Téma:

A je dobre snizovat koncentraci u semenacku? Mam strach z jejich poskozeni. Pred dvemi lety jsem strikal stejne stare semenacky proti svilusce a par z nich zarvalo a velka cast pul sezony stagnovala.

Podle té černé hlavičky, pokud to dobře vidím, by to mohla být klidně i larva smutnice. Právě černá hlavička je identifikační znak. Nesmí tě zmýlit to, že ožírá i vršek,protože některé napadají i živou tkáň. Ale i kdyby to bylo něco jiného,ošetřil bych to nějakým pyretroidem, byla by škoda přijít o semenáčky, navíc je to poškození u vrcholů.

Zdravím, objevil jsem na ani ne ročních semenáčcí malé housenky, trochu připomínají smutnice, jen vegetují na nadzemní části rostlin. Vypadá to, že ožírají čerstvě přirostlé areoly, ze kterých pak opadají trny.
Přikládám foto škůdce i poškozených rostlin.





poškozené jsou vpravo dole, snad je to vidět i bez označení.
Samozřejmě bych to mohl postříkat mospilanem a asi by zabral, ale tak nějak nechci zbytečně používat chemii, když ani nevím proti komu.
Zná někdo tohoto škůdce? Předpokládám larva nějaké mouchy či drobného motýla (můry)

No tak s vlasy na tom budeme stejně Stenly. K tomu Arpalitu- není to moc používaný způsob, podle mě je to škoda, protože ten permetrin působí docela dobře, zvláště v případech, kdy je třeba likvidovat červce. ideální je, jak správně píšeš, rostliny v něm vykoupat, tak se nechají zlikvidovat i ty na kořenech. Nedosahuje to samozřejmě účinku např. Moventa nebo neonikotinoidů, ty mají svoje těžiště ve vegetaci, kdy už není možné s kytkami hýbat, ale právě pro tu nouzovou situaci je to dobré řešení. K té koncentraci- normálně takovou, v jaké se koupe pes- nikoliv kočka, pro tu je permetrin smrtelný! Tedy do kýble s vodou prostě nalít štamprle , rozmíchat a rostliny vykoupat. Jak dlouho- aby byly celé dobře omočené, dejme tomu nějaké dvě-tři minuty koupat. Před třemi nedělemi jsem musel udělat to samé, po dlouhé době jsem objevil červce na části acanthodesů, tudíž šly ven, kořeny pryč, omýt, vyšamponovat, osušit, zasadit. Poškození nulové, červec pryč.

Peri, díky za reakci a potvrzení. A hlavně za ty skvělé články!
K tomu šamponu Arpalit a jeho použití... napadlo mě, používat ho jako preventivně při pořízení nových rostlin, prostě je celé na nějakou dobu namočit..... :
Jak ho ředit-neředit :

Ptám se jako plešatý (hoooodně nakrátko střižený ) a tudíž s šampony nezkušený...

Asi bych jako tvůrce článku měl zareagovat. Tedy- pro případ, který popisuje Stenly, by se jako přípravek první volby mohl použít takový, který obsahuje permetrin- obchodní název např. Bio Kill, je to permetrin ve sprayi, měl by se dostat. To nebezpečí u nenapitých rostlin, které zmiňuje Tom, zde opravdu existuje, problém je ten, že různé rostliny na akaricidy různě reagují. Tudíž v tomto případě nenapitých rostlin bych volil permetrin a po napití bych provedl serii postřiku dle výše uvedeného, nikdy pouze jedním! Pokud by se rostliny zároveň přesazovaly, bylo by možné použít i šampon Arpalit, který permetrin obsahuje také. Pokud bych už chtěl volit do prvního postřiku akaricid, volil bych Floramite- je ze všech nejtolerantnější a má záběr na to, co potřebujeme likvidovat- tedy hlavně dospělce. A ještě dodatek pro Chovenese- 8x stříkat Mospilan na vlnatku je teda docela hodně. Je otázkou, jestli není vlnatka-červec- na podzemní části, tedy na kořenech. Pokud ano, a stěhuje se, tak postřik Mospilanem nepomůže, z důvodů, které jsou napsány v části věnovaném červcům. V tomto případě buď provést zálivku nebo použít přípravek Movento, který je schopen se stáhnout do kořenů a tam působit.

