Téma:

U Zdendy, jak to popisuje, to s velkou pravděpodobností jsou fuzária a poctivě řečeno, to bývá problém a pomůže jen to řezání- někdy ale nezbyde nic.

Pro Pemexxe- žádné složitosti, je potřeba vzít sádru, ale v tomto případě elektrikářskou, protože ta velmi rychle tuhne a dokáže ránu uzavřít. Prostě je potřeba odsypat do misky a poraněné místo obalit, lépe v ní nechat a do pěti minut je hotovo. Sázel jsem to pak i s tou sádrou, žádný problém.

Nemám čistý minerální substrát. Je tam asi z 15%ti klassmanova rašelina. Dávám díl písku, díl křemičitého, díl zeolitu, díl až dva díly perlitu a ten díl rašeliny. Snad ta procenta tak nějak vycházejí.

Ariaky na fotke som zakratil este predtym ako Jirka zakreslil rez,ale trosku menej.Aj ked by som sa nebal ani tak ako Jirka zakreslil.
Peri,diki za radu s tou sadrou.Len poprosim sposob aplikacie.Zatial som to nepotreboval,aj ked je pravda ze retusacku stavu som uz mal cest trosku spoznat.Teraz napriklad jeden place,treti den.A to som ani nezarezal do repy,len som pri skracovanmi tenkych korienkov jeden odtrhol od repy.A z toho malickeho miestecka sa to valilo.
Zdendo,to co pises-o tych hrdzavych korenoch...V akom substrate pestujes? Ja naozaj nedopustim na cisty mineral.Myslim ze nevhodna zalievka pri nom nema take negativne dosledky.

Moje zkušenost ze zkracování kořenů je taková, že kořeny některých rodů jsou napadeny a jejich napadené střední vlákno barvy rzi není přes vnější zdravý obal kořínku vidět. Některé kořeny jsou na koncích v pořádku, nákaza totiž začíná až někde v polovině a pokračuje často až dovnitř do rostliny. Takže je spíš zázrak, že něco takového odhalím. No a pak řežu a řežu až se dostanu na přirozený čistý řez semenáčku. Někdy ho zůstane jen polovička. Kolikrát z ní ještě vydlabávám korkovatý rezavý špunt.

A ta špatná zkušenost z mého zimního přesazování vyplynula z úhynu rostlin asi 8mi letých, které jsem stínil až do stagnace, při běžné zálivce - asi 2x a pak je dal na slunce, kde jsem je spálil tak, že víc než polovina jich odešla.
Bylo to pro mě velké zklamání a návrat přesazování k termínu v době stagnace.
A ten Naxera to vidí podobně, ale zimní přesazování nezatracuje, jen mě v článku na dálku nazývá vším, jen ne "zkušeným kaktusářem".

Před třemi roky jsem přesazoval šest starých retususů, určitě jim bylo přes třicet let .Kořeny měly dlouhé, tudíž jsem je fikl bez pardonu ještě jednou tak blíže k tělu, než jak ukazuje na obrázku Jirka. Z kořenů nastal silný výron tělních šťáv, zastavil jsem ho elektrikářskou sádrou a jak jsem již výše psal, ariáky jsem nechal nasucho měsíc a půl. Poté jsem je zasadil do minerálního substrátu a do konce sezony v pohodě zakořenily. Dle mého názoru ani u těchto starých rostlin není třeba bát se zkracování, ale je třeba počítat s tím, že stání nasucho a celková doba kořenění budou přiměřené věku a specifiku těchto kytek.

pemexx napsal: Tu su ariaky,ktore boli zasadene v sestkach chrudimakoch.Spodna tretina sa uz stocila a uz dokonca zacali smerovat hore.
Ja viem ze sa doporucuje davat hlboke kvetinace.Lenze ked tie korene pustim teraz nekontrolovane rast,za par rokov budem potrebovat ake hlboke kvetinace?! Bojim sa potom pomaleho presychania substratu,v hlbokych kvetinacoch. Myslim ze korene trosku musim brzdit v dlzke.Ved hlavnemu korenu vypomahaju bocne.A celkovo sa to rozvetvuje.
Za kvalitu fotiek sa ospravedlnujem,bolo to vecer potme.Bez blesku.s roztrasenymi rukami po popijanom palive.

