pred dvemi lety jsem strikal stejne stare semenacky proti svilusce a par z nich zarvalo a velka cast pul sezony stagnovala.

Pyretroid by rostlinky poškodit neměl, zkus jich nejdřív pár a pak ostatní.

A je dobre snizovat koncentraci u semenacku? Mam strach z jejich poskozeni. Pred dvemi lety jsem strikal stejne stare semenacky proti svilusce a par z nich zarvalo a velka cast pul sezony stagnovala.

Podle té černé hlavičky, pokud to dobře vidím, by to mohla být klidně i larva smutnice. Právě černá hlavička je identifikační znak. Nesmí tě zmýlit to, že ožírá i vršek,protože některé napadají i živou tkáň. Ale i kdyby to bylo něco jiného,ošetřil bych to nějakým pyretroidem, byla by škoda přijít o semenáčky, navíc je to poškození u vrcholů.

Zdravím, objevil jsem na ani ne ročních semenáčcí malé housenky, trochu připomínají smutnice, jen vegetují na nadzemní části rostlin. Vypadá to, že ožírají čerstvě přirostlé areoly, ze kterých pak opadají trny.
Přikládám foto škůdce i poškozených rostlin.





poškozené jsou vpravo dole, snad je to vidět i bez označení.
Samozřejmě bych to mohl postříkat mospilanem a asi by zabral, ale tak nějak nechci zbytečně používat chemii, když ani nevím proti komu.
Zná někdo tohoto škůdce? Předpokládám larva nějaké mouchy či drobného motýla (můry)

No tak s vlasy na tom budeme stejně Stenly. K tomu Arpalitu- není to moc používaný způsob, podle mě je to škoda, protože ten permetrin působí docela dobře, zvláště v případech, kdy je třeba likvidovat červce. ideální je, jak správně píšeš, rostliny v něm vykoupat, tak se nechají zlikvidovat i ty na kořenech. Nedosahuje to samozřejmě účinku např. Moventa nebo neonikotinoidů, ty mají svoje těžiště ve vegetaci, kdy už není možné s kytkami hýbat, ale právě pro tu nouzovou situaci je to dobré řešení. K té koncentraci- normálně takovou, v jaké se koupe pes- nikoliv kočka, pro tu je permetrin smrtelný! Tedy do kýble s vodou prostě nalít štamprle , rozmíchat a rostliny vykoupat. Jak dlouho- aby byly celé dobře omočené, dejme tomu nějaké dvě-tři minuty koupat. Před třemi nedělemi jsem musel udělat to samé, po dlouhé době jsem objevil červce na části acanthodesů, tudíž šly ven, kořeny pryč, omýt, vyšamponovat, osušit, zasadit. Poškození nulové, červec pryč.

Peri, díky za reakci a potvrzení. A hlavně za ty skvělé články!
K tomu šamponu Arpalit a jeho použití... napadlo mě, používat ho jako preventivně při pořízení nových rostlin, prostě je celé na nějakou dobu namočit..... :
Jak ho ředit-neředit :

Ptám se jako plešatý (hoooodně nakrátko střižený ) a tudíž s šampony nezkušený...

Asi bych jako tvůrce článku měl zareagovat. Tedy- pro případ, který popisuje Stenly, by se jako přípravek první volby mohl použít takový, který obsahuje permetrin- obchodní název např. Bio Kill, je to permetrin ve sprayi, měl by se dostat. To nebezpečí u nenapitých rostlin, které zmiňuje Tom, zde opravdu existuje, problém je ten, že různé rostliny na akaricidy různě reagují. Tudíž v tomto případě nenapitých rostlin bych volil permetrin a po napití bych provedl serii postřiku dle výše uvedeného, nikdy pouze jedním! Pokud by se rostliny zároveň přesazovaly, bylo by možné použít i šampon Arpalit, který permetrin obsahuje také. Pokud bych už chtěl volit do prvního postřiku akaricid, volil bych Floramite- je ze všech nejtolerantnější a má záběr na to, co potřebujeme likvidovat- tedy hlavně dospělce. A ještě dodatek pro Chovenese- 8x stříkat Mospilan na vlnatku je teda docela hodně. Je otázkou, jestli není vlnatka-červec- na podzemní části, tedy na kořenech. Pokud ano, a stěhuje se, tak postřik Mospilanem nepomůže, z důvodů, které jsou napsány v části věnovaném červcům. V tomto případě buď provést zálivku nebo použít přípravek Movento, který je schopen se stáhnout do kořenů a tam působit.