Tom napsal: Stenly, já bych byl opatrný. Nemám dobrou zkušenost s ošetřením rostlin proti svilušce před napitím rostlin. Tehdy jsem přišel o cca 30 až 40 semenáčků a rostlin notokaktusů. Ostatní rody neměly takový problém.

To je právě to, s čím si nejsem jistý a ke konci napsal s tím, že třeba někdo zareaguje
Díky Tome...
asi počkám s kompletním postřikem po napití, akorát ty napadené už příští týden tu dobrotu dostanou....

Stenly, já bych byl opatrný. Nemám dobrou zkušenost s ošetřením rostlin proti svilušce před napitím rostlin. Tehdy jsem přišel o cca 30 až 40 semenáčků a rostlin notokaktusů. Ostatní rody neměly takový problém.

Tak přátelé, pro boj s tou žravou sviňou jsem se rozhodl následovně. Po znovupřečtení tohoto skvělého seriálu v IN..
www.incact.cz/index.php/2019/rijen-2019-210/335-skudci-choroby-ochrana-a-prevence-cast-sviluska

budu postupovat takto:

1. První postřik snad příští týden a to
Floramite 240 SC
2. Druhý postřik po týdnu a to Vertimec
1,8 EC
3. Možná budu ještě pro jistotu aplikovat
třetí postřik po týdnu a to Nissorun
10 WP. Ale zde ještě nejsem pevně
rozhodnutý, zda ho ještě dávat.

Nutno podotknout, že rostliny nejsou ještě napité, tak by to snad neměl být problém.... :

MarHer napsal: Stenly, ze své zkušenosti mohu říct, že Careo ultra na svilušku nefunguje (i když to ti potvoráci píšou na obalu), myslím, že na fóru už o tom byla zmínka.

No,nechci nějak obhajovat tuto značku,přípravek... ale ze své zkušenosti mohu říct, že v malém napadení jako prvotní funguje. Dále samozřejmě bude následovat další ošetření.

Stenly, ze své zkušenosti mohu říct, že Careo ultra na svilušku nefunguje (i když to ti potvoráci píšou na obalu), myslím, že na fóru už o tom byla zmínka.

JAKÝ JE ROZDÍL mezy mospilanem táké bojuji s vlnatkou loni jsen střikal 8 krát vždy po10 dnech stále se ukazuje

V pátek a sobotu jsem stěhoval část sbírky do skleníku, Astra zůstala ještě ve sklepě. Při důkladné kontrole jsem ji objevil, sviňu jednu! Svilušku, naštěstí jen na čtyřech lophophorach a dvou M.toluca. Bohužel, počasí nedovoluje nějaký kompletní postřik celé sbírky, tak tyto kusy šly do karantény, postřik zatím jen CAREO Ultra. Příští týden pokud to půjde ,bude celá sbírka preventivně ošetřena postřikem VERTIMEC 1,8 EC.
A otázka na vás,přátelé.... ? Jak by jste to řešili vy....?
A taky jsem zkusil udělat pár fotek pod mikroskopem, tak se taky pokochojte tím pohledem na tu sviňu žravou... ?







Tyto fotky jsem nazval "částečné zatmění měsíce" ??? Oprava: "sbírky" ?

PetrVod napsal: Díky za rady. Tím postupem s omytím a uvedením do tepla jsem si nebyl moc jistý. Nepřeruší to u těch rostlin zimování? Není lepší, jak píše víše karjan jen vyndat, očistit a nechat nasucho do jara?

Já tak ošetřuji rostliny, které si vozím z výstav a z Plzeňské tomboly. Rostlinám to nevadí, probudí se a pak zase usnou. V zimě se rostliny nestříkají a tak nehrozí popálení od zbytků chemie na rostlině. Moc chemie popálení rostlin v jarním sluníčku!!! Moc chemie popálení rostlin v teplé vodě!!! Vždycky je lepší nejdřív vykoupat v teplé vodě a potom aplikovat doplňkovou chemii raději bez kontaktu. Pokud jsou rostliny čisté udělám jen fumigaci v novinách. Pak koupu ve vaně jako první zálivku 52 °C 20 minut i s květináčem. Žadný perlit, rašelina, lignopoor a jiné substráty co plavou na vodě. Základem je cihelná drť a písek. V září poslední zálivka nebo vybrat vykoupat přesadit. Vykoupáním se rostliny zbaví škůdců a odsolí substrát. Koupání dvakrát ročně a kaktusy se stříkat nemusí. Pro balkonáře suprová technologie.

