Téma:

Jiří napsal: Myslím si Filipe, že tyto následné komentáře kolem smutnic v zeolitu vznikly na základě příspěvků, kdy byl právě zeolit označován za něco, kde se smutnice nikdy NEMOHOU vyskytovat.

Jasně, nepochopil jsem to, pač tak zřejmej nesmysl jakože se tam nemůžou vyskytovat jsem vůbec nebral v potaz Já měl ty bestie i v čistým křemičitým písku ...

Filip Jelínek napsal: No, popravdě mě přijde, že problém smutnic a řasy není problémem substrátu, ale vnějších faktorů. Asi bych na základě toho netvrdil, že je ten substrát zlej, jen holt nemá schopnost existenci těchdle škodičů zabránit...

Což ostatně jiný substráty taky nemají.

Myslím si Filipe, že tyto následné komentáře kolem smutnic v zeolitu vznikly na základě příspěvků, kdy byl právě zeolit označován za něco, kde se smutnice nikdy NEMOHOU vyskytovat. A je dobře, že se ozvalo hned několik kolegů, kteří dokládají, že i v minerálním substrátu mohou smutnice vegetovat. Naopak, když se v něm larvy smutnice objeví, tak jedinou potravou jsou na prvním místě semenáčky. Problém je také ten, že výsevy s "běžným" substrátem po výskytu larvy smutnice proleji roztokem s Actarou a je po problému. Když jsem ošetřil Actarou zeolit, již od druhého dne mi semenáčky vykazovaly příznaky ztráty kořenů a za nějaký čas uschly.

No, popravdě mě přijde, že problém smutnic a řasy není problémem substrátu, ale vnějších faktorů. Asi bych na základě toho netvrdil, že je ten substrát zlej, jen holt nemá schopnost existenci těchdle škodičů zabránit...

Což ostatně jiný substráty taky nemají.

Pro cykase a mira: musím podpořit Láďu, má pravdu, už jsem to tu i 2x psal. I mě se do zeolitu loni pustily smutnice. A nic jiného tam nebylo. Žádný humus. Asi právě proto byly tak agresivní a žraly semenáčky ve velkém, protože neměly nic jiného, do čeho by kously. Letos jsem se proto vrátil k starému osvědčenému Fleischerovi. I tak jsem ale do zeolitu vysel přes 100 druhů. Z toho je ale 75 druhů různé Lithopsy, ty my v zeolitu loni jely krásně. Mohl jsem je nechat i proschnout a tak jsem se ubránil smutnicím. K tomu jsem letos dělal i kontrolní výsevy: půl do zeolitu a půl do skleniček. Chci hlavně posoudit rozdíl v klíčivosti, velikosti růstu atd. Výsledky pak napíšu. Jde o nějaké Echinopsisy, Meláky, Echinocereusy, jusberty atd. Jo a ještě něco v zeolitu rostlo dobře: Astrophyta, ale jen do doby, než je začly kosit ty smutnice...

Jinak letos jsem zaléval zeolit nejen hnojivem, ale i nějakým sajrajtem právě proti smutnicím, takže uvidím, zda ten boj letos vyhraju...

cykas napsal: Viděl bych to stejně, pokud se ti objevuje houba, smutnice, ... v zeolitu nebo perlitu, jak to musí vypadat v substrátech, které obsahují humus.
Chyba bude asi u tebe, protože smutnice v zeolitu nebo perlitu, to je síla. No a řasa, to je otázka používané vody a stanoviště, ani tady za to nemůže zeolit.
Pokud si nakoupil u Pavlíčka, jsme na tom stejně a žádné problémy nemám. S perlitem a zeolitem už žádné další úpravy nejsou nutné, jen zasít a někdy za rok přesadit.
Pro výsevy jsou to dokonalé substráty, vysévám do nich i zeleninu a když si vzpomenu na "bezdůvodné" padání rostlin paprik i kaktusů, už bych do substrátu s humusem nešel.

