Téma:

Je to dlouhá doba, co jsem zaregistroval naposled projevy poškození sviluškou - ale evidentně ve sbírce je, jenom nedochází k jejímu přemnožování a tím pádem poškozování rostlin. Domnívám se, že je to díky pěstování ve volné kultuře, která sviluškám nesvědčí. Nejsem si jistý, že by tohle šlo dobře praktikovat i ve skleníku, ale kdoví ...

Domnívám se, že při použití chemie taky nedochází ke stoprocentní likvidaci, to by stačilo jednorázové použití a byl by klid "na věky".

Pokud nepěstujeme kaktusy v laboratorních podmínkách v dokonalé izolaci od vnějšího prostředí, tak se škůdci budou do sbírky pořád opakovaně dostávat. Myslím si, že jde o to, aby byl vytvořen stav, kdy nedochází k poškozování rostlin. Cestu si musí najít každý sám ...

Diky za prispevek. Nebal jsi se ale prenosu svilusek na ostatni kytky? Tusim ze chemii nepouzivas, je tohle zpusob jak se snazis eliminovat svilusku bezne?

Svilušky jsou prevít a frajleje jim chutnají hodně.

Vloni před zimováním jsem měl na frajlejích plody, tak jsem je nechal v obýváku, aby plody uzrály. Na jedné jsem semena sklidil rychle, na druhé to šlo pomaleji a docela plod rostlinu vysával. Samozřejmě jsem mírně zaléval. Plod jsem nakonec v prosinci sklidil, ale rostlina byla dost vycuclá a taky se na ní objevilo poškození sviluškami, kterým se v teple a suchu náramně líbilo. Na stejném okně byly i semenáčky jiných kaktusů, těch si ovšem nevšímaly.

Abych to zkrátil - do konce zimy na jedné rostlině bylo vidět slabší poškození, ta druhá frajlea vypadala úplně mrtvě - seschlá, celá potažená nazrzlým povlakem po poškození sviluškami. Zálivka nepomáhala - rostlina se nedokázala napít. S rostlinou jsem se rozloučil a v květnu (spolu s několika jinými "mrtvolkami") jsem ji vyložil ven. Letos celkem dost pršelo a asi po 3 týdnech jsem viděl, že rostlinka se napila a v rezavém povlaku se objevily trhliny.






Rostlinku jsem umístil do sbírky mezi větší rostliny tak, aby byla více-méně celý den ve stínu a pravidelně jsem ji zaléval vrchem včetně těla (svilušky mají rády sucho a teplo).

Po necelých 2 měsících je vidět intenzivní růst - bude žít.

Housenku si umím v lufťáku představit. Sice duby v bezprostředním okolí nejsou, ale kdo ví.

Možná jsem na něco přišel. Před několika dny jsem objevil stejné poškození jak na malých lithopsech, tak na několika semenáčích kaktusů. Už jsem to měl i minulý rok.
Zdálo se mi, že se to stalo jen v létě, ani na jaře a snad ani na podzim.
Myslel jsem nejprve, že slimáci, ale měl jsem tam granule a poškození bylo vždy rozlohou malé.
A letos jsem objevil mezi kaktusy krásnou housenku. Lezla tam a já nevěděl co je zač.
Až jsem si přečetl tenhle článek :
www.idnes.cz/brno/zpravy/housenka-pozira-stromy-duby-bekyne-velkohlava.A190710_488157_brno-zpravy_krut
Bekyně velkohlavá.
Já mám kousek od kaktusů dva velké duby. Jak je v článku uvedeno, žerou hlavně dubové listí, ale žerou i ostatní.
Mají v roce jen jednu generaci a housenky se líhnou v létě. Při silném větru to odvane housenky do okolí.
Co říkáte?

Štefan napsal: Nevím, nevím -jsou to semenáčky, to poškození mi připadá relativně malé - pomohlo by samozřejmě dodat velikost těch rostlinek. Záleží i na umístění semenáčků. Mně napadl požer od larev mušek r. Sciara. Já jsem si je svého času zavlekl komerčním zahradnickým substrátem a leta trvalo, než jsem se jich úplně zbavil (nepoužívám chemii).