Díky za rady. Tím postupem s omytím a uvedením do tepla jsem si nebyl moc jistý. Nepřeruší to u těch rostlin zimování? Není lepší, jak píše víše karjan jen vyndat, očistit a nechat nasucho do jara?

karjan napsal:

PetrVod napsal: Zdravím zkušené kaktusáře a měl bych hned první dotaz. Co se škůdci během zimování?
Podědil jsem pár kaktusů + nějaké z výstavy a teď během zimování (při 10°C na balkoně) pozoruju na některých kusech škůdce (vlnatky a svilušky). Stříkat se mi to v zimě nechce a manuálně je odstraňovat je dost neproduktivní...

Napadené rostliny izolovat, vytáhnout z květníku, pečlivě očistit od substrátu a viditelných škůdců, nasucho nechat do jara. Na jaře i s květníkem vykoupat v roztoku např. Mospilanu, nechat oschnout, zasadit a probudit k životu.

Mně se osvědčil tento postup. Rostliny vybrat ze substrátu. Omýt teplou vodou co ruka vydrží cca 40 °C. Zastřihnout kořeny. A nechat v teple bytu několik dní. Potom na noviny nastříkat postřik pro domácnosti proti letajícímu a lezoucímu hmyzu, přidat vrstvu nepostříkaných novin a rostliny do toho zabalit. Takto zabalené rostliny dát na zimoviště. V žadném případě postřik nestříkat na rostliny je příliš koncentrovaný a rostliny se na jaře na sluníčku spalí. Po čtrnácti dnech rostliny vybalit a již snimi nákládat, jak jste zvyklí. Rostliny do jara zakoření. Radek

PetrVod napsal: Zdravím zkušené kaktusáře a měl bych hned první dotaz. Co se škůdci během zimování?
Podědil jsem pár kaktusů + nějaké z výstavy a teď během zimování (při 10°C na balkoně) pozoruju na některých kusech škůdce (vlnatky a svilušky). Stříkat se mi to v zimě nechce a manuálně je odstraňovat je dost neproduktivní...

Napadené rostliny izolovat, vytáhnout z květníku, pečlivě očistit od substrátu a viditelných škůdců, nasucho nechat do jara. Na jaře i s květníkem vykoupat v roztoku např. Mospilanu, nechat oschnout, zasadit a probudit k životu.

PetrVod napsal: Zdravím zkušené kaktusáře a měl bych hned první dotaz. Co se škůdci během zimování?
Podědil jsem pár kaktusů + nějaké z výstavy a teď během zimování (při 10°C na balkoně) pozoruju na některých kusech škůdce (vlnatky a svilušky). Stříkat se mi to v zimě nechce a manuálně je odstraňovat je dost neproduktivní...

Zdravím též. Moje rada se vám asi líbit nebude, ale - píšete o pár zděděných kaktusech+ nějaké z výstavy. Ze zkušenosti mohu jednoznačně prohlásit, že takové rostliny jsou většinou semeništěm všeho možného a pokud nemáte s kaktusy zkušenost, na první dobrou se škůdců pomocí chemie nezbavíte. Tudíž vám vřele doporučuji to, do čeho se vám nechce, a to je- všechny kaktusy vyjmout ze substrátu, důkladně očistit kořeny, ostříhat až na zdravou část a omýt celé rostliny i s kořeny vodou, osprchovat, aby se co největší část škůdců odstranila manuálně. Poté znovu kaktusy omyjete ve vodě, do které si přidáte nějaký antiparazitární šampon na psy( s obsahem permetrinu), ve vodě je necháte nějakých pět-deset minut, vytáhnete a necháte oschnout. Pokud jste pozoroval na kaktusech i svilušku, ošetřete je Floramitem a v březnu je zasaďte do nového substrátu a pokud možno i nových květníků, nebo do původních, ale důkladně vydezinfikovaných. Pokud by vám nebylo něco jasného, napište a věřte, že tento postup je sice třeba pro vás neproduktivní , ale nejjistější.

Zdravím zkušené kaktusáře a měl bych hned první dotaz. Co se škůdci během zimování?
Podědil jsem pár kaktusů + nějaké z výstavy a teď během zimování (při 10°C na balkoně) pozoruju na některých kusech škůdce (vlnatky a svilušky). Stříkat se mi to v zimě nechce a manuálně je odstraňovat je dost neproduktivní...