Je to potíž, když ten kořen takhle naroste, tady ty masité, dlouhé kořeny obvyklé často /nebo skoro vždy/ mívají a.retusus, agavoides, u fissuratus atd. se taky vyskytnou, není to ale zase tak často. Mluvím o semenáčích rostoucích společně v miskách. Někdy některý semenáč natáhne ztloustlý kořen přes celou misku, i 10 cm, je třeba to zkrátit. Kdo to celé nacpe do květináče bez zkrácení, bude za chvíli potřebovat kýbl, no a to je začátek konce, protože jak pemexx píše, v tom množství substrátu kořeny dříve nebo později shnijí, stačí to párkrát nevhodně zalít. Tady ty kytky bych já fikl takto, nikoho k tomu ale nenutím

Tieto kotsch. elephantidens maju korenovy system iny.Repa je mohutna do sirky.Tam stacilo zakratit trosku tie vlasove korienky.tiez boli v sestkach chrudimakoch.

Tu su ariaky,ktore boli zasadene v sestkach chrudimakoch.Spodna tretina sa uz stocila a uz dokonca zacali smerovat hore.
Ja viem ze sa doporucuje davat hlboke kvetinace.Lenze ked tie korene pustim teraz nekontrolovane rast,za par rokov budem potrebovat ake hlboke kvetinace?! Bojim sa potom pomaleho presychania substratu,v hlbokych kvetinacoch. Myslim ze korene trosku musim brzdit v dlzke.Ved hlavnemu korenu vypomahaju bocne.A celkovo sa to rozvetvuje.
Za kvalitu fotiek sa ospravedlnujem,bolo to vecer potme.Bez blesku.s roztrasenymi rukami po popijanom palive.

cykas napsal: OK.
Jirko, u malých semenáčů to tak je. Měl jsem na mysli (a pemexx podle toho, co psal, také) přesazování "normálních", dospělých rostlin .

Přesně tak jsem to také myslel i já.. Tím, že jsem napsal "semenáčky jako poslední" jsem myslel semenáčky starší, tj.od jednoho do dvou let, podle velikosti . Ty do jednoho roku (vysevám začátkem ledna) nechávám až na vegetační dobu,(pokud je potřeba) když už jsou v růstu...

Ty brďo, ani jsem netušil, jaká se mým příspěvkem strhne diskuze, ale je to super, že se podělíme v pohodě o své zkušenosti

OK.
Jirko, u malých semenáčů to tak je. Měl jsem na mysli (a pemexx podle toho, co psal, také) přesazování "normálních", dospělých rostlin .

Ohledně přesazování malých semenáčků v zimě souhlasím se Štefanem.Já třeba vysévám v zimě, kdy je více času, a většinou přesazuji v létě cca 1,5 roku po výsevu. To už ale většina semenáčů skáče z výsevních misek ven.
Vloni se mi stalo, že díky dlouhému pěknému podzimu se ani ne roční výsevy začaly v miskách vzdouvat a semenáče vypadávat a sesychat. Začátkem prosince jsem je vytahal všechny z misek ven a přesadil myslíc si, že do jara v pohodě vydrží a pak je zaleju. Bohužel se začaly scvrkávat ještě víc, žebráci usychat. Musel jsem je dát pod zářivky ,uvést do vegetace a zalít, aby do jara přežily. Nebylo to poprvé a asi ne naposledy, velmi záleží na jejich velikosti.
Tím chci říct, že je v případě malých semenáčků dobré se tomuto zimnímu přesazování vyhnout a pokud jsem nucen mimo vegetační dobu z různých důvodů přesazovat, je dobré je takto probrat k životu. Nenechávám je pod zářivkami až do jara, potřebuji místo na výsevy. Celá procedura trvá tak 3 týdny až měsíc. Omezením,, resp. ukončením zálivky je nechám zavadnout a vytáhnu je z pod zářivek do podmínek zimování . Setrvačností ještě trochu vegetují, nízká teplota je ale opět uspí a bez problémů vydrží do přenesení na jarní stanoviště.