Tom napsal: Stenly, já bych byl opatrný. Nemám dobrou zkušenost s ošetřením rostlin proti svilušce před napitím rostlin. Tehdy jsem přišel o cca 30 až 40 semenáčků a rostlin notokaktusů. Ostatní rody neměly takový problém.

To je právě to, s čím si nejsem jistý a ke konci napsal s tím, že třeba někdo zareaguje
Díky Tome...
asi počkám s kompletním postřikem po napití, akorát ty napadené už příští týden tu dobrotu dostanou....

Stenly, já bych byl opatrný. Nemám dobrou zkušenost s ošetřením rostlin proti svilušce před napitím rostlin. Tehdy jsem přišel o cca 30 až 40 semenáčků a rostlin notokaktusů. Ostatní rody neměly takový problém.

Tak přátelé, pro boj s tou žravou sviňou jsem se rozhodl následovně. Po znovupřečtení tohoto skvělého seriálu v IN..
www.incact.cz/index.php/2019/rijen-2019-210/335-skudci-choroby-ochrana-a-prevence-cast-sviluska

budu postupovat takto:

1. První postřik snad příští týden a to
Floramite 240 SC
2. Druhý postřik po týdnu a to Vertimec
1,8 EC
3. Možná budu ještě pro jistotu aplikovat
třetí postřik po týdnu a to Nissorun
10 WP. Ale zde ještě nejsem pevně
rozhodnutý, zda ho ještě dávat.

Nutno podotknout, že rostliny nejsou ještě napité, tak by to snad neměl být problém.... :

MarHer napsal: Stenly, ze své zkušenosti mohu říct, že Careo ultra na svilušku nefunguje (i když to ti potvoráci píšou na obalu), myslím, že na fóru už o tom byla zmínka.

No,nechci nějak obhajovat tuto značku,přípravek... ale ze své zkušenosti mohu říct, že v malém napadení jako prvotní funguje. Dále samozřejmě bude následovat další ošetření.

Stenly, ze své zkušenosti mohu říct, že Careo ultra na svilušku nefunguje (i když to ti potvoráci píšou na obalu), myslím, že na fóru už o tom byla zmínka.

JAKÝ JE ROZDÍL mezy mospilanem táké bojuji s vlnatkou loni jsen střikal 8 krát vždy po10 dnech stále se ukazuje

V pátek a sobotu jsem stěhoval část sbírky do skleníku, Astra zůstala ještě ve sklepě. Při důkladné kontrole jsem ji objevil, sviňu jednu! Svilušku, naštěstí jen na čtyřech lophophorach a dvou M.toluca. Bohužel, počasí nedovoluje nějaký kompletní postřik celé sbírky, tak tyto kusy šly do karantény, postřik zatím jen CAREO Ultra. Příští týden pokud to půjde ,bude celá sbírka preventivně ošetřena postřikem VERTIMEC 1,8 EC.
A otázka na vás,přátelé.... ? Jak by jste to řešili vy....?
A taky jsem zkusil udělat pár fotek pod mikroskopem, tak se taky pokochojte tím pohledem na tu sviňu žravou... ?







Tyto fotky jsem nazval "částečné zatmění měsíce" ??? Oprava: "sbírky" ?

PetrVod napsal: Díky za rady. Tím postupem s omytím a uvedením do tepla jsem si nebyl moc jistý. Nepřeruší to u těch rostlin zimování? Není lepší, jak píše víše karjan jen vyndat, očistit a nechat nasucho do jara?

Já tak ošetřuji rostliny, které si vozím z výstav a z Plzeňské tomboly. Rostlinám to nevadí, probudí se a pak zase usnou. V zimě se rostliny nestříkají a tak nehrozí popálení od zbytků chemie na rostlině. Moc chemie popálení rostlin v jarním sluníčku!!! Moc chemie popálení rostlin v teplé vodě!!! Vždycky je lepší nejdřív vykoupat v teplé vodě a potom aplikovat doplňkovou chemii raději bez kontaktu. Pokud jsou rostliny čisté udělám jen fumigaci v novinách. Pak koupu ve vaně jako první zálivku 52 °C 20 minut i s květináčem. Žadný perlit, rašelina, lignopoor a jiné substráty co plavou na vodě. Základem je cihelná drť a písek. V září poslední zálivka nebo vybrat vykoupat přesadit. Vykoupáním se rostliny zbaví škůdců a odsolí substrát. Koupání dvakrát ročně a kaktusy se stříkat nemusí. Pro balkonáře suprová technologie.

Díky za rady. Tím postupem s omytím a uvedením do tepla jsem si nebyl moc jistý. Nepřeruší to u těch rostlin zimování? Není lepší, jak píše víše karjan jen vyndat, očistit a nechat nasucho do jara?