Semenáčky astrofytů mě zase sežraly housenky nějaké můry (už se to tady taky objevilo), ale bylo to na konci léta (housenky byly v půdě a semenáčky mizely - až po vyklopení celého květináčku se objevily zelené nechlupaté housenky.

Pokud nemáte nic proti používání insekticidů, asi by pomohlo prolití celého substrátu.

Semenáčky jsou od 0,5 do 1 cm. Na sciary jsem myslela, ale ze substrátu nic nelétá. Chystám se zalévat roztokem mospilanu, tak to snad zabere. Lithopsy mám ve fóliovém tunelu a žralo se přes noc. Na dnešek jsem misku vzala do ložnice a další požer se neobjevil. Kromě lithopsů mám na stejném místě dvouleté semenáčky kaktusů, ty nebyly napadeny.

Před lety se mi doma objevil na okrasných kytkách brouk s ohromným apetitem. Rychle se pohyboval a dokázal spořádat docela velké kusy listů. Dokonce jsem ho při tom pozorovala. Tenkrát jsem ho chytla a vyhostila, ale už si ani nevybavím jeho vzhled. Možná to byl jeho příbuzný.

Nevím, nevím -jsou to semenáčky, to poškození mi připadá relativně malé - pomohlo by samozřejmě dodat velikost těch rostlinek. Záleží i na umístění semenáčků. Mně napadl požer od larev mušek r. Sciara. Já jsem si je svého času zavlekl komerčním zahradnickým substrátem a leta trvalo, než jsem se jich úplně zbavil (nepoužívám chemii).

Semenáčky astrofytů mě zase sežraly housenky nějaké můry (už se to tady taky objevilo), ale bylo to na konci léta (housenky byly v půdě a semenáčky mizely - až po vyklopení celého květináčku se objevily zelené nechlupaté housenky.

Pokud nemáte nic proti používání insekticidů, asi by pomohlo prolití celého substrátu.

Nejspíš myši, kterých jsou letos mraky. I mně se dostala do starého skleníku a jednu lobivku zdecimovala zcela a dvě fraileje nakousala.
Jara
www.kaktusy-adenia.wz.cz

Zdravím a prosím o radu. Cosi mi během noci požralo semenáčky lithopsů. Netuším, o co jde a jak proti tomu zabojovat.

... abych navázal na svůj předešlý příspěvek ... myším zachutnala i Sulcorebutia arenacea - vybraly si jednu ze 4 v řadě - tří si nevšimly, ze čtvrté užraly celou hlavičku.

Květináčky jsem dal venku na déšť a po cca 1 měsící jsem obsah vyklopil.

Sulcorebutia arenacea





Jsou patrné 3 nové hlavičky vyrůstající ze zásobní "řepy".

Weingartia westii



Ze 4 rostlin 2 "mrkvičky" shnily, 2 vypadají zdravě (na snímku jenom jedna), ovšem zatím bez náznaku nárůstu nových hlaviček. Byly to menší semenáčky (loňská akvizice z ostravské výstavy) s menšími kořeny. Dal jsem to všechno do jednoho květníku a uvidíme ...

Minulý týden jsem dostěhovával kaktusy ze sklepa - letos jsem měl nadmíru namnožené myši - jedovaté návnady mizely, pastičky se plnily, ale i tak to nezůstalo beze škod.

Weingartie chutnaly opravdu hodně ... moc z nich nezůstalo, přitom lofofory anebo copiapoje kousek vedle zůstaly bez povšimnutí

Díky za radu, nicméně rostliny mám ve venkovním vyvýšeném záhonu pouze krytém kašírovanou fólií při špatném počasí, tam by to použít asi moc nešlo. Tentokrát jsem, sice nerad, použil chemii (ovšem nějakou ekologickou variantu granulí proti slimákům - inspirovala mě návštěva BZ Karlovy univerzity v Praze, kde jsem tyto granule i s mrtvými slimáky nacházel na venkovních záhonech).