Stefan,u semenackov s tym nemam skusenosti.Pretoze prvu zimu ich nechavam vo vegetacii.Niektore-tie mensie aj druhu zimu.
Takze neoponujem.Prave naopak-asi by som sa bal im pocas zimovania nasucho,ked su dehydrovane,este zrezat z korenov.Pretoze by tym este viac dehydrovali a ako pises,na jar by sa tymi slabymi korienkami nedokazali napit.
Takze to moje zimne presadzanie sa tyka starsich rastlin.A som rad ze si spomenul konkretne rod,u ktoreho sa ti zimne presadzanie neosvedcuje.Tie Notaky...
Co sa tyka prace s kaktusmi v jarnych a letnych mesiacoch,to davam prednost pitiu pivecka(piveciek) v skleniku,s pohladom na v zime popresadzane rastliny.Celkovo,rusi ma cez sezonu pohlad na parapety s povyberanymi rastlinami.Kazi to estetiku.
Ale kazdy ma svoje,nikomu nic neberiem.
Okrem toho,v zime mi tak kaktusy chybaju,ze mam potrebu ich vidiet a polaskat.A to sa pri zimnom pesadzani perfektne plni.

Já jsem zastáncem přesazování kaktusů ve vegetaci a zejména roční či dvouleté semenáčky ani jinak přesazovat nebudu.

Důvodem u těch malých semenáčků je velká úmrtnost po zimním přesazování na sucho. Nehynou po přesazování, ale jednoduše se zjara nedokáží napít. Tyto tedy zásadně přesazuji až po jarním napití. Preferuji, když je substrát mírně vlhký - kořeny zlehka oklepnu, určitě nemyji a pak i s malým množstvím původního substrátu na kořenech přesazuji do úplně suchého nového substrátu. Sázím zasypáváním - semenáček (jeden či více) usadím na malou vrstvu suchého substrátu na dně nové nádoby a postupně přisypávám suchý substrát, přičemž rostlinky vytahuji, než je mám v žádané poloze. Kořínky jsou takto urovnané od spodku květníku a dochází k minimálním poškození. Zachované jsou i vlasové kořínky (alespoň zčásti). Přesazené rostliny umísťuji na teplé suché přistíněné místo a po 1-2 týdnech (podle počasí) začínám zalévat.

Větší a dospělé rostliny přesazuji už úplně na sucho - starý substrát z kořenů oklepu více (až úplně), případně odstraním nějaké odumřelé kořeny, zakrátím, pokud je třeba a sázím do suchého. Zaleju po 2-3 týdnech. Přesázení v zimě se mi neosvědčovalo zejména u r. Notocactus - přesázené rostliny na jaře dlouho stály - nedokázaly se napít.

Taky práce v jarních či letních měsících venku je příjemnější, než ve sklepě, příprava substrátu je rychlejší (rychle vysychá), manipulace s kaktusy jednodušší (zazimované je mám ve sklepě v bedýnkách na patra).

Tak ono tu repu zas nerezem stale u vsetkych.A ked ,tak len najspodnejsiu cast,vpodstate tu kde sa zuzuje uz v koren.
Ale co clovek spravi,ked vyberie ariak ci lofku a spodok repy je uz stoceny a korene smeruju uz hore,lebo niemaju miesto?
Alebo v pripade ze jej spodna cast nevyzera moc zdravo.To je nastastie malokedy.
Este ohladom skracovania korenov a nasledneho zlepsenia vitality a jeho rozvetvenia-
Cital som clanky kedy doslovne doporucuju u Astro asterias-semenacom odrezat korene.Oni si vraj potom vytvoria take,co su vitalne a je mensia mortalita rastlin.Neviem,neskusal som.Mne prestali asteriasy odchadzat,ked som ich zacal viac polievat.
A napr. hybridnym psom-podlozkam na vrublovanie,sa tiez doporucuje zrezat korene,aby sa rozvetvili a zlepsili.

Skoro se vším, co jsi napsal souhlasím. Perlit je v substrátu (nejen pro kaktusy) výborná věc. I s tím zkracováním jemných kořenů. Ale zkracovat i řepovitý kořen je myslím minimálně zbytečné, když už ne nebezpečné.

Substrát z kořenů oklepávám také jen lehce, důkladné omytí nemá smysl. Stejně tak opačný postup, kdy zůstane celý kořenový bal vcelku a jen se dosype substrát do většího květináče není moc vhodný. Sice je to rychlý způsob přesazování, ale přichází se při něm o dvě výhody přesazování.
1. Zbavíme se substrátu, který obsahuje po několika letech zbytky jemných uhynulých kořenů, zbytky nevyužitých solí po přihnojování a také (to si jen myslím), škodlivých látek, které rostliny v malém množství vylučují.
2. Podpoří se větvení kořenů, což má za následek lepší růst rostlin přesazených, než těch, které se nepřesazovaly.
Asi nejlepší, by bylo každou zimu vše přesadit (kromě těch nejstarších velkých rostlin), ale to u větších sbírek je dost složité a v praxi neproveditelné.