Jak jsem psal, vysévám léta a dokud jsem poprvé nezkusil zeolit, v klasickém substrátu jsem nikdy žádný podobný problém neměl. Žádné bezdůvodné padání, nic. Naopak, čím menší péči jsem tomu věnoval, tím to dopadlo lépe. Vloni jsem měl nějaké vlastní přebytky semen a bylo mně líto to vyhodit. Tak jsem udělal pokus. Vzal jsem zahradnický substrát na pokojové kytky, takovou tu tmavou, vlhkou hmotu se všemi možnými organickými zbytky, což by teoreticky mělo být semeniště všech myslitelných chorob a škůdců kaktusů. Tak,jak byl, bez jakékoliv úpravy, jsem ho nasypal do krabiček od nanukáčů. "Naširoko" jsem do toho vysel semena bez jakékoliv úpravy - Jižní Ameriku, Mexiko, všechno bez výběru. S veškerým svinstvem, tak, jak jsem semena sklidil, žádné proplachování, zbytky semeníků v tom, atd. Nechal jsem to svému osudu. Vyklíčilo všechno, jediný semenáček nepodlehnul plísni, hnilobě, byl to ten nejzdravější a nejvitálnější výsev, jaký jsem kdy měl. Od té doby souhlasím s lidovým rčením - čím víc se s hovnem sereš, tím víc smrdí. Ona ta příroda je dost dokonalá a většinou už netřeba nic přidávat. Jinak smutnici přinesla domů žena s nějakou kytkou pokojovou, kterou jsem si "chytře" nechal dát do místnosti, kde mám výsevy. Přestože v bytě je spousta dalších kytek, smutnice nešla nikam jinam, ale neomylně jen do výsevů. Takže bych to viděl spíš tak, že jde tam, kde je větší vlhkost a ne tam, kde je víc humusu. K té řase - vodu používám zásadně z vodovodu, máme super kvalitní podzemní zdroj Káraný. Seju pořád stejně,nikdy ani stopa po nějaké řase. Poprvé až v zeolitu. Ale znovu opakuju - nikomu zeolit neberu a pokud to v tom někomu jde, tak není důvod to měnit. Já už jsem všechny zásoby namíchal do substrátu pro větší kytky a jako pokus stačilo.

Viděl bych to stejně, pokud se ti objevuje houba, smutnice, ... v zeolitu nebo perlitu, jak to musí vypadat v substrátech, které obsahují humus.
Chyba bude asi u tebe, protože smutnice v zeolitu nebo perlitu, to je síla. No a řasa, to je otázka používané vody a stanoviště, ani tady za to nemůže zeolit.
Pokud si nakoupil u Pavlíčka, jsme na tom stejně a žádné problémy nemám. S perlitem a zeolitem už žádné další úpravy nejsou nutné, jen zasít a někdy za rok přesadit.
Pro výsevy jsou to dokonalé substráty, vysévám do nich i zeleninu a když si vzpomenu na "bezdůvodné" padání rostlin paprik i kaktusů, už bych do substrátu s humusem nešel.

No moc až hodně lidí používá čistý zeolit. A bez dalčích úprav jako je praní nějaké sušení .... prostě ho vezmou přímo z balení z výroby. Zeolit jsme brali od výrobce, kde byl rozemlet na 50 drť, potom přehnán pecí a přepálen (aktivován) a následně mlýn udělal svoje a velké síta na jednotlivé frakce zase svoje. Na balící lince to jde pro jistotu znova na síto a do pytle, zašito a uloženo v suchém skladu. Já přišel, viděl a pokecal a nakoupil. Mnohokrát a opakovaně "Výrobce" sám dělá do kytek a tak už dlouhé roky experimentuje se zeolitem s výsledkem více než dobrým. S Wurmem jsme tu polemizovali a potom se dohodli jak to asi bude s produkcí z jiného lomu v jiné lokalitě. Tam je zeolit nadolován, ponechán na hromadách a rozdrcen a prodán. Není žádná pec a síta jsou jiná a i balení jinačí. U "našeho" dodavatele se zeolit přípravuje pro průmysl, potravinářství a pro zdravotnictví, pro krmoviny a plno dalších oblastí. U toho druhého nevím na co je používán. Asi bude třeba hledat "zdroj" smutnic, protože sama smutnice nepřiletí tam kde ještě není donesena a neřekne si tak, a budu tu žít. Navíc larva smutnice žere odumřelé kořínky a jinou odumřelou biomasu a jeno při přemnožení se z hladu a touhy nažrat se se pouští do klíčících rostlinek. Tak že kde je zdroj smutnic. No a že zavrhneš čistě minerální substrát na výsev .... mě nesedí a nejde rašelina a viděl jsem krásné výsevy v čisté rašilině, kolega používá čistý křemičitý písek a mě to v tom nejde a nejde ..... asi to bude jako u počítače .... něco vám nefunguje? Tak hledejte chybu mezi židlí a klávesnicí
Podpis: tentokrát asi noční pták