Štefan napsal: Pennispinosu prostě slimáci milují. Ať ji schovám kamkoli, vždy si ji najdou.

Štefane namíchej si mletou čili papričku, kávová lžička na litr vody a po asi hodině rozprašovačem postříkej podlahu -vstup do skleníku, popřípadě okolí skleníku pokud by nalezli i okny a pod. Pozor na oči! Můžeš tím stříknout i místa kde se ti slizouni rádi zdržují.

Pennispinosu prostě slimáci milují. Ať ji schovám kamkoli, vždy si ji najdou.

Dodo, mně se to masivně rozmnožilo taky, už druhý rok. Nepozoroval jsem, že by tenhle pavouček kytkám nějak škodil. Jak píšeš, žere hlavně pyl, jak z květů, tak ten co lítá vzduchem. Pyl myslím ani nepřenáší. Sledoval jsem už druhý rok, jestli je predátorem svilušky. Podle mě je to blbost. I letos jsem našel první svilušku, proto jsem dnes stříkal. Zahubí to i toho pavoučka, nedá se nic dělat.

jsou to sametky, oproti svilušce se pohybují docela rychle, rostlinám neškodí, larvy se živý krví dospělá samička po nakladení vajíček umírá

Tohle by měla být s největší pravděpodobností Sametka. Patří sice do stejného řádu jako Sviluška (sametkovci), ale rostlinám by škodit neměla.
Pro jistotu si ale ještě počkej na jiný názor.

Letos se mi ve skleníku silně přemnožil drobný "červený pavouček" (viz foto). O svilušku se nejedná, proti ní je podstatně větší a rychle se pohybující, jasně oranžově červené barvy. Nevšiml jsem si, že by tento pavouček nějak škodil kytkám nebo květům, kde se jim hlavně líbí (připadlo mi, jako by se živili pylem). Téměř každá kytka je "obsazená" obdobně, jak vidíte na fotce - tudíž desítky tisíc v celém skleníku. Ví někdo co to je a máte nějaké zkušenosti? Mám nějak a něčím zasahovat? Poraďte. Díky

ploštice mají bodnosavé požerové ůstrojí-tzn.napíchne a bumbá

Mě ožírají kaktusy škvoři a sarančata.

Chtěl bych se zeptat zda může žrát půlroční semenáčky ploštice Ruměnice pospolná (Pyrrhocoris apterus). Mám je požrané a není tam žádný slimák, žádná housenka. Semenáčky byly venku ve stole zakryté síťovinou proti hmyzu. Požrané jsou zhora. Jejich velikost je do půl milimetru v průměru a 1 cm vysoké. Jediný živočich který se mi tam dostal, a kterého jsem viděl byla tato ploštice.

Tak a mám tu další dotaz. Zajímalo by mě, zda někdo netuší, jak dlouho vydrží roztok Vertimecu "funkční".
Dnes jsem dělal postřik a v rozstřikovači mi zbylo ještě tak litr roztoku. Uvažuji, že, pokud vyjde čas, vrhnu se zítra ještě na zalévání a postřik zbylé části rostlin. Tak doufám, že do zítra si roztok své účinky zachová. Ale pokud by mi měl v rozstřikovači zůstat o něco déle....netuší někdo, kdy v tomto případě dojde jeho "funkční období" ?

Vloni jsem našel několik stejných rovněž ve výsevech astrofyt - než jsem na to přišel, velmi slušně je zdecimovaly. Zajímavé bylo, že housenky jsem nenacházel - zpočátku pouze trus (tmavé kuličky) a chybějící semenáčky, až když jsem vyklopil celý obsah květináčků, tak se objevily.

nezvaný host

To bude něco jiného. Ještě jsem od svilušky uhnilý kaktus neviděl.

Môžem sa spytať, že na vlnatku som prišla až teraz....a kaktus mi už začina hniť, ten lieh už asi nepomôže však? :/ vopred dakujem za odpoved

Novodobá zákeřná sviluška. Nepomůže ani postřik
VIDEO

Miro mě připomněl.
Takže Obratlí škůdci. Zde doslova obratlovci. Sudokopitníci - Srny.