Co se týká pana Drápely, u něj byla chyba v tom, že sice byla koncentrace insekticidu zdánlivě v pořádku, ale zapomněl, že se jedná o koncentraci pro postřik. U zálivky (a myslím, že rostliny pěkně prolil) je množství chemické látky v květináči mnohonásobně vyšší, než je doporučováno.

Este doplnim,ze vsetko pestujem v cisto mineralnom substrate.Na dne je hrubsia drenaz z andezitu,hlavna cast kvetinaca po krcok je perlit(stavebny) a na vrchu zasa andezit.U vapnomilnych andezit miesam s vapencom.U sadrovcomilnych so sadrovcom.
Na perlit nikdy nedopustim.Korene su v nom najzdravsie a vyborne sa oklepava stary substrat(len treba rusku alebo respirator).Korene su ciste a krasne sa daju kontrolovat.Neda sa porovnat s ubitymi korenmi v beznom zemitom substrate,na ktorych humozne zlozky a hlina utvoria pancier a znemoznia vizualnu kontrolu.
S mineralnym substratom urcite suvisi minimalizacia hniloby,stagnacie rastu a podobne...

Myslim,ze kazdy ma svoju pravdu.A ta zavisi od kombinacie podmienok.
Ja stary substrat odstranujem,kolko sa len da.Ale nechavam cast,resp. nikdy korene neumyjem(s vynimkou karanteny kupenych rastlin).Pretoze si myslim,ze na nich a na zvysku substratu je nejaka mikroflora a mikrofauna,ktora pomaha funkcii korenov.Nieco ako mykoriza.Ak sa mylim,opravte ma.S tym by mohla suvisiet aj vec,ktora sa kedysi stala p. Drapelovi a publikoval ju ako memento.Skodci mu napadli zbierku,on to vsetko prechemizoval-viacnasobne.Potom mu rastliny stali a odchadzali.Ktosi mu napisal,ze chemiou znicil vsetko uzitocne na korenoch a korene zostali nefunkcne.K tomu sa nasledne pripojili vsetky ostatne problemy ....Mozno som to nepovedal presne,ale zhruba.
Tejto teorii sa ale potom vymyka to,ze mlade semenace permanentne osetrujeme kombinaciou fungicidov,plus pripadne pripravkami proti skodcom a rastliny sa po presadeni rozbehnu ihned...
Takze neviem.
Ohladom skracovania korenov-ja skracujem vzdy a u vsetkych rodov.Dokonca mierne i koncove casti repy(mam vela ariakov a lofiek).Niekedy to nabehnutie rastu pribrzdi,ale celkovy benefit je urcite lepsi.Stare odumrete korene mozu byt zdrojom nakazy.Okrem toho si myslim,ze napriek pociatocnemu pribrzdeniu rastu,sa vsetko niekolkonasobne dozenie a korenovy system sa zkvalitni.Samozrejmostou je ale dokonale zaschnutie ran.Az potom sadit.
Dokonca to aplikujem i na feraky,u ktorych sa to nedoporucuje.I ked je pravda,ze mam len 5 az 20 rocne rastliny.Mozno dochodcom by to uskodilo.
Kazdopadne by bolo dobre konkretizovat ako sa chovaju jednotlive rody.Zdendovi napriklad uskodilo pyrrhacom.Niekomu mozno inym rodom.Moze to byt individualne.

Jo, a ještě jeden rozdíl... na frňák si dám respirátor, přesazuji do naprosto suché směsi,složku hlíny ještě suším na kamnech a pak teprve míchám. Dost to práší a bez toho respirátoru jsem pak tahal z frňáku hliněné špejle...

cykas napsal:

• Zatopím si v zimě nepoužívané "letní kuchyni", protože s tím do bytu nesmím .
• Vyndám z květináčá všechno, co se má přesadit, oklepu zem a zastřihnu kořeny.
• Vše nechám u kamen, aby řezné rány na kořenech pěkně zaschly.
• Asi po týdnu sázím do suchého substrátu a pak už jen čekají cca na polovinu března, kdy jdou do skleníku.

Mám postup naprosto stejný jako cykas, jen s tím rozdílem, že si zatopím v dílně...