Petr napsal: Mě se osvědčil systém "LEMPL", kdy jsem se snažil vše dělat jinak než je v návodech - viz předchozí příspěvky. Žádné fungi ani insekt problémy. Jen mám problém co s tím. Ještě nemám vše přepikýrované. Ze zoufalství odebírám z toho 1 cm substrátu, kde již nemají z čeho žít, i když to tedy na nich není nějak vidět a ty kousky spojené kořínky jen tak přenesu na nový vyšší substrát. Tu množinu pak lehce vtlačím do nového substrátu a za dva dny nechám podmočit. Nic nehnije, nic do toho neleze, je to zoufalé. Jestli to všechno vyjde, tak mě odvezou k Chocholouškovi. Fotky viz třeba Dejmon u mě nebo i moje v předchozích příspěvcích.

Petře, a co takhle zkusit odtrnit a na tenká kolečka do salátu? S pikantní zálivkou by to nemuselo být špatné. Nebo kandovat?

Jiří napsal:

miro napsal: Je zajímavé, že jsi asi jediný, komu se to stalo. Odkud jsi měl zeolit ? Mě se nikdy žádná krusta nedělela, nikdy žádný škůdce (v čistém zeolitu se ničemu nechce žít. Tak vyklop, co jsi tam ještě dal. Jak píšeš, nebyl odprášený a tak určitě neprošel pecí a tak nešlo asi ani o čistý zeolit. No počkáme co na to Wurm. No a houba ... tak je jasné že jsi si to "odchoval" sám.

Sám zcela jistě nebude. Problémy se smutnicí jsem měl osobně obrovské. Totéž mohu potvrdit s plísní. Semena infikována nebyla, vše krásně vyklíčilo, ale po nějaké době se do zeolitu dostala plíseň (asi ze vzduchu) a všechny semenáčky shnily. Co se týče řasy, tak tomu také věřím, neboť stejnou zkušenost mám s agroperlitem. Pro mě tyto minerální substráty už také skončily a nehodlám s nimi experimentovat.

Vyséval jsem vloni v srpnu pod zářivky, houba přišla až letos v březnu, když jsem si myslel, že je vyhráno. Myslím, že právě ten sajrajt, který na povrchu vytvoří vrstvy mrtvé řasy, se potom stane ideálním prostředím pro růst podhoubí. Takže kdyby nebyla řasa, nebyla by možná ani houba. Zítra sem dám fotku co dokáže udělat řasa na zeolitu. Nikdy jsem nic takového na jiném substrátu neviděl.