Tem sviním chutnají vyloženě Ornata. Niveum, které je hned vedle nemá zatím nic (v kořenech netuším), ale dal jsem tam i maličké Ornatum a hned na sobě jednu tu svini měla. Dnes to vytáhnu, očistím, opláchnu, sežemu si to, co jsi psal a vykoupu to v tom!


Díky Peri

peri napsal: Petře, zbytečně jsi utratil peníze a ta aplikace taky není dobrá. Mospilanem jsi měl ošetřit celou rostlinu, ne jen krček. Na červce v kořenech to už pak nezabere vůbec, tam bys musel použít zálivku a ještě s otazníkem.Píšeš,že to stejně vyndáš a budeš čistit, tedy to, co jsem ti navrhoval.Ale Mospilan na to nepoužívej, tam musí být kytka v růstu, aby došlo k rozvodu látky Sežeň si něco z toho, co jsem ti psal nebo BI 58 nové, mělo by být v prodeji. Mospilan si pošetři na sezonu. Právě takovým cmrndáním přípravků si nejjistěji vypěstuješ rezistentní populace.

Petře, zbytečně jsi utratil peníze a ta aplikace taky není dobrá. Mospilanem jsi měl ošetřit celou rostlinu, ne jen krček. Na červce v kořenech to už pak nezabere vůbec, tam bys musel použít zálivku a ještě s otazníkem.Píšeš,že to stejně vyndáš a budeš čistit, tedy to, co jsem ti navrhoval.Ale Mospilan na to nepoužívej, tam musí být kytka v růstu, aby došlo k rozvodu látky Sežeň si něco z toho, co jsem ti psal nebo BI 58 nové, mělo by být v prodeji. Mospilan si pošetři na sezonu. Právě takovým cmrndáním přípravků si nejjistěji vypěstuješ rezistentní populace.

Díky za reakci Peri. Já si mezi tím koupil ten Mospilan a vystříkal 2x krček té kytky. Spala doma, aby ji nebyla zima.
Já ty kytky přes zimu přesadím všechny. Měl jsem to udělat už na jaře, ale nechtěl jsem, chtěl jsem se těšit z květů a růstu a ne čekat jestli zakoření...je to vše nově koupené. Nicméně dle mě od kaktusáře mistra.

Jak ty kytky hodím domu na zimní spánek tuhle vyndám z květináče, očistím kořeny a pro jistotu ještě ostříkám kořeny i krček, kde ty mrchy byly. Já se chtěl hlavně přesvědčit, je mnou zvoleny postup je správný. Možná přehnaný, ale správný

Díky

peri napsal:

Petr Z. napsal: Snad to patří sem....

Dobré ráno vážení přátelé pichlavé krásy. Mám na vás prosbu.

Ráno, při prohlížení rostlinek jsem na A. Ornatu objevil vlnatku. Je zalezlá v různých záhybech kaktusu u substrátu. Mechanicky jsem obral, rozmačkal na rostlině a co šlo jsem setřel. Koupím si mospilan a postříkám, osvědčil se mi u puklic, které mi pro změnu žerou květi Phalaenopsis.

Nepochybuji o tom, že to tu někde v těch 422 příspěvcích je a navíc na internetu toho také bude plno. Nicméně, rád bych zasáhl v řádu hodin, ne dnů nebo týdnů, než to tu vše přečtu (za předpokladu, že jsem ve správném vláknu).

A tak se zeptám na vaši zkušenost. Jak nejúčiněji postupovat proti vlnatce? Zatím je jen na tom Ornatu. Kytky jsou ještě venku. Neprší na ně, ale teplo, světlo a zimu mají dle klimatických podmínek za oknem. Není to zalezlé i v kořenech? Bylo by dobrým řešením kytce prolít substrát a dát ji do bytu? (S orchideemi jsem vždy mechanicky obral, co bylo vidět, postříkal a zalil. Do mospilanu jsem dal pár kapek jaru. Prý to líp rozbije ochranný obal puklice, kytka se také napije toho jedu a je pak pro puklici toxická...). Prevence je prý vyšší vlhkost...no v tomto období to asi nenechám stát v misce s vodou. Ani kdyby se rostlina tě vody nedotkla, rosení asi taky nepřipadá v uvahu...nebo?