Zdendo, abych se přiznal, tak tomu, co jsi napsal moc nerozumím. Kde je problém? Zima je období, kdy je relativně na přesazování nejvíce času. Rostliny jsou ve vegetačním klidu, takže jim je celkem jedno, co s nimi dělám. V zimě přesazuju od svých kaktusářských začátků všechny rody a druhy kaktusů a nikdy nebyly žádné komplikace.

• Zatopím si v zimě nepoužívané "letní kuchyni", protože s tím do bytu nesmím .
• Vyndám z květináčá všechno, co se má přesadit, oklepu zem a zastřihnu kořeny.
• Vše nechám u kamen, aby řezné rány na kořenech pěkně zaschly.
• Asi po týdnu sázím do suchého substrátu a pak už jen čekají cca na polovinu března, kdy jdou do skleníku.

Obávám se, že problémy se zimním přesazováním u Zdendy způsobuje ten "chycený substrát".
Neměl jsem na mysli nouzové přesazování, ale přesazování rostlin, které před přesazením dobře rostly a pak není důvod zbavovat kořeny substrátu zcela. Typicky v zimě sázím do květníků semenáče, které jsem na podzum vyndal ze společných misek. Samozřejmě jim kořeny zkracuju, aby se daly dobře zasadit.
Můj poznatek, že kaktusy s kořeny dobře očištěnými jdou později do vegetace než ty, kde se ta původní zem jen tak otřepala, vzniknul vlastně náhodou.
Jistě víte, že my plzeňáci v Chrudimi ale i na kolokviu prodáváme často semenáčky prostokořené. Protože líbivý vzhled prodává, je pro to potřeba kořeny dobře očistit, aby kaktusy nebyly zaprášené jak to cestou v autě nadskakuje. Když bylo semenáčků dost, nechával jsem ty horší rovnou doma,abych je nevozil tam a zpátky. Když nějaké po burze zbyly, tak jsem je přivezl zpátky a nasázel spolu s těmi horšími, s kořeny jen tak halabala otřepanými. No a pravidelně se stávalo, že ty původně horší semenáče předstihly v následujícím roce ty větší, co měly kořeny dobře očištěné. Aby bylo jasno, ty očištené kořeny měly zpravidla v době sázení už nasazené čekací, a stejně byl růst horší a mnohdy ani nekvetly.

Jsem toho názoru, že přesazovat lze v podstatě kdykoliv od ledna do srpna, ale je zapotřebí si vždy ujasnit, co chci přesazovat. Je jasné, že jinak se budou chovat semenáče, jinak mladé rostliny, jinak staré rostliny. A rozdíl je i mezi jednotlivými rody. Logicky jinak budou kořenit lobivie, psi,notokaktusy apod. oproti ferokaktusům, astrům, mastusům. O mrazuvzdorných se zmiňoval už Mamlas.Z mého pohledu pro zimní přesazování jsou nutné dodržet alespoň dvě věci- a) nechat ošetřené kořeny důkladně proschnout, nejméně čtrnáct dní, lépe tři neděle a pak teprve zasadit do substrátu, v případě zakrácení kořenů třeba u ariáků či lofofor v pohodě i měsíc. Nevyplácí se uspěchat, píšu z kdysi vlastní špatné zkušenosti.- b) po přemístění na letní stanoviště je třeba pro přesazené rostliny vytvořit vlastní režim, nespěchat hlavně se zálivkou, mlžit, rosit, opatrně zalévám nejdříve tak koncem dubna, spíše v květnu, po přenesení v polou března. Spíš je to takové cmrndání. Stínění je samozřejmostí. Snad se to může jevit jako přehnaná opatrnost, ale z mojí zkušenosti takovýmto postupem ztráty minimalizujeme a zimní přesazování není žádným strašákem.

Tak to je Milane možné, stačilo se zeptat o jaké rody šlo. Já přesazoval argentinské pyrrháče, ty dopadly nejhůř. A trochu země na kořenech, když substrát může být a většinou i je chycený, je docela risk. Minimálně je zasolený, nakonec ani ty kořeny nemůžeš prohlédnout. A jestli tomu dobře rozumím, tak kořeny ani nezkracuješ.