Mě se osvědčil systém "LEMPL", kdy jsem se snažil vše dělat jinak než je v návodech - viz předchozí příspěvky. Žádné fungi ani insekt problémy. Jen mám problém co s tím. Ještě nemám vše přepikýrované. Ze zoufalství odebírám z toho 1 cm substrátu, kde již nemají z čeho žít, i když to tedy na nich není nějak vidět a ty kousky spojené kořínky jen tak přenesu na nový vyšší substrát. Tu množinu pak lehce vtlačím do nového substrátu a za dva dny nechám podmočit. Nic nehnije, nic do toho neleze, je to zoufalé. Jestli to všechno vyjde, tak mě odvezou k Chocholouškovi. Fotky viz třeba Dejmon u mě nebo i moje v předchozích příspěvcích.

miro napsal: Je zajímavé, že jsi asi jediný, komu se to stalo. Odkud jsi měl zeolit ? Mě se nikdy žádná krusta nedělela, nikdy žádný škůdce (v čistém zeolitu se ničemu nechce žít. Tak vyklop, co jsi tam ještě dal. Jak píšeš, nebyl odprášený a tak určitě neprošel pecí a tak nešlo asi ani o čistý zeolit. No počkáme co na to Wurm. No a houba ... tak je jasné že jsi si to "odchoval" sám.

Sám zcela jistě nebude. Problémy se smutnicí jsem měl osobně obrovské. Totéž mohu potvrdit s plísní. Semena infikována nebyla, vše krásně vyklíčilo, ale po nějaké době se do zeolitu dostala plíseň (asi ze vzduchu) a všechny semenáčky shnily. Co se týče řasy, tak tomu také věřím, neboť stejnou zkušenost mám s agroperlitem. Pro mě tyto minerální substráty už také skončily a nehodlám s nimi experimentovat.

miro napsal: Je zajímavé, že jsi asi jediný, komu se to stalo. Odkud jsi měl zeolit ? Mě se nikdy žádná krusta nedělela, nikdy žádný škůdce (v čistém zeolitu se ničemu nechce žít. Tak vyklop, co jsi tam ještě dal. Jak píšeš, nebyl odprášený a tak určitě neprošel pecí a tak nešlo asi ani o čistý zeolit. No počkáme co na to Wurm. No a houba ... tak je jasné že jsi si to "odchoval" sám.

Jak jsem psal, Miro - nikomu zeolit neberu. Byl od Pavlíčků, důkladně několikrát praný, sterilizovaný dvě hodiny v troubě, celý další postup přesně podle Wurma. Čistý zeolit, nic dalšího. Na fórech už jsem od pár lidí četl úplně stejnou zkušenost, jako mám já. Včetně té krusty. A smutnice si v tom vyloženě bahnily. To s tou houbou jsem nepochopil, jak to myslíš.

Petr napsal: Podle bible seslal Bůh deset egyptských ran, než mohl Mojžíš opustit Egypt. No ještě nemáš vybráno a vyhráno. Smutnice proti tomu jsou hovno.

Tak trošku se utěšuju tím, že moje výsevy snad Bohu nevadí zdaleka tolik, jako mu vadili Egypťani při záchraně Izraelitů , takže v mém případě by ty tři mohly stačit? Ale připravený jsem už po téhle zkušenosti na fšecko a Jordán ještě nevidno, to máš pravdu...

Je zajímavé, že jsi asi jediný, komu se to stalo. Odkud jsi měl zeolit ? Mě se nikdy žádná krusta nedělela, nikdy žádný škůdce (v čistém zeolitu se ničemu nechce žít. Tak vyklop, co jsi tam ještě dal. Jak píšeš, nebyl odprášený a tak určitě neprošel pecí a tak nešlo asi ani o čistý zeolit. No počkáme co na to Wurm. No a houba ... tak je jasné že jsi si to "odchoval" sám.

Podle bible seslal Bůh deset egyptských ran, než mohl Mojžíš opustit Egypt. No ještě nemáš vybráno a vyhráno. Smutnice proti tomu jsou hovno.