Díky

Mospilan na vlnatku je dobrá volba, nicméně pokud to máš na jednom ornatu, vůbec bych se s Mospilanem nenamáhal, kytku bych vyndal z půdy-mimochodem ptáš se, jestli to není na kořenech-tak to je snad nejlepší se podívat! - očistit, zakrátit, vykoupat třeba v psím šamponu nebo použít Difusil, všechno tohle bere vlnatku také. Není třeba hned chodit na komára s houfnicí. Ale pokud je červec nahoře, s vysokou pravděpodobností bývá i dole. Kořeny můžeš ošetřit i nějakým organofosfátem, a v podstatě celou rostlinu, v tomhle případě by to bylo i vhodnější.

Petr Z. napsal: Snad to patří sem....

Dobré ráno vážení přátelé pichlavé krásy. Mám na vás prosbu.

Ráno, při prohlížení rostlinek jsem na A. Ornatu objevil vlnatku. Je zalezlá v různých záhybech kaktusu u substrátu. Mechanicky jsem obral, rozmačkal na rostlině a co šlo jsem setřel. Koupím si mospilan a postříkám, osvědčil se mi u puklic, které mi pro změnu žerou květi Phalaenopsis.

Nepochybuji o tom, že to tu někde v těch 422 příspěvcích je a navíc na internetu toho také bude plno. Nicméně, rád bych zasáhl v řádu hodin, ne dnů nebo týdnů, než to tu vše přečtu (za předpokladu, že jsem ve správném vláknu).

A tak se zeptám na vaši zkušenost. Jak nejúčiněji postupovat proti vlnatce? Zatím je jen na tom Ornatu. Kytky jsou ještě venku. Neprší na ně, ale teplo, světlo a zimu mají dle klimatických podmínek za oknem. Není to zalezlé i v kořenech? Bylo by dobrým řešením kytce prolít substrát a dát ji do bytu? (S orchideemi jsem vždy mechanicky obral, co bylo vidět, postříkal a zalil. Do mospilanu jsem dal pár kapek jaru. Prý to líp rozbije ochranný obal puklice, kytka se také napije toho jedu a je pak pro puklici toxická...). Prevence je prý vyšší vlhkost...no v tomto období to asi nenechám stát v misce s vodou. Ani kdyby se rostlina tě vody nedotkla, rosení asi taky nepřipadá v uvahu...nebo?

Díky

Mospilan na vlnatku je dobrá volba, nicméně pokud to máš na jednom ornatu, vůbec bych se s Mospilanem nenamáhal, kytku bych vyndal z půdy-mimochodem ptáš se, jestli to není na kořenech-tak to je snad nejlepší se podívat! - očistit, zakrátit, vykoupat třeba v psím šamponu nebo použít Difusil, všechno tohle bere vlnatku také. Není třeba hned chodit na komára s houfnicí. Ale pokud je červec nahoře, s vysokou pravděpodobností bývá i dole. Kořeny můžeš ošetřit i nějakým organofosfátem, a v podstatě celou rostlinu, v tomhle případě by to bylo i vhodnější.

Snad to patří sem....

Dobré ráno vážení přátelé pichlavé krásy. Mám na vás prosbu.

Ráno, při prohlížení rostlinek jsem na A. Ornatu objevil vlnatku. Je zalezlá v různých záhybech kaktusu u substrátu. Mechanicky jsem obral, rozmačkal na rostlině a co šlo jsem setřel. Koupím si mospilan a postříkám, osvědčil se mi u puklic, které mi pro změnu žerou květi Phalaenopsis.

Nepochybuji o tom, že to tu někde v těch 422 příspěvcích je a navíc na internetu toho také bude plno. Nicméně, rád bych zasáhl v řádu hodin, ne dnů nebo týdnů, než to tu vše přečtu (za předpokladu, že jsem ve správném vláknu).

A tak se zeptám na vaši zkušenost. Jak nejúčiněji postupovat proti vlnatce? Zatím je jen na tom Ornatu. Kytky jsou ještě venku. Neprší na ně, ale teplo, světlo a zimu mají dle klimatických podmínek za oknem. Není to zalezlé i v kořenech? Bylo by dobrým řešením kytce prolít substrát a dát ji do bytu? (S orchideemi jsem vždy mechanicky obral, co bylo vidět, postříkal a zalil. Do mospilanu jsem dal pár kapek jaru. Prý to líp rozbije ochranný obal puklice, kytka se také napije toho jedu a je pak pro puklici toxická...). Prevence je prý vyšší vlhkost...no v tomto období to asi nenechám stát v misce s vodou. Ani kdyby se rostlina tě vody nedotkla, rosení asi taky nepřipadá v uvahu...nebo?