Myslim ze na jar kazdy vie ze ma tienit.Alebo dat rastliny von skoro,ked este nie je silne Slnko.
Zimne presadzanie by mohlo byt nebezpecne z jedneho dovodu-odrezane korene na zimovisku nepreschnu tak rychlo.A po skorom zasadeni by rany mohla infikovat daka huba.To riesim tak,ze ich bud necham preschnut par dni v teple bytu,alebo ich necham na zimovisku s obnazenymi korenmi dlhsie a zasadim neskor.

pemexx napsal: Zdendo,nemas link na ten Naxerov clanok?Rad by som si ho precital.Pretoze ja tiez najviac presadzam v zime a zatial sa mi nic zle nestalo.Praveze v zime je to paradicka.Rastliny spia,pekne ich skontrolujem,poprezeram korene.Vzdy tak tretinu skratim...
A na letne stanovisko idu pekne esteticky posadene a ja sa tesim, ze zo spolocnych kvetinacov ich posadim uz pekne po jednej,ako zbierkove rastliny...
Ale nechcem spochybnovat tvoj nazor.Je jasne ze kazdy ma ine podmienky a hlavne ich kombinaciu.
Nasiel som toto.Je to ten clanok?
www.cact.cz/noviny/2015/02/povidani_02.htm

To je přesně ten článek, co měl Zdenda na mysli..
Citace :
Kaktus není zelenec nebo monstera, vydrží dlouho bez vody, proto se dá přesazovat po celý rok . Přesto mám raději přesazování pozdně jarní nebo letní. Zimním přesazováním, pokud jej děláme poctivě, pokud očistíme starou vyčerpanou hlínu, ustřiháme poraněné nebo nevhodné kořeny, znemožníme rostlině bleskově se napít po přestěhování z tmavého zimoviště. To bleskové napití je třeba k boji s jarním popálením. Rostliny, jež jsme přesazovali v zimě, nemají tak pevné spojení s hlínou a nějaký ten den potrvá, než kořeny obnoví sací mechanismus. A zjara, čím dříve se napijí, tím menší je riziko popálení. Ale s tím si zkušený kaktusář poradí.

Př. Naxery si moc vážím a obdivuji jeho kytky, ale s tímto zrovna moc nesouhlasím.
Naopak naprostý souhlas s Mamlasem!

Zdenda napsal: Přesazování v zimě se mi loni krutě nevyplatilo. Semenáčky neměly nachystané kořínky na jaře pro příjem závlahy a rostliny jsem slušně spálil. Pak jsem narazil na článek přítele Naxery a nad jeho zkušenostmi se zimním přesazováním hořce zaplakal. Měly by se nejen tesat do kamene, ale ten kámen by měl být umístěn někde na viditelném místě každého fóra, či jiného internetového média.

No vidíš, a já přesazuju skoro jenom v zimě. Tedy existuje pár kytek, kde je to špatně, a ty jsou notoricky známé. Rozhodně to nejsou čilenci. Jen se musí nechat na kořenech alespoň trochu země, aby to mohlo hned růst.
Jinak taky jsou rody, které se dají beze ztrát přesadit jenom v zimě, třeba pediokaktusy, toumeya a sklerokaktusy.

Zdendo,nemas link na ten Naxerov clanok?Rad by som si ho precital.Pretoze ja tiez najviac presadzam v zime a zatial sa mi nic zle nestalo.Praveze v zime je to paradicka.Rastliny spia,pekne ich skontrolujem,poprezeram korene.Vzdy tak tretinu skratim...
A na letne stanovisko idu pekne esteticky posadene a ja sa tesim, ze zo spolocnych kvetinacov ich posadim uz pekne po jednej,ako zbierkove rastliny...
Ale nechcem spochybnovat tvoj nazor.Je jasne ze kazdy ma ine podmienky a hlavne ich kombinaciu.
Nasiel som toto.Je to ten clanok?
www.cact.cz/noviny/2015/02/povidani_02.htm

Přesazuji každý rok začátkem února (až letos o měsíc dříve) semenáčky jako poslední, a nikdy žádný problém nenastal! Na jaře po vystěhování vždy min.tři týdny stíním, rosím,když to počasí dovolí,než dám první zálivku a k žádnému popálení nedošlo...

Přesazování v zimě se mi loni krutě nevyplatilo. Semenáčky neměly nachystané kořínky na jaře pro příjem závlahy a rostliny jsem slušně spálil. Pak jsem narazil na článek přítele Naxery a nad jeho zkušenostmi se zimním přesazováním hořce zaplakal. Měly by se nejen tesat do kamene, ale ten kámen by měl být umístěn někde na viditelném místě každého fóra, či jiného internetového média.