Před časem jsem tady s Vaší pomocí řešil výsevy pod zářivkou v čistém zeolitu, fatálně napadené smutnicí. Tak jen hlásím, že všechny ariáky, obregonie, pelecyphory, atd., s totálně užranými kořeny se téměř do jednoho podařilo po chemickém útoku Calypsem a následném přesazení znovu zakořenit a zachránit. Nicméně, do zeolitu jsem vyséval poprvé a naposledy. Hlavní problém - potřeba udržování stálé přiměřené vlhkosti. Takže nejdřív přišla řasa, která zlikvidovala mrňavé strombáče a aztekia, potom řadu dalších menších druhů, protože jediný způsob,jak se jí zbavit, je vysušení. Tím se ovšem vytvoří tvrdá jednolitá krusta na povrchu, ta se vyduje a vytrhá semenáčkům kořínky. Znovuzalití = nový růst řasy a tak pořád dokola, až do konečného vítězství řasy. Po řase přišly smutnice, o kterých se MYLNĚ!!! traduje, že do čistého zeolitu nejdou. Měl jsem jich tam stovky. No a po řase a smutnici přišla houbová nákaza, která kosila zdravé vzrostlé semenáčky během pár hodin. Takže zeolit nikomu neberu a přeju každému, komu to v něm jde, ale za mě už to zkoušet nebudu. Nevidím žádnou výhodu (snad kromě úspory trochy času), jen samá rizika. V klasickém substrátu se mně nikdy nic podobného nestalo, natož aby byly hned tři morové rány za sebou. A to většinou seju bez jakéhokoliv ošetření semen i substrátu. V případě zeolitu jsem mořil, sterilizoval, postupoval podle návodu zkušených, a dopadlo to jak to dopadlo.

Neměl z nich některý červenou kravatu? Mě krásně oberou feráky a jsou pak bez černých zbytků na areolách a trnech. Jinak pokud se brabenci dostanou jinam, tak je to problém.

Kdysi se tu psalo, že mravenci jsou ve skleníku prospěšní. Já už ten názor nemám. Dneska jsem našel ve výsevech obrovské díry, jako by tam řádily myši.

Až když jsem našel pod květníky mraveniště, bylo mi jasné kdo za to může. Dával jsem je na tác před pár dny. No, už má celý skleník posypaný biotollem a mravenec je tímto můj nepřítel.

Místo lihu používám Orthosan   .kkplzen.eu/index.php/forum/10-choroby-a-skudci/12363-vlnatka?limitstart=0&start=60#10862

Já jsem tento problém řešil u kaktusů, které zimuji doma. Psal jsem myslím loni. Do postřikovače denaturák a postříkat. Brzo to zaschne a vlnatka skape. Jen je potřeba vybrat místo, kde to nebude smrdět a nevznikne výbušná koncentrace. V současné době bych to udělal klidně venku na balkóně nebo před barákem. Je teplo a ta chvilka kaktusům neuškodí. Při menším výskytu párátko s namotanou vatou nebo ten bazmek na čištěný uší a namočeným v denaturáku mechanicky stírat. Za nic neručím, u mě to funguje.

Dobrý večer bojuji s vlnatkou ve své sbírce , jak se zachovat když rostliny spí v zimním spánku ??? Nechtěl bych je nechat napít vody nebo nějakých roztoků
Zkoušel jsem i postřik roztoku DECIS

Díky za info Michal
mail : Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

A co, jako variaci na židovské přísloví: "Když nemůžeš hada zabít, zkus ho alespoň okouzlit!", to vzít tak: "Když nemůžeš smutnici vyhubit, zkus ji alespoň rozveselit!"

Z čehož plyne poučení-pokud chcete okamžitý razantní účinek, musíte nasadit chemii, ať se vám to líbí nebo nelíbí.Koneckonců, nepěstujeme rostliny pro výživu, ale pro zálibu a tam se na ekologické aspekty nemusíme moc ohlížet. Cykas to nazval rovnou babskými radami-no je fakt, že mu dávám těměř za pravdu. Tyhle různé výluhy fungují spíše jako určitá prevence, ale když jde do tuhého, obvykle selhávají, a to i v případě zahradních plodin. Občasné úspěchy jsou výjimkou potvrzující pravidlo.

Petr napsal: Zatím se tady mluví především o chemii, ale má někdo zkušenosti s biologickou ochranou (draví roztoči apod.)?