Díky

Díky za odpověď. Já mám v podstatě taky volnou kulturu, nebo spíš řízeně volnou, ale svilušku sem tam objevím. Je možné, že se mi trápí některé druhy v přílišném horku a suchu. Hlavně rebutie. Snad to časem nějak vychytám.

Je to dlouhá doba, co jsem zaregistroval naposled projevy poškození sviluškou - ale evidentně ve sbírce je, jenom nedochází k jejímu přemnožování a tím pádem poškozování rostlin. Domnívám se, že je to díky pěstování ve volné kultuře, která sviluškám nesvědčí. Nejsem si jistý, že by tohle šlo dobře praktikovat i ve skleníku, ale kdoví ...

Domnívám se, že při použití chemie taky nedochází ke stoprocentní likvidaci, to by stačilo jednorázové použití a byl by klid "na věky".

Pokud nepěstujeme kaktusy v laboratorních podmínkách v dokonalé izolaci od vnějšího prostředí, tak se škůdci budou do sbírky pořád opakovaně dostávat. Myslím si, že jde o to, aby byl vytvořen stav, kdy nedochází k poškozování rostlin. Cestu si musí najít každý sám ...

Diky za prispevek. Nebal jsi se ale prenosu svilusek na ostatni kytky? Tusim ze chemii nepouzivas, je tohle zpusob jak se snazis eliminovat svilusku bezne?

Svilušky jsou prevít a frajleje jim chutnají hodně.

Vloni před zimováním jsem měl na frajlejích plody, tak jsem je nechal v obýváku, aby plody uzrály. Na jedné jsem semena sklidil rychle, na druhé to šlo pomaleji a docela plod rostlinu vysával. Samozřejmě jsem mírně zaléval. Plod jsem nakonec v prosinci sklidil, ale rostlina byla dost vycuclá a taky se na ní objevilo poškození sviluškami, kterým se v teple a suchu náramně líbilo. Na stejném okně byly i semenáčky jiných kaktusů, těch si ovšem nevšímaly.

Abych to zkrátil - do konce zimy na jedné rostlině bylo vidět slabší poškození, ta druhá frajlea vypadala úplně mrtvě - seschlá, celá potažená nazrzlým povlakem po poškození sviluškami. Zálivka nepomáhala - rostlina se nedokázala napít. S rostlinou jsem se rozloučil a v květnu (spolu s několika jinými "mrtvolkami") jsem ji vyložil ven. Letos celkem dost pršelo a asi po 3 týdnech jsem viděl, že rostlinka se napila a v rezavém povlaku se objevily trhliny.






Rostlinku jsem umístil do sbírky mezi větší rostliny tak, aby byla více-méně celý den ve stínu a pravidelně jsem ji zaléval vrchem včetně těla (svilušky mají rády sucho a teplo).

Po necelých 2 měsících je vidět intenzivní růst - bude žít.

Housenku si umím v lufťáku představit. Sice duby v bezprostředním okolí nejsou, ale kdo ví.

Možná jsem na něco přišel. Před několika dny jsem objevil stejné poškození jak na malých lithopsech, tak na několika semenáčích kaktusů. Už jsem to měl i minulý rok.
Zdálo se mi, že se to stalo jen v létě, ani na jaře a snad ani na podzim.
Myslel jsem nejprve, že slimáci, ale měl jsem tam granule a poškození bylo vždy rozlohou malé.
A letos jsem objevil mezi kaktusy krásnou housenku. Lezla tam a já nevěděl co je zač.
Až jsem si přečetl tenhle článek :
www.idnes.cz/brno/zpravy/housenka-pozira-stromy-duby-bekyne-velkohlava.A190710_488157_brno-zpravy_krut
Bekyně velkohlavá.
Já mám kousek od kaktusů dva velké duby. Jak je v článku uvedeno, žerou hlavně dubové listí, ale žerou i ostatní.
Mají v roce jen jednu generaci a housenky se líhnou v létě. Při silném větru to odvane housenky do okolí.
Co říkáte?