Zkušenosti (nikoli moje, ale možná po kontrole stanoviště taky).
Zimovzdorné Echninocereusy ve volné kultuře na poloskalce v polodivoké zahradě.
Pozor na Srny! Srna přijde, bez zkušeností s kaktusy v naší přírodě, přičichne. Méně bodavé echinocereusy čapne to huby a vytáhne. Začne koštovat. Na patře, dásních a jazyku ji to začne píchat. Kaktus poté vyplivne stranou.
Odolnější proti tomuto škůdci se zdají být typy vzhledově podobné Echinocereusu triglochidiatu apod.
Uvidím zda toto potvrdím z našeho soukromého hospodářského produkčního kopce, kde provádíme několika mikrolokalitovou studii proveditelnosti podnik. záměru. Tam jsme zatím poškození Srnami u E. albispinus, E. baileyi a E. trigl. v gonacanthus, i po odstranění chránícího pletiva, zatím neobjevili. Stejně to budeme muset asi kvůli kravám, nebo ovcím oplotit. Jestli bude nejhůř, tak to oplotíme ve vzteku snad i O. imbricata a bude pokoj, asi pak ale i od nás.

No varoval bych před neuváženým a i nechtěným kombem několika přípravků.
V srpnu jsem zaléval kaktusy na balkóně actarou, část jsem zalil Careem, když mi Actara doprčic ke konci došla. Zbytkem toho Carea jsem pak zalil ještě už částečně zalitou část Actarou - přecejc to jako nevyhleju že, emh ehm. Pak jsem na balkóně stříkal pokojovky a orchideje mixem Nissuron a Omite proti sviluškám. Samozřejmě, že kaktusy dostaly taky část postřiku jak to na ně cákalo bokem a odkapávalo.Pokojovky a orchideje OK, ale náhle mě chcíplio 6 kusů kaktusů od 3 druhů a nevím teď čím to bylo. Nezhnili od kořenů. Náhle začali zavadat. Po vyndání se země jakoby nepracovaly kořeny. A po odříznutí kořenů kdybytam byla hniloba do 72 hodin zbytek těla zčernal/zhnědnul na škvarek a byl suchý.
A teď vím, díky tomuhle mixu 4 fujtablů velký prd. Ani nevím jestli za to může nějaký jediný nebo to bylo kombem 2, 3 nebo všech 4. Naštěstí to nebyla velká ztráta, ale i tak jsem z toho ani vlastně nic nevyzkoumal, když už něco chcíplo. Postihlo to jak nové rostliny, tak 4 leté semenáče, tak tvrdě pěstovanej asi 13 let starej Turbinicarpus.
Koncentrace byly přesně dle návodu (mám i mincovní digitální váhu ns přesností na 0,01 g). Počítat koncentrace umím, to by mě jako chemika a biochemika už z práce hnali kdyby ne, ale stejně je to naprd díky tomu mixu použitýmu naráz.
Jo a proč to bylo takto vše najednou? Nu přece lenost, abych to už měl z krku a nemusel se s tím crcat a měl to už z krku.

To mě připomnělo jak se línej ztrhal. Šel jen jednou a vzal vše najednou, aby se nemusel vracet víckrát.

Na konci srpna každoročně zalévám roztokem Kristalon podzim + Mospilan (nebo Actara). Tento postup se mi osvědčil. Lignohumát používám hlavně na jaře pro nastartování růstu, nyní na podzim bych si netroufl ho použít. Lignohumát by měl pomáhat k rychlejšímu růstu a zakořeňování, což si myslím je na konci sezóny kontraproduktivní. Avšak zkušenost každého pěstitele je důležitější než teorie. Také bude rozdíl v tom, zda se kaktusy na zimu stěhují nebo zůstávají ve skleníku na světle celoročně. Já bohužel musím stěhovat, a proto poslední zálivku dávám nejpozději začátkem září.