Zkoušel jsem parazitické hlístice proti larvám smutnic ve výsevech od Biocont Laboratory . Fungovalo to asi tři týdny, potom se objevily znovu, tak jsem nasadil Actaru.

Dravé roztoče a osičky nasadil kolega do skleníku na jaře. Teda nestálo to málo. Pěstuje zásadně sukulenty jako jsou euphorbie, haworcie, gasterie a echevierky a aloátka. Měl tam toho svinstva (škůdců) požehnaně, neboť nějak to rok přetím nezvládnul. Tak ty dravci to krásně vyčistili a jak rostli a žrali a rostli tak až chcípli, těšil se kamarád na mladé, které se vylíhnou z nakladených vajíček a že jako už na věky věků bude ty dravce chovat a bude pokoj. Jo pokoj má a i pracovnu a ložnici, ale nemá dravce. Ona se druhá generece už neukázala. Jak se ukázalo, prodávaný dravci jsou sterilní a proto vhodné i do nemocnice. Je to kšeft pro producenty. A tak si raději na jaro už zase dohodnul dodávku dravců nových. No a ostatní si raději dohodnem chemii a karanténu pro donesený kytky.

Zatím se tady mluví především o chemii, ale má někdo zkušenosti s biologickou ochranou (draví roztoči apod.)?

Jena napsal: Všechny insekticidy, které se dnes používají jsou určeny proti jiným řádům hmyzu proto je jejich účinnost proti Dipterám nejistá, hlavně naprosto selhávají proti dospělcům.

V případě Calypsa jsem zaznamenal dobrý účinek i proti dospělcům, a to díky tomu, že mušky smutnice zalézají dovnitř substrátu, aby tam kladly vajíčka. Pokud je substrát insekticidem důklaně napuštěný, přichází s ním do kontaktu a postupně jsou paralyzovány. Trvá to déle než u larev, ale hynou spolehlivě. Co se ale podařilo jednou a jednomu, nemusí se podařit podruhé a druhému. Hmyz získává proti všem insekticidům dříve či později rezistenci a proto je potřeba přípravky - účinné látky střídat, aby rezistence nastala co nejpozději.

Jinak bych také opravdu varoval před používáním organofosfátů v jakémkoliv uzavřeném prostoru. Ze školení pro práci se zvláště nebezpečnými jedy v ochraně rostlin si pamatuju, že vedlejším nechtěným efektem vývoje nových organofosfátů proti hmyzu v Německu před 2.světovou válkou byl vynález bojových plynů sarinu, somanu a tabunu. Princip působení a účinky jsou podobné a otrava nastává poměrně rychle. Expozice může nastat nejen náhodným přímým požitím nebo nadýcháním, ale i kožně.

Myslím, že Jena to zde velice vhodným způsobem jaksi shrnul.Dúležitá je a bude vždy prevence.Velice vhodným opatřením je umístit do výsevního kultivátoru lepové desky, je to šetrné a dosti účinné.

Měl bych jen pár poznámek k tomuto zajímavému tématu. Jediný přípravek, který byl u nás registrován proti této skupině (systematicky řádu) hmyzu v zahradnictví byl Trigart v roce 1985 a byl určen proti dipteroidnímu hmyzu jako jsou vrtalky, smutnice apod. Registrován byl i proti smutnicím v žampionárnách. V letech kolem roku 2000 byla výroba u fy. Syngenta skončena z důvodů nízké potřeby v Evropě. Všechny insekticidy, které se dnes používají jsou určeny proti jiným řádům hmyzu proto je jejich účinnost proti Dipterám nejistá, hlavně naprosto selhávají proti dospělcům. Problém smutnic se začal objevovat až se přestaly používat ze zdravotních důvodů širokospektrální insekticidy, které držely i tyto škůdce v mezích, kdy neškodili. Po roce 2000 se také začala do republiky dovážet řada rašelin, z Pobaltí apod. a s ní se dovezla řada nových druhů smutnic, které jsou daleko odolnější a to vše vedlo k tomu, že smutnice začaly být problém i v produkčním zahradnictví v Evropě. V současnosti se zahradnická skleníková výroba víceméně přesunula mimo Evropu do teplejších krajin jako je Afrika, jižní Asie, a jižní Amerika a květiny se dovážejí. Většina chemických firem vyrábějící dříve agrochemikálie, dnes vyrábí doplňky stravy pro lidi a to nese asi víc.
Všechny přípravky, které zde byly jmenovány fungují někdy lépe, někdy hůře. Řekl bych, že nejspolehlivěji funguje pěstovat semenáče v podmínkách, které smutnici nevyhovují, nebo se smířit s tím, že občas smutnice něco ocucají a pak je potřeba nějakou chemikálií zasáhnout. Substrát pokud obsahuje hodně organické hmoty je jistější ho propařit. Se smutnicemi je možné vyhrát bitvu, ale ne válku.

Chovenes napsal: Já bych volil volnou kulturu neni potřeba žádný přípravek dokonce jsem tak nevzdělanej že neznám smutnici

Smutnici ve volné kultuře skutečně nenajdeš, ale rebucie obalené červeným pavoučkem nahoře a kaktusy obalené kořenovkou dole už jsem párkrát zažil.
No, možná se nám trošku blýská na lepší časy, co se účinné chemie týká. Existuje přípravek Movento 150 OD, bohužel je zatím registrován jen do chmelu, takže se k němu dá těžko dostat. Ale údajně se chystá registrace i do ovocných sadů, pak by to mohlo být schůdnější (pokud to teda ovšem EU nezatrhne, jak bývá u kvalitních přípravků "dobrým" zvykem). Proč by byl pro kaktusáře výhodný? Zaprvé má systémové účinky, ale v rostlinách je rozváděn oběma směry, tedy akropetálně i bazipetálně. Česky řečeno, do zeleného i do kořenů. A má v rostlinách velice dlouhou perzistenci. Troufnu si tvrdit, že podzimní postřik před úklidem kaktusů na zimoviště ochrání kaktusy nejen přes zimu, ale i přes značnou část následující vegetační doby. Z těch malých blbců likviduje snad všechno, co si dovolí kousat, cucat nebo vysávat naše miláčky. Nesmrdí. Má jedinou nevýhodu a tou je pozvolný nástup viditelné účinnosti. Nastříkáte a 3 - 5 dnů se neděje nic. Tedy vizuálně. Škůdce žije. Fór je ale v tom, že už necucá a nemnoží se. Pak chcípne v podstatě hlady. Těch pár dnů je prostě potřeba to vydržet a věřit, že postřik zafungoval.
Naposledy jsem ho použil u jedné známé, které jsem kdysi daroval pár smrdutek. Měla je doslova obalené vlnatkou a skoro bez kořenů. Nastříkal jsem, za pár dnů volá, že se potvory pořád hýbají, že to asi nefunguje. Za další dva dny volala znovu, že už se sice nic nehýbe, ale ta bílá hmota je tam pořád. Dalo mi dost práce jí vysvětlit, že s tím bílým si bude muset poradit trošku jinak, to že teda sežrat ten postřik nedovede.
Problém je, že Movento zatím nikde oficiálně nekoupíte. Takže to zatím berte jen jako informaci a možná jako jiskřičku naděje na účinné preventivní ošetření.
Jinak pro použití v bytě bych já osobně asi nevolil organofosfáty, dá se jich dost slušně i nadýchat. Naštěstí většinou smrdí tak, že to snad každého odradí. Mnohem bezpečnější jsou pro člověka jak pyretroidy (Karate, Decis apod, bohužel ne vždy s dostatečnou účinností a na všechno), tak i zmiňované Mospilan, Calypso, Proteus apod. A třeba Vertimec, obsahující abamectin, je naprosto bezpečný, konekonců účinná látka se používá ve veterinární praxi na odčervování zvířat. Registrován je na svilušky, vrtalky a třásněnky, ale bere toho daleko víc.

PS: Vida, peri mě o dost předběhl, ale to určitě nevadí.